Sektorové priority České republiky v oblasti vzdělávání jsou navázány na národní priority, které vyjadřuje heslo „Evropa bez bariér“ a klíčová oblast zájmu „Evropa konkurenceschopná a otevřená“. Česká republika hodlá prosazovat prohlubování konkurenceschopnosti EU na základě cílů definovaných v lisabonské strategii i národních dokumentech. Klíčovým faktorem pro zvýšení konkurenceschopnosti jsou inovace závisející na kvalitě a kvantitě investic do vzdělávání, výzkumu a vývoje. Důležitým předpokladem pro dlouhodobé udržení konkurenčních výhod je také kvalifikovaná a flexibilní pracovní síla.
Z výše uvedeného vyplývají i vlastní kroky odpovědného ministerstva (MŠMT) v oblasti vzdělávání, které se budeme snažit uplatnit na evropské úrovni. Nejdůležitějším tématem, kterým se v rámci předsednictví chystáme zabývat je partnerství mezi vzdělávacími institucemi a komerční sférou či zaměstnavateli. Dalšími prioritami pak jsou otevřenost vzdělávacích systému, mobility studentů a rozvoj vysokoškolského vzdělávání a také koncepce další evropské spolupráce ve vzdělávání po roce 2010.
Kromě těchto národních priorit se budeme muset vyrovnat i s agendou, která bude zděděna po předchozích předsednictvech (zejm. francouzském) a agendou, které se musíme věnovat z rozhodnutí Komise. V tomto směru se jedná zejména o zavedení systému kreditů pro odbornou přípravu a systému hodnocení kvality v odborné přípravě. Dále sem patří problematika mnohojazyčnosti a podpory menšinových jazyků a také otázka vzdělávání migrantů. Společně s dalšími rezorty se budeme podílet na zahájení a průběhu Evropského roku kreativity a inovací, který by měl zdůraznit různé aspekty těchto dvou témat.
Partnerství mezi sférou vzdělávání a podnikatelským sektorem a otevřenost vzdělávacích systémů
Má-li být Evropa konkurenceschopná v globálním měřítku jako Evropa znalostí (znalostní ekonomika a znalostní společnost) je třeba úspěšně realizovat znalostní trojúhelník (vzdělávání – výzkum – inovace) v rámci partnerství mezi vzdělávacími institucemi a podniky. S tím se váže i potřeba otevřít vzdělávací instituce pro všechny jednotlivce i pro spolupráci se zaměstnavateli a zavedení fungujícího systému celoživotního učení. Cílem partnerství tedy je, aby každý absolvent byl vybaven klíčovými kompetencemi potřebnými pro maximální profesní i osobní rozvoj, vedoucími k lepší adaptaci na měnící se požadavky trhu práce, i změny demografické, zvyšují význam celoživotního učení. Tato priorita je přímo provázána s cíli Lisabonské strategie a se záměrem ustavit rok 2009 „Evropským rokem kreativity a inovací prostřednictvím vzdělávání a kultury“ a pro Českou republiku představuje nejdůležitější náplň předsednictví v oblasti vzdělávání. Na evropské úrovni to znamená navrhnout Závěry Rady EU ke spolupráci mezi sférou vzdělávání a zaměstnavateli/podniky. Na podporu tématu bude také uspořádána odborná konference a bude diskutováno i v rámci dalších předsednických akcí včetně neformální rady ministrů pro vzdělávání v Praze.
Rozvoj vysokoškolského vzdělávání – kvalita a otevřenost (Boloňský proces)
Česká republika povede v 1.pololetí 2009 Řídící skupinu Boloňského procesu, což vyvrcholí konferencí ministrů v Louvain, která bude poslední před vyhlášením Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání v roce 2010. Zaměří se na vyhodnocení naplňování priorit Boloňského procesu stanovených pro období 2007 – 2009, ale i průběžnou zprávu o celkovém vývoji za léta 1999-2009, na přípravu podkladů pro stanovení vize po roce 2010. Mezi hlavní priority pro rok 2009 patří mobilita, respektive konkrétní kroky pro odstranění bariér mobility studentů, včetně např. uznávání dosavadního vzdělávání, ale i obecněji pro odstranění ekonomických a sociálních bariér ve vysokém školství, implementace národních soustav kvalifikací, systémů zabezpečení kvality nebo strategie spolupráce s mimoevropskými zeměmi.
