V příštím roce se podle Hospodářských novin (HN) rozjede obří projekt, který má zlepšit jazykovou a počítačovou vybavenost až 800.000 Čechů. Zapojit se do něj budou moci lidé mezi 25 a 64 lety s trvalým bydlištěm mimo Prahu, kterým stát přispěje na jazykový nebo počítačový kurz 5000 korun. Projekt bude stát tři až čtyři miliardy korun, tři čtvrtiny půjdou z evropského operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost a zbytek zaplatí stát, píšou HN.
Jako první o projektu informoval včera portál iHNED, následovaly další média:
Osm set tisíc Čechů dostane počítačové a jazykové kurzy za peníze EU - iHNED
800 tisíc Čechů dostane kurzy za peníze z EU - Víkend
Až 800.000 Čechů dostane peníze na kurz - Rádio Impuls
Až 800 tisíc Čechů dostane příspěvek na jazykový či PC kurz - ČTK
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
9 komentářů:
Do apríla je sice ještě dost daleko, ale jako příprava na silvestrovské vydání to není vůbec špatné. Zatím ovšem není dořešen způsob poskytnutí příspěvku občanům. Uvažuje se o vytištění poukázek v nominální hodnotě 5000 Kč, které bude moci držitel vyměnit v nejbližší škole, vybavené počítačovou učebnou, za odpovídající počet výukových jednotek.
Zatím ovšem pracovníci VÚP řeší problém, jak přesvědčit občany, aby poukázku proměnili skutečně za tuto službu. Při realizaci pilotního projektu v Krušovicích se zjistilo, že 997 z 1000 rozdaných poukázek, občané utratili v podnikové prodejně zdejší proslulé továrny.
1. Kteří Čechové to budou? Podle jakých kritérií a kdo je vybere?
2. U koho a za jakých okolností budou vyvolení svoje vzdělavačenky uplatňovat?
3. Kdo a jakým způsobem ověří, využili-li nemalé peníze efektivně a smysluplně?
4, Pamatujeme si ještě školení v rámci SIPVZ? Co je zadara, toho si nikdo příliš neváží.
5. Zbytek nezaplatí stát, ale daňoví poplatníci.
Vám nestačí záruka kvality, vycházející z těchto faktů?
1. Teprve když na školení začnou chodit, převede ministerstvo na účet agentury peníze.
2. Aby se na projekt nenabalily nekvalitní vzdělávací agentury, které si budou chtít jen snadno vydělat, plánuje ministerstvo v příštích měsících vyhotovit standardy, které firmy budou muset splňovat. Prověřovat se bude například délka zkušeností pořádáním vzdělávacích kurzů nebo kvalifikace lektorů. Státní příspěvek pak žadatelé získají pouze u agentury, která bude splňovat tyto ministerské předpoklady
3. Co se týká samotných zájemců o kurzy, ti nebudou muset prokazovat nic. „Nebudeme zjišťovat, jestli konkrétní člověk kurz skutečně potřebuje nebo ne. Na to nehrajeme, protože z našeho pohledu se potřebují vzdělávat všichni. Každý si potřebuje zvýšit svoji kvalifikaci,“ řekl Jakub Stárek, ředitel odboru dalšího vzdělávání na ministerstvu školství.
Jako zasloužilý lektor SIPVZ se již nemohu dočkat snadného přivýdělku po dobu několika let (800 000 je tuším 4x více než ubohých 200 000 Z1 a Péček
1. Kteří Čechové to budou? Podle jakých kritérií a kdo je vybere?
Postup je standardní, pane kolego, jako u jiných pandemií:
http://domaci.ihned.cz/c1-39139660-ockovani-proti-chripce-kdo-neni-na-seznamu-ma-smulu
Americká ETS (Educational Testing Services, http://ets.org), jedna z předních světových institucí zabývajících se výzkumem, tvorbou a vyhodnocováním testů, vyvinula jedinečný program komplexního hodnocení ICT gramotnosti
Program je zaměřen na studenty středních a nabízí zajímavou alternativu k přístupům realizovaným v České republice.
