Postup libereckého kraje, který školu ruší de facto kvůli milionové roční dotaci, je přinejmenším problematický.
Otevřený dopis ředitele SUPŠS v Kamenickém Šenově:
Dnes ráno jsem Vám rozeslal zprávu o chystané tiskové konferenci, na kterou nebyl pozván nikdo z naší sklářské školy, ani nikdo z obce K. Šenov, přestože se evidentně mělo jednat o budoucnosti naší školy. Proto jsme se rozhodli na tuto konferenci vypravit. Doprovázel mě starosta města K. Šenov pan Andrysík, redaktorka Šenovských listů Kateřina Ditterová a pět dalších dobrovolníků z naší školy. Tiskové konferenci předsedali náměstek pro školství Radek Cikl, vedoucí školského odboru Jiřina Princová, výtvarník Bořek Šípek a ředitelka sklářské školy v Novém Boru Ilona Jindrová, kteří byli naší přítomností zjevně nepříjemně překvapeni. Jedinými dalšími přítomnými osobami byli novináři. To, co jsme tam zažili, se dá jen těžko interpretovat. V příloze Vám zasílám dokument, který tam byl rozdáván a který dole komentuji. Záměrem je rychlá a pokud možno skandálu zproštěná likvidace naší nejstarší sklářské školy na světě. Tzv. slučovaní škol není ničím jiným, než fyzickou likvidací naší školy. Hrozné na tom je, že této likvidaci velmi snaživě a s plným nasazením asistuje ředitelka kdysi spřátelené sklářské školy a výtvarník Bořek Šípek. Řada novinářů se podivovala, co tam ten pán dělá. Musel jsem jim vysvětlit, že to není náhoda, že pan Šípek si pronajímá sklářskou huť sklářské školy v N. Boru. Paní ředitelka sklářské školy v N. Boru již zapomněla, že když byla škola v N. Boru před několika lety napadena skupinou sklářských podnikatelů, kteří navrhovali její uzavření, tak jsem se této školy kolegiálně a veřejně zastal. Za dobrý skutek vždy následuje spravedlivý trest!
ředitel SUPŠS v Kamenickém Šenově
nejstarší sklářské školy na světě
obracím se na Vás jménem resortu školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Libereckého kraje s informací, která je stejně nepopulární pro Vás jako pro nás. A přestože u většiny z Vás vyvolá nepochybně rozporuplné pocity, prosím Vás, abyste se z následujících řádek pokusili pochopit důvody, které nás vedou k tomuto kroku.
Příčin, proč Liberecký kraj navrhuje sloučení obou škol, je několik. Česká republika doplácí na nepříznivý demografický vývoj, protože dětí je stále méně. Navíc sklářství, které kdysi u nás představovalo tradiční řemeslo, prožívá svůj úpadek a zavřely se desítky skláren. Mladí lidé se těžko motivují k tomu, aby svou profesní kariéru spojili s tímto oborem. Určitě jste si všimli, jak žáků ve Vaší škole každým rokem ubývá. Peníze od státu, určené na platy učitelů, jsou však právě na počty žáků vázány. A vzhledem k tomu, že Vaše škola je kapacitně naplněna na pouhých 39 %, musí tyto chybějící prostředky doplácet Liberecký kraj (za poslední dva roky zhruba 2,5 milionu korun). Krajský rozpočet se však v příštím roce sníží o plných 360 milionů korun, proto je nutné opravdu pečlivě vážit každou investici. Velkým problémem je, že škola a internát v Kamenickém Šenově nejsou v uspokojivém stavu a vyžadovaly by investici až 60 milionu korun. A to jsou prostředky, které Liberecký kraj ani příští rok, ani v dalších letech najít nedokáže.
