Jana Hrubá: Co nejvíc ovlivňuje mladé lidi?

Jaké jsou názory a hodnoty dnešních středoškoláků? Kdo má na ně největší vliv? Jaký je jejich životní styl? Na tyhle a další otázky chtěl získat odpověď sociologický průzkum, který na přelomu roku 2008/2009 provedla společnost Člověk v tísni, o. p. s. a jehož výsledky zpracovala agentura Millward Brown.

Průzkum proběhl ve formě dotazníkového šetření mezi tisíci náhodně vybranými studenty, jejichž složení odpovídalo struktuře našeho středního školství (26 % studentů gymnázií, 38 % SOŠ, 36 % SOU). Přibližně polovina byla patnáct až sedmnáctiletých, druhá polovina ve věku 18–20 let.

Čeho se průzkum týkal?

Otázky byly zaměřeny na životní styl mladých a činnosti ve volném čase, na problémy, které vnímají na lokální, celostátní a globální úrovni, na zdroje, z kterých čerpají nejčastěji informace, na jejich vztah k volbám a stranické preference, na informovanost o nedávné československé minulosti, na jejich spokojenost se životem a životní hodnoty, znalost jazyků a vztah k zahraničí a k Evropské unii. Dá se říci, že jsou to témata, která mohou poskytnout zajímavý obraz o životě mladých lidí. Boří některé mýty, které vznikají na základě excesů a zobecňují se na celou mladou generaci.

Podrobnou analýzu jednotlivých okruhů můžete podle svého zájmu najít ZDE.

Čemu se mladí věnují ve volném čase?

Nabídka aktivit byla upravena podle vzorku 100 studentů tak, aby zahrnovala všechny významné volnočasové aktivity. Nejvíce času věnují mladí lidé poslechu hudby (velmi často 70 %, celkem často 23 %), komunikaci s vrstevníky prostřednictvím internetu nebo mobilu, surfují na internetu nebo jsou někde s kamarády (v klubu, v hospodě, venku). Poměrně často také tráví čas s rodinnými příslušníky, čtou časopisy, sledují televizi, sportují, chodí do přírody a na výlety a nakupují v obchodních centrech. Kupodivu méně se připravují do školy (jen 8 % velmi často, 32 % celkem často, zato 13 % výjimečně a 2 % nikdy, zbytek občas). Počítačové hry hraje často třetina respondentů, skoro polovina výjimečně nebo nikdy (také jeden mýtus!). 40 % čte často knihy, 24 % ale výjimečně a 18 % nikdy. Mezi činnostmi byste našli ještě brigády a návštěvy kina, do divadla nebo na koncert jdou mladí v 60–70 procentech výjimečně a nebo nikdy (ono není při těch cenách vstupenek ani divu). Že by se jejich životní styl příliš lišil od stylu ostatní populace, (ačkoli třetina z nich tvrdí, že nemá jednoznačné životní vzory a jen 9 % uvádí rodiče)? Snad jen tou fixací na internet, mobily a empétrojky.

Problémy

Jako nejčastější lokální problém studenti zmiňovali nedostatek příležitostí ke kulturnímu vyžití, soužití s romskou menšinou, drogy a dopravní situaci. Z hlediska celé ČR je pro ně problémem chování špiček politické reprezentace (a to byl průzkum ještě před demisí vlády!), nezaměstnanost, soužití s romskou menšinou a drogy. Studenti gymnázií vnímají celou řadu problémů silněji než studenti SOŠ a učilišť (politickou reprezentaci, korupci, vlekoucí se soudní spory, špatnou vymahatelnost práva, konzumní způsob života). Naopak pro studenty učilišť je relativně závažnější otázka nezaměstnanosti, drog, cizinců, přistěhovalců a rasismu. Z hlediska celosvětového se jednoznačně vyděluje v obou skupinách vnímání problémů válek a konfliktů, nemocí (AIDS), globálního oteplování, terorismu a chudoby v rozvojových zemích.

Studenti většinou nevěří, že jsou schopni něco ovlivnit při řešení společenských problémů ať na lokální, či na globální úrovni. V této souvislosti proto připravuje Člověk v tísni nový projekt s názvem »Kdo jiný?«, který by se měl zaměřit na rozpor vyplývající z průzkumu: mladí lidé problémy vnímají, ale zároveň nevěří tomu, že je mohou vyřešit. Projekt jim chce ukazovat cesty a nástroje v rámci politiky a občanské společnosti, jak mohou věci kolem sebe měnit.

Volební preference

Kdyby nyní mělo možnost volit, učinilo by tak 59 % studentů. Hlavním důvodem pro neúčast je deklarovaný nezájem o politiku, skepse a nedůvěra v politiky. Volební preference ODS a ČSSD jsou vyrovnané, volila by je přibližně vždy třetina studentů. U Strany zelených je 15 % podpora, KSČM by volilo 4 % studentů, nejvíce pak učňů. Potenciální voliči KSČM a menších stran jsou výrazně méně spokojeni se svým stávajícím životem.

Zdroje informací

Hlavním zdrojem informací jsou pro mladé lidi média, která mají významný vliv na formování jejich názorů. Roste význam internetu, který uvádí jako hlavní zdroj třetina respondentů. Jen málokterý student nesleduje zpravodajství (4 %), s věkem zájem o ně roste. Rodina, přátelé nebo škola jsou často z odpovědí zcela vynecháni. Pouze čtvrtina studentů uvedla, že se o společenských a politických tématech, která je zajímají, dovídají ve škole (u gymnázií je to 35 %). Zhruba dvě třetiny studentů mají pocit dostatku informací, jedna třetina pociťuje nedostatek.

Československé dějiny

Dnešní studenti většinou nemají na život v socialistickém Československu pozitivní náhled – 62 % si myslí, že byl horší než dnes, a jen 21 % si myslí opak. Pouze čtvrtina uvádí, že toho o tomto období ví dost, tři čtvrtiny studentů uvádějí, že vědí málo nebo nic. To není pro školy příliš dobré vysvědčení! Přitom zájem mladých o toto období je zřejmý – jen 22 % se nechce dozvědět víc.

Životní hodnoty a postoje

60 % mladých lidí je spokojeno se svým životem, nejméně studenti SOU (14 %). Jako preferované hodnoty uvádějí rodinu (34 %), přátele, zdraví, studium/vzdělání, peníze, partnera, dobrou práci a lásku. Nespokojení mnohem častěji zmiňují materiální hodnoty, méně často rodinu, zdraví, vzdělání nebo přátele. Pocit spokojenosti obou skupin by zvýšily peníze, dostudování, dobrá práce a lepší vztahy.

Cestování, vztah k cizím zemím

Pro 59 % respondentů je cestování velmi důležité, pouze 33 % je považuje za málo nebo nedůležité (většinou studenti učilišť nebo studenti s nižším vzděláním rodičů). Dnešní mladí lidé nemají problém se domluvit mimo svou zemi – pouze 2 % se nedomluví jinak než česky nebo slovensky. 79 % studentů se domluví anglicky, 38 % dvěma jazyky. Ze zemí, kde by chtěli žít, dávají přednost anglofonním zemím (Anglii a USA), dívky a gymnazisté zmiňují také Francii.

Vztah k EU

59 % hodnotí naše členství kladně, 22 % nemá jasný názor a 20 % hodnotí členství záporně. Jako klady vyzdvihují studenti možnost cestovat, granty nebo možnosti práce v EU. Jako důvod negativního vztahu je uváděn strach ze ztráty suverenity ČR nebo odmítání jednotné měny. U těch, kteří necítí potřebu cestování, je vztah k EU mnohem rezervovanější.

Co nejvíce ovlivňuje názory mladých lidí?

Celkově se v průzkumu odrazilo, že určující pro názory mladých lidí je, z jaké rodiny (s jakým nejvyšším dosaženým vzděláním rodičů) pocházejí, v jakých sociálních podmínkách žijí a na jaký typ školy (v důsledku toho) chodí. Velký vliv na ně mají média, především internet.

V souladu s tím je i expertní studie Střediska vzdělávací politiky PedF UK »Nová rizika a nové příležitosti. Perspektivy středního vzdělání« (Příloha Učitelských novin 23–24/2007). Podle ní »ovlivňuje rodinné zázemí žáků významně nejen výsledky vzdělávání jednotlivých žáků, ale také jejich další vzdělávací motivace a aspirace… Analýza ukázala, že i mezi učni je poměrně velká skupina žáků, kteří dosahují srovnatelných výsledků jako horší polovina žáků gymnázií… Vzdělávací aspirace se ale utvářejí v rodinném prostředí a v étosu školy a jen do určité míry souvisí s konkrétními studijními výsledky žáků. Nejpodstatnější charakteristikou, která je odlišuje, je jejich rodinné zázemí.«