6. ledna 2009 byla na stránkách ČŠI zveřejněna zpráva datovaná "leden 2008", která sumarizuje výsledky inspekcí v školním roce 2005/6 a školním roce 2006/7. Dostáváme tak data stará rok a půl, jedenácti stránkový dokument je k dispozici ke stažení, vybrali jsme pro vás některé zajímavé údaje. Česká školní inspekce provedla pilotní sondu v oblasti sledování a hodnocení podmínek a dopadů ICT na výuku již ve školním roce 2004/2005. V následujícím roce zahájila dlouhodobé a systematické sledování této oblasti na základních a středních školách. Cílem inspekční činnosti je nejen zjištění kvality a stavu informačních a komunikačních technologií jako vyučovaného předmětu, ale také jejich využití při řešení problémů, vytváření edukačního prostředí a při rozvoji informační gramotnosti.
Personální podmínky na ZŠ
Personální podmínky pro využití ICT ve vzdělávání ve školním roce 2006/2007 inspekce zhodnotila ve 22 % navštívených škol jako nadprůměrné, v 74 % jako standardní a ve 4 % škol byl zjištěn podprůměrný až nevyhovující stav. Alespoň základní uživatelské znalosti získalo 98 % ředitelů a 93 % učitelů, obdobný stav byl zjištěn i v předchozím roce.
Dosažený stupeň ICT vzdělání těchto skupin pedagogů je v základních školách vyšší, než ukazují souhrnné celostátní údaje MŠMT získané ze všech druhů škol.1 Podle nich neabsolvovalo k 31. 12. 2006 žádné ze školení organizovaných v rámci ICT vzdělávání 8,59 % ředitelů škol a 15,98 % učitelů. Korelační analýza výsledků inspekčních šetření však ukázala, že více než vyšší informační gramotnost učitelů ovlivňuje využívání prostředků ICT jejich schopnost vhodně uplatnit a trvale rozvíjet vlastní metodické dovednosti v podmínkách daných zavedením ICT ve výuce.
Značná pozornost byla zejména ve školním roce 2005/2006 věnována ICT vzdělávání pedagogických pracovníků. V navštívených základních školách např. prošlo 96 % učitelů 2. stupně v rámci SIPVZ školením základních uživatelských ICT znalostí (modul Z), z toho 67 % i společnou částí vzdělávání poučených uživatelů (modul P0). Z volitelných modulů byly nejvíce vybírány „Počítačová grafika a digitální fotografie“ (19 % účastníků vzdělávání) a „Tabulkové kalkulátory“ (12 %). Jen málo, v průměru 1 % účastníků vzdělávání, zvolilo moduly zaměřené na využití ICT ve výuce jednotlivých předmětů. Nízká účast v těchto modulech zřejmě souvisí s názory pedagogů na důležitost oblastí DVPP – podle nich je vzdělávání v oborových didaktikách v pozadí zájmu, stejně jako oblasti multikulturní výchovy a vzdělávání a environmentální výchovy (viz Rychlé šetření 2/2006. ÚIV Praha).
V základních školách navštívených ve školním roce 2006/2007 je ICT vzdělávání obecně považováno spolu se vzděláváním k tvorbě ŠVP, jazykovým vzděláváním a školským managementem za nejdůležitější oblast DVPP. Jde o oblasti, které nejtěsněji souvisejí s vnímáním vlastních potřeb školy. Pro nejmenší školy však bylo vzdělávání v oblasti ICT mnohem méně důležité než pro ostatní.
Ve 24 % škol zjistila inspekce občasný výskyt problémů v proškolování učitelů ve využití ICT. Jednou z příčin je neshoda mezi řediteli a učiteli v názorech na využívání forem DVPP – učitelé jednoznačně upřednostňují i v ICT vzdělávání krátkodobé kurzy, ostatní formy naopak více preferují ředitelé.
Materiální podmínky na ZŠ
Materiální podmínky pro využití ICT ve vzdělávání se ve sledovaném období postupně zlepšovaly. Inspekce zjistila, že standardu ICT služeb definovaného metodickým pokynem MŠMT2 dosáhlo ve školním roce 2006/2007 téměř 46 % navštívených základních škol. Získané údaje umožnily také vyhodnotit v jakých ukazatelích a v jaké míře se ve školách vyskytují problémy v naplnění standardu a v zajištění dalšího rozvoje ICT.
