Oficiální kulturně-doprovodná akce českého předsednictví v Radě Evropské unie. Pořádá občanské sdružení Umění bez bariér, hl. m. Praha, Konfederace politických vězňů ČR, Ústav pro studium totalitních režimů. Záštitu převzali předseda Senátu PČR MUDr. Přemysl Sobotka, předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, primátor hl. m. Prahy Pavel Bém, rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl, světící biskup pražský Václav Malý
MENE TEKEL
Ve jménu těch, co z šibenic volali prokletí,
ve jménu dětí, matek, žen — nevinných obětí,
ve jménu těch, co u hranic zastřeleni byli,
ve jménu těch, co z vězení se zpátky nevrátili,
ve jménu těch, co otroky bratrů svých se stali a přesto za jidášský groš svou čest neprodali.
Ve jménu lásky, života, pravdy a lidských práv,ve jménu psanců — tuláků bloudících v cizinách,
ve jménu těch, co žili věk za branami pekel,ve jménu všech já biblické píši: MENE TEKEL!
Jiří Herzinger (básník a politický vězeň)
(„Mene, mene, tekel, ufarsin“, slova o sečtení, zvážení a potrestání zlých skutků, psaná na stěně královského paláce, jak uvádí Bible, Proroctví Daniele proroka, kap.5., byla varováním pro pyšného krále Baltazara, syna všemocného Nabuchodonozora, „…za jehož vlády všichni lidé, národové a jazykové se třásli a báli se před ním. Kohokoli chtěl, zabil a kohokoli chtěl, bil, kteréž chtěl, povyšoval a kteréž chtěl, ponižoval.“)
Festival MENE TEKEL
připravilo občanské sdružení Umění bez bariér, Konfederace politických vězňů ČR a Hlavní město Praha.
- Sedm dní k oživení paměti a (s)vědomí české společnosti. Svědectví bývalých politických vězňů.
- Umělecká reflexe doby totality v českém filmu.
- Objektivní pohled historiků.
- Filmové a televizní dokumenty.
- Knihy s příběhy živoucích legend.
- Verše žalářovaných mužů a žen.
- Rozsudky, dopisy, osobní věci vězněných.
- Právo a etické kodexy novodobých dějin.
- Pohled dětí na druhou polovinu dvacátého století.
- Zahraniční osobnosti zabývající se otázkami totality.
- Sedm dní pro všechny, kteří chtějí znát pravdu o docela nedávné historii naší země.
Symbol festivalu
Součástí loga mezinárodního festivalu proti totalitě Mene Tekel je fotografie památníku obětem komunismu v kanadském Masaryktownu. Jeho autorem je český sochař Josef Randa (10. 1. 1933 Praha — 2005, Winnipeg, Kanada), který po roce 1948 odešel z politických důvodů do Kanady. Autor řady soch a plastik, například sousoší „Setkání dvou řek“ v parku Assinboine či sochy Jana Palacha ve Winipegu získal v roce 2002 Masarykovu cenu, kterou uděluje každoročně Československé sdružení v Kanadě.
O vybudování památníku obětem komunismu rozhodli v roce 1987 členové exilového sdružení bývalých politických vězňů K-231. Výbor pro vybudování monumentu rozeslal výzvu k veřejné sbírce mezi krajany, která umožnila realizovat nákladný projekt. Ředitelská rada Masaryk Memorial Institutu v Torontu převzala nad vybudováním památku záštitu a poskytla pozemek v Masaryktownu, který je od roku 1945 živým centrem krajanského života v Kanadě.
V roce 1988 byl jako vítězný návrh vybrán projekt sochaře Josefa Randy „Znovuukřižovaný“.
Odhalení památníku se uskutečnilo 2. července 1989.
