S Danielem Willinghamem jsme se již setkali, a to před rokem v článku shrnujícím argumenty výukových skeptiků a optimistů ohledně webu 2.0 na Encyclopaedia Britannica Blog (Encyclopaedia Britannica a škola 2.0 – část II). Mimochodem, jako zdroj velmi cenných informací stojí za to tento blog sledovat stále (teď se tam zrovna probírá multitasking, podobně jako nedávno u nás - viz Je efektivní multitasking mýtus?). Dan Willingham patří k pravidelným přispěvatelům Britannicy. Svými postoji se řadí spíše k pesimistům. Dnes se s ním seznámíme blíže především proto, abychom si v souvislosti s minulým článkem (Co je podstatou kreativity?) uvědomili, že zavádění inovativních kreativních výukových postupů má své meze.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
DISKUSE
Témata článků
1:1
(22)
analýza
(25)
anketa
(101)
Aplikace
(109)
audio
(148)
Bezplatně
(102)
BYOD
(34)
causy
(1049)
CERMAT
(578)
CLIL
(18)
cloud
(22)
Česko mluví o vzdělávání
(58)
ČŠI
(699)
čtenářství
(31)
dětské skupiny
(52)
digitální vzdělávání
(44)
diskuse
(65)
dokument
(1094)
domácí výuka
(28)
dotační program
(21)
DUM
(205)
DVPP
(59)
DZS
(39)
e-knihy
(323)
e-learning
(31)
EDUin
(852)
ESF
(807)
eTwinning
(32)
EU peníze školám
(257)
evaluace
(13)
FAQ
(87)
fejeton
(3)
festival
(22)
financování
(310)
glosa
(13)
gramotnosti
(48)
hodnocení
(108)
hodnocení aplikací
(41)
ICT
(1907)
infografika
(40)
informatické myšlení
(35)
informatika
(60)
inkluze
(1194)
inovace
(30)
internetová bezpečnost
(57)
interview
(173)
IWB
(32)
Jak na DUM
(16)
Jazyky pro děti
(1)
kariérní řád
(178)
kniha
(1180)
knihy
(1253)
komentář
(227)
konektivismus
(13)
konference
(197)
konkursy
(7)
konstruktivismus
(19)
kulatý stůl
(55)
kurikulum
(28)
licence
(7)
matematika
(298)
metodika
(39)
migrace
(87)
ministryně školství
(222)
mládež
(2)
MOOC
(35)
MPSV
(61)
MŠMT
(4611)
myšlenkové mapy
(10)
NAEP
(14)
Národní rada pro vzdělávání
(16)
neformální vzdělávání
(15)
nezaměstnanost
(26)
NIDM
(58)
NIDV
(228)
nová maturita
(1305)
novela
(69)
NÚOV
(55)
NÚV
(321)
odbory
(45)
odkazy
(271)
OECD
(114)
OER
(25)
ombudsman
(40)
online
(174)
OP VK
(24)
OP VVV
(67)
open source
(23)
Ostatní
(6)
otevřený dopis
(42)
pedagogicko-psychologické poradny
(41)
Pedagogika
(1364)
petice
(19)
PIAAC
(8)
PIRLS
(13)
PISA
(119)
polemika
(1885)
pozvánky
(1810)
PR článek
(1612)
práce s talenty
(37)
praktické školy
(25)
právní poradna
(339)
prezentace
(66)
profese učitele
(50)
prognózy
(16)
program
(64)
projekt
(506)
projekty
(231)
průzkum
(53)
Přečtěte si
(2698)
přednáška
(27)
předškolní ročník
(75)
předškolní vzdělávání
(103)
Přijímačky
(216)
PSP
(80)
recenze
(30)
redakce
(16)
regionální školství
(94)
RVP
(627)
satira
(44)
SCIO
(317)
sexuální výchova
(21)
SKAV
(148)
sociální sítě
(110)
soukromé školy
(165)
soutěž
(498)
standard
(127)
statistika
(100)
Strategie 2020
(46)
stravování
(50)
střední školy
(369)
studie
(33)
Škola21
(3)
školství
(2922)
tablety
(113)
TALIS
(19)
TEDx
(10)
testování
(568)
TIMSS
(39)
tipy
(16)
tisková zpráva
(2808)
top
(122)
trh práce
(156)
učebnice
(39)
Učitelský spomocník
(169)
ÚIV
(3)
UJAK
(25)
video
(685)
Volby 2013
(40)
VÚP
(53)
vyhláška
(41)
výzkum
(283)
vzdělávací politika
(551)
vzdělávací technologie
(61)
vzdělávání
(184)
zákon o pedagogických pracovnících
(64)
Zprávy
(4268)
Knihkupectví
Využijte nabídku pro školy a učitele od Albatrosmedia.cz!
