Myslím, že jsem nebyl sám, koho na nedávné konferenci Eminent zaujal svým vystoupením francouzský vědec a učitel François Taddei působící v Centre for Research and Interdisciplinarity, Medicine Faculty, Paris Descartes University. Jeho vědecké zaměření i výuka na univerzitě, obojí je vysloveně mezioborové. Původně studoval matematiku a fyziku na pařížské Polytechnice. Pozdější zaměstnání na ministerstvu zemědělství ho přivedlo ke studiu vývoje organizmů a podstaty života jako takového. V roce 1995 získal Phd z molekulární genetiky, a od té doby se věnuje především odhalování biologických souvislostí evoluce na Zemi s přesahem do výchovy, ICT i dalších oborů.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
5 komentářů:
Jen málokdo ví,že želvy patří do stejné skupiny jako kupříkladu hadi-mezi plazy. Na Zemi žily už v dobách ,kdy se na ní pohybovali dinosauři, a v té době již vypadaly jako dnes.
Žijící želvy se podle způsobu, kterým zatahují do krunýře hlavu, dělí na skrytohrdlé (Cryptodira) a skrytohlavé (Pleurodira). Podle podobného kritéria lze rozdělit učitele. V roce 1970 provedl americký paleontolog Eugene Gaffney studii, podle níž se veškeré fosilní nálezy želv dají zařadit do jedné z těchto dvou skupin, které se od sebe oddělily před 210 miliony lety.
Teorii v loňském roce zrevidoval další americký paleontolog - Walter Joyce z Yaleské univerzity. Došel k závěru, že skupiny skrytohlavých a skrytohrdlých se od sebe oddělily mnohem později - asi před 150 miliony lety.
Za pravdu mu dává objev nové fosilie. Asi 35 centimetrů dlouhá želva, jejíž fosilní krunýř s kostrou se našel v Patagonii, žila před 160 až 146 miliony lety. Podle Waltera Joyce tento druh, který dostal jméno Condorchelys antique, nepatří ani do jedné z moderních skupin želv.
S tím ovšem podle článku na stránkách Science nesouhlasí autor původní teorie Eugene Gaffney, který tvrdí, že jde o primitivního příslušníka skupiny Cryptodira. Želvy tedy nejspíš ještě nějakou dobu zůstanou předmětem debat.
Základem všeho je poctivé studium:
Třetí ročník pražského pokerového turnaje European poker tour (EPT) vyhrál poprvé Čech. Třiadvacetiletý Jan Škampa během čtyř dnů za sebou nechal 585 soupeřů a za vítězství inkasoval částku 682 tisíc euro, což je zhruba 17,5 miliónu korun. Student ekonomie na pražské Fakultě sociálních věd UK poker hraje pět let, z toho poslední tři roky intenzivně.
V raťme se, přátelé, od hazardních her raději k inovaci. Máte pravdu, že první želvy se na zemi objevily už v éře dinosaurů, někdy před 200 miliony lety. Jsou jedinou přeživší větví prastarého kladistického podstromu anapsid, který obsahuje skupiny jako Millerettidae, Procolophonoidea a Pareiasauria. Zajímavé je, že lebka všech druhů anapsid postrádá otvory ve spánkové oblasti. Všechny ostatní již vymřelé druhy mají právě tyto lebeční otvory. Z uvedeného vyplývá hypotéza, a to platí i pro učitele, že jednou z důležitých podmínek pro přežití v bouřlivě se rozvíjející společnosti je hluchota.
Nicméně nedávno bylo prokázáno, že tato typická vlastnost, kterou se vyznačuje lebka inovativního učitele, nemusí být znak určující, že jsou učitelé potomci želv, ale spíše že jde o případ konvergentní evoluce. Nejnovější fylogenetické studie proto zařadily učitele mezi Diapsida, o něco blíže k šupinatým než k archosaurům. Všechny nové studie podporují toto zařazení učitelů, hlavně z důvodu pozorovatelného zesílení a zrohovatění kůže v oblasti hýždí.
Přezkoumáním předchozích fylogenetických stromů, které dokazovaly příbuznost učitelů s hluchými želvami anapsida, bylo zjištěno, že mylné zařazení učitelů bylo způsobeno jak počátečním předpokladem, že tito patří mezi Anapsida, tak nedostatečně širokým vzorkem fosilních a recentních taxonů nutných pro sestrojení kladogramu. Přestože věc ještě není uzavřena, většina vědců se nyní přiklání k názoru, že učitelé jsou nezničitelní.
Každý učitel bývá vybaven dobře vyvinutou přední protaženou deskou třídní knihy. Tímto hákovitým beranidlem učitelé urputně bojují o žáky. Všichni inspektoři ČŠI jsou vybaveni zařízením pro satelitní určení polohy (GPS), a kdykoli najdou učitele, zaznamenají jeho polohu. Vyspělá technika působí v prostředí českých škol až anekdoticky, neboť v místech, kde ani ve sborvnách není zaveden internet, většina učitelů chodí bosky a výuka se odehrává pomocí tabule a křídy vyndá z kapsy každý inspektor, který hospituje učitele, přístroj pro satelitní zaměřování, stoupne si pečlivě co nejblíže k učiteli, změří jeho polohu a údaj zapíše na druhou stranu popsaného listu z písanky nejbližšího žáka. Důležité ovšem je, že to funguje, a získané údaje jsou opravdu cenné. Dnes jsou již evidováni všichni učitelé na území ČR (je jich tu přesně 199 999) a ví se o každém jejich kroku.
Okomentovat