Česká škola: VÚP: Čtyřstupňová škála pro hodnocení klíčových kompetencí žáků

Příklad dobré praxe představuje zasazení postupu hodnocení do autoevaluačního systému školy. Hodnotící nástroj umožňuje získávat informace o učitelích, a to především ze srovnání rozdílů v sebehodnocení žáků s hodnocením žáků učiteli. Učitelé hodnotí učební styl a výkonnost jednotlivých žáků v osmi oblastech, které vycházejí z klíčových kompetencí popsaných v RVP G. Žáci nástrojem hodnotí také sami sebe, obdobou posuzovací škály, kterou hodnotí učitelé. Celé hodnocení je založeno na čtyřstupňové škále. Žáci se hodnotí ve stejných položkách a podle stejných stupňů, jako je hodnotí učitelé. Tvorba nástroje byla inspirována metodou hodnocení používanou v USA.

Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovali ESF, MŠMT a MHMP.

Příspěvek převzat z metodického portálu www.rvp.cz provozovaného Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Škola: Gymnázium, tř. Kapitána Jaroše, Brno
Realizátor: Peter Krupka
Konzultant VÚP: Jaroslav Faltýn

Kontext

Brněnské gymnázium na tř. Kapitána Jaroše („Jaroška“) navštěvuje 740 žáků ve 24 třídách (2007). Uvedený postup hodnocení je zaváděn do praxe současně s vlastním ŠVP. Škola tak postupně získává zkušenosti s hodnocením klíčových kompetencí.

Postup hodnocení je součástí celého autoevaluačního systému školy. Umožňuje získávat informace o učitelích, především ze srovnání rozdílů v sebehodnocení žáků na jedné straně a hodnocení žáků učiteli na straně druhé. Srovnávání mj. vyvolává velice užitečné diskuse. Učitelé by tento nástroj neměli považovat za ohrožující jejich pozici. Jde především o hodnocení žáků, i když tento systém nabízí další možnosti využití.

Nástroj vznikl tak, že zástupce ředitele asi rok promýšlel nový systém, jak nejlépe hodnotit žáky. Inspirací bylo také používání obdobného nástroje v brněnském gymnáziu na Slovanském náměstí, které čerpalo zkušenosti v USA. Následně zkušenosti získané ve Spojených státech nabídlo gymnázium ředitelům dalších škol v rámci jednoho z pravidelných setkání ředitelů gymnázií Jihomoravského kraje. Na gymnáziu „Jaroška“ byl nástroj kompletně přepracován (pro srovnání viz PDP z Gymnázia Slovanské náměstí, Brno) s důrazem na to, aby každý stupeň hodnotících škál byl dobře a detailně popsán.

Cíle

vytvořit a používat nástroj, který by ukazoval, jak se daří pedagogická práce z hlediska celkového rozvoje osobnosti žáka,
sledovat vývoj výsledků žáků v čase,
rozpoznávat kvalifikovaně příčiny případných neúspěchů žáků a účinně jim předcházet,
získávat data pro účinnější pomoc a poradenství žákům,
poskytovat kvalitní hodnotící informaci rodičům žáků,
disponovat spolehlivou možností lépe poznat žáky (ukázalo se, že některé aspekty rozvoje žáka nelze ohodnotit).

Realizace – postup a metody

Od školního roku 2006/07 probíhá vždy na konci školního roku hodnocení žáků, jehož součástí je i hodnocení klíčových kompetencí. V roce 2007 se týkalo žáků prvních ročníků a prim. Každý žák je hodnocen na konci každého ročníku. Umožňuje to sledovat vývoj výsledků žáků a lépe rozpoznávat příčiny jejich případných neúspěchů. Na základě těchto dat lze žákům účinněji poradit a pomoci. Každý učitel hodnotí všechny žáky, které učí, v osmi položkách. Hodnocení je založeno na čtyřstupňové škále.

