NIDM: Zpráva o výzkumu systému péče o talentované.

Talentcentrum NIDM realizovalo v druhé polovině roku 2008 šetření, jehož cílem bylo zmapovat sestém péče o kognitivně mimořádně nadané děti v ČR a srovnat jej se systémem péče ve vybraných zemích EU. V článku jsou krátce shrnuty ty nejzajímavější výstupy šetření.

Předmět a cíle šetření

Předmětem šetření bylo zmapovat současný stav, způsoby identifikace a podpory rozvoje kognitivně nadaných se zájmem o přírodovědné a technické obory v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie. Toto šetření realizovalo NIDM s využitím prostředků Evropského sociálního fondu v rámci projektu technické pomoci operačního programu Vzděláváním pro konkurenceschopnost - projekt „Vstupní studie řešení v ČR a vybraných zemí EU, srovnávací analýza politik a aktivit (ČR a EU)“.

Hlavním cílem šetření bylo identifikovat kritická místa a potenciální rezervy v ČR z hlediska:
· udržitelného uskutečňování identifikačních a vzdělávacích aktivit pro kognitivně nadané
· dalšího nezbytného rozvoje těchto aktivit na lokální, regionální a národní úrovni s možností zapojení do mezinárodních aktivit.

Dílčím cílem bylo zjistit informace o systémově podporovaných oblastech péče o nadané ve vybraných zemích EU (konkrétně na Slovensku, ve Velké Británii, Holandsku, Německu a Francii), srovnat přístupy a řešení s ČR a na základě získaných informací navrhnout možné přístupy a priority řešení této problematiky u nás včetně začlenění těchto národních aktivit pro nadané do mezinárodních vazeb.

Specifickým cílem prováděného šetření bylo rovněž zjistit, jak vnímají stav v oblasti ti, kteří přímo vstupují nebo výrazně ovlivňují aktivity a procesy identifikace a péče o nadané v ČR, jaké jsou jejich hlavní problémy, potřeby a případné vize řešení.

Způsob řešení, charakter výzkumných prací

Při šetření a aktualizaci informací o stavu péče o nadané byly zohledněny zejména následující aspekty:

· dlouhodobější nebo zákonem ustavená angažovanost subjektů v práci s nadanými
· aktuální legislativní vymezení péče o nadané
· důležitost subjektů z pohledu možnosti jejich zapojení do připravovaných projektů
· předchozí šetření prováděná NIDM MŠMT ČR

Práce na šetření spočívala v těchto krocích:

1. studium a zpracování východisek šetření
2. analýza legislativního a institucionálního rámce péče o nadané v ČR
3. vymezení stávajícího systému péče o nadané a nejvýznamnějších aktérů v něm
4. šetření mezi jednotlivými aktéry
5. šetření ve vybraných zemích EU

Počátečním krokem byla identifikace hlavních aktérů a jejich aktuální i eventuální role v rámci široce pojatého vzdělávacího systému v kontextu celoživotního učení s dopadem na potenciálně nadaného. Na základě toho byla navržena témata otázek pro dílčí šetření. Ta se lišila použitými metodikami, které odpovídaly předpokládanému významu aktéra v systému i dostupnosti informací a respondentů.

Hlavní aktéři v identifikaci a péči o rozvoj nadaných

Předmětem šetření, které realizoval NIDM, byly následující aktéři:

1. Ministerstvo školství a mládeže a tělovýchovy
2. Ostatní přímo řízené organizace
3. Krajské úřady
4. Nevládní a neziskové organizace pracující s nadanými dětmi
5. Zaměstnavatelé
6. Střediska volného času – SVČ
7. Organizátoři celostátně vyhlašovaných soutěží typu A – Soutěže
8. Vysoké školy
9. Střední a základní školy – Školy
10. Mateřské školy

Předmětem šetření nebyli:

· rodiče nadaných dětí, ačkoli jsme si vědomi, že hrají velmi důležitou úlohu;
· pedagogicko-psychologické poradny, neboť v uplynulých letech IPPP vybudoval síť pedagogicko-psychologických poradců zaměřených na nadané ve všech krajích s jasně vymezenými úkoly;

Kromě řady dalších se do šetření nedostaly subjekty, které hrají důležitou roli v propagaci a marketingu vědy pro širokou veřejnost, jako je např. Česká hlava s.r.o. Podobně se do šetření nedostaly hromadné sdělovací prostředky, přestože je jejich význam velký tím, že mají každodenní vliv na potenciálně nadané srovnatelný s vlivem rodičů, učitelů, vrstevníků.