Na první pohled zaujme především to, že se celý test odehrává v uměle vytvořeném grafickém uživatelském rozhraní (GUI), které má simulovat obecné prostředí pro práci s počítačem a dalšími technologiemi (např. mobilní telefon). Test tedy není vázán na žádnou konkrétní softwarovou ani hardwarovou platformu, ale simuluje vzhled a nástroje, které jsou společné řadě dnes dostupných prostředí.
ETS definuje ICT gramotnost jako způsobilost vhodně používat digitální technologie, komunikační nástroje nebo počítačové sítě k řešení informačních problémů, kterým jedinec čelí v informační společnosti.
ETS test zjišťuje jak kognitivní, tak technické dovednosti. Důležitým posláním testu je kromě nezbytného základu uživatelských dovedností zjišťovat úroveň schopnosti kritického myšlení při řešení problémů v technologickém prostředí. Do této kategorie program zařazuje schopnosti:
Definovat problém: Schopnost používat ICT jako nástroje k identifikaci a vhodné reprezentaci informační potřeby.
Získat informace: Schopnost vyhledat a shromáždit informace v digitálním prostředí.
Organizovat informace: Schopnost aplikovat stávající organizační či klasifikační schéma na digitální informace. Schopnost se zaměřuje na přeuspořádání nalezených informací, což zahrnuje schopnost identifikovat stávající organizační schémata, vybrat z nich ta vhodná pro danou situaci a tato schémata aplikovat. Činnosti testovaných zahrnují třídění e-mailů do adekvátních složek, uspořádání dat v tabulce tak, aby se maximalizovala efektivita řešení dvou úkolů s navzájem neslučitelnými požadavky a zaznamenávání vztahů pomocí grafů nebo diagramů.
Integrovat informace: Schopnost interpretovat a reprezentovat digitální informace. ICT jsou použity jako nástroje k syntéze, sumarizaci, porovnání a nalezení rozporů mezi informacemi z různých zdrojů. Testované činnosti zahrnují syntézu informací z Instant Messangerů do textového dokumentu, porovnání informací a nalezení rozdílů v nich pomocí tabulkového kalkulátoru.
Hodnotit informace: Schopnost stanovit úroveň uspokojení definovaných potřeb daných úkolem v ICT prostředí. Sem spadá schopnost posoudit kvalitu, relevanci, kompetentnost, úhel pohledu, zkreslení, aktuálnost, akceptovanost, rozsah platnosti a přesnost informací. Činnosti testovaných studentů zahrnují výběr nejvhodnější databáze pro danou informační potřebu, určení, zda informace nalezené na webové stránce vystačují k vyřešení daného úkolu, hodnocení webových stránek podle daných kritérií, určovaní relevance příspěvků na webovém diskusním fóru.
Tvořit informace: Schopnost vygenerovat informace pomocí úprav stávajících informací či návrhem nově objevených informací. Činnosti obsahují tvorbu grafu, který podporuje jistý úhel pohledu a výběr textu a grafiky, které podporují jistý úhel pohledu.
Komunikovat: Schopnost v patřičném kontextu komunikovat informace v ICT prostředí. Schopnost zahrnuje dovednost připravit prezentaci informací pro jistý okruh posluchačů a dovednost sdělit nové poznatky na vhodném místě. Činnosti zahrnují formátování dokumentu v textovém editoru, přepracování e-mailu, úpravu snímků elektronické prezentace a přípravu krátké textové zprávy v mobilním telefonu.