Z proslovu předsedkyně K-231 Edy Ottové:
„Socha i zahradní úprava jsou silně symbolické. Socha vyjadřuje úsilí člověka vymanit se z područí soudobého smrtícího nástroje — srpu a kladiva — na němž, ztvárněn do mužské postavy, je křižován celý náš národ. Schůdky vedoucí k soše symbolizují poslední kroky tolika Čechů a Slováků, kteří je vystoupili, aby po nich už nikdy nesešli dolů. Lípa, strom milovaný námi všemi, nás spojuje s naším domovem. Borovice představuje odolnost národa žít a růst i v nepříznivých podmínkách na kousku živné půdy. Pro náš národ ten kousek živné půdy byla vždy naděje, že jednou v budoucnosti se svoboda a demokracie vrátí do malého státu v srdci Evropy.“
Souvislosti z naší novodobé historie
1949
1. ledna 1949 bylo moravské město Zlín přejmenováno na Gottwaldov. 21. června byl v plzeňské věznici na Borech oběšen generál Heliodor Píka, který za svůj národ bojoval v obou světových válkách. 8. srpna byla skautská vedoucí Dagmar Skálová odsouzena podle § 1 odst. 1 zákona 231/48 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky k trestu těžkého žaláře na doživotí. 10. prosince obdržel americký spisovatel William Faulkner Nobelovu cenu za literaturu. více informací…
1950
2. března 1950 byl v Českých Budějovicích ukončen provoz tramvají. 13. dubna proběhla nezákonná násilná likvidace klášterů a řeholních řádů, při níž bylo 2376 mnichů odvezeno do internačních klášterů a táborů nucených prací. 20. června sdělilo UNESCO, že dle statistiky žije na planetě 45 procent negramotných dospělých. 12. prosince byla hudebnímu skladateli Václavu Dobiášovi udělena Mezinárodní cena míru za kantátu Buduj vlast, posílíš mír.
1951
1. května 1951 zahájilo v Mnichově pravidelné vysílání Rádio Svobodná Evropa. 3. srpna bylo v Československé republice z politických důvodů popraveno sedm mužů, ke konci roku činil jejich počet 53. více informací o procesech…
1952
10. července 1952 bylo v Ostravě zahájeno hlavní líčení proti šesti báňským inženýrům a jedenácti technikům obviněným z údajné sabotáže, při němž byly vyneseny dva rozsudky trestu smrti, dva doživotní žaláře a další vysoké tresty odnětí svobody. 3. srpna se na Olympijských hrách v Helsinkách stal trojnásobným vítězem český atlet Emil Zátopek. Z obce Schönbach v Severočeském kraji vzniklo výstavbou domů pro hornické učně a obyvatele obcí likvidovaných při uhelné těžbě město Meziboří, když neprošly navrhované názvy Zápotocké či Fučíkov.
1953
29. května 1953 Novozélanďan Edmund Hillary a nepálský šerpa Tenzing Norgay dosáhli jako první v historii vrcholu nejvyšší hory světa Mount Everestu. 1. června bylo zahájeno pravidelné vysílání Československé televize. 11. listopadu byla skupina politických vězňů svázána do pytle a potápěna do brněnské přehrady s cílem vynutit přiznání k velezradě.
1949 — 1989
Denně tisíce nových zpráv, tisíce lidských příběhů.
Vědecké objevy, masové zábavy.
Stavějí se betonové paláce zvané kulturní domy a v betonových bunkrech v táboře Bratrství II o rozměrech 1,5×1,5 m a výšce 120 cm může vězeň pouze klečet. Třeba 91 dní.
V letech 1948 — 1989 bylo z politických důvodů v Československu odsouzeno 205 486 osob. Nejmladšímu bylo šestnáct let, průměrný věk byl 25 let.
Nejčastějším důvodem bylo obvinění z velezrady a špionáže. Důvod se ale našel vždycky. Například podle žaloby Okresní prokuratury v Poličce z 6. 12. 1949 bylo k dlouholetému vězení odsouzeno osmnáct občanů, kteří se během domovní prohlídky prováděné STB shlukli kolem fary a po vyzvání k rozchodu setrvali na místě dále v úmyslu svými těly bránit odvezení kněze.
Popraveno bylo 248 osob (z toho 247 mužů a jedna žena).
Do táborů nucených prací bylo v letech 1948 — 1953 internováno dvacet tisíc osob.
Pomocnými technickými prapory a technickými prapory prošlo v letech 1950 — 1954 šedesát tisíc osob, z toho bylo z politických důvodů do PTP zařazeno 22 tisíc.
Při pokusu o přechod československých hranic se Spolkovou republikou Německo a Rakouskem v letech 1948 — 1989 zahynulo nejméně 282 lidí.
Ve vězeňských zařízeních zemřelo 4 500 osob.
K 1. 12. 2006 bylo Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu stíháno celkem 190 osob v 96 trestních věcech.
Pravomocně odsouzeno k trestům odnětí svobody bylo 29 osob.
dokument
0 komentářů:
Okomentovat