Koncepce další dlouhodobé celoevropské strategie po roce 2010
S výzvami, kterým bude Evropa v globalizujícím se světě čelit, se hodláme vyrovnat zaměřením další priority na vývoj v oblasti evropského vzdělávání po roce 2010. V jejím rámci by mělo české předsednictví představit koncepci směrů a vizí pro vytvoření pracovního programu v oblasti evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy po roce 2010. Tato strategie by měla navázat na dřívější program, který bude končit v roce 2010. Členské státy EU souhlasí s tím, aby i další vývoj byl stanoven v dlouhodobějším plánu. Klíčovým pro naplnění priority bude zveřejnění materiálu Evropské komise v prosinci 2008, ze kterého bude české předsednictví vycházet jak při zpřesňování dosavadních obecných návrhů, tak při přípravě klíčových sdělení pro jarní zasedání Evropské rady.
Další agendaSystém kreditů a kvalita v odborné přípravě
Evropský systém kreditů pro odbornou přípravu (European Credit system for vocational education and training - ECVET) vychází z návrhu Evropské komise z r. 2006. Cílem iniciativy je podpora mobility studentů a prostupnosti oborů v rámci odborné přípravy a vzdělávání na školách a vzdělávacích institucích v jednotlivých členských státech díky převoditelnému systému kreditů za absolvované kursy (podobně jako vysokoškolský ECTS). V členských státech EU probíhal v minulých letech konzultační proces završený přípravou národní zprávy k této věci. Evropská komis předložila návrh doporučení k ECVET během slovinského předsednictví. S ohledem na spolurozhodovací proceduru s Evropským parlamentem se očekává, že k závěrečné fázi a přijetí tohoto doporučení dojde až v průběhu českého předsednictví.
Podobně se očekává i předložení doporučení Evropského parlamentu a Rady k zajištění kvality v odborné přípravě a vzdělávání. Tato doporučení vycházejí z Kodaňského procesu (obecná strategie pro zlepšení výkonnosti, kvality a přitažlivosti odborného vzdělávání a přípravy z r. 2002) a mají za cíl zvýšit kvalitu a atraktivitu odborné přípravy v evropských státech a přilákání většího množství zájemců o tuto oblast vzdělávání. I k přijetí tohoto doporučení by mělo dojít v průběhu českého předsednictví.
Evropský rok tvořivosti a inovací prostřednictvím vzdělávání a kultury.
Znalosti v technických i netechnických oborech mohou být základem tvořivosti a inovace. Tvůrčí myšlení a vyspělé řešení problémů jsou nezbytné v hospodářské, sociální i umělecké oblasti. Tvořivost a inovace v oblasti umění na straně jedné a v oblasti technologie a obchodu na straně druhé ale nejsou často dobře propojeny. Cílem Evropského roku 2009 je podporovat tvořivost a schopnost inovace jakožto klíčových schopností pro všechny a sblížení těchto světů prostřednictvím konkrétních příkladů tvořivosti a inovace v mnoha oborech. Poskytuje příležitost upozornit veřejnost přístupným způsobem, ale zároveň vychází z výsledků analýz a doporučení politik na evropské úrovni již podporovaných. Evropský rok posílí dopad stávajících postupů souvisejících s tvořivostí a inovacemi v rámci pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010. Vůči českému předsednictví vyplývá povinnost připravit zahajovací konferenci k tomuto tématu. Protože téma tvořivosti a inovací je mezioborové, předpokládá se v této oblasti aktivní spoluúčast dalších rezortů (ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo kultury).
