16. února 2009 vystoupil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška v pořadu Studio 6. Před celodenním zasedáním Rady ministrů pro vzdělávání a kulturu upozornil na to, že investice do vzdělávání mladých lidí, do inkluzivity vzdělávacího systému a do spolupráce vzdělacích institucí a zaměstnavatelů mají pozitivní dopad na prosperitu a soudržnost celé společnosti.
Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška řídí dnes v Bruselu jednání ministrů odpovědných za vzdělávání a mládež. Právě ani tyto dvě oblasti vzdělávání a mládež nezůstaly ušetřeny dopadu ekonomické krize, a tak českému předsednictví připadá řídit diskusi i na zcela aktuální téma.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A právě ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ondřeje Lišku zdravíme přímo do Bruselu. Pane ministře, dobrý den.
Ondřej LIŠKA, ministr školství
Dobré ráno.
Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Evropská unie by měla a chtěla podporovat investice do mladých lidí, na tom se zřejmě s ostatními ministry shodnete. Budeme se bavit o konkrétních věcech, například, jak mohou čerství absolventi škol vůbec najít práci?
Ondřej LIŠKA, ministr školství
Rozhodně ano, protože zrovna toto je problém, který se vyskytuje ve všech členských zemích a je pociťován jako vážný. Budeme se bavit o tom, jakým způsobem posílit politiky vůči mladým lidem tak, aby se i právě v éře hospodářské krize stali dobře zaměstnatelnými tak, aby jejich vzdělání odpovídalo potřebám trhu práce a jakým způsobem také posílit investice do těchto oblastí.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Vy jste teď ministr školství země, která předsedá Evropské unii. S jakými konkrétními vlastními návrhy na to jednání jdete, jak chcete zatraktivnit mladé lidi na trhu práce?
Ondřej LIŠKA, ministr školství
My si myslíme, že je potřeba především posilovat partnerství mezi školami, tou sférou vzdělávání a sférou privátní, zaměstnavatelů, protože často to vzdělávání, vzdělání, které získávají mladí lidé, neodpovídá tomu, jaké potřeby mají samotní zaměstnavatelé. A je jasné, že vzdělávání nemůžeme redukovat pouze na to, jakým způsobem si získat práci, ale přesto v éře krize a vůbec pro prosperitu a sociální soudržnost celé společnosti je naprosto klíčové, aby vzdělání bylo natolik flexibilní a natolik adaptabilní trhu práce, aby se, aby bylo co nejméně nezaměstnaných a aby ta pracovní místa vykazovala co největší kvalitu. Tím konkrétním příkladem, o čem se budeme dnes bavit, tak je …, jsou takzvané benchmarky, to znamená jakési referenční úrovně sledování problémů v členských zemích. Málokdo možná ví, že právě oblast vzdělávání zcela spadá do kompetencí členských států a Evropská unie v ní vlastně nemá téměř žádné kompetence, a proto i ta metoda, kterou členskou státy spolupracují, se nazývá Otevřená metoda koordinace, jinými slovy a lidským jazykem řečeno je to jakási posílená výměna zkušeností. A právě tyto benchmarky už jsou poměrně žhavým tématem, které oblasti je možné sledovat, zda je to například počet dětí, které předčasně odcházejí ze středních škol, jejich zaměstnanost poté, co absolvují učební obory nebo vzdělávání s maturitou, jakým způsobem jednotlivé státy intervenují. Tím cílem není sestavovat nějaký žebříček evropských států, ale bavit se o tom, kdy můžeme postupovat společně.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pane ministře, jak potom ale přímo dosáhnout toho, aby střední a vysoké školy nechrlily absolventy, kteří nenajdou uplatnění na trhu práce? Mě upřímně řečeno nenapadá nic jiného, než nějakým způsobem zasahovat do výše přijímaných studentů, nevím.
