Content and Language Integrated Learning patří k významným kurikulárním trendům současného evropského školství a je jednou z možných strategií dvojjazyčného vzdělávání. CLIL se stal pevnou součástí české jazykové politiky na základě dokumentu Evropské unie pod názvem Podpora jazykového vzdělávání a lingvistické rozmanitosti: Akční plán 2004 - 2006. Dokument předpokládá, že obsahově a jazykově integrované učení se bude podílet na cílech Unie v oblasti jazykového vzdělávání především tím, že žák si bude moci na hodině bezprostředně ověřit nově nabyté jazykové dovednosti a posílí tím tak své sebevědomí pro další studium jazyka.
CLIL v ČR
CLIL (= Content and Language Integrated Learning, tj. obsahově a jazykově integrované učení) patří k významným kurikulárním trendům současného evropského školství a je jednou z možných strategií dvojjazyčného vzdělávání. CLIL se stal pevnou součástí české jazykové politiky na základě dokumentu Evropské unie pod názvem Podpora jazykového vzdělávání a lingvistické rozmanitosti: Akční plán 2004 - 2006. Dokument předpokládá, že obsahově a jazykově integrované učení se bude podílet na cílech Unie v oblasti jazykového vzdělávání především tím, že žák si bude moci na hodině bezprostředně ověřit nově nabyté jazykové dovednosti a posílí tím tak své sebevědomí pro další studium jazyka.[1]
CLIL plně integruje výuku učiva jak daného předmětu, tak i cizího jazyka. CLIL má výrazný interdisciplinární charakter, kdy dochází k propojení jazykové výuky a vyučovaného předmětu. Jazyk je prostředkem pro výuku vzdělávacího obsahu a ten se naopak stává zdrojem pro výuku jazyků. Názornou ukázkou výuky CLIL v České republice může být integrace angličtiny a ICT, kde ICT je prostředkem k výuce jazyka, přičemž se žák neustále učí používat nově nabyté vědomosti ve fungování ICT.
Mezi nesporné výhody CLIL patří přirozené prostředí pro výuku a rozvoj cizího jazyka. Žáci použijí cizí jazyk v naprosto přirozeném prostředí a ne v uměle vykonstruovaných situacích tak, jak se děje na hodinách cizího jazyka. Jsou lépe motivováni a jsou zároveň účastni bezprostředního použití jazyka. Hodina jednoho nejazykového předmětu umožní tak nenásilné osvojování si cizího jazyka.
Výuka metodou CLIL je dost často nesprávně interpretována jako výuka nejazykového předmětu v cizím jazyce nebo jako výuka jazyka na základě témat z odborných předmětů, tj. na základě mezipředmětových vztahů. V prvním případě jde o bilingvní, resp. cizojazyčnou výuku nejazykového předmětu, při které je u žáků nezbytným předpokladem znalost cizího jazyka. Cílem takové hodiny není získat primárně nové znalosti v cizím jazyce, ale především znalosti v nejazykovém předmětu nabízené prostřednictvím cizího jazyka. Ve druhém případě jde o mezipředmětové vztahy; kde učitel využívá znalostí žáků z nejazykového předmětu k výuce slovní zásoby, gramatických a lexikálních jevů cizího jazyka. V tomto případě není cílem hodiny získat nové znalosti v nejazykovém předmětu.
Z metodologického hlediska je zásadní rozdíl mezi jazykovým vyučováním a vyučováním nejazykových - odborných předmětů v cizím jazyce.[2] Jazykové vyučování je v převážné míře zaměřeno na procvičování čtyř dovedností (čtení, poslech, mluvení a psaní). Ve vyučování nejazykového předmětu jsou tyto čtyři dovednosti prostředkem k získání nových informací a k demonstraci pochopení vyučovaného předmětu. Právě tato dovednost, jednat v cizím jazyce v různých situacích, může být považována za největší výhodu CLIL především pro budoucí povolání žáků. Žáci se neučí jazykovým znalostem, které možná někdy později použijí, nýbrž znalostem, které použijí bezprostředně.