Strategie pro mnohojazyčnost
Otázka mnohojazyčnosti je na evropské úrovni velmi důležitá vzhledem k jazykové rozmanitosti jednotlivých členských států. Mnohojazyčnost ve smyslu existence jazykové různorodosti v rámci Evropy je vnímána jako pozitivní prvek. Kulturní dědictví všech členských států představované národními jazyky by mělo být chráněno a udržováno, aby z něj všichni evropští občané měli prospěch a to i za podmínek globalizující se Evropy i světa obecně, ve kterém narůstá jak mobilita občanů EU mezi jednotlivými členskými státy, tak příliv migrantů z třetích zemí. Mnohojazyčnost ve smyslu znalosti několika jazyků je podmínkou efektivní komunikace, spolupráce, mobility, sociálního začlenění a úspěšné integrace v rámci Evropy. Další výzvu pro mnohojazyčnost představuje problematika migrace či jazykově odlišných minorit v členských státech spojená se vzděláváním těchto skupin obyvatel v jejich rodném jazyce a výuky jazyka hostitelské země. V průběhu francouzského předsednictví budou přijaty Závěry Rady k mnohojazyčnosti, které české předsednictví bude reflektovat při přípravě svých akcí na základě aktuálního dění.
Zelená kniha k migraci a vzdělávání
S narůstajícím počtem migrantů ze třetích zemí v členských státech EU a měnící se demografické situaci Evropy obecně se jako stále závažnější téma ukazuje otázka integrace migrantů do hostitelské společnosti. Důležitou součást jejich úspěšného začlenění představuje vzdělávání, které nejenže zvyšuje uplatnění migrantů na trhu práce, ale pomáhá překonávat vzájemné předsudky obou stran a nabízí i prostor jak pro seznámení s evropskými hodnotami, tak pro respektování kulturních a jazykových odlišností migrantů. Evropská komise proto zahajuje proces veřejných konzultací k tomuto klíčovému a zároveň citlivému tématu uveřejněním Zelené knihy k migraci a vzdělávání ve druhé polovině roku 2008. V době českého předsednictví bude zřejmě tato otázka projednána na Radě ministrů, ale konkrétní aktivity a výstupy se očekávají až za předsednictví švédského, které má otázku migrace jako jednu ze svých priorit.
Mládež
Cílem evropské spolupráce v oblasti mládeže je přispívat ke zvyšování kvality života mladých lidí prostřednictvím trans-sektorální spolupráce za využití všech dostupných nástrojů.
Rámec spolupráce v oblasti mládeže byl ustaven schválením Bílé knihy Evropské komise „Nový podnět pro evropskou mládež“ v roce 2001. Na tento dokument bylo navázáno schválením Evropského paktu mládeže na jaře 2005. Ten se stal jedním z nástrojů dosažení lisabonských cílů v oblasti růstu a zaměstnanosti.
V roce 2009 by mělo poprvé dojít k hodnocení probíhající spolupráce. Hlavním úkolem je určení míry naplňování jednotlivých cílů a hodnocení silných a slabých stránek dosavadní spolupráce. Na základě tohoto hodnocení by mělo dojít k projednání perspektiv další spolupráce v oblasti mládeže včetně nástrojů této spolupráce.
Klíčový prvek spolupráce v oblasti mládeže tvoří Evropský pakt mládeže. Zaměřuje na tři oblasti: zaměstnanost, integrace a sociální rozvoj; vzdělávání, odborná příprava a mobilita; zajišťování souladu mezi pracovním životem a osobním a rodinným životem. Vyhodnocení dosažených cílů bude v roce 2009 provedeno společně s vyhodnocením spolupráce v oblasti mládeže.
Třetím bodem, který je pro Českou republiku prioritní, je dobrovolnictví. Jedná se o oblast, v níž se Společenství snaží posilovat postavení dobrovolnictví na evropské i místní úrovni. Rovněž se snaží podporovat uznávání dobrovolnictví jako neformálního vzdělávání.
Dobrovolnictví bylo jednou z priorit portugalského předsednictví a na jeho práci a závěry by chtěla Česká republika navázat. Dobrovolnictví je rovněž jedním ze stěžejních témat Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže na léta 2007-2013. Odstraňování překážek dobrovolnictví přinese vyšší uplatnitelnost mladých lidí na trhu práce.
Na stanovených prioritách bude Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky na národní úrovni spolupracovat s Národním institutem dětí a mládeže a Českou radou dětí a mládeže.
Na evropské úrovni budou priority projednávány v rámci konference o mládeži, Setkání mládeže (Youth Event) a Setkání ředitelů zodpovědných za mládež.
MŠMT
0 komentářů:
Okomentovat