…a nutno říci povětšinou již dosti zarudlýma - v lepším případě vzteky, v horším případě únavou a nedostatečným spánkem.
Jelikož mám z pohledu většiny společnosti jako správný učitel prázdniny (nikoliv řádnou dovolenou), prošel jsem si po delší době Českou školu a soustředil se na problematiku ICT. Vzniklý obrázek jsem si pak porovnal s mými zkušenostmi z poslední doby.
Toto srovnání vám podávám v poněkud osobitějším (blogovém) pojetí - někde mírně přitažené za vlasy, jinde malinko provokativnější.
Trocha sebevědomým odkazů
Jako každý samolibý přispěvatel jsem si pročetl i své články, zaměřené na roli školního informatika. Seběvědomě doporučuji:
- (ICT) ano, pane ministře? ze dne 4.3.2008
- Školní informatik - druh na vymření… ze dne 18.5.2007 a na něj navazující Školní informatiku, co s tebou? - tedy již přes rok staré
Oslovujete-li mne "školní informatik", pak děkuji. Nechci.
Na konci minulého školního roku (myslím tím 2006/2007) jsem v jednom ze svých článků doporučoval, abych si jako školní informatik uspokojoval především vlastní potřeby. I činil jsem tak ve školním roce 2007/2008. Výsledek?
Hlavní pozitiva:
- vešel jsem se do pracovní doby
- přestal jsem být "otravován prkotinami" a proto jsem se mohl věnovat věcem, které mě více uspokojují (administrace systému a webové aplikace)
- snížila se má zodpovědnost za rozhodování v oblasti ICT (investice, ICT plány apod.), čímž se snížily výdaje školy do této oblasti
Hlavní negativa:
- zvýšila se "poruchovost" koncových stanic (nutno poznamenat, že v nemalém procentu zapříčiněná i neznalostí zaměstnanců - držitelů certifikátů Z i P)
- výrazně se snížilo využívání ICT během výuky (vyhovující však všem zúčastněným stranám - žákům, učitelům i vedení školy)
- snížila se má "oblíbenost" v kolektivu (nezanedbatelně pak argumentačně využívaná kolegy v situacích, které neměly s ICT nic společného)
Nicméně v průběhu školního roku jsem tajně doufal, že mi budou nabídnuty takové stimuly, které mě budou motivovat k odstranění výše uvedených nedostatků. POZOR však - adekvátní tomu, abych oželel pozitiva mého momentálního počínání.
Že prý schopný školní informatik má dost příležitostí … Ale jděte!
Začněme od profesního růstu pod heslem "Staň se koordinátorem ICT". Může mi někdo vysvětlit, kde je schovaná ona motivace? Asi ty 2000 Kč. Ale jděte …
Nebo postavení ve škole. Vemte si však do huby slovíčka jako "kompetence, průřezová témata, ŠVP+RVP" a vaše užitná hodnota ihned přeskočí vámi dříve používaný slovník jako "firewall, hacking, IP". Takže i zde jděte…
Že bychom měli zhodnocovat výdobytky SIPVZ. Ať už vezmeme první fázi (INDOŠ) nebo druhou fázi ("odškodnění červeňáků" v podobě školení nebo pilotních projektů), výsledek byl většinou stejný. Nesystémové kroky (zdánlivě přínosné v krátkodobém horizontu) vygenerovaly problém podfinancování ICT ve školství z pohledu střednědobého a mám obavy že i dlouhodobého. A to zvláště díky líbivému "donátorství" u hardwaru bez souběžného řešení na úrovni jeho efektivní správy. Jakmile vyschla dotační studnice, z výdobytku SIPVZ se stal problém - a to jak pro zelené tak pro červené. Nuže - jděte…
Ale ti schopní mají teď k dispozici evropské peníze. Rok jsem tuto problematiku sledoval, a to zvláště v oblasti operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (VpK). Dobrovolně se řadím k těm neschopným, kteří neumí sepsat projekt v rámci ESF VpK a následně nést zodpovědnost za jeho realizaci (včetně zdůrazňované 5ti leté udržitelnosti). Byl bych však ochotný se aktivně zapojit do nějakého celorepublikového systémového projektu, úzce propojeného s ICT (minimálně v duchu "Notebook pro každého učitele", který jsem zmínil v jednom ze svých článků před rokem). Víte o nějakém takovém? Sem s ním nebo jděte…
Ale budiž, třeba mě všemocné školící produkty (v duchu Koordinátor ŠVP) naučí býti Koordinátorem ESF-VpK. Pak mě však takové školení musí naučit, jak to udělat, abych na činnost, která je prioritní (správa ICT), dostal peníze, aniž bych musel balamutit okolí, že poptávám něco, co není prioritní (vzdělat cílovou skupinu - žáky nebo učitele). Že to jde a přitom sobě i okolí nemusíte lhát? Ale jděte …
Zakončeme to obvyklým "Peníze až na prvním místě"
Předesílám, že nejsem ekonom a mohu se tedy mýlit. Domnívám se však, že nastane-li případ, kdy Národní banka musí svými zásahy oslabovat národní měnu, není asi ekonomika státu zrovna v recesi. Očekával bych, že tedy i školství bude mít prosředky na svůj rozvoj, nikoliv na "pouhou" údržbu. Nevím však jak u vás, ale rozpočet naší školy není nikterak slavný a to jak v provozních, tak ve mzdových prostředcích. A to nemluvím o investicích…
A právě v této oblasti (ekonomika školy) získávám nové zkušenosti. Dříve jsem byl "zahleděn" pouze do problematiky ICT. Nechápal jsem, jak může "zaostalé" vedení škol přehlížet potřebnost ICT. Jak je nespravedlivé, že "zaostalý" dostane "zelenou" a "progresivní" naopak "červenou".
Teď se na to dívám ze širšího úhlu pohledu - je to o prioritách. Samozřejmě bych popřel sám sebe, kdybych ICT mezi ně neřadil. O to více jsem rozčarován stávajícím stavem - pan ministr školství mě prozatím nepřesvědčil o tom, že ICT je jednou z jeho priorit. Rád bych ho totiž (minimálně vzhledem k jeho věku) zařadil mezi "progresivní". A nepřeji mu, aby za to dostal "červenou".
S čím jít do příštího školního roku?
Jako školní informatik jsem se prozatím ničeho motivujícího nedočkal, spíše naopak. Pohled do ekonomiky školy mě navíc nutí k tomu, abych si jako prioritu určil udržení stávajícího stavu ICT. Na rozvoj zapomeňme. Raději tedy budu neoblíbený konfliktní zástupce ředitele vesnické školy udržující funkční server a LAN - na to mi snížení úvazku pro metodika ICT stačí. Abych se však vrátil do role "holky pro ICT všechno" s možností se označovat školním informatikem, tak to děkuji - nechci. Že vy k tomu budete přistupovat jinak? Ale jděte … ;-)
David Hawiger
0 komentářů:
Okomentovat