V nové budově vnbsp;pražských Dejvicích otevře po třech měsících již jako Národní technická knihovna. Státní technickou knihovnu v Klementinu můžete naposledy navštívit v sobotu 28. února 2009. Poté se po 73 letech v Klementinu uzavře. Národní technická knihovna (NTK), která bude pokračovat v jejím odkazu, se otevře do tzv. poloprovozu 1. června 2009, a to v areálu ČVUT a VŠCHT v Praze-Dejvicích. Naplno se nová NTK rozběhne v „magické datum“ 09. 09. 09.
„Rád bych znal pocity tehdejšího ředitele knihovny Mouchy a architekta Machoně, kteří před 73 lety dokončili na svou dobu supermoderní knihovnu v Klementinu. Musela to být pro ně tenkrát obrovská výzva a my prožíváme totéž s novou NTK. Dnes to máme trochu složitější, nejde jen o stěhování daleko rozsáhlejšího fondu a počtu lidí (v roce 1935 měla knihovna 10 pracovníků a 70 tisíc svazků, nyní se stěhuje 150 lidí a 1,2 milionu publikací), ale i o zásadní změny v režimu knihovny, nabídneme například volný výběr v rozsahu, se kterým v ČR nikdo nemá zkušenost. Jdeme statečně, i když trochu rozechvělí, do ne úplně prozkoumaného. Nová knihovna bude i společenským místem vzájemného potkávání návštěvníků, což považuji za důležité právě v dnešním virtuálním věku „digitálních knihoven“, říká ředitel Státní technické knihovny Martin Svoboda.
Po dobu přípravy na stěhování i během uzavření knihovny získali čtenáři (pokud si knihu půjčili nebo prodloužili po 5. lednu 2009) několikaměsíční bonus na půjčené knížky, které tak mohou vrátit až do 30. června! Další příjemnou novinkou je to, že Státní technická knihovna také bezplatně prodlužuje průkazy všem svým uživatelům, kteří je měli platné k 1. únoru 2009 nebo později, a to o dobu pěti měsíců. Toto prodloužení je automatické a není třeba o ně žádat.
„Knihovnu v Klementinu uzavřeme v souvislosti se stěhováním knihovního fondu i administrativy do nové budovy. V době stěhování bude Státní technická knihovna v maximální možné míře nabízet elektronické služby,“ slibuje hlavní knihovník Státní technické knihovny Štěpánka Žižková.
„Stěhování bude postupné, rozložené minimálně do dvou měsíců a pravděpodobně započne v dubnu. Knihovní fond bude přemísťován speciálními kamiony určenými ke stěhování knih. Nejdříve se přesune fond z Klementina včetně katalogů, kartoték depozitáře a reprografické techniky, následně odstěhujeme publikace umístěné v depozitním skladě ve Lhotě. Souběžně se stěhuje i administrativní část, tj. spisy a vybavení kanceláří včetně PC, průběžně dle potřeb a možností jednotlivých útvarů. Naposledy a za použití speciální stěhovací techniky přesuneme náš historický fond, který v nové knihovně budeme moci umístit do důstojného, jeho významu odpovídajícího a především klimatizovaného prostoru," upřesňuje Žižková.
Nová Národní technická knihovna
S více než jedním a půl milionem svazků se stane Národní technická knihovna (NTK) nejobsáhlejším pramenem technické literatury a publikací z oblasti aplikovaných přírodních a společenských věd v České republice. Čtenáři zde naleznou kompletní fond původní Státní technické knihovny a Ústřední knihovny Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a podstatnou část fondů Ústřední knihovny Českého vysokého učení technického v Praze. Nejžádanější tituly budou přístupné přímo na místě v tzv. volném výběru, a to postupně v počtu až 500.000 svazků.
V „poloprovozu“ od června do začátku září budou v nové NTK fungovat výpůjčky a vracení publikací a v provozu by měly být i další služby, jako například meziknihovní služby, Virtuální polytechnická knihovna nebo reprografie. Uživatelé a návštěvníci zatím nebudou vpouštěni do pater s volným výběrem. Do plného provozu nová NTK vstoupí 9. 9. 2009.