Ondřej LIŠKA, ministr školství
Ne, to skutečně není tak, že bychom chtěli zasahovat do curricul autonomních vysokých škol, naopak myslíme si, že je potřeba posilovat spolupráci například tím způsobem, jako se to odehrálo minulý týden v Bruselu, kde se konalo druhé, v pořadí druhé University - Business Forum, to znamená forum pro univerzity a privátní sektor a obě strany, jak zástupci evropských univerzit, tak zástupci zaměstnavatelů a soukromé sféry byli nadšeni z toho, že takováto platforma vznikla, protože je potřeba, aby vysoké školy lépe dokázaly reagovat na potřeby zaměstnavatelů a stejně tak zaměstnavatelé lépe chápali mechanismy, které se uplatňují na té akademické půdě a takováto spolupráce, byť se někomu možná zdá, že je banální, ale její potřeba je prostě obrovská. Takže právě to posílení mezi akademickou sférou a zaměstnavateli je rozhodně téma, které dnes hýbe Evropou v oblasti vzdělávání.
Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Od vysokých škol k druhému pólu, v přípravě na zasedání vyjadřujete obavy o mladé lidi žijící v chudobě a v horších výchozích podmínkách. Co je možné udělat právě pro ně?
Ondřej LIŠKA, ministr školství
My jdeme na toto jednání s tématem, které se týká právě mladých lidí a posílení politik vůči mladým lidem v Evropě. Evropská unie přednedávnem vlastně schválila Evropský pakt mládeže, to je jakási dohoda o tom, že by téma mladých lidí se mělo stát jakousi horizontální součástí všech ostatních politik, protože je …, se ukazuje jako nejenom správné, ale hlavně efektivní investovat právě do mladých lidí ještě předtím, než jsou třeba zcela vyloučeni ze společnosti, ještě předtím, než ztratí šance na uplatnění, ještě předtím, než upadnou třeba do chudoby. A právě proto, že panuje jakási nespokojenost s tím, jak byla tato politika doposud uplatňována, tak se dnes budeme bavit o tom, jak tuto politiku posílit. Jedná se především o to, jak vůči mladým lidem, jejich formální, neformální způsobu vzdělávání, co se týče jejich zaměstnatelnosti, jejich ohrožení hospodářskou krizí, ale bez krize existuje celá řada situací, ve kterých se dnes mladí Evropané ocitají na okraji společnosti a selhává zde společnost a stát a nedokážou jim pomoci. Proto výměna zkušeností na toto téma, volba nějakého společného postupu bude tím hlavním tématem. My dnes nebudeme nic zásadního rozhodovat, my se budeme připravovat na …, tato debata je jakousi přípravou na závěry našeho předsednictví v květnu, kde bychom měli přijít už ale s přesně formulovanými návrhy a nástroji, jak v obou oblastech, jak vzdělávání, tak mládeže, uzavřít naše předsednictví.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Vy už jste říkal, že oblast školství spadá do kompetencí jednotlivých národních států. Která země Evropské unie má podle vás v oblasti vzdělávání a v oblasti taky začleňování mladých lidí do …, na pracovní trh, do práce nejlepší výsledky, kde čerpat inspiraci?
Ondřej LIŠKA, ministr školství
Já jsem to řekl mnohokrát a už se skoro cítím hloupě, abych se neopakoval příliš často, ale myslím si, že bychom měli jít tou skandinávskou cestou, Finsko, Dánsko, to jsou země, které dokázaly přistoupit k hlubokým systémovým reformám ve svém vzdělávacím systému a dneska jejich školství je prostě špičkové a ukazuje se to i na jejich inovačním potenciálu, na kvalitě pracovních míst, na prosperitě, na soudržnosti celé té společnosti. Myslím si, že tam je možné čerpat inspiraci nejenom pro Českou republiku, ale nyní hovořím za celou Evropu, to znamená i pro …, ve zbytku členských zemí.
Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Pane ministře, řídíte poprvé v Bruselu takto prestižní jednání, jaké jsou vaše osobní pocity z vašeho dnešního postu?
Ondřej LIŠKA, ministr školství
Nejsou nijak zvlášť specifické. Je to samozřejmě pocit velké odpovědnosti, protože zde do té debaty nevstupuji s nějakou specificky českou pozicí, ale se snahou dosáhnout konsensu, což nebude v některých případech úplně snadné, ale vlastně se to jednání nebude o mnoho lišit od těch ostatních jednání ministerských rad, jichž jsem se účastnil v minulosti.
MŠMT
0 komentářů:
Okomentovat