Česká televize: Dějiny podle soudružky učitelky

S výukou dějin zápasí pedagogové i politici. Sledujte další vydání pořadu Ta naše povaha česká 28.dubna 2009 na ČT2 ve 20:00 hodin. Připravili ho dramaturg Martin Červenka, scenáristka Monika Barchanská a režisér Marcel Petrov.

Jsou témata československých dějin, která nás nutí k zamyšlení nad úlohou učitelů historie ve výchově mladé generace. V minulém režimu se učitelé stali interprety vývoje společnosti jakožto výsledku třídních bojů a z velké části nezaujímali stanoviska k projednávané látce. Zapomínání se stalo základní metodou v přístupu k nejnovějším dějinám druhé poloviny 20. století. O tom, jak je nebezpečné, neznáme-li své vlastní dějiny, není sporu. Zpětná reflexe, přesné pojmenování chyb a viníků má právě v této době svůj podstatný význam, stává se výstrahou do budoucnosti, varováním před tím, co bychom už nechtěli nikdy zažít.

V pořadu je vzpomenuta konference, která se konala na konci loňského roku v Ostravě. Významně se věnovala úrovni výuky novodobých dějin na základních a středních školách. Vystoupili zde kompetentní pedagogové, vybavení eticky, odborně i didakticky, aby představili žákům a studentům pravdivý obraz let, která „nasákla“ vlnou stalinistické, komunistické, socialistické ideologie. Při této příležitosti se vlastně setkaly tři generace – pamětníci komunistické perzekuce, dnešní pedagogové převážně středního věku a jejich mladí studenti. Každý si vlastně s sebou nese jinou zkušenost a je potěšující, jestliže u těch nejmladších je patrná touha nalézt pravdivý výklad, včetně původních pramenů.

Současnou společností hýbe diskuse, kterou vyprovokovala KSČM. Ta vystupuje s tvrzením, že učebnice dějepisu nejsou objektivní. Předsedkyně odborné sekce školství Ústředního výboru KSČM Marta Semelová zastává například názor, že při současné výuce dochází ke zkreslování výkladu dějin v duchu nejhrubšího antikomunismu, provázené špínou a nenávistí. Ve výzvě této odborné sekce, pod kterou je podepsána, protestuje proti údajným účelovým zásahům politických subjektů do vzdělávání dětí a mládeže. Kritizuje práci Ústavu pro studium totalitních režimů, jehož projekty údajně manipulují myšlením mladých lidí. I ona dostane v pořadu svůj prostor.

Třetím subjektem, který se hlásí o slovo, je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ĆR, které zpracovává koncepci výuky dějin na základních i středních školách a zároveň se vyslovuje k úrovni současného vysokoškolského vzdělávání budoucích pedagogů. Tento přístup prezentuje náměstek ministra Jindřich Kitzberger.

Průvodkyní pořadem je Petruška Šustrová, která je členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů. K věci se, kromě již jmenovaných, vyjadřují historici Vladimír Nálevka nebo Petr Šimíček, kněz a politický vězeň z padesátých let ThDr. Antonín Huvar a další respondenti.