Samotný test se vyznačuje následujícími charakteristikami:
Délka testu - Test rozlišuje tři různé typy ICT úloh podle průměrné doby potřebné ke zdárnému vyřešení:
krátkodobé (cca 4 minuty)
střednědobé (cca 15 minut)
dlouhodobé (cca 30 minut)
Test sestává buď z 12 krátkodobých a 4 střednědobých úloh, nebo 12 krátkodobých, 2 střednědobých a 1 dlouhodobé úlohy, nebo 9 krátkodobých, 3 střednědobých a jedné dlouhodobé úlohy
Testované schopnosti - Každá úloha se týká jedné nebo několika uvedených schopností (krátkodobé jsou zacílené na jednu konkrétní dovednost, dlouhodobé vyžadují vhodnou kombinaci několika): Definovat problém, Získat informace, Organizovat informace, Integrovat informace, Hodnotit informace, Tvořit informace, Komunikovat
Oblast obsahu - Každá úloha se týká reálné situace z jedné z následujících oblastí:
Humanitní
Společenskovědné
Přírodovědné
Praktické činnosti
Pop-kultura
Kontext - Úlohy jsou situovány do jednoho z následujících kontextů:
Akademická/Vzdělávací sféra
Podnikatelská sféra
Osobní sféra
Technologické nástroje - Každá úloha používá obecnou verzi jednoho nebo několika z následujících technologických nástrojů:
Textový procesor
Prezentační software
E-mailový klient
Nástroj pro vyhledávání v databázích
Nástroj pro vyhledávání na WWW
Tabulkový kalkulátor
Grafický software
Správce souborů
Elektronické diskusní fórum
Instant Messanger
Webový prohlížeč
Nástroj na tvorbu pojmových map
Bližší představu o samotné podobě testu nabízí demoverze testu. Demoverze sestává z ukázky řešení tří krátkodobých úloh a zprávou o úrovni informační gramotnosti testovaných. Každá úloha začíná popisem situace, z níž vzniká informační potřeba (tzv. scénář úlohy). Příklad takového scénáře úlohy zaměřené na vizualizaci a interpretaci dat:
Ve svém školním projektu se zabýváš oblibou knížek v populaci. Použij nástroj pro vytváření grafů, abys ukázal(a), jak se změnila obliba různých druhů knížek po příchodu televize před půl stoletím.
Činnost testovaného studenta spočívá v rozhodnutí, které z nabízených údajů si vynese na osy grafu, ve zvolení vhodných mezních hodnot na osách a v promyšleném rozhodnutí, který z množství nabídnutých ukazatelů (např. počet vydání, počet výtisků, počet prodaných knih, zisk vydavatelů, náklady vydavatelů, obrat z prodeje apod.) nejlépe popisuje oblibu daného typu knížek. Student si může vybírat z několika typů grafu a zkoumat, jak se pro zodpovězení dané otázky hodí. Tento proces hledání vhodného typu vizualizace je zaznamenáván a promítá se do výsledného skóre. Vyřešení úkolu předpokládá rozvinuté analytické myšlení a správnou interpretaci sestaveného grafu.
Test tedy nezjišťuje uživatelskou dovednost studenta pracovat s konkrétním softwarovým produktem (zde např. s tabulkovým kalkulátorem), ale jeho schopnost využívat běžné funkce řady podobných nástrojů při řešení problémů.
A přitom stačilo říct, že vám prostě chutná.
To snad není pravda. Další návod na to, jak se skutečně dají neskutečně minout peníze. Ať žije projektománie. fakt si někdo myslí, že nějakých 5000 udělá z ICT negramota gramota, nebo někoho naučí cizí jazyk? To už neprošlo dost peněz přes vzdělávání nezaměstnaných, matek s dětmi, atd? A neběží tyto granty právě teď? Je ještě vůbec koho smysluplně vzdělávat? Moc by mě zajímalo, jaká je efektivita toho všeho.
Je ještě vůbec koho smysluplně vzdělávat? Moc by mě zajímalo, jaká je efektivita toho všeho.
Vy máte pocit, že když dáte v pondělí všem najíst, v úterý už nebude to mít smysl?
Okomentovat