Z údajů v grafu je zřejmé, že nejvíce rozšířené jsou systémové programy a výukové zdroje, parametry standardu ICT služeb v nich naplnilo téměř 9 škol z 10. Naopak největší potíže mají školy se zabezpečením periferních zařízení a v prezentační technice především interaktivních tabulí (45 %). Některým školám se nedaří zajistit kvalitnější připojení k internetu (téměř 22 % škol - Poznámka: Podle souhrnných údajů MŠMT nemělo k 31. 12. 2006 vůbec žádné připojení k internetu 327 škol, což je 3,6 % podchycené skupiny 97,66 % všech druhů škol ze školského rejstříku.). Počty počítačů se v roce 2006 sice zvýšily oproti roku 2005 přibližně o 15 %, další doplňování a modernizace hardwaru však bude jednoznačně závislá na finančních možnostech každé školy. Více než polovina pracovních stanic byla v obou sledovaných školních rocích rozmístěna v počítačových učebnách. Počet počítačů v ostatních učebnách se zvýšil v průměru na 15 %. Pětina počítačů byla vyčleněna pro učitele, přibližně 13 % pro administrativu.
Korelační analýza získaných údajů naznačila, že dosažení standardu ICT služeb ve školách nejvíce ovlivnila realizace rozvojových projektů dotovaných z prostředků SIPVZ a důsledné vyhodnocování dopadu informačních technologií na kvalitu výuky a učení včetně přijímání účinných opatření vedením školy.
Využití ICT ve výuce v základních školách
V 80 navštívených základních školách, tj. 16,7 %, hodnotila inspekce využití ICT ve výuce jako nadprůměrné, v 72 % škol průměrné a funkční, ve zbývajících jako podprůměrné (v 1,3 % navštívených škol až nevyhovující).
Frekvenci různých forem využívání prostředků ICT ve školním roce 2005/2006 znázorňuje graf 3. V následujícím roce se častěji využívaly výukové programy, a to zpravidla standardizované. Vlastní výukové programy připravilo a využívá 48 % škol.
Rozvoj a využití ICT ve výuce nejvíce ovlivňuje práce s výsledky vlastního hodnocení v oblasti ICT. Pracuje-li s nimi vedení školy, má zpravidla rozpracovány koncepční kroky v ICT plánu, pravidelně také vyhodnocuje dopad využití ICT ve výuce a následně přijímá opatření k rozvoji a využití ICT.
Vedení středních škol v oblasti ICT
Podobně jako v základních školách i ve všech druzích středních škol je podpora rozvoje ICT zpravidla zakotvena v jejich koncepčních záměrech a promítá se i do plánování.
Ve sledovaném školním roce 2006/2007 mělo ICT plány zpracováno 90 % navštívených gymnázií i středních odborných škol, avšak pouze 76 % středních odborných učilišť.
Ve zpracovaných ICT plánech byl většinou lépe popsán stávající stav, více nedostatků se vyskytovalo ve vymezení souvislostí cílového stavu s obsahem výuky, požadavky pedagogů a s možnostmi školy, a v promyšlení posloupnosti kroků jeho dosažení. V počtu podprůměrně hodnocených škol byla 3 % gymnázií, více než 1 % středních odborných škol a 12 % středních odborných učilišť nevyhovujících. Tyto školy většinou neměly vůbec rozpracovaný ICT plán, případně chyběly nebo byly nejasné koncepční záměry.
Plánované využití prostředků ICT ve výuce ve školním roce 2006/2007 inspekce zjistila v 90 % navštívených gymnázií, 96 % středních odborných škol a v 85 % středních odborných učilišť. Tyto poznatky jsou hodnotově srovnatelné s předcházejícím školním rokem, kdy
inspekce zjišťovala, jak jsou realizovány školami plánované postupné kroky k získávání dovedností při práci s ICT. V přípravě a zajištění výuky učitelé nejčastěji počítali s využíváním výukových programů, a to v 87 % gymnázií, v 90 % středních odborných škol a v 79 % středních odborných učilišť. Byl to značný nárůst oproti předcházejícímu školnímu roku. Z výsledků tehdy uskutečněného dotazníkového šetření mezi učiteli vyplynulo, že výukové programy využívala přibližně polovina škol. Významná je i tvorba vlastních výukových programů, jejich využití plánovalo 72 % gymnázií, 68 % středních odborných škol a 58 % středních odborných učilišť.