Realizace metody CLIL ve výuce
V počátcích výuky cizího jazyka je vhodné, aby žáci měli samostatné hodiny cizího jazyka a nanejvýš jednu hodinu výuky metodou CLIL. S přibývajícími znalostmi je možné vzdělávací obsah cizího jazyka plně integrovat s jedním nebo více nejazykovými předměty.
Na 1. stupni ZŠ je CLIL obvykle vyučován třídními učiteli, na 2. stupni ZŠ může CLIL vyučovat učitel s aprobací cizího jazyka nebo učitel s aprobací vybraného integrovaného nejazykového předmětu nebo nejlépe učitel s aprobací cizího jazyka a vybraného nejazykového předmětu. Je také možné, aby CLIL vyučovali dva učitelé, jeden s aprobací cizího jazyka, druhý s aprobací vybraného nejazykového předmětu; mohou se střídat během jedné vyučovací hodiny nebo po jednotlivých hodinách.
Integrovaná výuka cizího jazyka a nejazykového předmětu představuje z hlediska obsahu vymezení výstupů zohledňujících očekávané výstupy integrovaných částí obou vzdělávacích oborů. Z hlediska časové dotace představuje tato integrace buď spojení hodinové dotace do jednoho vyučovacího předmětu, pokud bude integrován veškerý obsah cizího jazyka a nejazykového předmětu, nebo spojení částí hodinových dotací obou předmětů pro integrovaná (částečně integrovaná) témata a zachování samostatné dotace obou předmětů pro témata, která nebudou integrována (budou částečně integrována).
Příklady možného rozdělení časové dotace při výuce předmětů v rámci vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět (Prvouka apod.) a Anglického jazyka metodou CLIL:
|
1. stupeň | |||||
|
Vyučovací předmět |
1. roč. |
2. roč. |
3. roč. |
4. roč. |
5. roč. |
|
Anglický jazyk |
0 |
0 |
3 |
2 |
1 |
|
Prvouka |
1 |
2 |
2 |
2 |
1 |
|
Integrace AJ a Prvouky (CLIL) |
0 |
0 |
1 (0+1) |
2 (1+1) |
4 (2+2) |
Celková hodinová dotace na 1. stupni pro Anglický jazyk (9 hodin) a pro Prvouku (12 hodin) zůstává zachována.
Příklad časové dotace pro vybrané předměty bez CLIL:
|
2. stupeň | ||||
|
Vyučovací předmět |
6. roč. |
7. roč. |
8. roč. |
9. roč. |
|
Anglický jazyk |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
Fyzika |
0 |
2 |
2 |
2 |
|
Chemie |
0 |
0 |
2 |
2 |
|
Přírodopis |
2 |
2 |
2 |
2 |
|
Zeměpis |
2 |
2 |
1 |
0 |
Příklad časové dotace pro vybrané předměty se zařazením výuky CLIL:
|
2. stupeň | ||||
|
Vyučovací předmět |
6. roč. |
7. roč. |
8. roč. |
9. roč. |
|
Anglický jazyk |
1 |
1 |
1 |
1 |
|
Fyzika |
0 |
2 |
1 |
2 |
|
Chemie |
0 |
0 |
2 |
1 |
|
Přírodopis |
2 |
1 |
2 |
2 |
|
Zeměpis |
1 |
2 |
1 |
0 |
|
Integrace AJ a předmětů VO Člověk a příroda (CLIL) |
3 (2+1) AJ+Ze |
3 (2+1) AJ+Př |
3 (2+1) AJ+Fy |
3 (2+1) AJ+Che |
Metoda CLIL a možnosti integrace
Cizí jazyk nemusí být integrovaný do nejazykového předmětu ve všech ročnících 1. nebo
2. stupně ZŠ. Základní odborná slovní zásoba daného vyučovacího předmětu se v každém ročníku opakuje, žáci získají základní znalosti v terminologii daného předmětu během jednoho školního roku. Jak výše uvedená tabulka naznačuje, cizí jazyk může být integrován v každém ročníku do jiného nejazykového předmětu, čímž se žákům rozšíří základní terminologie na několik předmětů. Gramatické jevy a komunikační situace lze zařadit do kterékoliv hodiny, nejsou vázány na konkrétní předměty. Je ale nutné, aby tato integrace do různých předmětů měla smysl zejména pak vzhledem k jejich vzdělávacímu obsahu i vzdělávacímu obsahu cizího jazyka.
