Karel Výravský: Význam výstupního hodnocení žáků základních škol v řídící práci ředitele gymnázia

Vážené čtenářky a vážení čtenáři, kolegyně učitelky a kolegové učitelé,

jsem rád, že Komenský nemůže číst můj příspěvek, neboť nevím, co by mu řekl ... a o stavu českého školství ani nemluvě. Jsem také rád, že čtete můj druhý příspěvek na České škole (tentokrát se jedná o přepis referátu z konference Asociace ředitelů gymnázií v Plzni 25. – 27. 3. 2009). Předpokládám, že se Vám tedy líbil můj vtipný článek z konference v Čelákovicích a že i nyní se těšíte, jak se dobře pobavíte. Musím vás ale zklamat - doby jsou zlé a není čas na žertování. Vše, co zde píši, je míněno naprosto vážně, takže se tomu, ale opravdu, nesmějte. Fakt to nebude žádná sranda, na což mohu přísahat při svém školním vzdělávacím programu.

Dříve, než přejdu k vlastnímu tématu svého příspěvku, mám na vás jednu velkou prosbu. Abyste ji dobře pochopili, vysvětlím vám ji trochu ze široka. Minulý týden jsem seděl v ředitelně a zase jsem neměl co dělat - káva byla vypita, cigareta tajně vykouřena a přede mnou další nudný den. Když v tom mě napadla spásná myšlenka, jak zahnat nudu - udělám pro školu něco koncepčního - a jal jsem se vytvářet dlouhodobý záměr rozvoje gymnaziálního a jiného vzdělávání na Broumovsku na léta 2010 až 2022. Pokud by vás zajímalo, proč právě do roku 2022 - tak to jdu do důchodu. Vyšel jsem zamozřejmě ze SWOT analýzy místních podmínek. Moje základní úvaha zněla - kolik lidí se může v Broumově vzdělávat a kolik musí pracovat, aby ty vzdělávající se neumřeli hlady. Náš daňový a poplatkový systém je nastaven tak, že jeden ekonomicky aktivní (dříve se tomu říkalo pracující) uživí jednoho ekonomicky neaktivního. V Broumově žije 8 000 obyvatel. Od tohoto čísla jsem odečetl ekonomicky neaktivní: 1 000 žáků základních škol, 350 žáků gymnázia, 100 obyvatel domova důchodců, 100 ležících pacientů v nemocnici, 500 nezaměstnaných, 1 000 dalších (maminky na mateřské, důchodci ukrývající se mimo domov důchodců apod.) 1 ředitele gymnázia, a nakonec jsem odečetl i některé etnické a sociální menšiny, neboť - při vší úctě k nim - se nedá předpokládat, že by tyto byly tahounem ekonomického rozvoje Broumovska. Z 8 000 obyvatel tak zbývá 4 449 obyvatel ekonomicky aktivních. Jestliže vyjdeme z úvahy výše řečené, že jeden pracující uživí jednoho nepracujícího, pak nám v Broumově zbývá ještě 449 obyvatel, kteří by teoreticky nemuseli pracovat aniž by přitom umřeli hlady. A na tuto část obyvatelstva jsem se rozhodl zaměřit svůj dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání na Broumovsku. Ale co jim nabídnout? Nápad stále nepřicházel, a tak jsem si řekl - Karle, nebuď úzkoprsý, podívej se někam dál do kraje, třeba tam najdeš nějakou inspiraci. Dobře, ale do kterého kraje se mám podívat? Nakonec jsem zvolil kraj středočeský - tam to dnes ve školství žije, tam se něco děje, tam mají vrcholní představitelé kraje vrcholné vize o rozvoji krajských vzdělávacích soustav. A nápad byl na světě - založím v Broumově vysokou školu. Tento nápad mě tak nadchl, že jsem ten den již nic nedělal, a odešel jsem z práce o hodinu dříve než normálně, tedy již v 5 hodin odpoledne.