Hodnocení žáků

V informačním systému gymnázia jsou pro učitele připraveny dokumenty:

hodnocení žáků – pokyny pro učitele,
posuzovací škála kompetencí žáků (pro učitele) – v tomto dokumentu jsou popsány jednotlivé položky hodnocení a přesně nadefinovány stupně hodnocení ze čtyřstupňové škály,
excelové soubory připravené pro záznam hodnocení žáků učiteli v jednotlivých předmětech,
posuzovací škála kompetence žáků (pro žáky) – dotazník, který je připraven pro žáky; žáci hodnotí sami sebe ve stejných položkách, v jakých je budou hodnotit učitelé, navíc ještě připojí odpovědi na čtyři otázky,
soubory pro záznam vlastního hodnocení žáků.

Pokyny pro učitele

Každý učitel, který učí první ročník nebo primu, stáhne příslušnou tabulku (.xls) z informačního systému a uloží si ji na svůj počítač.
V tabulce je připraven seznam třídy (podle stavu na začátku roku), osm sloupců pro záznam hodnocení v jednotlivých hodnotících položkách a sloupec pro poznámku. Po vyplnění hodnocení učitel soubor uloží a pošle jej e-mailem zpracovateli.
Pokud učitel učí v jedné třídě více předmětů, vyplní tabulku za každý předmět – v hodnoceních žáků jistě mohou být mezi jednotlivými předměty odlišnosti. Učí-li ve třídě pouze jednu skupinu, ostatní řádky ponechá prázdné. Do posledního sloupce zapíše poznámku pouze tehdy, když nebude žáka v některé z položek hodnotit, a vysvětlí proč. Je doporučeno vyplňovat tabulku po sloupcích.
Třídní učitelé prim a prvních ročníků zabezpečí, aby všichni žáci třídy vyplnili dotazník vlastního hodnocení (dokument lze stáhnout z informačního systému). Rozdají dotazníky žákům domů, aby měli klid na jejich vyplnění, nebo využijí některé vyučovací hodiny ve své třídě. Je důležité, aby dotazník vyplnili i ti žáci, kteří odjíždějí na prázdniny dříve.

Formuláře pro hodnocení:
Posuzovací škála kompetencí žáků - popis jednotlivých položek hodnocení žáků učiteli a přesně nadefinované stupně hodnocení
Hodnocení žáků - excelové soubory připravené pro záznam hodnocení žáků v jednotlivých předmětech
Posuzovací škála kompetencí žáků - sebehodnocení - dotazník pro žáky, v němž se sami ohodnotí ve stejných položkách, v jakých je budou hodnotit učitelé
Sebehodnocení žáků - ukázka představuje souhrnný soubor vlastního hodnocení žáků

Využité zdroje, pomůcky a způsob jejich využití

Nezbytný je informační systém školy, všechna data musí být soustředěna na jednom místě, v jedné databázi. Přístup k aplikaci bude po internetu, aby učitelé mohli s hodnocením pracovat i z domova, případně z dalších míst. Na škole by aplikace měla nahradit dosavadní excelové tabulky, které si zatím učitelé posílají e-mailem, a data jsou soustředěna v počítači zástupce ředitele. V budoucnu chce škola data zaznamenávat přímo do databázového systému. Finančně škola projekt zajišťuje z vlastních zdrojů. Je potřeba počítat také s finančními prostředky na odměny učitelům, kteří se zapojili aktivně do přípravy, do diskusí a zahájení využívání systému.

Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe

Začátek této aktivity byl spojen se vstupní informací pro jednotlivé učitele, po které následovala diskuse všech pedagogů. Dotazníky se škálami a popis postupu dostali všichni učitelé poprvé na konci školního roku 2006/07 s tím, že budou žáky hodnotit novým způsobem. Prvotním idealistickým záměrem bylo, aby učitelé ohodnotili žáky jednorázově na konci školního roku. Tak mělo získat vedení školy požadovaná data. Vedení se ale setkalo s (očekávanou) nevolí učitelů, která byla způsobena taktickou chybou v načasování celé akce a také tím, že popsaný systém hodnocení byl a stále je novinkou. To samozřejmě souvisí se skutečností, že se mění i pohled na výuku a žáka. Učitelé se stále učí dívat se na rozvoj žáka skrze klíčové kompetence.