Slevy a akce na knihy přímo od nakladatele. Kompletní nabídka více než 7000 titulů z produkce Albatros Media. Vše skladem, rychlé dodávky zboží.
Nejčtenější články
Články dle data
Učitelské listy
Nabídka práce
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
27 komentářů:
A proč ji přestávají mít raádi učitelé?
Nelíbí-li se vám ve škole, máte možnost odejít a zvyšovat si inteligenci soustavnou a tvrdou prací, samozřejmě fyzickou.
S Danielem Willinghamem jsme se již setkali, a to před rokem v článku shrnujícím argumenty výukových skeptiků...
S Danielem V. alias Parabellum se setkáváme na ČŠ téměř denně v článcích, obsahujících a šířících spoustu pomluv o učitelích a o jejich práci.
Že by dotyčný konečně prozřel a pod pseudonymem Daniel Willingham začal psát o umění vzdělávat pravdu?
Dnes se s ním seznámíme blíže především proto, abychom si v souvislosti s minulým článkem (Co je podstatou kreativity?) uvědomili, že zavádění inovativních kreativních výukových postupů má své meze.
My, pěšáci působící mnoho let v zákopech první linie 2. stupně ZŠ, SOU a dnes bohužel i SPŠ, toto dávno víme z každodenní reality.
Bohužel to zřejmě nevědí pracovníci institucí, jako jsou MŠMT, NUOV, VÚP, Scio Cermat, kteří jsou tovněž velmi zvláštní. Zdá se, že ve svém zaměstnání často přestávají vnímat realitu. Jedině tak lze vysvětlit, že si do nejmenších detailů pamatují své oblíbené projekty, RVP, testy, kompetence, autoevaluace, inovace, ale chybují u jednoduchých otázek z praktické výuky.
Řešení je jediné: Každý prozíravý vojevůdce ví, že zdecimované vojsko v první linii je nutno nahradit čerstvou krví.
Pletu se, nebo je to tak, že současný paskvil ŠVP je postaven na přesném OPAKU myšlenek uvedených v článku?
Myšlenky z článku vyjadřují v podstatě to, co zná každý učiztel po nějakých aspoň 5 letech praxe. Přiblblé ŠVP všechny tyto postřehy učitelů-praktiků vyvrací, potláčí a popírá?
Pletu se?
M.K.
Pletete se M.K. v jediném: ŠVP si tito učitelé zpracovali sami.
M.K. si pouze plete ŠVP s RVP, ale to není důležité. Důležité je, že pořád existují učitelé, kteří nepochopili, proč byl RVP zaveden.
Neříká, že nemáme učit fakta. Říká, že učit fakta nestačí! Willingham s tím není v rozporu.
Důležité je, abychom už konečně pochopili, že učit žáky cokoli nestačí.
Je nezbytné, abychom dětičky klíčovaně zkompetentňovali.
Kšaft Anonymním z 14.12 10:00 a M.K. 20:30.
Věřímť i já Bloomovi, že po přejití vichřic reformních, hříchem neschopnosti vzdoru a odporu na naše hlavy (a peněženky) uvedených, že přijde den, kdy RVP a ostatní paskvily budou seznány dokonce i "odbornou" obcí jako krávovina, podobně jako třeba svého času množiny.
