Ondřej Neumajer: Jak dál s ICT ve všeobecném vzdělávání

Od školního roku 2007/2008 pracují základní školy podle vlastních školních vzdělávacích programů, které si samy zpracovávají na základě rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (RVP ZV). Obdobná změna čeká gymnázia, pro něž jsou rámcové vzdělávací programy pro gymnázia (RVP G) povinné od školního roku 2009/2010. Ačkoli jsou oba dokumenty relativně nové, Výzkumný ústav pedagogický v Praze (VÚP), který je hlavním autorem a garantem obou národních kurikulárních dokumentů, již nyní pracuje na přípravě inovací. Jednou z oblastí, nad kterou se odborníci zamýšlejí, je oblast informačních a komunikačních technologií (ICT).

V polovině roku 2008 se poprvé sešli odborníci pracovní skupiny, kterou VÚP pojmenoval jako ICT panel. Tato expertní skupina dostala nelehký úkol - připravit argumenty a podklady pro didaktickou inovaci národního ICT kurikula.

Vytvářet národní dokumenty, na základě kterých budou české školy vyučovat a jejichž znění může ovlivnit stovky tisíc žáků, je záležitost velmi zodpovědná. Proto byly do pracovní skupiny přizváni zástupci pedagogů základních, středních a vysokých škol, odborných uskupení i ostatních přímo řízených organizací resortu školství. Cílem bylo sestavit skupinu, která bude svým pestrým složením odrážet různé zkušenosti odborníků ve vzdělávání. Jmenné složení odborníků ICT panelu v roce 2008 je dostupné v článku Odborníci se zabývají didaktickou inovací ICT.

Důvody pro inovaci pojetí ICT

Jedním z prvních úkolů, kterým bylo potřeba začít, bylo pojmenování důvodů, proč vlastně je potřeba současné znění RVP v oblasti ICT měnit. ICT panel dospěl k těmto hlavním důvodům:

1. Vývoj ve společnosti obecně a zejména v oblasti ICT s sebou přináší nové požadavky, které je vhodné při vytváření kurikula (nejen oblasti ICT) reflektovat:

1. stále vyšší prostupnost prostředků ICT ve společnosti, jejich nezbytnost pro uplatnění a kvalitu života

2. neustálé technologické inovace přinášející nové postupy a přístupy k využívání ICT

2. Současné znění RVP ZV a RVP G je výsledkem kompromisních jednání s odborníky na tuto problematiku. Názory akcentují zejm. potřebu vertikálního propojení RVP ZV pro první stupeň, RVP ZV pro druhý stupeň a RVP G.

3. Současná hodinová dotace na druhém stupni základní školy neumožňuje dosáhnout požadované úrovně očekávaných výstupů dle RVP ZV. Stanovená hodinová dotace je ve srovnání s jinými obory RVP ZV např. patnáctkrát menší než u matematiky, jedenáctkrát menší než u dějepisu a občanské výchovy.

4. Nevyhovující současné rozdělení RVP v oblasti ICT do stávajících tematických okruhů, které nevycházejí ze žádného logického systému. Postrádáme i systematizované členění očekávaných výstupů, například respektujících revidovanou Bloomovu taxonomii.

5. Využívání ICT se v současném pojetí málo promítá do ostatních vzdělávacích oblastí RVP (průřezovost, mezipředmětové vazby). Současné RVP málo zdůrazňuje využití ICT v ostatních vzdělávacích oblastech.

6. Ve zmíněném časovém horizontu patrně budou české školy konfrontovány s trendem 1:1, tedy jeden počítač na jednoho žáka, viz aktuální trend velmi levných přenosných počítačů určených pro studenty. Toto paradigma může významně zasáhnout do organizace vzdělávacího procesu.

7. Při reevidenci obsahu a zařazení vzdělávací oblasti ICT je vhodné vnímat prostředky ICT v komplexu celého RVP. ICT se stále ve větší míře stávají činiteli, které mohou mít v různé míře vliv i na inovace v jiných vzdělávacích oblastech a oborech, resp. v celých rámcových vzdělávacích programech.

Z uvedených argumentů vyplývá, že plánovaná aktualizace se nemůže týkat pouze samotné vzdělávací oblasti zabývající se ICT. ICT je potřeba integrovat jako důležitý prostředek pro podporu učení do všech vzdělávacích oblastí, kde je jeho využití vhodné a efektivní. Je zřejmé, že takto rozsáhlá inkorporace ICT musí být postavena na kvalitních argumentech a prodiskutována s odborníky na příslušné didaktiky.

