Daniel Münich: Zmatky po přijímačkách zastínily dobrý záměr

Nový systém přijímaček na střední školy letos způsobil pořádný zmatek. Školám přidělal spoustu zbytečné práce, nijak zásadně nesnížil nejistotu rodičů a žáků a přitom zdiskreditoval původní bohulibou snahu odstranit z přijímaček prvky nejistoty, stresu, nespravedlnosti a snahy zpřehlednit nesoulad mezi poptávkou a nabídkou po školách.

Že dojde ke zmatku bylo jasné hned jak poslanci změny v zákoně schválili. Změny totiž ani za mák nereflektovaly poznatky oborů matematiky a ekonomie školství, které se systémy přijímacích zkoušek zabývají. Jinak by se nemohlo stát, že systém opět nesplňuje základní vlastnosti, které musí dobrý systém mít. A zdaleka nejde pouze to ten chaos a administrativní zátěž.

Trocha teorie nikdy neuškodí

Dobrý systém musí především eliminovat výskyt opodstatněné závisti. Laicky řečeno to znamená, že se nesmí stávat, že na školu je přijat někdo, kdo v přijímačkách dopadl hůře, než odmítnutý uchazeč, který danou školu preferoval více než tu, na které skončil. Tyto případy byly naprosto běžné ve starém systému jedné přihlášky. Stačilo, aby uchazeči v prvním přijetí na nejpreferovanější školu o chlup uniklo, a v druhém kole již byly všechny podobné školy obsazené horšími uchazeči. Strach z tohoto scénáře řadu uchazečů vedl k tomu, že se na nejpreferovanější školy raději vůbec nehlásili. Tím ovšem strategicky zkreslovali své preference a na kvalitní a oblíbené školy se proto hlásilo méně žáků než na nich ve skutečnosti chtělo studovat. Relativně nízký počet přihlášek podaných na tyto školy tehdy řada lidí mylně vydávala za důkaz toho, že u nás více méně panuje soulad mezi nabídkou a poptávkou. Nebyla to samozřejmě pravda. Velké převisy poptávky zůstávaly skryty v důsledku strategicky opatrného podávání přihlášky - jediné dovolené. Druhou důležitou vlastností dobrého systému tedy je, že nesmí motivovat ke strategickému zkreslování preferencí.

Celý článek naleznete na blogu autora na blog.aktuálně.cz.