V souvislosti s případem Pavla Hovorky odsouzeného za zneužívání nezletilých dětí, se vyjevily závažné nedostatky systémové ochrany dětí v ústavní péči.
Jedním ze zneužitých dětí byl totiž nezletilý chlapec z dětského domova. "MŠMT nyní ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a dalšími resorty připravuje konkrétní opatření, která by měla podobným případům do budoucna zamezit," říká ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška.
Jeho náměstkyně pro sociální programy ve školství Klára Laurenčíková dodává: „Uherskoostrožský případ ukázal, že i přes existenci zákonné úpravy hostitelské péče nedokázaly sociální pracovnice a pracovníci ústavu kvalitně vyhodnotit všechny okolnosti. Chlapec tak byl vystaven vážnému riziku." Podle jejího názoru jsou přitom nejvíce ohroženy právě děti z dětských domovů a výchovných ústavů.
Podstatou problému je podle náměstkyně Laurenčíkové celková roztříštěnost systému. Subjekty, které by měly spolupracovat, spolupracují málo efektivně nebo vůbec. MŠMT proto ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) připravuje zásadní změny v oblasti péče o ohrožené děti.
Týmová práce bez ohledu na rezortní příslušnost je základním kamenem Národního akčního plánu, na němž se podílí všechny rezorty zainteresované v péči o ohrožené děti. Práce s ohroženým dítětem a jeho rodinou by měla být založena na konceptu klíčového pracovníka: jedné osoby, která bude koordinovat a řídit aktivity týkající se dítěte. Klíčový pracovník pak svolá případovou konferenci s účastí všech, kdo mohou být zdrojem podpory pro dítě (např. učitelé, lékaři, pracovníci zájmových organizací, atd.) a vytvoří individuální plán práce s dítětem. „Spolupráce všech rozhodujících subjektů a přehledný plán zabrání systémovým selháním a dalšímu ohrožení dítěte," je přesvědčena náměstkyně Laurenčíková.
MŠMT chce také v průběhu roku definovat standardy kvality práce ve školských zařízeních ústavní výchovy. Na jejich základě pak bude vytvořen monitorovací systém, který kromě kontroly těchto zařízení bude nabízet i konkrétní podpůrné nástroje. „Vycházíme z toho, že kontrola zařízení ústavní výchovy ze strany České školní inspekce se soustřeďuje jen na některé aspekty činnosti ústavů," vysvětluje Klára Laurenčíková. „To není kritika práce ČŠI - tak jsou věci prostě legislativně nastaveny. Kontrolní systém je proto třeba posílit."
Ministerstvo se ale podle Laurenčíkové chce více zaměřit i na podporu těch, kteří v ústavech pracují. „Jedná se o velice zátěžové zaměstnání, a to po všech stránkách. Nejsem si jista, že se těmto konkrétním aspektům práce zařízení ústavní výchovy dosud věnovala dostatečná pozornost," dodává Laurenčíková, která na MŠMT řídí skupinu sociálních programů ve školství od začátku letošního roku.
Mimo výše uvedené aktivity se chce MŠMT postupem DD Uherský Ostroh zabývat z metodického hlediska. Konkrétně bude projednáno přijetí opatření k zajištění bezpečné realizace hostitelské péče.
MŠMT
0 komentářů:
Okomentovat