Projekt Rady Evropy podporuje lidská práva

V listopadu navštívili Prahu národní koordinátoři projektu Rady Evropy „Výchova k demokratickému občanství a lidským právům“. Cílem jejich setkání, které zorganizovaly Výzkumný ústav pedagogický v Praze a Dům zahraničních služeb MŠMT, bylo podpořit lidská práva, svobodu a demokracii v Evropě.


Národní koordinátoři hovořili v Praze o změnách výuky k občanství, které nastartoval projekt Rady Evropy, jehož vznik se datuje do roku 1997.

„V naší zemi, která byla dříve komunistická, se poukazuje na ty faktory výchovy, které jsme dříve opomíjeli,“ řekla hlavní zpravodajka projektu Rumunka Simone Velea, pracovnice Ústavu pro pedagogické vědy v Bukurešti.

Pracovník lucemburského ministerstva školství, Joseph Britz, na pražském setkání zdůraznil, že i malé země dokáží těžit ze zkušeností velkých států: „Když na těchto setkáních své zkušenosti srovnáváme, můžeme vidět fungování stejných nebo podobných projektů v jiných podmínkách. Odcházíme pak moudřejší a více připraveni na problémy, které nás mohou potkat doma.“

Představitelka další postkomunistické země, Bulharka Daniela Kolarova ze Sofijské univerzity sv. Klimenta Ochridského vysvětlila, že pro její zemi je již důležitý fakt, že otázkou občanství se zabývá Rada Evropy. „Už to samo o sobě nám pomáhá komunikovat téma do médií, směrem k vládě a získávat zájem odpovědných činitelů. Nejvyšší politická reprezentace pak potřebu výchovy k demokratickému občanství přijímá úplně jinak.“

Za největší úspěch v oblasti výchovy k demokratickému občanství ve své zemi označila Rosario Sánchez Núñez-Arenas ze španělského ministerstva školství a vědy zákon o povinném vzdělávání z roku 2006. „Poprvé v našich dějinách zakotvil výchovu k občanství a k lidským právům do kurikula různých typů škol. O tématu se mluvilo ve školách již dříve, například v etice, psychologii, sociologii i v náboženství. Jsme ale přesvědčeni, že samostatný předmět povinný pro všechny byl a je potřeba.“

Severské země si vybudovaly síť lidí, kteří se otázce výchovy k občanství a lidským právům věnují. „Mým úkolem bude se s těmito lidmi sejít a informovat je o tom, co se na pražském setkání Rady Evropy událo,“ sdělil John Christian Christiansen, poradce Norského úřadu pro vzdělávání v Oslu. „Považuji za důležité, že se nám podařilo k tomuto tématu a diskusím přivést jak zástupce vlád, tak institucí připravujících budoucí učitele a školní orgány. K čemu by byla teorie, kdybychom ji nedokázali zprostředkovat ve školní praxi a v celé společnosti.“

Od pozorování k akci

Česká republika se do projektu Rady Evropy nezapojila hned na začátku. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) rozhodlo, že roli pozorovatele bude plnit Výzkumný ústav pedagogický v Praze (VÚP).

Země Rady Evropy se již v roce 1997 domluvily na jednotném a systémovém přístupu k problematice, který byl vyjádřen ve společném referenčním rámci. Výsledky první etapy, které mimo jiné doporučovaly zavedení Výchovy demokratického občanství do celoživotního vzdělávání, zapracoval VÚP do rámcových vzdělávacích programů.

Cílem další etapy projektu pak bylo seznámit pedagogickou veřejnost zúčastněných zemí s materiály projektu. MŠMT vybralo národního koordinátora projektu Rady Evropy. Stala se jím Viola Horská, pracovnice VÚP Praha. Jejím úkolem bylo vytvořit národní síť kontaktů a informovat ministerstvo o aktivitách Rady Evropy. „Snad největším přínosem byla pro mne výměna zkušenosti z tolika různých zemí. Vždyť kolikrát v životě máte možnost setkat se s kolegy od Islandu po Gruzii, od Norska po Turecko?“ sděluje své dojmy česká koordinátorka.

Poslední část projektu byla zahájena v roce 2006 a skončí v dubnu 2010 konferencí ve Štrasburku. Je zaměřena na lidská práva a k jejím úkolům patří stanovit faktory, na jejichž základě by bylo možné zhodnotit výsledky projektu. Výstupy projektu Rady Evropy pak ministerstva členských zemí mohou začlenit do vzdělávání dospělých a ve vzdělávacích institucích podpořit demokratické řízení.