Nejvýraznější zdravotní omezení pociťovali při výběru střední školy žáci s tělesným postižením (66 %) a žáci s více vadami (57 %). Významný dopad mělo zdravotní postižení i na vzdělanostní volbu žáků se zrakovým a sluchovým postižením (51 %, resp. 46 %). Tyto a další skutečnosti zjistil Národní ústav odborného vzdělávání v dotazníkovém šetření, jehož výsledky shrnuje publikace Volba střední školy a spokojenost žáků se zdravotním postižením se studiem.
Dotazníkové šetření se uskutečnilo mezi přibližně 1300 žáky se zdravotním postižením v posledním ročníku střední školy. Bylo realizováno jak na školách speciálně zřízených pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami (tzv. speciálních školách), tak i na běžných školách, které žáky se zdravotním postižením integrují individuálně nebo skupinově.
Problémy a omezení žáků se zdravotním postižením při výběru střední školy
Nejvýraznější zdravotní omezení pociťovali při výběru střední školy žáci s tělesným postižením (66 %) a žáci s více vadami (57 %). O něco nižší, přesto ale významný dopad, mělo zdravotní postižení na vzdělanostní volbu žáků se zrakovým (51 %) a sluchovým (46 %) postižením. Žáky s lehčím mentálním postižením limitoval při výběru středního vzdělání především špatný školní prospěch (49 %). Nejnižší míru omezení uváděli žáci se specifickými poruchami učení (18 %). Výraznějším problémem než výběr oboru, který by byl žák schopen studovat, představovala pro některé žáky volba profese, kterou by byli schopni v budoucnu vykonávat. Tento problém uvedlo např. 45 % žáků s tělesným postižením a 42 % žáků s více vadami.
Šetření upozornilo i na vnější bariéry a překážky, kdy 17 % žáků s tělesným postižením narazilo při výběru střední školy na problém s chybějícím bezbariérovým přístupem a 11 % žáků se zrakovým postižením se potýkalo se špatnou dostupností speciálních pomůcek. Rovněž získání osobního asistenta nebylo pro řadu žáků se zdravotním postižením snadné, určitou překážku představovalo např. pro 11 % žáků s tělesným postižením. Část žáků se setkala i s nezájmem škol přijmout žáka se zdravotním postižením, případně neochotou vytvořit pro něj vhodné podmínky (13 % žáků s tělesným a 11 % žáků se zrakovým postižením).
Jak jsou žáci se zdravotním postižením spokojeni s možnostmi a formou integrace na školách
Výsledky ukázaly relativně vysoký zájem žáků se zdravotním postižením o individuální integraci na škole běžného typu. Ve skupině žáků, kteří se vzdělávali na speciální škole, by si v závěru studia zvolilo znovu takovouto školu 42 % z nich, zatímco více než 48 % by dalo přednost individuální integraci na běžné škole a téměř 10 % neuvedlo jasné stanovisko.
Naopak žáci individuálně integrovaní v běžných školách by v naprosté většině (97 %) znovu preferovali tuto formu vzdělávání.
Preference vzdělávání na školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se výrazně liší podle druhu zdravotního postižení. Nejčastěji by si speciální školu zvolili žáci s více vadami (56 %) a se zrakovým postižením (54 %). Tuto formu vzdělávání by zvolilo i více než 40 % žáků s tělesným a sluchovým postižením. Naopak většina žáků s lehčím mentálním postižením by dala přednost integraci na běžné škole.
Jakou roli plní poradenské instituce v procesu rozhodování žáků se zdravotním postižením při volbě střední školy
Výsledky ukázaly, že žáci se zdravotním postižením při rozhodování o volbě střední školy využívají nejvíce školní poradenské služby (46 %), které jsou jim nejblíže a tvoří tak pro ně určitou „první linii“. Pozitivní je poměrně vysoká spokojenost se školními poradenskými službami.
Služeb pedagogicko-psychologické poradny a speciálních pedagogických center využilo kolem 30 % dotázaných žáků, služeb informačních a poradenských středisek při úřadech práce (IPS ÚP) 26 % z nich. Relativně častěji se na speciální poradenské instituce obracejí žáci s výraznějšími problémy.
„Závažné je zjištění, že přibližně polovina žáků, kteří vyhledali poradenské služby pedagogicko-psychologických poraden, speciálních pedagogických center nebo IPS ÚP, vyjádřila určitou nespokojenost. Jejich výhrady se týkaly hlavně špatné dostupnosti těchto služeb a nedostatečné informovanosti pracovníků. Ukazuje se tak potřeba širší informační podpory i pro pracovníky těchto institucí,“ zdůrazňuje autorka publikace Jana Trhlíková z Národního ústavu odborného vzdělávání.
Spokojenost žáků s úrovní získaných kompetencí i situací ve škole
Ze šetření vyplynulo také to, že spokojenost žáků, kteří se vzdělávají ve speciálních i běžných školách, se z hlediska úrovně získaných kompetencí ani celkové spokojenosti žáků ve škole i ve třídě neliší.
