Národní technická knihovna (NTK) vznikne jako instituce na začátku května 2009. Její slavnostní otevření v Praze-Dejvicích se uskuteční v „magické datum“ 09. 09. 09. Oficiální adresa nové knihovny zní: Národní technická knihovna, Technická 6, Praha 6.
„Národní technická knihovna je nové jméno staré instituce. Před 223 lety jí profesor stavovské inženýrské školy Franz Leonhard Herget našel místo ve zrušeném svatováclavském semináři v dnešní Husově ulici, před 74 lety pro Knihovnu vysokých škol technických, jak se tehdy nazývala, vytvořil na tehdejší dobu ideální podmínky ve východním křídle Klementina Antonín Moucha ve spolupráci s architektem Ladislavem Machoněm. Nyní se Státní technická knihovna (STK) s novým jménem vrací co nejblíže ke svým hlavním uživatelům, dvěma největším českým technickým školám, aby jejich informační zázemí posunula na evropský, ba světový standard. Přívlastek „Národní“ ale naznačuje, že i zde hodlá rozvíjet svoji roli garanta informační infrastruktury pro český výzkum a vývoj v technických a přírodovědných oborech, a být tak pevnou součástí tradičního motoru české ekonomiky,“ uvedl ředitel STK Martin Svoboda.
NTK nabídne svým uživatelům v České republice dosud nevídaný komfort a šíři služeb, jako například až půl miliónu publikací ve volném výběru, individuální i týmové studovny, přes 1 300 studijních míst a téměř 600 míst relaxačních, WiFi signál v celém objektu, 250 počítačů pro veřejnost, noční studovnu a možnost samoobslužného vypůjčování a vracení knih nebo také kavárnu se 150 místy. S více než jedním a půl milionem svazků bude NTK nejobsáhlejším pramenem technické literatury a publikací z oblasti aplikovaných přírodních a společenských věd v České republice. Čtenáři zde naleznou kompletní fondy původní STK a také část fondů Ústřední knihovny Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (UK VŠCHT) a Ústřední knihovny Českého vysokého učení technického v Praze (UK ČVUT). Nejžádanější tituly NTK budou přístupné přímo na místě v již zmíněném volném výběru.
„Praha 6 je pro nás jednou z klíčových lokalit, které jsou určeny pro další rozvoj města. Národní technická knihovna v sobě spojuje moderní architekturu a nová technická řešení jak ve stavební oblasti, tak v efektivním provozu celé budovy,“ tvrdí Ing. Leoš Anderle, ředitel developmentu a Managing partner Sekyra Group Real Estate. Autorem architektonického návrhu Národní technické knihovny je ateliér Projektil Architekti s.r.o., který je společně s HELIKA a.s., též zpracovatelem realizačního projektu stavby. Zhotovitelem byla společnost Sekyra Group Real Estate a generálním dodavatelem sdružení Metrostav a.s. a OHL ŽS a.s.
Knihovna samotná je navržena v obrysu zaobleného čtverce a je symbolicky pojata jako technická učebnice. Od konstrukce a pláště po povrchy, koncové prvky a mobiliář je vše vedeno jasným výrazem s jednoduchými, odhalenými tvary. Jako příklad originálních řešení mohou posloužit tzv. tažené sloupy, které drží stropní desku nad částí přízemí shora a její hmotnost přenášejí o patro výše pomocí táhel ukrytých v těchto sloupech. Díky tomu nemusí být přízemí budovy viditelně rozděleno,
a je tak volně průchodné. V šesti nadzemních podlažích knihovny jsou veřejné prostory
a administrativní zázemí. Jejich spojujícím prvkem je velké atrium. V přízemí je vstupní dvorana a prostory pro kavárnu, městskou knihovnu, konferenční a výstavní sál
a další nájemní prostory. Ve třech podzemních podlažích je depozitář knih a parkoviště.
O provoz a administrativu se bude starat celkem 170 zaměstnanců.
Očekává se, že Národní technickou knihovnu ročně navštíví až 900.000 návštěvníků, kteří zde naleznou prostor pro studium a vzájemné setkávání. Samozřejmostí je dále nezbytné využití moderních informačních a komunikačních technologií. „Oproti původnímu návrhu projektu jsme zmodernizovali a posílili systémy informačních technologií a audiovizuální techniky. Od doby zadání projektu (před rokem 2004) se významně změnily nároky a požadavky naší knihovny i obou vysokých škol,“ říká ředitel STK Martin Svoboda.