NTK nabídne svým uživatelům velmi vysoký komfort, jako například individuální i týmové studovny, kavárnu se 150 místy, odborné knihkupectví a také 300 parkovacích míst pro automobily v podzemních garážích a 200 stání pro kola. Samozřejmostí je více než 1 200 studijních míst a 300 míst relaxačních, Wi-Fi v celém objektu, 250 počítačů pro veřejnost, noční studovna s nonstop provozem a možnost samoobslužného vypůjčování a vracení knih.
Stavba Národní technické knihovny (NTK) v areálu technických vysokých škol v Praze 6-Dejvicích započala na podzim roku 2006 a byla dokončena 31.12.2008.
Historie Státní technické knihovny
Zárodkem fondu dnešní Státní technické knihovny v Praze byla sbírka knih profesora inženýrské školy Christiana Willenberga (1655-1731). Stavovskou profesuru inženýrství zřídili čeští stavové dekretem z 9. listopadu 1717 s platností od 1.1.1718 s cílem výuky inženýrských dovedností, zejména stavby opevnění, silnic a mostů.
Stavovský dekret z 9.11.1717 určil prof. Willenbergovi 12 žáků, které byl povinen vyučovat ve svém bytě, kde měl rovněž uchovávat knihy a učební pomůcky zakoupené z přidělených 300 zlatých. Prof. Willenberg bydlel tehdy v Praze na Malé Straně v tzv. Saském domě. V roce 1720 se přestěhoval i se sbírkou knih na Staré Město do domu na rohu Liliové a Anenské ulice, tehdy nazývaného „krejčovský herberk".
Druhým stavovským profesorem inženýrství se stal od 1.3.1726 Johan Ferdinand Schor (1686-1767). Své žáky vyučoval a sbírku knih uchovával a nadále rozmnožoval z vlastních prostředků ve svém bytě v domě „U Zlatého věnce" na Malém náměstí.
Významného pokroku dosáhla stavovská inženýrská škola, jak byla původní stavovská profesura inženýrství po značném rozšíření počtu studentů ve 2. pol. 18. století nazývána, za třetího a posledního profesora, kterým byl Franz Leonhard Herget (1741 - 1800). Od svého nástupu do funkce vyučoval žáky a pečoval o sbírku knih ve svých bytech, a to nejprve v Týnské ulici, pak v tzv. Broumovském domě na Kozím plácku a poté v domě na rohu Staroměstského náměstí a Melantrichovy ulice. Pro narůstající počet žáků hledal prof. Herget umístění školy jinde než ve svém bytě. Podařilo se mu získat prostory v pražském Klementinu. Orientace školy a tím také sbírky knih se změnila z vojenského inženýrství na civilní.
Jedním z nejdůležitějších úspěchů mnohostranné činnosti prof. Hergeta bylo získání Svatováclavského semináře po zrušeném jezuitském řádu v dnešní Husově, tehdy Dominikánské ulici na Starém Městě pražském. Stavovská inženýrská škola se tam přestěhovala v r. 1786 a sídlila tam až do roku 1935.
Po téměř 150 letech se knihovna přesunula do Klementina, kde sídlila až dosud. Prostory ve východním křídle pro ni v příkladné spolupráci radikálně upravili její ředitel Moucha a architekt L. Machoň tak, že interiér a technické vybavení (např. telefony, osvětlení, potrubní pošta, horizontálně-vertikální dopravník apod.) byly současníky hodnoceny jako nejúspěšnější řešení knihovny ve střední Evropě. Adaptované prostory se slavnostně otevřely 9.5.1935. Velká studovna byla vybavena zařízením pro 142 čtenářů a pozornost poutal historický dřevěný strop jezuitského divadla, restaurovaný malířem B. Čílou.
V případě zájmu naleznete další podrobné informace na webu www.stk.cz.
dokument
0 komentářů:
Okomentovat