NÚOV: 1. září začíná reforma na středních školách

Od začátku školního roku zahájí přibližně polovina středních odborných škol a všechna gymnázia výuku podle nových vzdělávacích programů. Ostatní střední školy se k nim přidají během příštích dvou let. V novém pojetí už není nutné dodržovat centrální osnovy a školy mají větší prostor k tomu, aby se vyprofilovaly, přizpůsobily se potřebám zaměstnavatelů a více využívaly zajímavější způsob výuky. Namísto encyklopedických vědomostí se mají orientovat na tzv. klíčové kompetence žáků, tedy schopnost řešit problémy, spolupracovat, nést zodpovědnost, na komunikaci v češtině i v cizím jazyce, práci s počítačem či chuť dále se učit.

Reforma je nutná

V dnešní globalizované společnosti by vzdělávání mělo směřovat k tomu, aby absolvent získal nejen znalosti a dovednosti z oboru, ale zároveň byl samostatný, schopný přizpůsobit se novinkám a ochotný se dále učit. Tato složka vzdělávání je ale v našich školách stále nedostatečná a to by se mělo změnit. „Potřebnost reformy se může ukázat velmi brzy také v souvislosti s ekonomickou krizí. Nezaměstnanost se zvyšuje už nyní a může se stát, že některé obory přestanou být perspektivní. Pro absolventa nebude snadné najít práci a lépe na tom budou ti, kteří budou schopni uplatnit se v různých oblastech a rychle se doučí nové věci," říká k tomu ředitel NÚOV Miroslav Procházka.

Stát určuje mantinely

Ve středních odborných školách je situace specifická vzhledem k velkému množství oborů, které se zde vyučují. Dřívější úzce zaměřené obory se sice slučují do širších celků, přesto jde stále o cca 260 oborů. Pro každý z nich musel být vytvořen rámcový vzdělávací program, který vyjadřuje představu státu o tom, jak by měl být připraven absolvent toho kterého oboru. Neurčuje však podrobně, jak mají školy postupovat, když chtějí stanoveného cíle dosáhnout. Školy tak získávají větší prostor pro své vlastní pojetí a to se odráží ve školním vzdělávacím programu, který si samy připravují.

Jak reforma postupuje

1. Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné školy se připravují v Národním ústavu odborného vzdělávání, pro gymnázia ve Výzkumném ústavu pedagogickém.

2. Ministerstvo školství již vydalo 227 rámcových vzdělávacích programů, další se ještě připravují a budou vydány v příštím roce.

3. Od schválení mají školy dva roky na to, aby si podle nich vytvořily své vlastní vzdělávací programy.

4. Gymnázia a asi polovina středních odborných škol začne 1. 9. 2009 podle nich vyučovat v prvních ročnících.

5. Každý další rok se vzdělávací program posune o ročník výš, po čtyřech letech se tak podle vzdělávacích programů bude učit celá škola.

6. Od roku 2012 budou již všechny školy učit podle školních vzdělávacích programů.

Učitelům přibyla práce, ale víc je baví

Pro školy znamená toto nové pojetí sice mnoho práce navíc, přitom jde o činnosti, které se i sami učitelé museli napřed naučit, ale na druhou stranu není zanedbatelné, že se pedagogové stávají spolutvůrci vzdělávacích záměrů své školy a tím jsou také více zainteresováni na její úspěšnosti. Například ředitelka pilotní školy z Příbrami Marcela Hodková si myslí, že pedagogické sbory zažívají díky reformě renesanci: „Mnoho učitelů už ztratilo chuť do práce, byli vyhořelí a teď našli zase nový impuls, začali hledat zkušenosti v jiných školách, používat novou techniku, snaží se propojovat výuku v různých předmětech. O to je smutnější, že jsme na to nedostali víc peněz.“ Ovšem ne všichni učitelé byli hned od začátku reformou nadšeni. To si uvědomuje i zástupce ředitele VOŠ a SPŠ ve Varnsdorfu Josef Mágr. Jeho škola využila větší volnosti tak, že posílila tělesnou výchovu, matematiku a zařadila zcela nový předmět rétorika. Snaží se také spojovat předměty, jako třeba fyziku a chemii. „Když se učitelé sami na vzdělávacích programech podílejí, tak odpadne připomínka, kterou bylo dříve velmi často slyšet: Kdo to zase vymyslel? Kdo podle toho má učit?“ upozorňuje Josef Mágr.

Žáci mohou být aktivnější

Žákům by reforma měla přinést zajímavější vyučování, v němž už by neměli jen pasivně poslouchat výklad a pak z něj být vyzkoušeni, ale měli by mít víc prostoru pro vlastní aktivitu a vyjádření názoru. „Když dáme žákům možnost, aby řešili problémy ve skupinkách společně, tak to vzbudí jejich zájem a zapojují se i ti slabší, protože se nestydí. Objeví v sobě schopnosti, o nichž ani nevěděli,“ říká Hana Křístková ze Střední odborné školy obchodní v Brně. Vymysleli si tu například projekt, při němž se celá škola věnuje zdravému stylu života. Prolíná všemi obory a předměty, žáci si hledají informace, chodí na přednášky do fakultní nemocnice připravují prezentace, např. o bulimii a anorexii, v matematice třeba měří BMI.