Realizace rozvojových projektů připravovaných v rámci SIPVZ byla zjištěna v 62 % gymnázií, v 58 % středních odborných škol a ve 42 % středních odborných učilišť. Ve školním roce 2005/2006 inspekce ověřovala připravenost škol na realizaci těchto projektů a zjistila, že v polovině středních odborných škol a ve 40 % středních odborných učilišť fungovala školící střediska SIPVZ. Třetina středních odborných škol a 22 % středních odborných učilišť mělo informační centra. Vzhledem k malému počtu navštívených gymnázií v tomto období nelze získané poznatky objektivně zhodnotit a porovnávat s ostatními školami.
Častější využívání prostředků ICT v běžné výuce ovlivnily i zvyšující se aktivity ředitelů škol v rozvoji ICT. Ve školním roce 2006/2007 bylo v tomto směru příznivě hodnoceno více než 90 % ředitelů navštívených středních škol. Vedení škol však dosud nemá zažitou systematickou práci s výsledky vlastního hodnocení. Pravidelné vyhodnocování dopadu ICT na výuku a účinnosti přijímaných opatření inspekce zjistila v 54 % gymnázií, 62 % středních odborných škol a jen ve 44 % středních odborných učilišť.
Materiální podmínky na SŠ
Materiální podmínky pro využití ICT byly v navštívených středních školách přibližně stejné jako v základních školách v množství prostředků ICT. Na vyšší úrovni bylo programové vybavení a střední školy měly i kvalitnější připojení k internetu. Z rozdílů v hodnocení materiálních podmínek (viz tabulka 3) lze usuzovat na větší obtíže v zajištění kvalitního materiálního zázemí v ICT ve středních odborných učilištích.
Standardu služeb ICT dosáhlo 77 % navštívených gymnázií, téměř 75 % středních odborných škol a 56 % středních odborných učilišť. Údaje v grafu 2 ukazují, že na rozdíl od základních škol řeší ve středních školách nejvíce problémy v zajištění a dalším rozvoji hardwerového vybavení.
Vliv ICT na školní klima
Ovlivňování školního klimatu zaváděním nových informačních a komunikačních technologií v našich školách je reálné. Potvrzují to provedená pozorování a rozhovory i některé další zkušenosti získané v rámci dlouhodobého sledování školního klimatu Českou školní inspekcí. Je však nutné respektovat, že ovlivňování klimatu zaváděním špičkových ICT není přímé, ale vždy zprostředkované.
Podnětné vlivy:
• Vysoká úroveň materiálně-technického zázemí včetně zavedených špičkových ICT zvyšuje celkovou prestiž a image školy.
• Zavedení špičkových ICT jako významný projev zákaznické orientace školy není samoúčelné, ale znamená využití takových výchovných metod, které jsou blízké mladé generaci, a přitom klade před pedagogickou práci nové úkoly spojené s rozvojem klíčových dovedností žáků, jako je práce s technologiemi (druhá gramotnost) a práce s informacemi (třetí gramotnost).
• Nejen z manažerského, ale i z didaktického hlediska upevňuje zavedení špičkové ICT kontrolní funkci organizace a obsahu výuky, což má významný vliv na školní etiku a na výchovu potřebných návyků ve vztazích mezi žáky a žáky a učiteli.
• Škola ve svém výchovném působení využívá optimální předpoklady a jedinečnou příležitost socializovat jinak silně individualizovanou práci dětí s PC mimo školu, kompenzovat tzv. e-komunikaci sociální komunikací, potlačovat negativní vzorce chování (agresivita), minimalizovat některé projevy závislostí nebo naopak fobií z techniky vyskytujících se u části mladé populace.
• Zkušenosti z praxe ukazují, že zavedení špičkových ICT přispívá nikoliv k devastaci, ale k zodpovědnějšímu přístupu žáků (a stejně i učitelů) ke školnímu prostředí, k úctě k majetku školy atd.
Negativní vlivy:
• Zavádění nových ICT ve škole vyvolává i řadu vlivů zhoršujících klima, například když materiálně-technické vybavení školy často neodpovídá možnostem, které má dítě doma v rodině.
• Stresující vlivy jsou ale spojeny především s nedostatečnými znalostmi a orientací zejména starších pedagogů v této problematice. Úroveň nových absolventů pedagogických fakult je velice různorodá, a proto rovněž problematická. To často vede k posilování generačního pocitu nedostačivosti vůči žákům v této oblasti nebo k nepřirozenému ostentativnímu zdůrazňování vlastní autority v jiných oblastech výuky a života školy.
• Neuvážené využití informačních technologií je kontraproduktivní pro organizaci demokratického chodu života školy a pro tvůrčí přístup k výuce a obvykle vzbuzuje negativní reakce, a to nejen u žáků.
redakce
0 komentářů:
Okomentovat