Standard: Obsahové analýzy diskusních příspěvků

Tým pro přípravu Standardu kvality práce učitele představil obsahovou analýzu prvních 135 internetových dotazníků. V textu naleznete také odpovědi na často kladené dotazy. Souhrnná obsahová analýzy za celé 1. kolo diskuse bude zveřejněna na začátku června.

První obsahová analýza diskusních příspěvků a odpovědi na často kladené dotazy.pdf (499kB PDF)

Z textu vybíráme výtah z obsahové analýzy:

Pozitivní očekávání versus obavy

Jaký užitek je nejčastěji očekáván od standardu, pokud bude dobře zpracován?

Bude jasně vymezeno pojetí kvality ve výkonu učitelské profese.

Vymezena bude jak minimální (standardní) úroveň, tak případně i vyšší stupně.

Budou definovány podmínky kariérního postupu učitele i vazby na finanční ohodnocení.

Zvýší se pomoc učitelům v jejich profesním růstu.

Bude definována státní zakázka pro fakulty vzdělávající učitele i pro systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Hodnocení práce učitelů bude objektivnější. Zvýší se prestiž učitelského povolání.

Zlepší se výsledky vzdělávání žáků

Jaké jsou nejčastější obavy učitelů ohledně zavádění standardu?

„Nebudu mít podmínky pro kvalitní výuku podle standardu.“

„Nebudu za kvalitní práci lépe ohodnocen(a).“

„Nebudu standardu rozumět.“

„Budu mít méně času na výuku.“

„Budu nucen(a) k nesmyslným činnostem.“

„Budu hodnocen(a) neobjektivně.“

„Budu znevýhodněn(a) oproti těm, kteří sice neučí lépe, ale umí lépe „prokazovat“ nebo jsou zadobře s panem ředitelem/paní ředitelkou.“

„Budu pociťovat tlak ze strany rodičů na formální, snadno kontrolovatelné stránky vyučovacího procesu.“

„I když se budu sebevíce snažit, nebude mi to k ničemu, protože žáci si neplní povinnosti.“

„Budu nucen(a) k omezení kreativity, k „nepřečnívání“ a pouze k „standardnímu“ výkonu učitelské profese.“

Diskutující dále uváděli, že:

Kvalita práce učitele by měla mít vliv na výši jeho mzdy (Ano 86 %, Nevím 4 %, Ne 10 %).

Na otázku, zda je tvorba standardu potřebná, odpovědělo kladně 44 % respondentů, záporně 55 % respondentů.

Respondenti z obou skupin uváděli obavy popsané výše. Převládala obava, že stát pouze zvýší nároky kladené na učitele, aniž by jim vytvořil nezbytné podmínky pro dosahování standardu (zejména podmínky finanční).

Učitelé uváděli, že v minulosti se podobný postup již několikrát opakoval, zejména ve spojení s tvorbou a zaváděním školních vzdělávacích programů. Většina respondentů se jednoznačně shoduje v tom, že školství je neúnosně podfinancované.

Standard, pokud bude vytvořen, by měl mít více úrovní než jednu (56 %). Pouze 17 % respondentů uvedlo, že by standard měl mít pouze jednu úroveň, ostatní odpověděli „Nevím“.

Většina respondentů (70 %) si nedokázala představit, že by standard mohl být společný pro učitele MŠ, ZŠ a SŠ.

Velmi se lišily názory respondentů na to, zda by standard měl být povinný pro všechny učitele (Ano 44 %, Nevím 18 %, Ne 38 %).

Osobou, která by měla posuzovat, zda učitel dosahuje standardu, by měl být podle většiny respondentů především ředitel. V této souvislosti se však vyskytlo několik vážných obav (zejména riziko neobjektivity a neodvolatelnosti ředitelů).

Hlavní podmínky, které musejí být splněny, aby standard mohl dobře sloužit jsou: (seřazeno podle četnosti)

1. dostatek peněz
2. jasnost, srozumitelnost a jednoduchost standardu
3. souhlas učitelů s obsahem standardu

Podmínky pro zavádění standardu do praxe by měli zajišťovat: (seřazeno podle četnosti)

1. MŠMT
2. ředitel
3. učitelé

Hlavní rizika, která mohou ohrozit úspěšné fungování standardu v praxi: (seřazeno podle četnosti)

1. formalismus a byrokracie
2. neobjektivita hodnotitelů
3. nedostatek financí