Stavba Národní technické knihovny také byla jedním z prioritních projektů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Knihovna je koncipována tak, aby reflektovala požadavky a potřeby uživatelů ve třetím tisíciletí. Těmi jsou nejen vysoké nároky na moderní elektronické, virtuální služby, ale také potřeba reálného, jasně strukturovaného a přátelského prostoru, v jehož rámci se mohou návštěvníci s jistotou pohybovat a kam se mohou uchýlit. „Studentům i všem návštěvníkům knihovny chceme poskytnout nejen elegantní přístup ke stále rostoucímu okruhu informací, ale také v České republice dosud nevídanou kvalitu knihovnických služeb," uvedl závěrem ředitel Martin Svoboda.
Co vše nabídne NTK
- kapacitu uložených svazků ve výši cca 1,2 milionu ve třech podzemních skladech a více než 0,5 milionu svazků ve volném výběru ve 4 nadzemních patrech (maximální kapacita regálů pro volný výběr je cca 700.000 svazků)
- tematické řazení fondu ve volném výběru dle klasifikace Kongresové knihovny LCC (Tento systém oproti jiným nepřistupuje k popisování a třídění poznání z hlediska filosofického, ale snaží se co nejlépe definovat, co je skutečným obsahem knihy. Dopředu počítá s možností rozšiřujícího se poznání a v systému jsou vynechaná čísla, jimž může být přiděleno nové téma. Navíc je možno rozšiřovat již existující podtřídy pomocí čísel desetinných.)
- přes 1 322 studijních míst a 562 relaxačních míst
- 4 počítačové učebny s celkovou kapacitou 180 míst
- 18 týmových studoven a 29 individuálních studoven (z toho 2 pro tělesně handicapované a 2 individuální multimediální studovny – možnost využití zrakově postiženými)
- studovnu s tzv. nočním provozem
- 300 stání pro automobily v podzemních garážích a 200 stání pro kola
Ballingův sál
Konferenční sál v Národní technické knihovně je pojmenován na počest Karla Josepha Napoleona Ballinga.
K. J. N. Balling (* 21.4.1805 - † 17.3.1868) byl v květnu roku 1831 pověřen tehdejším ředitelem a zároveň zakladatelem Královského českého stavovského technického učiliště F. J. rytířem Gerstnerem péčí o sbírku knih.
Balling, adjunkt oboru chemie a pozdější profesor a rektor Polytechnického ústavu, který se rovněž významně zasloužil o rozvoj českého pivovarnictví, soustředil knihy v majetku ústavu: založil sbírku stavěnou v pěti oborových skupinách, k níž vytvořil inventární seznamy, pořídil index podle autorů a vedl evidenci výpůjček. Vytvořil tak první vrstvu fondu dnešní Národní technické knihovny, dochovanou v původní podobě až do současnosti.
Nové logo, informační a navigační systém: Pravdivá technická hra
Logo a vizuální styl NTK vytvořil Petr Babák ve spolupráci s Janem Matouškem, Jaromírem Skácelem a Terezou Šerou (studio Laboratoř). Jednoduchý nápis NTK je doplněn
o plný název instituce, a to v českém a anglickém jazyce. Text je vysázen ze základního stylotvorného písma a vždy je ještě rozšířen o pravdivé, vizuálně nepřehlédnutelné informace provedené červenou barvou Pantone 032. Existuje jedno hlavní logo s GPS zaměřením středu budovy a k němu bylo přiřazeno celkem šest dalších variant: například s webovým kontaktem, s obvodem a výškou budovy nebo s reálnými úhly, které svírají písmena v logu.
Označení budovy
K podpoře technického výrazu budovy NTK slouží již přesně zaměřené kóty obvodu a výšky pláště umístěné na fasádě, vše ve fluorescentním provedení. Tyto informace jsou doplněny o NTK číslování jednotlivých vchodů (viz úvodní fotografie tiskové zprávy).
Sada piktogramů
Existuje více než čtyřicet NTK piktogramů, které kromě základní informační úrovně, někdy dosti specifických činností jednotlivých oddělení knihovny, obsahují i další technické informace. Tyto se často stávají samotnou ilustrací: například CO2, vznikající při kouření, tvoří u zákazového piktogramu „k nebi“ lehce stoupající typografický obláček, v piktogramu označujícím pracoviště odborného knihovníka hlavu nahradila kniha. Individuální studovny (umístěné pod prosklenou střechou budovy) jsou označeny nejen výrazným pořadovým číslem, ale každá z nich nese velmi rozdílné výšky IQ…
0 komentářů:
Okomentovat