SKAV: Kam se má ubírat využívání vzdělávacích technologií ve výuce?

úterý 12. května 2009 ·

Tématem dubnového kulatého stolu SKAV byla otázka, kam se má ubírat využívání vzdělávacích technologií ve výuce. Diskusi uvedla vystoupení přednášejících, kteří se touto problematikou zabývají na svých odborných pracovištích a pedagogů ze škol.

Účastníků se tentokrát sešlo méně než obvykle. Byli mezi nimi především učitelé ZŠ a gymnázií a také pracovníci některých odborných institucí. Je otázkou, proč toto téma nepřivedlo na kulatý stůl více zájemců. Byla to náhoda nebo je to odrazem malého zájmu pedagogických pracovníků o uvedenou oblast?

Ing. Bořivoj Brdička, PhD. z katedry IT a technické výchovy PedF UK se ve svém přesvědčivém vystoupení zaměřil na otázku role ICT pro celkovou úspěšnost dosažení výukových cílů a svoji prezentaci nazval případně Škola pro 21. století.

Od nepaměti je vlastní zkušenost považována za nejlepšího učitele. Dnes je ale nemyslitelné, aby každý vyzkoušel všechno. Něco musíme přenechat jiným lidem. Ti se pak pro nás mohou stát zdrojem poznání. Některé znalosti máme uloženy u svých přátel! Abychom se orientovali v prostředí, v němž se nalézáme, dnes nám již nestačí znalosti, ale potřebujeme odpovídající kompetence:

• komunikaci v mateřském jazyce,

• komunikaci v cizích jazycích,

• matematickou schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy a technologií

• schopnost práce s digitálními technologiemi

• schopnost učit se,

• sociální a občanské schopnosti,

• smysl pro iniciativu a podnikavost,

• kulturní povědomí.

V současnosti poprvé v historii lidstva je úkolem učitelů připravit žáky na budoucnost, kterou neumíme jasně popsat. Přestože dochází k překotnému rozvoji technologií, to, co by mělo být řídícím principem vzdělávací reformy, nejsou technologie, ale změněný způsob zacházení s informacemi.

Dále uvedl rozdíly ve způsobu učení mezi starší generací a generací mladší, tzv. net generací, charakterizoval odlišné přístupy v tradiční a moderní škole, popsal vrstvy vzdělávacího prostředí - reálné (třídy, knihovny), kreativní (výukové aplikace technologií) a virtuální (sociální, kulturní, politické). Prezentoval také různé možnosti využití ICT ve výchovně vzdělávacím působení, od výukových her, výukových projektů, přes vyprávění příběhů a WebQuesty.

Kompetence učitelů by měla vycházet ze tří základních znalostních okruhů - znalostí předmětu, znalostí technologií a pedagogických znalostí. Jejich vzájemným propojením mohou dospět ke kompetencím komplexnějším:

• pedagogicko-předmětovým,

• technologicko-předmětovým,

• technologicko-pedagogický,

• technologicko-pedagogicko-předmětovým.

Na závěr řečník předvedl řadu inspirativních výstupů úspěšných projektů, které kromě dalších informací naleznete na http://www.slideshare.net/bobr/kulaty-stul-0904.

PhDr. Ondřej Neumajer, PhD., odborný pracovník VÚP, člen pracovní skupiny Didaktická inovace vzdělávacího oboru informační a komunikační technologie v RVP všeobecného vzdělávání, zkráceně „ICT panel“, která byla vytvořena Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze, hledal odpověď na otázku, jak dál s ICT ve všeobecném vzdělávání. Nastínil hlavní důvody pro didaktickou inovaci v oblasti ICT a seznámil účastníky se zjištěními a doporučení uvedené pracovní skupiny.

Hlavním cílem ICT panelu je vytvořit návrh aktualizace, resp. inovace pojetí rámcových vzdělávacích programů všeobecného vzdělávání (RVP ZV a RVP G) ve vzdělávací oblasti informační a komunikační technologie, včetně návrhů na širší začlenění ICT do ostatních vzdělávacích oborů a oblastí.

Hlavními důvody pro didaktickou inovaci v oblasti ICT jsou:

• Vývoj ve společnosti obecně a zejména v oblasti ICT s sebou přináší nové požadavky, které je vhodné při vytváření kurikula (nejen oblasti ICT) reflektovat.

• Současné znění RVP ZV a RVP G je výsledkem kompromisních jednání s odborníky na tuto problematiku. Názory akcentují zejména potřebu vertikálního propojení RVP ZV pro první stupeň, RVP ZV pro druhý stupeň a RVP G.

• Současná hodinová dotace na druhém stupni ZŠ neumožňuje dosáhnout požadované úrovně očekávaných výstupů dle RVP ZV.