Další možností je integrovat vzdělávací obsah cizího jazyka do více nejazykových předmětů v jednom ročníku. Je třeba dbát při tom na to, aby se žádná část vzdělávacího obsahu cizího jazyka neopomenula (opakovat se může) a byla integrována v logickém sledu do vybraných nejazykových předmětů.
Ještě náročnější verzí metody CLIL je integrace dvou cizích jazyků do různých nejazykových předmětů. Například v 8. ročníku je integrován vzdělávací obsah Anglického jazyka a Dějepisu a Německého jazyka a Zeměpisu. V 9. ročníku by to bylo naopak. Zmírněním této varianty je, že si žáci mohou volit mezi integrovaným předmětem, tj. s výukou metodou CLIL a samostatnými předměty, tj. výukou cizího jazyka a nejazykového předmětu zvlášť. V tomto případě se musí dohlédnout na to, aby žáci prošli celým vzdělávacím obsahem obou předmětů.
Příklady:
Polovina (třetina) žáků 8. ročníku má 1 hodinu výuky Dějepisu, 2 hodiny integrovaného Dějepisu a Anglického jazyka, 2 hodiny samostatného Anglického jazyka. Druhá polovina (2/3) má 2 hodiny samostatného Dějepisu a 3 hodiny samostatného Anglického jazyka. Sejdou se spolu na jedné hodině Dějepisu, Anglický jazyk, který je stejně dělený, má každá skupina samostatně.
Polovina (třetina) žáků 8. ročníku má 1 hodinu výuky Zeměpisu, 2 hodiny integrovaného Dějepisu a Německého jazyka, 2 hodiny samostatného Německého jazyka. Druhá polovina (2/3) má 2 hodiny samostatného Zeměpisu a 3 hodiny samostatného Německého jazyka. Sejdou se spolu na jedné hodině Zeměpisu, Německý jazyk, který je stejně dělený, má každá skupina samostatně. V 9. ročníku je to naopak.
Místo Zeměpisu a Dějepisu je vhodnou kombinací Matematika/ICT, nebo taky Matematika/Fyzika (těžší varianta) anebo Matematika/Tělesná výchova (lehčí varianta). Hodně náročné by bylo kombinovat Chemii a Fyziku s dvěma jazyky, nejlépe na škole, kde výuka Dalšího cizího jazyka na škole začala již v 6. ročníku.
Metoda CLIL a podmínky integrace
Pokud se škola rozhodne zapojit do výuky metodu CLIL, je nutné splnit několik podmínek:
- zavést výuku metodou CLIL a uvést tuto skutečnost v ŠVP, což je plně v kompetenci ředitele,
- naplnit očekávané výstupy jak v cizím jazyce, tak v nejazykovém předmětu,
- zachovat minimální časové dotace cizího jazyka a nejazykového předmětu podle RVP,
- nepřekročit týdenní maximální časové dotace vymezené v RVP pro jednotlivé ročníky,
- uznat kvalifikovanost učitele/ů pro výuku metodou CLIL, což je plně v kompetenci ředitele. V případě nedostatku kvalifikovaných učitelů může metodou CLIL vyučovat pouze jeden učitel, a to ve všech ročnících v rámci dělené výuky ve spolupráci s učiteli nejazykových předmětů.*
*Například:
|
třída |
skupina |
učitel/ka AJ |
učitel/ka Ze |
učitel/ka Dě |
učitel/ka CLIL |
|
6a |
1 |
vyučující A |
vyučující E |
vyučující G |
vyučující X |
|
2 |
vyučující B |
vyučující X | |||
|
7a |
1 |
vyučující C |
vyučující F |
vyučující H |
vyučující X |
|
2 |
vyučující D |
vyučující X |
Vyučující X může být jeden z učitelů A - D nebo zcela jiný učitel, který je kvalifikovaný na AJ i na nejazykový předmět.