Má naděje trvá, neboť "vědecké" poznání je činnost klopotná a časově náročná a nemůže se znehodnotit takovými pseoudoargumenty, jako je každodenní praxe.
Když pak, po létech, odborník prozře, jeho poznání má zcela jinou, vyšší dimenzi, nežli jen trapné brblání praktiků: "Já to říkal už před 10 lety, že je to blbost."
Tehdy odborník zpraží nehodného přísným pohledem, řka: "Ano, byla to blbost. Ale nyní to máme vědecky ověřeno."
No a prozatím čekám, kdy někdo ze zvěstovatelů víry jediné a pravé navrhne provést s Danielem Willinghamem autodafé na hranici založené z jeho poblouzněných knih.
;-)
P.S.: Pane Blaho.
Jen abychom při kompletním zkompetentňování nezapomněli komplexně zkompetentnit také sebe sama. Jnak, coby dějinní komparsisté, schopní pouze kompulzivní vzdělávací činnosti, skončíme na kompostu dějin spolu se starým kompotem.
S tou kompluzí jste mne, pane poste.restante, poměrně značně uklidnil.
Pravdou je, že poslední dobou trpím chorobně utkvělou představou, že se mi neprořízne některé z témat, nerozklíčuje kompetence nebo se prokrindapána zapomenu a použiju zakázaná slova jako třeba umět či znát.
Také se mi stává, že souběžně spouštím všechny nainstalované výukové programy a zapínám všechny učební pomůcky od interaktivní tabule, přes dataprojektor, DVD rekordér až po stařičký meotar.
Nedávno jsem měl intenzivní potřebu kousnout se do vlastní zadnice.
Propadal jsem panice, jestli třeba nejsem nějakej blbej. A hle, ona je to standardní kompluze. Bohu díky.
Lituji, ale je všeobecně známo, že pedagogika a psychologie v anglosaských zemích stojí na jiných filosofických základech, než naše. Pro většinu Evropy, zvláště střední, je jen obtížně použitelná (snad jen výuka jazyků) až nesrozumitelná a nesmyslná u práce s talenty. Vzpomínám, jak jsme školního inspektora z anglie vzali na "projíždku" po našem vzdělávacím systému, tedy od MŠ po SŠ , DDM, ZUŠ a na závěr do stanice přirodovědců . Tento původně suverén během dne značně znejistěl v DDM nevěděl kde je, v ZUŠ nevěřil, že děti tak pěkně hrají nikoli díky drilu, ale po jedné hodině výuky s učitelem týdně a ve stanici se již rezignovaně vyfotil s hadem kolem krku. Teprve následně s ním byly zajímavé hovory typu co kdo umí lépe a co by bylo zyjímavé převzít.
Karkul
Kantoři jsou zvláštní profesní kategorie. Neustále si kladou jakési obsedantní otázky, na které se snaží nalézat odpovědi, přestože je jasné, že jednoznačná odpověď na většinu takto kladených otázek prostě není.
Proč nemají žáci rádi školu?
A proč by, sakra, měli mít rádi školu? Je to práce. Dokonce systematická práce, kterou je nutné vykonávat každý den.
Kdo z nás starších měl opravdu rád školu? Nepamatuji se, že si většina kantorů či dokonce žáků někdy kladla tak blbou otázku.
A přesto dnes školu máme více či méně rádi. Co to, sakra, dokazuje? Že je dnes škola horší než dříve?
Hromada kantorů si neustále klade řadu dalších otázek a tragikomicky se na na dokonce snaží najít odpověď.
Je dnešní výuka ve školách kvalitní? Jak dosáhnout toho, aby výuka byla v základních a středních školách ještě kvalitnější? Jak dosáhnout toho, aby si žáci osvojili zbrusu nové kompetence, dovednosti či znalosti?
Tedy, ne že by mne to nějak frustrovalo, ale podobný scholastický přístup nějak nenalézám u žádné jiné profese. Jen u učitelů ano.