Spokojenost s třídním kolektivem vyjádřilo celkově kolem 90 % dotázaných žáků se zdravotním postižením a přibližně 84 % hodnotilo pozitivně svůj pocit ve škole. Na druhé straně menší část žáků se zdravotním postižením se v průběhu docházky na střední školu setkala i s některými nepříjemnými zážitky, například nevhodnými poznámkami (28 %) nebo schválnostmi, případně pocitem ponížení (19 %). Výskyt těchto negativních jevů ale nezávisel na způsobu integrace žáka.
Potřeba poradenství
Výsledky průzkumu ukázaly, že pro žáky se zdravotním postižením je volba středního vzdělání značně složitá, a potvrdily skutečnost, že na výběru studia i budoucího povolání by se měly významněji podílet poradenské instituce. Protože právě ke službám těchto institucí měli žáci připomínky, je zřejmé, že by se poradenství měla věnovat větší pozornost a že by informace pro žáky a jejich rodiče měly být dostupnější. Jedním z vhodných nástrojů informační podpory rodičovské i odborné veřejnosti je informační systém www.infoabsolvent.cz, který zahrnuje aktuální údaje také o vzdělávací nabídce vhodné pro žáky s různými druhy zdravotního postižení.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
3 komentářů:
Pardon, nechci na počátku roku být ošklivý, ale abych zjistil, že je u nás špatná dostupnost pedagogicko-psychologických poraden a malá informovanost poradenských pracovníků těchto zařízení v otázkách zdravotně postižených žáků a jejich pracovního uplatnění, na to nepotřebuji dělat nějaký velerozsáhlejší výzkum.
Nevím, kolik zmíněný výzkum stál peněz (osobně bych je chtěl mít), ale v zahraničí by na to stačili 2 - 3 experti, kteří by něco podobného porodili do měsíce.
Já vím, že finance na tenhle "průzkum" šly z ESF, ale stejně je to vyhazování peněz.
Co pak se asi tak po tomto výzkumu změní. Bude dostupnost pedagogicko-psychologických poraden lepší? Projdou poradenští pracovníci těchto zařízení nějakým školením, vyjdou nějaké publikace o kariérovém poradenství pro žáky s tělesným postižením?
Cha-chá, asi těžko! Nestane se, jako obvykle, vůbec nic. Maximálně ten "průzkum" nějaká "hlava" zopakuje za jeden či dva roky, aby konstatovala totéž.
Bylo by dobré se podívat na celou analytickou zprávu z průzkumu
http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/FStranka.aspx?CiloveSkupiny=3&KodStranky=9.0.44
pak by autor poznámky získal obrázek o tom, že nejde pouze o zjištění dvou zbytečností („špatná dostupnost pedagogicko-psychologických poraden a malá informovanost jejich poradenských pracovníků)“, ale o podrobné zmapování mnoha skutečností souvisejících s volbou vzdělávání a s uplatněním žáků se zdravotním postižením.
Ale i uvedené dvě „samozřejmé“ skutečnosti nelze použít při jednáních k argumentaci a tedy ani k nápravě situace, pokud nejsou podloženy daty. Ani děti ve škole nespolknou jako argument tvrzení „já si to myslím“ nebo ve vylepšené verzi „každý to ví“. Prvním krokem ke zlepšení je proto zcela jistě podložená argumentace založená na konkrétních zjištěních a kvantifikaci problémů.
Šetření nebylo z peněz ESF a zpracování výsledků bylo provedeno jednou pracovnicí v průběhu tří měsíců, při souběžné práci na dalších činnostech.
Zjištění z takovýchto analytických studií slouží mimo jiné k informování pracovníků ministerstev, krajských úřadů i jiných institucí o situaci ve sledované oblasti.
Výsledky šetření ukazují, že první linii tvoří poradci přímo na základní škole. Právě pro ně v současnosti probíhá vzdělávací program zaměřený na problematiku žáků se zdravotním postižením, v jehož rámci jsou uplatňovány i výsledky tohoto průzkumu. Zároveň je pro ně připravována druhá etapa e-learningového vzdělávání, kde budou tyto výsledky rovněž využity (První etapou prošlo v minulých třech letech asi 5000 poradců a dalších učitelů).
Přeji vše pěkné v novém roce a v souvislosti i s jinými diskusními příspěvky trochu víc úcty k práci druhých.
Jiří Vojtěch
vedoucí oddělení analýz potřeb trhu práce
Národní ústav odborného vzdělávání
jiri.vojtech@nuov.cz
Léta je poradenským pracovníkům v pedagogicko-psychologických poradnách vtloukáno do hlavy, že v jejich kompetenci v žádném případě není péče o zdravotně postižené žáky. To jsou prý ve výlučné péči speciálně pedagogických center.
Pak se dočtu, to co se dočtu.
Jak to tedy, sakra, je?
Okomentovat