Průběžná zjištění a doporučení

V průběhu roku 2008 se činnost pracovní skupiny zaměřovala mimo jiné na zmapování situace v zahraničí, rozpoutání diskuse pedagogické veřejnosti a publikování průběžných informací o práci panelu. Nejdůležitější publikační aktivity, které v rámci ICT panelu vznikly a případné reakce, které vyvolaly, jsou shrnuty v článku Inspirace k inovaci vzdělávací oblasti - ICT panel v roce 2008. Také na základě těchto výstupů bylo možné zformulovat některá průběžná zjištění a doporučení:

1. Inovace oblasti ICT v dokumentech RVP musí ruku v ruce probíhat s inovací jiných oborů.

2. Učitelé ve všech oborech musí vytvářet pro žáky podmínky pro získávání dovednosti vyhledávání, třídění, využívání informací z různých zdrojů, algoritmické řešení problémů a celkově efektivní používání informačních a komunikačních technologií. Klíčovou osobou pro podporu ICT ve všech vzdělávacích oborech a oblastech by měl být školní ICT metodik.

Je nutné podporovat učitele ve výkonu této funkce, přispívat systémově k jejich vzdělávání, sdružování a šíření příkladů dobré praxe. Je nutné zdůrazňovat jeho nezastupitelnou roli při tvorbě školního vzdělávacího programu.

3. Navrhujeme rozdělit tematické celky vzdělávacího oboru ICT na dva celky:

· digitální technologie

· informatika

Od počátku vzdělávání žáka je postupně kladen největší důraz na základní dovednosti v aplikacích a jejich bezpečné a efektivní využití (oblast digitální technologie), postupně se v kurikulu přidávají oblasti informatiky jako vědního oboru úměrně vzhledem k věku žáků a hodinovým dotacím. Vše v souladu s tím, abychom mohli mít na konci středních škol dostatečně erudované maturanty v oboru informatika, kteří jsou schopní pokračovat ve studiu na vysokých školách. Očekávané výstupy navrhujeme upravit vzhledem k revidované Bloomově taxonomii.

4. Podoba zjišťování a hodnocení ICT dovedností (rozuměj státní maturita, testování žáků na konci ZŠ) musí být v souladu s celkovým pojetím vzdělávací oblasti ICT.

Státní maturitní zkouška z ICT nebyla dosud zveřejněna. Její podoba musí respektovat vzdělávací obsah stanovený kvalitním RVP. Nikoli naopak.

5. Doporučujeme vytvářet systémově a průběžně předpoklady pro prezentaci a šíření příkladů dobré praxe učitelů všech oborů, kteří efektivně využívají ICT ve výuce. Dále doporučujeme podporovat zejména učitele informatických předmětů v jejich sebereflexi jak v roli informatika (vědní obor), tak i pedagoga (didaktika oboru). Metodická podpora by měla být poskytována na národní i regionální úrovni.

6. Navrhujeme, aby se ICT kompetence staly nedílnou a vyžadovanou součástí požadovaných dovedností pro vykonávání učitelské profese.

V současné době již není bez dovedností učitele smysluplně a efektivně zařadit prostředky ICT do vzdělávacího procesu obecně možné dosahovat požadovaných očekávaných výstupů u žáků. V těchto dovednostech je třeba učitele vzdělávat.

7. Jsme si vědomi nutnosti průběžně sdělovat veřejnosti to, jaké studijní materiály a on-line zdroje jsou pro výuku ICT vhodné a které jsou naopak vhodné méně.

8. Doporučujeme v maximální možné míře podporovat semináře, konference, tematicky zaměřené weby a diskusi obecně. Doporučujeme do hodnocení zapojit odbornou veřejnost. Doporučujeme průběžně vzdělávat a působit na rodičovskou veřejnost, a to zejména vzhledem k potřebě spolupracovat na prevenci sociálně patologických jevů spojených s používáním ICT.

Činnost ICT panelu bude pokračovat i v roce 2009. O aktuálním dění a výstupech budeme informovat na stránkách Metodického portálu.

Příspěvek byl převzat s laskyvým svolením autora ze sborníku konference Počítač ve škole 2009 v Novém Městě na Moravě.

Prezentace ke stažení.