V nadpisu parafrázuji název současného českého filmu a mám-li ho brát jako otázku, pak v odpovědi na ni se mi zdá, že se maturity dnes bojí každý. Studenti, pro které byla hrozbou vždycky. A je to tak správné, protože pro budoucí maturanty je obava potřebnou motivaci k zodpovědnému přístupu ke studiu. Maturita bývala završením jejich snahy a pečetí stvrzující kvalitu typu vzdělání, kterého dosáhli. Dnes se maturity vedle studentů bojí ještě navíc učitelé a zřizovatelé středních škol.
Samozřejmě, že mám na mysli dlouho avizované maturity státní. Ne ty dnešní, které si pro své studenty stanovují samotné střední školy a připravují učitelé dané školy. O objektivitě takové maturity lze pochybovat a o nějaké pečeti kvality dosaženého vzdělání se už nedá vůbec hovořit. Téma státních maturit je trapným evergreenem našeho porevolučního školství a vleče se do nekonečna… Když už se zdá, že se nějaký model rodí a začne se ověřovat, přijde debata v parlamentu, začnou se bouřit učitelé některých typů škol, kteří se cítí být jejich zavedením poškozeni. A když ani to k zatracení nestačí, vyrazí pod okna ministerstva demonstrovat samotní studenti, hodí z davu po představitelích ministerstva pár rajských jablíček a maturitám je zas na pár let odcinkáno. Zatím žádný z ministrů školství takové soustředěné tlaky neustál. A tak se řešení neustále odkládá, peníze uvolněné na jejich ověřování a realizaci se dál propadají do černé díry, bez nějakého řešení.
Co je příčinou těchto nekonečných hrátek? To netřeba dlouho hádat. Jednotná maturita by zřetelně označila školy, které svoji vzdělávací roli plni nedostatečně a jejich absolventi nemají úroveň požadovanou pro daný typ vzdělání. To by dalo pádný důvod k jejich zrušení. Pro ozdravění našeho školství by to ale byla potřebná očista. Vždyť řada těchto škol vznikala zcela živelně, pouze pro formu, často ke zviditelnění místních politiků či podnikatelů, jako místo k zajištění existence učitelů, nebo podchycení zájmu místních studentů. To jsou všechno bohulibé motivy, ale nejsou to správné důvody k zakládání takových vzdělávacích institucí. Bohužel jsou zatím jen málo četné výjimky, kdy jsou vzniklé školy objektivně prověřovány a na základě zjištěných výsledků kontroly regulovány. A právě jednotné maturity by takovou objektivní možnost nabídly. A toho se samozřejmě všichni, kdo tyto školy zřizují anebo v nich působí, silně obávají.
Co může být pádnějším důkazem chaosu v našem školství a upadající úrovně poskytovaného vzdělání, jako snaha takové měření znemožnit, nebo alespoň znesnadnit a oddálit. Právě na této otázce má současný ministr školství příležitost přesvědčit, že mu skutečně jde o budoucnost a kvalitu vzdělávání. Poslední signály informující o dalším odkladu maturit ale ukazují, že jeho kompetence na rozlousknutí tohoto zatvrdlého oříšku našeho školství stačit nebude.
S použitím blogpostu autora na blog.rvp.cz.
Oldřich Suchoradský
0 komentářů:
Okomentovat