Jistě, ne všechny hodnoty lze měřit penězi, ale pokud bychom školu v Kamenickém Šenově i nadále dotovali, nutně by se tak dělo na úkor ostatních středních škol v regionu. Bohužel, jak ukazují statistická čísla, nejen v Libereckém kraji, ale v celé České republice bude sloučených či zrušených středních škol v blízké budoucnosti přibývat. V případě Vaší umělecky zaměřené školy nás to netěší, ale domníváme se, že sloučení se školou stejného zaměření v Novém Boru, vzdálenou necelých deset kilometrů, je schůdným řešením.
Pokud v lednu příštího roku zastupitelstvo Libereckého kraje návrh schválí, znamená to, že od 1. dubna 2010 budou obě sklářské školy sloučeny. Žáci však v Kamenickém Šenově dokončí celý školní rok a maturanti zde absolvují i maturitní zkoušku. Ostatní žáci, stejně jako všichni pedagogové budou moci přejít do Nového Boru od školního roku 2010/2011.
S pozdravem
Radek Cikl, náměstek hejtmana pověřený vedeném resortu školství, mládeže, tělovýchovy a sportu LK
Tisková zpráva Libereckého kraje:
Plánované snížení příjmů Libereckého kraje o 360 milionů korun nutí resort školství k některým racionalizačním krokům
Plánované snížení příjmů Libereckého kraje o 360 mil. Kč se nutně dotkne i resortu školství. Proto je nucen přistoupit k některým racionalizačním krokům, jež postihnou školy a školská zařízení. Týká se to sloučení domovů mládeže v České Lípě a Železném Brodu se středními školami a návrhu na sloučení dvou sklářských škol – v Kamenickém Šenově a v Novém Boru k datu 1. dubna 2010.
Tento návrh však musí nejprve projednat Výbor pro výchovu, vzdělávání, zaměstnanost a sport, poté Rada a nakonec Zastupitelstvo Libereckého kraje.
V posledních letech se na sklářských školách projevil výrazný pokles zájmu žáků o studium. Zatímco ještě ve školním roce 2002/2003 na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově studovalo 112 dětí, v letošním roce jich je pouhých 70. Kvůli nízkému počtu žáků škole nestačí prostředky poskytované ze státního rozpočtu na platy pedagogů a kraj tyto peníze musí zabezpečovat sám. V roce 2008 škola dostala mimořádnou dotaci 1 500 000 korun z krajského rozpočtu, letos to bylo dalších 950 000 korun. S podobným nedostatkem žáků se potýká i Vyšší odborná škola sklářská a Střední škola v Novém Boru. Svou roli na tom sehrává i obraz českého sklářského průmyslu pod vlivem krachu několika velkých výrobců.
„Uvědomujeme si, že návrh na sloučení obou sklářských škol je nepopulární a i pro nás bolestný. Není to problém, který vznikl až v poslední době, diskutuje se o něm naopak už nejméně tři roky. Považuji ho však především za důsledek pasivní a nesystémové politiky minulých vlád ve vztahu k českým sklářům. Chceme samozřejmě zachovat sklářské obory v našem regionu, mít ale tak blízko u sebe dvě z poloviny naplněné školy stejného zaměření je pro Liberecký kraj neudržitelné,“ vysvětluje náměstek hejtmana pro resort školství Radek Cikl.
Kamenický Šenov vyžaduje investici 60 milionů korun
V Kamenickém Šenově další problém představují i budovy samotné školy, které vyžadují významnou finanční investici a místy jsou v havarijním stavu. Liberecký kraj si nechal vypracovat studii, podle které by její oprava stála téměř šedesát milionů korun. „Rekonstrukce by byla velmi finančně náročná. Budova potřebuje novou střechu, protože do té staré zatéká, jsou tam také nevyhovující technické podmínky. Za takových okolností nám nezbývá než rozhodnout, zda budeme řešit havarijní stavy jednotlivých budov nebo dáme prostředky do rozvoje těch perspektivních,“ vypočítává Jiřina Princová, vedoucí odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Libereckého kraje.
Naopak budova Vyšší odborné školy sklářské a Střední školy v Novém Boru, vzdálená od té v Kamenickém Šenově necelých deset kilometrů, přitom nedávno prošla částečnou rekonstrukcí a na rozdíl od té šenovské má i vlastní sklářskou huť.