Hlavní chyba spočívala v tom, že vedení školy předložilo učitelům nástroj v druhé polovině května. Věcné námitky k nástroji hodnocení se zaměřily na to, že některé věci učitelé nebyli schopni ohodnotit, protože žáky dosud pohledem klíčových kompetencí nesledovali. To na jednu stranu odhalilo nedostatky v práci na sestavení samotných hodnotících dotazníků: byly v nich použity jednotlivé položky s představou, že učitelé by měli být schopni sdělit konkrétní výroky o žácích. Na druhé straně muselo vedení školy s učiteli souhlasit v tom, že tato představa byla opravdu idealistická. Zejména proto, že šlo o nové žáky, kteří jsou na škole teprve jeden rok a učitelé je tolik neznají (měli s nimi například jen dvě hodiny týdně a měli např. celkem tři takové třídy), a tak nemohli žáky tímto pohledem ohodnotit. Vedení školy proto provedlo následující změnu: na první poradě s učiteli bylo na základě námitek učitelů rozhodnuto, že toto hodnocení bude v prvních ročnících nepovinné, aby nemělo formální charakter.

Druhá část - sebehodnocení žáků - byla provedena v původně plánovaném termínu v plném rozsahu. Bohužel data pro porovnání s hodnocením ze strany učitelů byla neúplná, a nebylo tudíž možné srovnávat. Učitelé ale mohli porovnat sebehodnocení žáků s vlastním názorem na jednotlivé žáky, které bylo v krajních hodnotách (vynikající/nevyhovující), a položit si případně otázku „Jak to, že se daný žák hodnotí krajní hodnotou, když já ho tak nevnímám?" V této fázi zapsal zástupce ředitele následně všechna získaná data do tabulek. Na poradě s učiteli bylo dohodnuto, že se o podobě hodnocení bude ještě dále diskutovat.

V listopadu školního roku 2007/08 proběhla diskuse, na které škola hodnotila i práci vedení školy. Na základě požadavků učitelů byly následně zavedeny dobrovolné pracovní porady, které mají vždy jasně vymezené téma. Vznikly tak tzv. diskusní úterky, na které přijde vždy asi 15 učitelů. Podařilo se tak mj. nastavit obousměrnou komunikaci, díky které učitelé v diskusi vznášejí požadavky na vedení. Jedním z témat bylo také právě popsané hodnocení žáků. Učitelé měli čas zhruba 4 měsíce na promyšlení nástroje a 14 dní před jednáním jim bylo oznámeno, že se bude hodnocení na poradě projednávat, aby měli možnost se na diskusi připravit. Věcná kritická diskuse vedla k tomu, že ačkoli byla v květnu reakce učitelů na navržený postup hodnocení čistě odmítavá, při diskusi v listopadu již nikoli.

Pravdou je, že učitelé potřebují mít dostatečně dlouhý čas na to, aby mohli provést hodnocení zodpovědně. Učitelé na „Jarošce" například chtěli mít tabulku k dispozici s předstihem alespoň tří měsíců a postupně do ní zanášet záznamy o žácích. Nechtěli vyplnit vše najednou. Od února do dubna 2008 tabulky vyplňovali, na konci dubna se vše uzavřelo a byl proveden statistický souhrn. Pro tyto a další účely musí existovat uživatelsky příjemný elektronický nástroj. Učitelé budou mít možnost systém kdykoli otevřít a hodnocení postupně doplňovat. Budou mít k dispozici tabulku a budou vědět, z jakých hledisek mají žáky hodnotit (body škál). K položkám dotazníku ani k hodnotící škále nebyly během diskuse připomínky, ovšem s jednou výjimkou: první otázka v sebehodnocení žáků byla po diskusi rozdělena na dvě části, totiž na hodnocení v oblíbených a v neoblíbených předmětech. Vedení školy považuje tuto úpravu za kosmetickou změnu. Dotazník ani hodnotící škála nakonec vůbec nebyly učiteli připomínkovány.

Vedení školy nadále po učitelích nepožaduje, aby vyplnili všechny položky dotazníku. Vyplňují jen ty, u nichž mají pocit, že mohou poskytnout kvalitní informaci. Mohou se například zamyslet nad tím, jestli by náhodou nebyli schopni nějakým způsobem dosáhnout toho, aby mohli žáky hodnotit i v těch kategoriích, kde zatím hodnotit nemohou. To vede k obohacování jejich práce o další činnosti.