• Nevyhovující současné rozdělení RVP v oblasti ICT do stávajících tematických okruhů, které nevychází ze žádného logického systému (základy práce s PC, vyhledávání informací a komunikace, zpracování a využití informací).

• Využívání ICT se v současném pojetí málo promítá do ostatních vzdělávacích oblastí RVP (průřezovost, mezipředmětové vazby).

• Ve zmíněném časovém horizontu patrně budou české školy konfrontovány s trendem 1:1, tedy jeden počítač na jednoho žáka.

Výsledky některých průzkumů dokládají, že životním stylem mladých jsou jednoznačně moderní technologie. Přesto zásadní dokumenty vymezující schopnosti ředitelů, učitelů a žáků (Klíčové kompetence RVP ZV, RZV G, návrh Profesního standardu kvality učitele a Standard studia pro ředitele škol a školských zařízení) neobsahují žádnou zmínku o potřebě ICT.

ICT panelu dospěl k následujícím zjištěním a doporučením:

• Inovace oblasti ICT v dokumentech RVP musí probíhat současně s inovací jiných oborů.

• Klíčovou osobou pro podporu ICT ve všech vzdělávacích oborech a oblastech by měl být školní ICT metodik.

• Tematické celky vzdělávacího oboru ICT by měly být rozděleny na dva celky: digitální technologii a informatiku.

• Podoba zjišťování a hodnocení ICT dovedností (státní maturita, testování žáků na konci ZŠ) musí být v souladu s celkovým pojetím vzdělávací oblasti ICT.

• Je třeba vytvářet systémově a průběžně předpoklady pro prezentaci a šíření příkladů dobré praxe učitelů všech oborů, kteří efektivně využívají ICT ve výuce.

• ICT kompetence by se měly stát nedílnou a vyžadovanou součástí požadovaných dovedností pro vykonávání učitelské profese.

• Průběžně je třeba sdělovat veřejnosti to, jaké studijní materiály a online zdroje jsou pro výuku ICT vhodné a které jsou naopak vhodné méně.

• Je žádoucí průběžně vzdělávat a působit na rodičovskou veřejnost, a to zejména vzhledem k potřebě spolupracovat na prevenci sociálně patologických jevů spojených s použitím ICT.

Více informací naleznete v prezentaci.

Mgr. Dagmar Kocichová, zástupkyně ředitele Gymnázia Hladnov ve Slezské Ostravě, která vyučuje matematiku, informatiku a je metodičkou ICT, se zabývala problematikou role ICT z hlediska managementu školy.

Úkolem managementu školy i učitelů je vytvoření efektivní školy, což představuje školu, kde probíhá efektivní výuka aktivizující žáky. Znamená to, že v procesu výuky je aktivní žák, který se na vyučování podílí svou vlastní činností. Žák provádí učební činnosti, které vyžadují zapojení kognitivní či motorické složky jeho osobnosti. Žáci se více naučí, když se co největší díl vyučování věnují činnostem souvisejícím s kurikulem a systém řízení třídy zdůrazňuje a podporuje zapojení žáků do těchto činností.

Podmínkou takto pojatého vyučování je připravenost učitelů v oblasti metodiky, tedy umění výběru metod a jejich používání a dovednost pracovat se zvolenými materiály a pomůckami. Učitel by měl být jakýmsi režisérem činností žáků.

Využívání ICT je součástí kultury školy. Aby ICT byla využívána efektivně, je třeba překonat technickou zaostalost, změnit organizaci škol a především změnit myšlení lidí. ICT jsou však jen prostředkem, nikoliv cílem práce školy. K tomu, aby školy mohly plnit své cíle, je potřeba zajistit určité podmínky:

• koncepční politiku MŠMT,

• metodickou podporu (výukové objekty, informace…),

• vzdělané pedagogické pracovníky (učitele – metodiky, ředitele – manažery s ICT kompetencemi),

• odpovídající financování.

Více informací naleznete v prezentaci.

Mgr. Petr Naske, učitel informatiky, matematiky a metodik ICT na ZŠ a MŠ Červený Vrch, hovořil o problematice z pohledu vyučujícího informatiku a metodika ICT.

Působení ICT metodika ve škole je zaměřeno na následující cílové skupiny:

• učitelé (podpora ICT v přípravách na výuku, orientace ve výukovém software, servis pro administrativní činnosti, digitální technika – školení a zpracování dat),

• děti (prodej žákovských licencí výukového software, konzultace),

• rodiče (orientace v tvůrčím využití počítače, prevence, public relations spojené se školním webem – jak se ovládá RSS a podobně).

Projekt, v němž byla ověřována role asistenta ve výuce, ukázal, že jeho přítomnost, pozitivní postoj a dobrý příklad ovlivnily významně u některých učitelů chuť ICT zkoušet – bylo vidět, „že to jde“. Úkolem asistenta bylo připravit techniku, podklady, scénář hodiny ve spolupráci s učitelem a během hodiny techniku ovládat. Učitel řešil jen obsahovou rovinu a kázeň žáků, mohl se proto více soustředit na výukové cíle (a ne na občas „neposlušnou“ techniku).