Dost možná, že to jakýsi můj zrakový klam, ale nikdy jsem neslyšel instalatéra, poslance ve sněmovně či řezníka v masně, aby vedli podobné disputace na veřejnosti, kde by vedli bujaré diskuse o kvalitě své práce. Podobnou psychickou úchylku lze zaznamenat jen u kantorů.
To je teda strašná profese, to vám tedy povím. V jedné ruce drží křídu a ve druhé flagelantské důtky. Sice berou stále stejně, nebo dokonce čím dál tím méně, ale stále dokola si kladou hromadu otázek, na které vlastně nikdy nenajdou odpověď, která by je uspokojila.
Kde berete tu jistotu a přesvědčení, pane Brdičko, že M.K. si plete ŠVP s RVP? Znáte snad nějakého učitele, který si plete RVHP a NATO?
Proč nepřipustíte, že MŠMT s podporou ÚIV a NÚOV využila té skutečnosti, že pedagogické sbory jsou tvořeny z jedné pětiny univerzálními svazáky bez zábran, schopnými slepě propagovat vše od kurikulární reformy s jejími RVP, přes komunismus, množiny, fašismus až po zavádění interaktivních tabulí? Dalších šestinu potom tvoří hlupáci, kteří nikdy nevědí, která bije, a zbytek je mlčící většina?
Jedině tato zkutečnost umožnila, že ŠVP spatřily světlo světa.
Jinak by už dávno učitelé vyšli pod vedením nějakého odvážného a čestného odborového předáka, kterého buhužel nemáme a nikdy mít nebudeme, s cepy na Prahu, jako kdysi Husité od Tábora a z trosek honosných sídel těchto ctihodných institucí, by ještě dnes stoupal dým...
Anonymní 15.12 11:02
No a není to spíš tím, že nám pořád někdo (média, politici, veřejnost) předhazují, jak blbě svou práci děláme?
Pochybovat o kvalitě své práce chápu spíše jako příznak inteligence.
Proto také chápu, že o kvalitě své práce nediskutuje řezník, ani poslanec. Instalatérovi se stačí podívat, že kohoutek nekape, což učitel může u žáka jen jaksi nepřímo.
Pochybnosti o kvalitě mé práce vedou k neustálé snaze o zlepšení a to bych rozhodně nezavrhoval.
Ovšem musí se tak dít v čase sebereflexe, v době mimo pracovní výkon samotný.
Mne tedy aspoň by si nezískal lektor, který se uprostřed hodiny nejistě ptá posluchačstva, zda to dělá dobře.
Anonymní 15.12 11:18
Pravdu díš, bratře.
Jdu napřimovat kosu, anebo aspoň ostrouhat ukazovátko.
Ale nedá mi to, abych nevzpomenul hlavně neexistenci Pedagogické komory, která by (snad) umožnila odpor i nenásilnou cestou.
Odbory totiž každý pohlavár s jejich připomínkami šmahem smete z cesty s tím, že jim do toho nic není.
Nu, vždyťo říká! Co kantor, to rozumbrada. Samé takové ty výrazy jako sebereflexe, snaha o zlepšení...
Na média a politiky se, pane kolego, vytento. Kdyby člověk měl dát na všechny ty myšlenkové puky, co slyší nebo čte, tak by se z toho potento!
Napřimte kosu a hrrrrrrrrrrrr na Prahu!
Oprava
Kantoři nejsou úplně jedinou profesní skupinou, která si klade řadu obsedantních otázek. Naprosto stejné otázky si klade skupina označovaná jako scientologická církev. Ti si také kladou řadu otázek plných obsese. Například:
Čím to je, že žáci vyrušují?
Proč jsou někteří žáci hyperaktivní a jiní jako "beránci"?
Jak to, že má někdo "buňky" na matematiku a někdo ji prostě celý život nenávidí?
Jak zjistit přesnou příčinu problému žáka a odstarnit ji?
Jaké bariéry ve studiu existují, jak je rozpoznáte a co přesně dělat, abyste je překonali?
Co přesně dělat, když "to neleze do hlavy"?