Dotazník pro žáky zůstal po diskusích zachován s drobnou změnou, žáci jej budou vyplňovat opět na konci školního roku. Je možné, že dojde ke změnám ve formulaci otevřených otázek na konci dotazníku, protože škola zjistila, že žáci odpovídali na něco jiného, než co bylo požadovanou informací. Například na otázku „V čem jste se zlepšili?" odpovídali: „Ve fyzice, mám na vysvědčení jedničku namísto dvojky."

Škola bude dál domýšlet, jaké statistické informace vlastně chce z těchto dotazníků získávat (různé typy průměrů apod.). Bude také třeba vytvořit odpovídající software. Dále se na Jarošce zaměří i na rozvíjení představy o tom, jak co nejúčelněji výstupní informace využít. Vedení školy předpokládá, že účelnost využití informací bude mj. motivovat učitele k práci s nástrojem a se samotným hodnocením klíčových kompetencí, až uvidí, že jsou informace relevantní a že je nelze jiným způsobem získat. Učitelé si během dalšího statistického rozpracovávání nástroje budou moci sami říci, jaký typ informace budou chtít získávat. Škola by chtěla v budoucnu určitě získávat především souhrnnou informaci o žákovi, sledovat souhrnný průměr, různé typy odchylek (žák je v některých předmětech v některých položkách hodnocen výrazně jinak než ve zbývajících předmětech, žák je celkově hodnocen výrazně jinak než ostatní žáci apod.) a hledat příčiny takového odlišného hodnocení.

Zároveň se bude pracovat na vytvoření takového prostředí, které by celou práci zautomatizovalo, protože získaných dat bude mnoho. Výstupy by pak měl dostávat třídní učitel a měl by je použít pro vlastní potřebu, předávat je žákům i jejich rodičům. Obecně se chce škola zaměřit na silné stránky žáků - když se například zjistí, že je žák ve srovnání s jinými svými dovednostmi špatný v písemném projevu, bude mít možnost uplatnit se v tom, v čem jsou jeho silné stránky, a nebude nutné zkoušet ho písemně. Škola předpokládá schůzky s učiteli a diskuse o podobě výstupních dat k tomu, aby pak data mohli co nejlépe využít ve své práci.

Hodnotící výroky sestavil zástupce ředitele školy a následně je konzultoval s psychologem Prof. PhDr. Vladimírem Smékalem, CSc. Konzultace nevedly k zásadním úpravám, jen k drobným úpravám formulací některých výroků.

Výsledky uskutečněného příkladu dobré praxe

Škola dosáhla objektivně lepší, kvalitnější komunikace s rodiči. Ta se díky používání představené metody hodnocení stala jednoznačně obsažnější. Hodnocení žáka již není pouze skryté za čtyřkou, lze lépe identifikovat a popsat důvody žákova neúspěchu. Rodiče dostávají až výsledky hodnocení, samotná komunikace s rodiči probíhá jiným způsobem.

Používání nástroje bude jistě přinášet komplexnější informace o žácích. Škola je přesvědčena o tom, že na základě těchto informací bude schopna hledat důvody případných neúspěchů žáků a také účinné formy pomoci pro odstraňování nedostatků. Dále snad tento způsob hodnocení podnítí učitele k drobným změnám v jejich práci i k rozšíření jejich pozornosti na někdy opomíjené důležité aspekty vzdělávání (např. schopnosti - učit se, sebereflexe, diskuse, zvládat předměty, které žáka málo zajímají). Důležitým výsledkem pro školu je také to, že si učitelé začali pokládat otázky typu: „Jak dosáhnout toho, že budeme moci hodnotit ty a ty dovednosti?" Od přemýšlení o hodnocení klíčových kompetencí se učitelé začali posouvat mj. směrem ke komplexnějším úvahám o tom, jak klíčové kompetence žáků co možná nejlépe rozvíjet.

Kontaktní osoba:
Peter Krupka
e- mail: krupka@jaroska.cz

VÚP