Učitel informatiky může ve škole zastávat několik rolí:

• ICT metodika zejména vzhledem k žákům (základním předpokladem je, že každý žák je v hodině přímo u svého počítače - 1:1),

• ovlivňovat integraci ICT do jiných předmětů,

• spolupracovat s učiteli jiných předmětů,

• vytvářet a podporovat tvůrčí přístup dětí k ICT – nejen pasivní uživatelské využívání.

Jako zajímavost prezentoval výrok jednoho žáka, který v deváté třídě na otázku, co ho jeho učitel informatiky naučil, odpověděl: „Pane učiteli, po pravdě, od Vás jsem se toho zas tak mnoho nenaučil, ale to, že jste mi v šesté třídě ukázal jazyk HTML pro mne bylo zásadní, rychle jsem se to sám naučil a mohl prozkoumávat dál..….“ Dnes tento žák na své bývalé škole úspěšně vede kroužek HTML, PHP a CSS.

Závěrem řečník formuloval z hlediska metodika ICT některé problémy v této oblasti:

• Nedaří se vždy motivovat děti k tvořivému využití ICT (v dnešní době si děti myslí, že ICT umí používat dobře a hodiny ve škole jsou podle jejich mínění zbytečné - styly v textech, teorie informace).

• Informatika se paradoxně stává podobnou disciplínou jako jiné obory, také informatici musí umět bojovat o motivaci dětí a jejich opravdový zájem o fungování světa.

• Velké nedostatky jsou ve spolupráci s rodinami.

• Chybí příklady dobré praxe o využitelnosti ICT v různých povoláních – některé děti jsou zaslepeny a nemají ponětí o tom, že se jim znalost ICT prostě vyplatí.

Podrobnější informace naleznete v prezentaci.

Diskusi moderovala Mgr. Jaroslava Simonová, předsedkyně SKAV.

Stěžejním tématem diskuse byla role ICT v současné škole. Živou diskusi vyprovokoval názor pana Nádvorníka, učitele informatiky ze ZŠ Londýnská, že panelisté význam ICT přeceňují. Podle něho je to pouze nástroj, a to jeden z mnoha nástrojů. Objevily se také úvahy o tom, zda ICT nevytěsňují ostatní kompetence a zda někdy nejsou příčinou zhoršujících se výsledků žáků.

Bylo řečeno, že se společnost vyvíjí pomaleji než ICT, které dávají velké možnosti, ale většina škol se nenachází na úrovni, dovolující jim jejich využití ve větší míře. Současná vývojová fáze neposkytuje učitelům odpovídající metodickou podporu, aby se naučili tyto nové prostředky efektivně využívat, své žáky zaujmout a také jim ukázat cíle, k nimž by měli směřovat, a cesty, kterými by se měli ubírat. Ideální by bylo, aby školy zkoušely možnosti využití ICT a na základě svých zkušeností začaly tento nástroj využívat tam, kde je to účelné. V diskusi zaznělo konstatování, že vývoj vztahu učení a ICT postupuje od učení „o počítačích“, přes učení „na počítačích“ k současné fázi učení „s počítačem“.

Zazněla úvaha, že řada tradičních nástrojů a metod je využívána převážně pouze ve škole, ale mimo prostředí školy staré metody v čím dál menší míře povedou k žádoucím cílům. Naproti tomu ICT se stále intenzivněji prosazují v reálném životě a ti, kteří je umějí využívat, jsou ve výhodě.

V průběhu diskuse nakonec došlo k určité shodě názorů. Zúčastnění se shodli na stále se zvyšujícím vlivu ICT na současnou generaci dětí a mládeže a nutnosti, aby škola a učitelé využívali ICT k tomu, aby vstoupili do světa mladých lidí a možnosti, které jim ICT nabízejí, využívali k působení na mladou generaci.

Živou diskusi uzavřel ing. Brdička konstatováním, že ICT nejsou samospasitelné, avšak je třeba přijmout fakt, že pronikají do všech oblastí života, zejména mladých lidí. Je proto třeba, aby je pedagogové ve výuce vhodným způsobem používali. ICT dovolují věci dělat jinak, často rychleji a lépe. Nezbytnou nutností však je mít nastavené cíle a k nim směřovat. ICT může zrychlit výchovně vzdělávací proces a řadě žáků přinést větší možnosti seberealizace.

Příští kulatý stůl SKAV Jak zajistit lepší kvalitu výuky cizích jazyků? se uskuteční 21. 5. 2009 od 10 hodin v aule ZŠ Vodičkova na Praze 1.

Jitka Gobyová

0 komentářů:

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.