Hlavní výsledky

V rámci šetření byl získán rozsáhlý materiál mapující aktuální stav práce s nadanými se zájmem o přírodní a technické disciplíny v ČR. Metodiky dílčích šetření se lišily, přesto se závěry zpráv shodují v několika klíčových bodech. Respondenti zmiňují neexistenci vize a nefunkčnost celostátního systému identifikace i následné podpory nadaných. Jako důvod nedostatečné podpory nadaných byl často uváděn také nedostatek financí.

Tato zjištění jsou do jisté míry podobné se závěry zatím jediného dostupného oficiálního dokumentu – výzkumné zprávy, kterou zpracovala Česká školní inspekce (2008): Umí školy pracovat s nadanými žáky?. Zpráva konstatuje např. nedostatečnou metodickou a organizační podporu systematické práce s nadanými žáky ve školách, neexistenci systému identifikace a dalšího rozvoje mimořádně nadaných žáků, potřebu vytváření vzdělávacích příležitostí a příležitostí pro výměnu zkušeností pedagogů a poradenských pracovníků.

Páteří péče o rozvoj nadání v přírodních a technických oborech jsou v dnešní době celostátní aktivity typu „soutěže“ např. předmětové olympiády s vazbou na mezinárodní kola. V souvislosti se změnami na školách (viz např. výsledky mezinárodní studie TIMSS 08) a s trvalým podfinancováním soutěží narůstá riziko, že systém vybudovaný v podmínkách jednotné školy na základě dobrovolnosti a nadšení učitelů nebude vyhovovat potřebám nadaných žáků a nakonec ani zaměstnavatelů, jako reprezentantů potřeb ekonomiky. Podobně je tomu se soutěží Středoškolské odborné činnosti (SOČ), která v technických a přírodovědných oborech bývá ještě náročnější na čas žáka, vedoucího i na prostředky.

Střediska pro volný čas nejsou aktuálně připravena převzít hlavní tíhu a odpovědnost za realizaci nutného širokého spektra aktivit pro nadané, některá SVČ však mohou velmi efektivně participovat.

Přestože školy v současnosti nemají optimální podmínky pro práci s nadanými, bezesporu zůstanou hlavními aktéry a učitelé jedněmi z nejdůležitějších nominátorů nadaných. Vysoké školy, ač jsou aktuálně velmi aktivní při tvorbě a nabídce vzdělávacích aktivit pro nadané, nemají vytvořeny podmínky pro soustavnější zajišťování aktivit pro nadané žáky, mají však značný potenciál především v nabídce odborných témat, garanci vzdělávacích a výzkumných aktivit, mohou se zapojit do vzdělávání učitelů.

Krajské úřady volají po pravidlech, metodách a nástrojích, které by jim umožnily optimálně rozdělovat finanční prostředky. Návrh a verifikace takového modelu je i důležitou podmínkou pro udržitelné fungování celého systému.

Zaměstnavatelé jsou ochotni spolupracovat se školami nižšího stupně jen v omezené míře. Zajímají se spíše o starší studenty se zkušenostmi a loajalitou. Z výzkumu dále vyplývá, že zaměstnavatelům chybí opět jasná koncepce a pravidla, jak s nadanými pracovat, aby vzájemná spolupráce měla přínos pro obě strany – studenty i zaměstnavatele. Jedním z hlavních zjištění také je, že potřeby, a tedy vlastní zájmy podnikatelských subjektů, se nekryjí s potřebami kognitivně výjimečně nadaných žáků.

Součástí šetření bylo také šetření v zahraničí, jehož hlavním cílem bylo najít možné inspirativní momenty pro efektivnější praxi identifikace a podpory nadaných v České republice. Nejvíce pozornosti bylo věnováno Velké Británii (resp. pouze Anglii, Walesu a Severnímu Irsku) a Slovensku. Obě jmenované země zastávají jasně vymezené přístupy ke vzdělávání nadaných a šetření v obou zemích přinesla podnětná zjištění.

