Tento dotazník by měl Komisi umožnit zhodnocení výsledků členských států při realizaci společných cílů pro větší porozumění a znalost mládeže z celkového pohledu. Na základě zpráv předložených členskými státy Komise zpracuje syntetickou zprávu.
|
EVROPSKÁ KOMISE Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu
Mládež, sport, vztahy s občany Mládež: politika
|
otázky k implementaci společných cílů pro větší porozumění a znalost mládeže
Kontext
- Přijetím usnesení ze dne 15. listopadu 2004 o společných cílech pro větší porozumění a znalost mládeže[1] (v příloze) se členské státy zavázaly předkládat zprávy o tom, jak přispívají k naplňování těchto společných cílů.
- Státy informovaly Komisi o konkrétních výsledcích v oblasti realizace prvního společného cíle většího porozumění a znalosti mládeže takto: účast a informovanost do konce roku 2005, dobrovolnictví do konce roku 2006 a ostatní témata do konce roku 2008. Na základě těchto zprávy zpracovala Komise pracovní dokumenty.
- Tento dotazník by měl Komisi umožnit zhodnocení výsledků členských států při realizaci společných cílů pro větší porozumění a znalost mládeže z celkového pohledu. Na základě zpráv předložených členskými státy Komise zpracuje syntetickou zprávu.
Společné cíle a akční linie[2] - připomenutí
Cíl 1: Identifikovat – včetně místní a regionální úrovně – existující znalosti o mládeži v oblastech priorit a realizovat opatření k doplňování a aktualizaci těchto znalosti a k usnadnění přístupu k nim.
Akční linie na národní úrovni
(a) Vymezit a uspořádat existující znalosti v oblasti účasti, informovanosti a dobrovolné činnosti mládeže;
(b) Doplňovat a pravidelně aktualizovat znalosti o těchto tématech včetně zohledňování praktických znalostí;
(c) Umožnit přístup ke znalostem o těchto tématech a k informacím o příslušných aktérech;
(d) Zajistit, aby příslušné informace byly uživatelsky přátelské;
Cíl 2: Ve druhé fázi identifikovat – včetně místní a regionální úrovně – existující znalosti v dalších prioritních oblastech týkajících se mládeže a realizovat opatření k doplňování a aktualizaci těchto informací a k usnadnění přístupu k nim.
Akční linie na národní úrovni
(a) Vymezit a uspořádat existující znalosti v dalších prioritních oblastech týkajících se mládeže jako například autonomie, neformální vzdělávání, boj proti diskriminaci, vzdělávání a odborná příprava, zaměstnanost, podnikání, tvořivost, přechod ze vzdělávání na trh práce, sociální začleňování a zdraví – v závislosti na objasnění a upravení těchto témat příslušnými zainteresovanými aktéry v oblasti mládeže na evropské úrovni;
(b) Doplňovat a pravidelně aktualizovat znalosti o těchto tématech včetně zohledňování praktických znalostí;
(c) Umožnit přístup ke znalostem o těchto tématech a informacím o příslušných aktérech;
(d) Zajistit, aby příslušné informace byly uživatelsky přátelské;
Cíl 3: Zajistit kvalitu, srovnatelnost a relevanci znalostí o oblasti mládeže prostřednictvím uplatňování vhodných metod a nástrojů .
Akční linie na národní úrovni
(a) Vytvořit vhodné nástroje a metody umožňující větší porozumění a znalost mládeže a usnadňující využívání výsledků;
(b) Podporovat vzdělávání a odbornou přípravu výzkumníků a odborníků na oblast mládeže – zejména mladých – jakož i dalších aktérů, kteří přispívají ke znalosti problematiky mládeže;
Cíl 4: Umožnit a podporovat výměnu informací, dialog a vytváření sítí za účelem zviditelnění znalostí o mládeži a předjímání budoucích potřeb.
Akční linie na národní úrovni
(a) Vytvářet národní sítě politických činitelů, výzkumníků, mladých lidí a jejich organizací;
(b) V rámci těchto národních sítí diskutovat o budoucích potřebách a trendech a identifikovat nové priority a metody;
(c) Podporovat spolupráci, výměnu informací a dialog mezi jednotlivými sektory a oblastmi prostřednictvím konferencí, seminářů a dalších akcí;
Dotazník
Členské státy by měly popsat kroky, které podnikají k naplnění společných cílů, a pokud možno by měli postupovat podle výše uvedených akčních linií.
V odpovědích na níže uvedené otázky 1 a 2 uveďte prosím následující informace:
– Existuje konkrétní právní rámec pro podporu aktivit či struktur zajišťujících lepší porozumění a znalost mládeže?
– Jaké konkrétní struktury byly ve vaší zemi vytvořeny za účelem zajišťování lepšího porozumění a znalosti mládeže?
– Jací jsou hlavní aktéři v oblasti vytváření a využívání výzkumných strategií, průzkumů a studií (např. vysoké školy, statistické úřady, výzkumné ústavy, výzkumné sítě, ostatní subjekty)?
– Jaké jsou hlavní metody a přístupy k zajišťování většího porozumění a znalosti mládeže? (např. kvalitativní případové studie, kvantitativní průzkumy, pravidelné výkazy, sběr dat a databáze, ankety, statistika v oblasti mládeže…)
O1: Popište vaši národní situaci v době přijetí společných cílů pro větší porozumění a znalost mládeže v roce 2004 (východisko).
Do roku 1990 byl výzkum mládeže realizován na dvou úrovních, a to: v rámci tehdejší celostátní a oficiálně jediné reprezentující organizace dětí a mládeže, kterou byl v té době Socialistický svaz mládeže, a na pracovišti Akademie věd Československé republiky. Mezi pracovišti Socialistického svazu mládeže a pracovišti Akademie věd ČSR existovalo věcné propojení, nicméně úkoly byly řešeny předmětně i kvalitativně rozdílně. V této době existoval státní plán základního výzkumu, který obsahoval zkoumání problematik mládeže. Zároveň působila při Akademii věd ČSR i sekce sociologie mládeže, v níž se etablovalo cca 1500 výzkumníků nejrůznějších oborů, které spojoval zájem o problematiku mládeže. Jejich činnost vyúsťovala, jednak v diskusích o odborných otázkách dané reality, jednak v pravidelně pořádaných seminářích a v mnoha případech i ve spolupráci při řešení průnikových témat. Pokud se týká poznávací a vědeckovýzkumné činnosti bylo už tehdy konstatováno, že výzkumná činnost není dostatečně koordinována, chybí jí dlouhodobá koncepce a cílevědomé zaměření. V této souvislosti byla konstatována absence pracoviště, které by shromažďovalo a zpracovávalo informace o výzkumech mládeže. Byla zřejmá i snaha přistupovat systematicky k mezinárodní spolupráci, ovšem stále pouze na úrovni mládežnických organizací. V té době byly i zpracovávány obsáhlé informace o výzkumech mládeže v jednotlivých zemích. Řada tuzemských i zahraničních výzkumů byla publikována v tehdy vydávaném bulletinu analyticko-koncepčního oddělení Ústředního výboru Svazu socialistické mládeže Impuls.
Kromě státního programu výzkumu, ve kterém však byla problematika mládeže zastoupena jen minimálně, existoval v té době jistý plán výzkumu mládeže. Neexistoval však dostatečný přehled o výzkumech plánovaných na nejbližší období, neboť zkoumání bylo poplatné tehdy panujícímu ad hoc přístupu. Problematika mládeže byla zařazena do státního plánu programu základního výzkumu. Opět se však ukázal nedostatek absence specializovaného pracoviště, které by bylo garantem výzkumu mládeže a zároveň by plnilo koordinační a metodickou funkci. Po roce 1989 se touto problematikou v naší republice systémově a oficiálně nezabýval žádný výzkumný subjekt.
První pokus o systematizování výzkumu celé problematiky učinilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, které v souvislosti s transformací tehdy působícího celostátního zařízení dětí a mládeže – Ústředního domu pionýrů a mládeže – zřídilo jako svou přímo řízenou příspěvkovou organizaci Institut dětí a mládeže MŠMT (jehož následníkem je od roku 2005 Národní institut dětí a mládeže MŠMT – dále jen „NIDM“). V rámci této organizace začal působit útvar, který se výzkumem problematiky dětí a mládeže začal zabývat, a který působí dodnes, v současné době jako součást oddělení neformálního vzdělávání Národního institutu dětí a mládeže MŠMT
Institut dětí a mládeže MŠMT (nyní transformovaný na NIDM) se po roce 1990, kdy došlo ke zrušení řady pracovišť zabývajících se výzkumem mládeže, stal prakticky jediným pracovištěm zabývajícím se touto problematikou. Jeho odborný útvar realizoval desítky výzkumů, včetně grantů MŠMT, v letech 1994-1997 vytvořil na základě vzájemně provázaných, kontinuálních výzkumů rozsáhlou, svým způsobem výjimečnou databázi umožňující referovat o názorech a problémech mládeže v období obnovy demokratické a pluralitní společnosti..
Vzhledem k určitému „resortismu“ ve výzkumu týkajícím se mládeže (roztříštěnost
a možná duplicita výzkumů) byla činnost oddělení rozšířena o budování databanky výzkumů o dětech a mládeži (Národní registr výzkumů o mládeži) uskutečňovaných i dalšími subjekty, rezortními zařízeními Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to: Ústavem pro informace ve vzdělávání, zajišťující analýzy, šetření a prognózy rozvoje vzdělávacího systému a školské vzdělávací politiky; Národním ústavem odborného vzdělávání, který koordinuje sféru vzdělávání a trhu práce a zabývá se i kariérovým poradenstvím; Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze pro oblast vzdělávání dětí a mládeže v předškolním a školním věku a dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami. Z dalších zařízení lze pak jmenovat Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (aplikovaný výzkum v oblasti práce a sociálních věcí na regionální, celostátní i mezinárodní úrovni - např. sociální ochrana, rovné příležitosti, trh práce a zaměstnanost); Institut pro kriminologii a sociální poradenství, sledující projevy a příčiny kriminality mládeže a kriminality páchané na mládeži a zabývající se analýzou a prevencí sociálně patologických jevů; Sociologický ústav Akademie věd České republiky provádějící sociologický výzkum současné společnosti. Z dalších je možné zmínit např. sdružení Národní dobrovolnické centrum Hestia, které uskutečňuje výzkumné programy v oblasti sociální, sociálně zdravotní, kulturní i v oblasti práce s mládeží a firmu Insoma, s doménou a preferencí sociologických výzkumů a vědeckovýzkumných úkolů zaměřených na problematiku mládeže. Řadu sond a dílčích šetření i jednorázových anket provádějí také občanská sdružení dětí a mládeže.
Obsahem vlastní výzkumné a projektové činnosti NIDM byl např. tématický výzkum podle jednotlivých okruhů státní politiky mládeže, jak pro potřeby MŠMT, tak i pro potřeby dalších zájemců (např. pro Parlamentní institut), dále pak monitoring výzkumů o dětech a mládeži, které realizovaly výzkumná pracoviště v ČR i v zahraničí. Ve svých výzkumech se NIDM zabýval např. tématy: životní styl mládeže, účelné využívání volného času, hodnotová orientace mladých lidí, vztah mládeže k rasismu a intoleranci, zneužívání návykových látek, sociálně ekonomické podmínky života mládeže, apod.
O2: Jaké kroky a opatření byly realizovány za účelem identifikace a uspořádání existujících znalostí v oblasti mládeže, k jejich doplňování, pravidelné aktualizaci a zpřístupňování – konkrétně pokud jde o účast, informovanost a dobrovolné činnosti, dále pak o další prioritní oblasti jako autonomie, neformální vzdělávání, boj proti diskriminaci, vzdělávání a odborná příprava, zaměstnanost, podnikání, tvořivost, přechod ze vzdělávání na trh práce, sociální začleňování a zdraví?
A) V roce 2005 byl zřízen Národní registr výzkumů o dětech a mládeži (www.vyzkum-mladez.cz), jehož cílem je postupně shromažďovat veškeré výzkumy o mládeži v České republice, a to i v cizojazyčné verzi (anotace v angličtině); další statistiky jsou dostupné na www.csu.cz
B) V červnu 2008 bylo stávající Informační centrum mládeže NIDM vyhlášeno Národním informačním centrem pro mládež (dále jen „NICM“), které plní řadu úkolů. NICM (www.icm.cz) je metodickým pomocníkem a zároveň zastřešujícím subjektem všech informačních center mládeže (dále jen „ICM“) působících na území ČR. NICM bude spolupracovat s řadou dalších subjektů poskytujících informace mládeži v ČR i v EU.
Aktivity oddělení informací NIDM a NICM:
- zajištění snadného, rychlého a bezplatného přístupu mladým lidem k národním a mezinárodním informacím z deseti tématických oblastí
- poskytování bezplatného poradenství
- poskytování Internetu mládeži za minimální ceny a nezaměstnaným mladým lidem zdarma
- návštěvy žáků a studentů ZŠ a SŠ přímo v ICM, seznámení žáků a studentů s vyhledáváním informací v ICM
- pořádání besed o studiu, práci a cestování v ICM
- vedení přednášek k volbě povolání přímo ve školách
- seznamování studentů s evropskými informacemi, které se týkají především evropských vzdělávacích programů, studia, práce, dobrovolnictví a cestování v Evropě
- tvorba a aktualizace dat z 10 tématických oblastí na www.icm.cz
- metodika pro ICM v ČR
- výzkumné sondy a statistika ICM v ČR
- vzdělávání pracovníků ICM, školení pro pracovníky ICM
- možnost stáží v NICM Praha pro ostatní ICM
- tvorba informací za Českou republiku pro Evropský portál Eryica – www.eryica.org
- tvorba souborů centrálních informací a jejich poskytování pro potřeby ostatních ICM v ČR
- distribuce propagačních materiálů z oblasti Prahy do všech ICM v ČR
- prezentace - veletrhy, výstavy, média
- propagace informační sítě - internet, tisk, média, propagační materiály
- komunikace s republikovými a evropskými partnery v oblasti mládeže a informací pro mládež
C) Další internetové odkazy poskytující informace o mládeži:
www.msmt.cz - webové stránky Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy
www.mpsv.cz – webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí
www.mzcr.cz – webové stránky Ministerstva zdravotnictví
www.mvcr.cz – webové stránky Ministerstva vnitra
Webové stránky organizací přímořízených Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy:
www.nidm.cz (Národní institute dětí a mládeže)
www.youth.cz (Česká národní agentura Mládež),www.icm.cz ( Národní informační centrum pro mládež)
www.uiv.cz (Ústav pro informace ve vzdělávání)
www.nuov.cz (Národní ústav odborného vzdělávání)
www.nidv.cz (Národní institut pro další vzělávání)
www.csvs.cz (Centrum pro studium vysokého školství)
www.crdm.cz – webové stránky národní rady dětí a mládeže (Česká rada dětí a mládeže)
Všechny uvedené webové stránky jsou v českém i anglickém jazyce a jsou volně přístupné veřejnosti.
D) Aktualizovaný dotazník EKCYP přístupný na www.youth-partnership.net
Došlo k monitoringu situace, která do té doby nabyla takto centrálně shromažďována v rámci platformy EKCYP.
E) V oblasti informovanosti mládeže je využíván a propagován Evropský portál pro mládež, který spustila pro mladé lidi v roce 2004 Evropská komise. Národní informační centrum pro mládež a Eurodesk přinášejí mladým lidem díky svým nástrojům (webové stránky, newsletter, magazín, přednášky, školení apod.) informace o evropských příležitostech a mobilitě v Evropě. V roce 2008 probíhal na vybraných středních školách projekt SYTYKIA („… so you think you knot it all“), který mladým lidem:
- představoval možnosti a příležitosti v Evropě,
- zvyšoval jejich povědomí o Evropské unii,
- povzbuzoval, aby se zapojili do evropských projektů.
F) Průběžně docházelo k propagaci Evropské dobrovolné služby (EDS) a dobrovolnictví obecně mezi mladými lidmi a pracovníky s mládeží:
- informace v médiích,
- EDS turné po regionech,
- vydání publikace Ruce vám pomohou o krok dál organizace SALTO-YOUTH Inclusion – jak zapojit mladé lidi ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí do projektů EDS,
- účast ČNA Mládež na tradiční Konferenci o dobrovolnictví v Kroměříži, apod.
G) V oblasti neformálního vzdělávání bylo v ČR dosaženo několika důležitých kroků:
- byla zřízena webová stránka Neformální vzdělávání (www.neformalnivzdelavani.cz), která obsahuje řadu informací týkajících se neformálního vzdělávání,
- 6. 6. 2007 se konala Konference neformálního vzdělávání, na které byl českým pracovníkům s mládeží představen koncept neformálního vzdělávání, došlo k výměně zkušeností a dobré praxe,
- jako výstup z konference byl vydán sborník KONEV – Konference neformálního vzdělávaní, jenž shrnuje příspěvky účastníků konference a představuje základní dokumenty Rady Evropy a Evropské komise týkající se neformálního vzdělávání,
- 9. – 11. 6. 2008 se v Praze konal Evropský workshop o uznávání neformálního vzdělávání v oblasti mládeže, jehož cílem bylo zhodnotit dosavadní vývoj v oblasti uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení na evropské úrovni, získat zpětnou vazbu od zemí, které již implementují nástroje uznávání výsledků neformálního vzdělávání (zjm. Pas mládeže) a upřesnit strategii do budoucna,
- bylo přeloženo několik publikací zaměřených na neformální učení (Do Evropy hrou, Průvodce koučingem, T-Kit Interkulturní učení), které jsou určené pro mladé lidi nebo pro pracovníky s mládeží.
H) V rámci boje proti diskriminaci a lidských práv obecně byl vydán Kompas – Manuál pro výchovu mládeže k lidským právům. Bylo upořádáno Kompas turné pro regionech ČR propagující tento manuál, proběhlo akreditované školení MŠMT pro pracovníky s mládeží a řada informačních setkání o Kompasu. ČRDM vydala publikaci „Začněme třeba takhle…“ metodickou příručku pro volnočasové sdružení pracující s dětmi a mládeží v oblasti lidských práv a participace.
I) V červnu 2008 byla schválena Koncepce rozvoje informačního systému pro mládež v České republice. Jejím cílem je zkvalitnění a systémové rozšíření sítě informačních center pro mládež v ČR, jejímž prostřednictvím je poskytován dětem a mládeži široký okruh potřebných informací. Gestorem rozvoje oblasti informačních služeb pro mládež a tedy i informačních center pro mládež, jehož závazky vyplývají ze členství v EU a z dokumentů EU v této oblasti, je stát reprezentovaný MŠMT. Schválením koncepce byl zahájen proces systematické práce v oblasti efektivního rozvoje informačních center pro mládež, který umožní zlepšení přístupu mladých lidí ke kvalitním informacím. Kvalitu poskytovaných informací a souvisejících služeb následně pozitivně ovlivní přijetí a uplatňování Národních standardů kvality a certifikace ICM v ČR.
ICM jsou pracoviště docházkového typu, která jsou veřejně přístupná. Informace utříděné podle jednotného klíče jsou poskytovány bezplatně, stejně jako poradenské služby. Informační centra pro mládež a jimi poskytované služby jsou přímo určeny nejenom mladé generaci, především pak neorganizovaným dětem a mládeži, ale také pracovníkům s dětmi a mládeží, pedagogům, rodičům a další široké veřejnosti.
ii) Domníváte se, že vám společné cíle pomohly zajistit očekávané výsledky a vytvořit ucelený systém znalostí obsahující spolehlivé a dostupné údaje?
Domníváme se, že ano, otázkou nicméně zůstává, zda tyto informace tvoří při výše popisované roztříštěnosti takový ucelený systém, jenž by obsahoval spolehlivé a dostupné údaje. Tvorbu takovéhoto uceleného systému proto vnímáme jako výzvu do budoucna. K tomu přispěje zapojení do sítí EKCYP, EuNYK, apod.
O3: Jaké vhodné nástroje a metody byly vytvořeny k zajištění většího porozumění a znalosti v oblasti mládeže a využívání výsledků?
i) Metody zajišťování kvality?
Kvalitativní výzkumy, in-depth rozhovory a focus groups jsou přínosnější, než- li statistická šetření. Na základě jejich vyhodnocení je možné docílit lepšího porozumění problematiky mládeže.
ii) Opatření (výměna zkušeností, podpora mobility, financování, apod.) na podporu vzdělávání a odborné přípravy výzkumníků a odborníků na oblast mládeže – zejména mladých – jakož i dalších aktérů, kteří přispívají ke znalosti problematiky mládeže?
Jeden ze způsobů, jak podpořit vzdělávání výzkumníků, respektive rozšířit jejich přehled o výzkumech prováděných v rámci Evropy je zapojení se do sítě EKCYP, dále do sítě EuNYK, pravidelná účast na výročním setkání Expertní skupiny odborníků na výzkum v oblasti mládeže (Strasbourg) apod.. Cílem všech těchto sítí a setkání je výměna informací o posledním vývoji ve výzkumech o mládeži a o politice mládeže, získávání aktuálních informací z Rady Evropy a Evropské komise. Probíhají zde diskuze o dalším rozvoji a směřování plánovaných výzkumných aktivit v této oblasti.
iii) Metody hodnocení výsledků (např. ukazatele, statistiky)?
Jsou realizována kvantitativní a kvalitativní výzkumná šetření (na nejrůznější témata) monitorující situaci mládeže. Výsledky šetření jsou zveřejňovány na www.vyzkum-mladez.cz (viz odpověď na otázku č.2).
O4: Jak je organizována výměna informací a strukturovaný dialog mezi jednotlivými aktéry v oblasti zajišťování většího porozumění a znalosti mládeže?
i) Byly vytvořeny nebo dále budovány stálé národní sítě politických činitelů, výzkumníků, mladých lidí a jejich organizací?
Úkol ustanovit koordinační síť expertů a institucí zabývajících se získáváním poznatků o mládeži vyplývá z akčního plánu pro léta 2008-2009, který byl přijat v rámci Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže do roku 2013. Činnost sítě bude řízena s cílem vytvořit efektivní systém pravidelného a trvalého sledování problematiky dětí a mládeže prostřednictvím úkolů, sond, anket, rychlých šetření atd., zveřejňování jejich výsledků a jejich popularizace.
ii) Existují jiné sítě (nadnárodní, mezioborové)?
V souvislosti s Koncepcí státní politiky pro oblast dětí a mládeže pro léta 2007-2013 byla ustavena stálá pracovní skupina pro přípravu a vyhodnocování plánu aktivit, který je schvalován vždy na období dvou let. Pracovní skupina je složena ze zástupců MŠMT a ostatních rezortů, NIDM, národní rady dětí a mládeže (Česká rada dětí a mládeže), zástupců krajů a pracovníků domů dětí a mládeže.
Koncepcí státní politiky pro oblast dětí a mládeže, její přípravou a následně jejím rozpracováním do akčních plánů se zabývala rovněž Komora mládeže, jako poradní orgán ministra.
O5: Myslíte si, že nástroje, které Komise ve spolupráci s Radou Evropy vytvořila, přispěly k zajištění, šíření a zveřejňování znalostí v oblasti mládeže a k jejich doplňování a pravidelné aktualizaci?
i) Jaká podpora byla poskytnuta národním korespondentům Evropského centra znalostí o politice mládeže (EKCYP), aby mohli plnit svůj úkol (shromažďování a každoroční aktualizace informací a údajů o politice mládeže na národní úrovni a zadávání těchto údajů přímo do databáze EKCYP)?
Pozice „národního korespondenta“ byla zřízena a formálně uznána Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci Oddělení neformálního vzdělávání Národního institutu dětí a mládeže MŠMT.
ii) Myslíte si, že založení Evropské sítě pro znalost mládeže (EUNYK) na evropské úrovni podnítilo členské státy k tomu, aby zakládaly či dále rozvíjely své národní sítě?
Založení EUNYK pomohlo zefektivnit sběr informací o dětech a mládeži, upozornit na oblasti o nichž informace nebyly dostupné. Převážně díky síti EUNYK dochází ke spojení expertů v této problematice, ať už je podoba informačních sítí členských států jakákoliv.
O6: S jakými typy problémů (administrativní překážky, nedostatečné prostředky, chybějící infrastruktura apod.) jste se setkávali při naplňování společných cílů? U kterých cílů jste podle vašeho názoru byli v realizaci nejúspěšnější?
Napadá vás nějaká možnost, jak zlepšit znalost a porozumění mládeži a jak zajistit, aby o problematice mládeže existoval stálý přehled?
Jednou z možností, jak zlepšit znalost a porozumění mládeži je podporovat realizaci interdisciplinárních a kontinuálních výzkumů o mládeži nejen finančně, ale i metodicky prostřednictvím různých školení a seminářů za účasti nejen tuzemských, ale i zahraničních výzkumníků z různých typů organizací (státních, nestátních neziskových, soukromých apod.). Získané poznatky zveřejňovat prostřednictvím webových stránek zúčastněných stran (za NIDM např. Národní registr výzkumu o mládeži). Žádoucí se jeví i podpora grantů a projektů vztahujících se k řešení problematiky dětí a mládeže ve všech oblastech jejich života
Různé výzkumy zabývající se dětmi a mládeží jsou prováděny v České republice víceméně nekoordinovaně. Zpracovatelé jsou zpravidla vzájemně velmi špatně informováni o svých aktivitách. Tyto výzkumy a ankety mají různou validitu a různou vypovídací hodnotu. Z pověření MŠMT prováděl některé výzkumy NIDM, který poskytoval jistou garanci jejich kvality, kde ale také zároveň chyběly kapacity pro provádění kontinuálních a systematických výzkumů v klíčových oblastech. Obecně chybí koordinace mezi jednotlivými zpracovateli, chybí systém a definování klíčových otázek a chybí kapacita pro porovnání časových řad.
Prováděným výzkumům někdy chybí časová návaznost, provázanost a systematičnost. Další důležitou otázkou, která by neměla být podceňována je prezentace výsledků výzkumů na veřejnosti.
Strategie vedoucí ke zlepšení by mohla být rozvržena do několika kroků, například:
- vytvoření koordinačního bodu pro výzkumy zabývající se mládeží (NIDM je k tomu optimálním místem). Úkolem by bylo zprostředkovat kontakt a vzájemnou informovanost všem subjektům, které tyto výzkumy provádějí.
- vytvoření strategie oblasti mládeže, která by obsahovala výčet klíčových oblastí (rozčleněných postupně na témata a na otázky), které by byly v časových řadách kontinuálně systematicky zkoumány.
- vytvoření metodiky provádění těchto výzkumů, která by zahrnovala několik různých metod sběru informací i jejich zpracování pro možnost vícenásobné kontroly kvality výzkumu jak přes oponentní řízení, tak přes referenční porovnání apod.
- vytvoření metodiky zadávání těchto výzkumů, což by vedlo k zjednodušení a úspoře financí při sběru dat
- vytvoření „mediální politiky“, která by zaručovala, že výsledky výzkumu budou přístupné, o jejich existenci budou vědět všichni, jejichž práci dostatek informací z této oblasti může ovlivnit a následná rozhodnutí týkající se vzdělání a mládeže budou výsledky výzkumu zohledňovat
- zajišťování financování výzkumu hlavně podporou projektů z EU.
Příloha: Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o společných cílech pro větší porozumění a znalost mládeže z 15. listopadu 2004
[1] Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o společných cílech pro větší porozumění a znalost mládeže, 13997/04, 15. listopadu 2004.
[2] Příloha k Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o společných cílech pro větší porozumění a znalost mládeže, 13997/04, 15. listopadu 2004.
MŠMT
0 komentářů:
Okomentovat