„Je to špičkově vybavené pracoviště s novými technologiemi výroby skla. Troufám si dokonce tvrdit, že je to jedno z nejlépe vybavených pracovišť tohoto druhu v republice. Žáci a studenti zde přímo v reálu ověřují poznatky z technologie skla a neméně důležité je to, že škola má svůj vlastní zdroj suroviny,“ říká ředitelka novoborské školy Ilona Jindrová. Škola má na případné sloučení dostatečnou kapacitu, její součástí je i nedávno zrekonstruovaný domov mládeže. Navíc má poměrně čerstvou zkušenost se slučovacím procesem, neboť v roce 2004 došlo ke spojení zdejší Vyšší odborné školy sklářské a Střední průmyslové školy sklářské se Středním odborným učilištěm sklářským. Právě v této době byla již také projednávána možnost sloučení všech tří subjektů včetně Kamenického Šenova do jednoho celku.
Prioritou zachování všech vyučovaných oborů
Pokud ke sloučení sklářských škol dojde, všichni žáci i pedagogové školy v Kamenickém Šenově dostanou nabídku k přechodu do Nového Boru, kde budou moci studovat stejné obory. To samé bude případně platit i pro žáky, kteří si podali přihlášku do prvního ročníku ve školním roce 2010/2011 a projdou přijímacím řízením.
„Obě dvě školy, v Novém Boru i Kamenickém Šenově, plnily v minulosti a plní i v současnosti důležitou roli ve vzdělávání žáků uměleckých sklářských oborů. Pokud by došlo ke sloučení, domnívám se, že nejdůležitější věcí, o níž je třeba diskutovat, je zachování všech vyučovaných oborů obou škol v plném rozsahu. Bude-li splněna tato podmínka, domnívám se, že se novoborská sklářská škola, s níž nyní již více než rok spolupracuji, může stát plnohodnotnou nástupnickou organizací. S jejím materiálně technickým zázemím, personálním obsazením a především dosaženými uměleckými výsledky studentů bude plynule pokračovat tradice vzdělávání sklářských oborů v regionu, což považuji za stěžejní,“ komentuje situaci Bořek Šípek, děkan fakulty umění a architektury Technické univerzity Liberec.
Liberecký kraj kvůli zachování školy v Kamenickém Šenově, která je nejstarší sklářskou školou na světě, oslovil s žádostí o pomoc při řešení situace také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Město Kamenický Šenov nebo sklářské firmy Moser a Preciosa Lustry.
4 komentářů:
...a skláři nebudou mít co žrát...,babička tehdy neměla zcela pravdu. V socialistickém Polsku sice vymysleli nerozbitnou skleničku, ale to ještě skláři měli stále co do huby, alespoň v době socialismu. Ale dneska?
Dneska je situace poněkud komplikovanější pro mnoho nespokojených sklářů, pro které věta z úvodu přestává být fikce z filmu, ale tvrdá realita. Jejich situace je skutečně kritická. Sklárny krachují jedna za druhou a jelikož nic jiného než vyrábět skleněné výrobky skláři neumějí, je to možná ještě horší než kritické.
Zajímavé je to, že skláři obviňují vládu a premiéra Topolánka z toho, že jim nepomáhají a vlastně jejich kritickou situaci snad i zapříčinili. Ale tak to není, vážení! Situace je mnohem komplikovanější a viníků je přinejmenším daleko víc a většina z nich ovšem nesedí ve Strakově akademii.
Sklo je spotřební zboží. Těžko se bez nějaká domácnost, restaurace či podnik obejde. Rozmlátím talíř nebo hrníček, jdu a koupím nový. Takže by se dalo říct, že koloběh sklářských výrobků by měl být neustálý a dobře fungující. Jenže poptávka se jaksi zadrhává. A když se zamyslím nad konkrétním případem naší rodiny, musel bych hodně dlouze uvažovat, kdy naposledy jsme si koupili nový sklářský výrobek. Málo rozbíjíme? Možná to tak bude. Výrobky jsou zřejmě kvalitnější a tak sklo přestává být tak výrazným spotřebním zbožím jako to bylo za socialistického Polska, kdy nerozbitná sklenička byla zázrak.