Velká Británie zastává přístup integrace dětí do běžných škol, a proto je vzdělávání nadaných žáků součástí všeobecné vzdělávací politiky, kde ústřední roli hraje učitel a škola, v jejichž kompetenci je nadaného žáka identifikovat a pracovat s ním. Klíčovou roli v celé Velké Británii hraje snaha o důslednou podporu nadaných na nejvyšší úrovni ze strany vlády, která financuje program Young Gifted and Talented (YG & T), a další úřady státní správy, které poskytují řadu metodických a informačních materiálů pro učitele, aby byli schopni plnit a uvádět v praxi záměry vládní politiky. Nabídka školení a informací o nadaných žácích, o tom jak se mohou projevovat, jak mohou být identifikováni a jak s nimi pracovat, je velmi bohatá. Informace jsou přes web dostupné nejen od státních institucí, ale funguje zde i řada dalších organizací, které kromě informací metodického charakteru nabízí i zdroje pro obohacení výuky a podobné rady a informace o nadaných a nadání poskytují také rodičům. Jako další inspirativní prvek pro Českou republiku, jsou koordinátoři (leading teachers) YG&T – učitelé, kteří jsou na školách zodpovědění za vedení, plánování a rozvoj efektivní praxe rozvíjení nadání ve třídách.
Ve formálním školství na Slovensku se uplatňují dva přístupy. Legislativa dává možnost k integraci intelektově nadaných dětí do normálních tříd, ale dlouhou tradici mají také speciální třídy, resp. školy pro intelektově nadané děti. V rámci mimoškolních a volnočasových aktivit je na Slovensku zajímavý systém vzdělávacích poukazů. Ty dostane každý žák a odevzdá ho škole nebo školskému zařízení za poskytnutí mimoškolské vzdělávací aktivity v rozsahu minimálně 60 vyučovacích hodin v průběhu jednoho školního roku. (Hodnota tohoto poukazu byla v roce 2008 stanovena 800 Sk.) Žáci a rodiče tak mohou sami spolurozhodovat o části státních peněz na mimoškolní aktivity - rozhodovací moc se tak částečně posouvá na nejnižší úroveň (k uživateli) a nabídka a forma mimoškolních aktivit tak může více odpovídat potřebám dětí a jejich rodičů. V souvislosti se soutěžemi a předmětovými olympiádami existuje na Slovensku tzv. bodový systém. Ten poskytuje zřizovatelům finanční odměny za výjimečné výsledky žáků v celostátních a mezinárodních kolech soutěží, předmětových olympiád a projektů.

Na základě uvedených šetření je třeba konstatovat, že v současných podmínkách a s ohledem na komplexní charakter kognitivního nadání a jeho uplatnění v přírodních a technických oborech nelze jednoduše vybudovat řešení podobné soustavě základních uměleckých škol, nebo sportovních tříd. Podobně nejde dosti rychle všechny školy přeměnit na „inkluzívní“ školy, kde budou podmínky pro individualizaci a diferenciaci výuky odpovídající potřebám optimálního rozvoje mimořádně nadaných. Samozřejmě se také nelze spoléhat na to, že nadaný si se vším poradí sám.

Je třeba hledat řešení, které dovolí zapojit distribuované odborné kapacity do aktivit určených potenciálně nadaným žákům, jejichž výskyt je z principu náhodný a rovněž distribuovaný; řešení, které umožní lokálním a regionálním kapacitám všech aktérů efektivně se podle svých možností zapojit do lokálních, regionálních nebo celonárodních aktivit (samozřejmě i s vytvořením vazeb na zahraniční aktivity a jejich využití pro potřeby péče o nadané v ČR). Nutným předpokladem je synergické využití možností školní výuky, podpory volnočasových aktivit, poradenství pro nadané a přípravy učitelů pro nominaci a práci s nadanými.

Závěrečnou zprávu je možno stáhnout na adrese: http://www.vyzkum-mladez.cz/registr_detail.php?kod=〈=CZ&id=168.
Výzkum byl realizován s využitím prostředků Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky