Dalibor Martíšek: "Mylé blbé děťy...

… mi na vás kašleme,” oslovil naše žactvo těsně před začátkem školního roku šéfredaktor MF DNES Robert Čásenský. Se vším, co je v článku uvedeno, se dá souhlasit. Tedy – téměř se vším. Jediné, s čím bych polemizoval, je výše uvedený titulek, který jsem si vypůjčil. Tento lyst toťyš na mylé blbé děťy nekašle. Bohužel. Ano, musím napsat – bohužel! Protože kdyby kašlal, bilo bi mylím blbím dětem možná lýp. A ještě blbjejšým kantorům asy taki.

Představte si češtináře, který by v tomto listě coby renomovaný odborník publikoval své představy o maturitě z češtiny, a to „jazykem“, který je použit v titulku. Ne jako žert. Zcela vážně. Představte si čtenáře, který takového „odborníka“ a redaktorku článku upozorní na to, že je tam spousta chyb. Paní redaktorka se velmi podiví, neboť tento odborník připravil na maturitu již tisíce spokojených studentů. Vytýkané chyby nepochopí ani ona, ani „odborník“ a desetitisíce čtenářů pak „díky“ článku v klidu setrvají na publikovaných bludech. Člověku to pak nedá a upozorní na to aspoň na svém blogu. A ťysýce studentů pak mylému šťouralovy málem viškrábou očy, protože se navážý do skvjelého odborňýka, kterí jym konečně ukázal krási češťyni.

Že to není možné? Ale je! A moji čtenáři dobře vědí, že se i stalo. Jen s tím nepatrným rozdílem, že nešlo o češtinu, ale o matematiku. Máte-li zájem, připomeňte si Logaritme, logaritme, do roka a do dne.

Článek pana šéfredaktora je podle mě zcela výjimečně velice dobrý. Na ukázku aspoň něco:



Myslím, že pan Čásenský trefil hřebíček na hlavičku. Jenže ve svém svatém novinářském zápalu jaksi přehlédl, že ve směru, do kterého tak vehementně tepe, svištěly velmi pilně a docela nedávno i jeho noviny. Vždyť jeden z jejich prominentních redaktorů volal po reformních uragánech tak, až mu přeskakoval hlas. Současnou školu považoval za středověký trest, sezení v lavicích je prý horší než mučení a učení je totéž, co nedobrovolná operace mozku. Blábolil něco o Marii Terezii, o tom, že už nepotřebujeme vychovávat potravu pro kanóny a že je nejvyšší čas se školou zatočit. Je to právě jeho kúra, která zůstane ve své šílenosti nepřekonána. S odborností hodnou císaře Caliguly, který léčil rýmu setnutím hlavy, navrhoval (obávám se, že zcela vážně) školy zbořit.

Je tedy skutečně zázrak, že školy ještě stojí. A tak mě napadá, co bude za nějakých tisíc let dělat archeolog, který najde útržky MF DNES. S největší pravděpodobností nenatrefí na zoufale ojedinělé Mylé blbé děťy pana šéfredaktora, ale naopak na záplavu děti, které jsou s touhou hraničící se sadismem ve škole mučeny surovým bitím, které jsou potravou pro kanóny a kterým učitelé operují mozkové laloky.

A tak se i jako bezvěrec modlím za mylé děťy, aby se na ně tento blbí novynář opravdu vikašlal. A jako příležitostný psavec zkusím někdy domyslet budoucnost, ve které se tak nestane.

Převzato z blogu autora http://martisek.blog.denik.cz.