Podstatnější, než samotná úroveň poptávky je kondice sklářských společností a stav konkurence především v Číně. Sklářské podniky v drtivé většině přežívaly pouze díky úvěrům jak dlouhodobým tak krátkodobým na zajištění samotného provozu. Dramatická energetická náročnost v tomto oboru se drtivě projevila právě v rentabilitě výroby, kterou není možné měřit s čínskou konkurencí. To však není omluva. To není důvod proto, aby stát zasahoval do zcela privátního sektoru a někoho nebo něco zachraňoval. Sklářské podniky jsou soukromé společnosti, které musí o své místo na trhu bojovat. A to se jaksi nedaří. Nevymlouvejme se však na konkurenci v Číně nebo jinde. S Čínou dnes bojuje kdekdo a mnohdy úspěšně. Protože umíme vyrobit kvalitnější, zajímavější i cenově přijatelné výrobky, které obstojí v toto drtivé konkurenci. Toto skláři neuměli až na vyjímky.
Management financoval neudržitelnou výrobu z úvěrů a doufal v zázrak. Zázrak nepřišel, ale přišla krize, která tyto mrtvé podniky definitivně pohřbila. Otázka však je, jestli je možné vůbec toto odvětví rentabilně provozovat. Jistě, sklo má v České republice tradici, ale pokud neobstojí ve srovnání s konkurencí, je tradice málo. Jak se říká u nás na Moravě: "Dobré víno je prodané víno!" A to stejné by mělo platit o skle. Dneska se nikdo neptá, na tradici a historii, ale na kvalitu a cenu. Pokud v těchto parametrech skláři v České republice neobstojí, nemají bohužel na trhu co dělat. To je tvrdá realita, ale jinak tento problém řešit nejde.
A očekávat pomoc od státu? Proč? Protože zaměstávají sklárny mnoho lidí? Ano to by byl důvod, ale jenom krátokodobý a nic by nevyřešil. Finanční injekce problém sklářů bez rozsáhlým reforem a restrukturalizace nevyřeší, jenom oddálí. A pupmovat státní prostředky do umírajících firem je dosti zbytečné.
Spílání na adresu Topolánka a jeho vlády je tedy falešné a zbytečné. Samotný sklářský sektor se musí zamyslet nad svou další existencí a postavením na trhu. Pokud dneska není schopný držet konkurenci musí něco podniknout. Ale něco jiného než natahnout ruku ke státu. Měl by začít u sebe a sám sebe změnit tak, aby v konkurenci obstál a jeho budoucnost byla smysluplná. Zatím to vypadá jako agonie umírajícího českého sklářství. Bohužel.
Naše prestižní škola byla před několika málo lety také zlikvidována násilným sloučením s blízkým učňákem a tenkrát šlo rovněž o čistě politické rozhodnutí. Argumenty uváděné ve prospěch sloučení byly vykonstruované, vše bylo dohodnuto předem a nepomohlo nám NIC..
Rozhodli za nás lidé na kraji, kterým ve skutečnosti o vzdělání vůbec nejde. Obávám se, že tak to funguje všude..
Ja bych s dovolenim polozil otazecku:
V kolika procentech domacnosti rodicu Vasich zaku lze ocekavat necop jako sklenik s fajnovym sklem?
Anonym z 10:43
O uzitkovem skle s dovolenim stredni umeleckoprumyslova skola sklarska v Kamenickem Senove neni.
No vida, první vlaštovka sice jaro nedělá, ale od příštího školního roku bude případů slučování a rušení škol rapidně přibývat. Zdá se, že není příliš vhodná doba na organizaci stávek.
Okomentovat