Druhý den jsem začal zjišťovat, co je nutné pro založení vysoké školy. Není to tak složité, ale rozhodující je mít úderný název - a to je to, o co bych vás chtěl požádat, abyste mi pomohli. Kdybyste ve svých školách udělali mezi žáky anketu o nejlepší název budoucí vysoké školy v Broumově. Je to zcela dobrovolné, ale zapojení do ankety budu vykazovat v rychlém statistickém šetření včetně jmen účastníků a jejich rodných čísel (statistický výkaz ÚP-B-09 = úplná pitomost z Broumova v roce 2009) a zapojení do jakékoliv pitomosti se v českém školství kladně hodnotí, takže by z toho mohlo koukat třeba zvýšení osobního ohodnocení.

Anketa je jednoduchá - navrhuji pouze 4 názvy:

Jiráskův ústav vyšších humanitních studií (Jirásek studoval klášterní gymnázium v Broumově a propadal z dějepisu, což je u vykladače českých dějin příznačné).

První jednotná vysoká škola Zdeňka Nejedlého (Nejedlý založil v Broumově české gymnázium - zároveň by tento název byl dobrou zkouškou kvality výuky moderních dějin na středních školách - budou-li se na školu Zdeňka Nejedlého hlásit maturanti, pak jim asi opravdu chybí historické povědomí o moderních dějinách našeho státu).

Sudeto-česká univerzita třetího věku (zaměřeno na seniory a německy mluvící obyvatele Broumova).

Vysoká škola neúspěšných státních maturantů (vyšlo by se vstříc státu, který má obavy, co s neúspěšnými maturanty od státní maturity - poslal by je do Broumova na vysokou školu).

A nyní k vlastnímu mému příspěvku - „Význam výstupního hodnocení žáků základních škol v řídící práci ředitele gymnázia“. K tomuto příspěvku mě inspiroval dopis RNDr. Jindřicha Kitzbergera, náměstka ministra ze II. skupiny všeobecného, odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, Karmelitská 7, 118 12 Praha 1. Tento dopis uvádí na pravou míru významové posuny vyjádření pana ministra ve věci hodnocení chování žáků způsobené některými médii.

Cituji pouze dvě věty: 1. MŠMT chce v nejbližší novele školského zákona navrhnout zrušení výstupního hodnocení žáka na konci základní školy. 2. Pokud z diskuze (rozemějte o hodnocení žáků) vzejdou nějaká silná a odůvodněná doporučení, nebojme se ale je zkusit realizovat.

A já zde dnes jedno takové silné a odůvodněné doporučení mám - nerušme výstupní hodnocení žáků základních škol, neboť je to nesmírně cenný materiál pro ředitele školy při rozhodování o přijetí toho kterého žáka. Jde jen o to, že ředitelé středních škol si nevědí rady s vypovídací a srovnávací hodnotou výstupních hodnocení. Česky - jak objektivizovat slovní hodnocení a převést ho třeba na body, které bychom potom mohli započítat do celkové sumy bodů v přijímacím řízení.

Hlavní problém spočívá v tom, jak správně pochopit často eufemizovaná vyjádření učitelek základních škol o svých žácích a jak je převést do normální řeči. Zpracoval jsem k tomu manuál - převodní tabulku - ze které uvedu několik příkladů. Příklady jsou z autentických výstupních hodnocení. Nejprve uvádím formulaci z výstupního hodnocení, potom formulaci po převodu do normální češtiny a návrh bodového ohodnocení na stupnici od 0 do 5, kde pět je nejlepší hodnocení. Bodové vyjádření mám ještě v manuálu modifikováno podle toho, zda se jedná o střední školu s nedostatkem uchazečů nebo s nadbytkem. Používání výstupních hodnocení v řídící práci ředitele školy se s mým manuálem stane hračkou.



No uznejte, vážené čtenářky a vážení čtenáři, kolegyně učitelky a kolegové učitelé, nebyla by věčná škoda zrušit výstupní hodnocení žáků základních škol?

Váš Karel Výravský