Poslední průzkum ÚIV v minulém roce – Rychlé šetření 4/2008 – zjišťoval, jak ředitelé základních a středních škol pohlížejí na změnu organizace přijímacího řízení. Celkem bylo osloveno 2 565 ředitelů ZŠ, z nichž se šetření zúčastnilo (tzn. dotazník vyplnilo a odeslalo) celkem 1 955. Návratnost tak činila 76,2 %. Ze skupiny 1 166 oslovených ředitelů SŠ se výzkumu zúčastnilo 784, tedy 67,2 %.
Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV) provádí čtyřikrát ročně průzkum Rychlého šetření, který je zaměřen na periodická výběrová šetření názorů a postojů ředitelů škol týkající se naléhavých témat a problémů ve školství. Obsahem jednotlivých šetření je okolo deseti až dvaceti otázek, které nejsou zařazovány do standardního sběru dat a umožňují získávat aktuální informace od ředitelů škol ve velmi krátkém časovém intervalu. Poslední průzkum v minulém roce – Rychlé šetření 4/2008 – zjišťoval, jak ředitelé základních a středních škol pohlížejí na změnu organizace přijímacího řízení. Celkem bylo osloveno 2 565 ředitelů ZŠ, z nichž se šetření zúčastnilo (tzn. dotazník vyplnilo a odeslalo) celkem 1 955. Návratnost tak činila 76,2 %. Ze skupiny 1 166 oslovených ředitelů SŠ se výzkumu zúčastnilo 784, tedy 67,2 %.
Změna v organizaci přijímacího řízení byla hodnocena převážně negativně. Ředitelé SŠ ji ohodnotili v průměru stupněm 4,3 na škále 1–5, kde stupeň 1 znamenal velmi pozitivní a stupeň 5 velmi negativní hodnocení. O něco lépe změnu hodnotili ředitelé ZŠ, kteří jí v průměru přiřadili stupeň 3,4. Stále se však jedná o větší podíl negativního hodnocení.
Jako novinku zavádí nový systém tzv. zápisové lístky. Celkem 46,2 % ředitelů SŠ si přitom myslí, že přinesou více komplikací než užitku, a dalších 29 % nepokládá zápisové lístky za vhodný doklad. Jako určitě dobré řešení je přitom označilo jen 0, 8 % z nich.
Ředitelé ZŠ a SŠ hodnotili nový systém organizace přijímacích zkoušek jako náročnější bez významnějšího přínosu, co se aktivní účasti a spolupráce zúčastněných týče. Střední školy též častěji uvedly, že by přihlášky měly být v kompetenci základních škol. Tento názor však ředitelé ZŠ nesdílejí. Téměř tři čtvrtiny ředitelů SŠ si nemyslí, že by nový systém byl celkově spravedlivější než minulý; 12,4 % tuto skutečnost nedokáže posoudit. Ani jednotlivé výroky, týkající se spravedlnosti a rovných šancí při novém přijímacím řízení, nehodnotili ředitelé ZŠ a SŠ příliš lichotivě. Změna je hodnocena oběma skupinami respondentů též převážně negativně, a to vzhledem k současnému demografickému úbytku dětí ve věku dokončení základní školní docházky.
Celkem 17,9 % ředitelů SŠ uvedlo, že si nebude stanovovat vlastní kritéria pro přijímací řízení a přijme všechny uchazeče, kteří splnili povinnou základní školní docházku. Jedná se zejména o učňovské obory (uvedlo 60 % z nich). Ze středních škol, které plánují stanovit kromě ukončené povinné školní docházky i některá další kritéria (celkem 75,3 %), jich více než polovina plánuje zohlednit vysvědčení ze základní školy (53,4 %), dalších 40,5 % ředitelů jej zmiňovalo jako jedno z plánovaných kritérií. Téměř polovina ředitelů SŠ uvedla, že se na jejich škole nebude konat přijímací zkouška (42,2 %).
Ředitelé SŠ se rovněž obávají organizačních problémů, které jim mohou nastat v září v souvislosti s pracovními úvazky. Jako nejzazší termín pro stanovení pracovních úvazků učitelů na příští školní rok si v naprosté většině (88,4 %) stanovili konec května či června 2009. Ředitelé se ale dle průzkumu obávají, že termíny nebudou moci dodržet (celkem 66,4 % ředitelů SŠ).
Téma 1: Přijímací řízení na střední školy z pohledu základních škol
Celková zpráva (doc, 812 KB)
Dotazník (doc, 52 KB)
Téma 2: Přijímací řízení na střední školy z pohledu středních škol
Celková zpráva (doc, 1,3 MB)
Dotazník (doc, 85 KB)
Shrnutí obou témat: Hlavní závěry (doc, 274 KB)
ÚIV
0 komentářů:
Okomentovat