Metodologie CLIL
Samotná metoda může mít různé podoby. Nejběžnější jsou tři:
1/ Vzdělávací obsah cizího jazyka je zaměřen na slovní zásobu tematicky spojenou s nejazykovým předmětem. Osvojování učiva a formulování úkolů nejazykového předmětu je vedeno v češtině. Pokyny na hodině jsou střídavě v českém a cizím jazyce.
- Vhodné pro 1. stupeň ZŠ.
2/ Osvojování učiva a formulování úkolů nejazykového předmětu je vedeno v českém jazyce, informace hledají žáci v cizojazyčném textu, odpovědi žáci formulují česky. Pokyny na hodině jsou v cizím jazyce. Gramatické jevy, slovní obraty, jazykové styly a textové útvary cizího jazyka učitel vysvětluje česky.
- Vhodné pro 2. období 1. stupně ZŠ a pro 2. stupeň ZŠ, případně na SŠ.
3/ Osvojování učiva a formulování úkolů nejazykového předmětu je vedeno v cizím jazyce, žáci odpovídají v českém i v cizím jazyce, materiály mohou vyhledávat v obou jazycích. Gramatické jevy cizího jazyka vysvětluje učitel česky i v cizím jazyce, se slovními obraty, jazykovými styly a textovými útvary seznamuje žáky v cizím jazyce, případně objasní v mateřštině.
- Vhodné pro žáky vyšších ročníků 2. stupně ZŠ a pro žáky středních škol.
Vyvrcholením metody CLIL je výuka nejazykového předmětu v cizím jazyce s tím, že žáci ovládají odborné pojmy nejen v cizím jazyce, ale i ve své mateřštině.
Výuka metodou CLIL v ČR
Školy v České republice se už léta potýkají s nedostatkem kvalifikovaných učitelů cizího jazyka. Podmínky na našich školách pro zavedení výuky metodou CLIL jsou těžší než jaké jsou na školách například v západní či severní Evropě. Z tohoto důvodu bude nutné přistoupit k takové výuce po krůčcích a s rozmyslem. Nebude možné vyučovat metodou CLIL v plném rozsahu cizího jazyka a nejazykového předmětu.
[1] Podpora jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti, Akční plán 2004 - 2006, NA Sokrates, Praha 2004.
[2] Definice cizojazyčné výuky
Cizojazyčná výuka znamená, že některé předměty jsou vyučovány v cizím jazyce. Vzdělávací obsah tohoto předmětu odpovídá vzdělávacímu obsahu příslušného vzdělávacího oboru. Výuka předpokládá určité jazykové znalosti žáků. U nás probíhá na školách s dvojjazyčnou (bilingvní) výukou, především na dvojjazyčných (bilingvních) gymnáziích a na některých základních školách.
Definice výuky CLIL
Výuka CLIL znamená, že jde o integrovanou výuku cizího jazyka a nejazykového předmětu, tj. vzdělávací obsah je integrací části vzdělávacího obsahu nejazykového předmětu a části vzdělávacího obsahu cizího jazyka. V úvodním roce nevyžaduje výuka CLIL jazykové znalosti žáků, probíhá částečně v cizím jazyce a částečně v češtině. Později může výuka probíhat zcela v cizím jazyce, sleduje však vždy dva výukové cíle, jeden v cizím jazyce, jeden v odpovídajícím nejazykovém předmětu.
MŠMT
0 komentářů:
Okomentovat