Jak udržet pozornost žáka při studiu ve škole?
Jak postupovat, když si chci být jistý, že ten, koho učím, tomu bude skutečně rozumět?
Co musím udělat, aby věci, které studuje žák, mohl bez problémů použít v praxi?
Jaké jsou metody, jak někoho naučím to, co potřebuji?
Jestliže vás alespoň jedna z otázek zaujala, jste na nejlepší cestě do Dianetického centra Praha, Soběslavská 32, 130 00 Praha 3, kde si můžete zakoupit veledílo od L. Rona Hubbarda s názvem Základní studijní příručka pro učitele. Tato příručka obsahuje (jak jinak, že?) jednoduché a praktické metody, které by se měly vyučovat již v 1. třídě a jsou použitelné i na vysoké škole.
Důtky si ovšem musíte koupit v naprosto jiného obchodě. Patrně nevhodnější je některý nejbližší SEXSHOP, oddělení SADO-MASO.
Každému je patrně jasné, že scientologové si kladou výše uvedené otázky s naprosto jiným záměrem, než tak činí kantor český.
Anonymní z 15.12 13:36:
Každému je patrně jasné, že scientologové si kladou výše uvedené otázky s naprosto jiným záměrem, než tak činí kantor český.
Jenom aby, pane kolego. :-)
Ale napadla mne jiná myšlenka.
Abychom tou kosou netnuli tak trochu i do vlastních řad.
Všimli jste si, že politikové od komunální po vrcholovou úroveň se často rekrutují z řad lékařů a učitelů?
Mám na to svou teorii.
Jen maminka, pan doktor a paní učitelka totiž vědí lépe nežli my sami, co je pro nás dobré. ;-)
No a politici, ti to vědí úplně nejlíp. :-(
(Tedy krom toho, že patří na komunální úrovni mezi obecně známé osoby. :-))
Hm, Pedagogická komora s Radkem Sárközim v čele, to by bylo terno.
a Tomáš Jurčík, by mohl jako pokladník objíždět školy s kasičkou...
Pan Radek Sárközi si na stránkách http://eucebnice.cz/pedagogicka.komora/ bere za vzor Českou lékařskou komoru a její činnost.
Jeden příklad této tzv. "činnosti" zde: http://bit.ly/7Nkdm9
Komentáře myslím netřeba.
Nepodceňujte schopné lidi. Aktivity pana Jurčíka by většině učitelů velmi pomohly:
http://jurcik.bigbloger.lidovky.cz/c/67290/Sabina-a-Nohavica.html
Ale určitě to myslí upřímně:
http://jurcik.bigbloger.lidovky.cz/c/105357/Stamiliardy-rocne-promrhavane.html
Tomáš Jurčík,
předseda Společnosti středoškolských pedagogů.
Měl jsem o vás lepší mínění, pane Jurčíku...
Vyměním dvacet Jurčíků za jednoho Nohavicu.
Ani bych se nedivil,kdyby se pane Jurčíku našlo něco na vás.
A je úplně jedno, jestli to byla bdělá a ostražitá domovní důvěrnice nebo bdělý a ostražitý Jurčík.
Ale cenzurovat, co smím a co nesmím poslouchat - tak to mi žádný kulturní tajemník Jurčík nebude! Už ne!
Za koho mluví ten samozvaný vůdce?
Ta kreatura dělá jen ostudu všem slušným učitelům...
A ještě se kantoři, na rozdíl od scientologů, pořád hádajó, škorpijó a postrkujó, což je zvláště komické, jedná-li se o dospělé osoby, které učí děti vzájemně respektovat názor ostatních.
Padly zajimave otazky, me by zajimalo, jak je mozne, ze v zemi, kde je 3x levnejsi prac. sila nez v zapadni Evrope, je kilometr dalnice 2x drazsi.
Za předpokladu, že náklady na mzdy jsou dvacetinou srovnatelných nákladů na materiál a energie, pak je to proto, že se u nás 1,9365 krát víc krade.
Okomentovat