28. července 2008 uveřejnil týdeník Zemědělec reakci ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ondřeje Lišky na komentář redaktorky Libuše Alterové. Přinášíme oba texty.
Lehké je škrtání faktů
(Zemědělec, 28. 7. 2008)
Paní Libuše Alterová v minulém vydání týdeníku Zemědělec popisovala v článku Lehkost škrtu kalvárii stoupenců mléka do škol (společnost Laktea) při prosazování jejich bohulibé misijní činnosti. A obula se do všech „mlékobijců“, tj. těch, kteří chtějí našim dětem vzít mléko, jež zdarma dostávají ve školách. Podle paní Alterové patřím i já mezi tyto mlékobijce a mám to u ní „rozlité“ tím víc, že jsem údajně i proti Evropskou unií podporované akci ovoce a zelenina do škol. Problematika programu Školní mléko sice spadá výhradně do kompetence ministerstva zemědělství, ale protože jsem byl v souvislosti s jeho zastavením jmenovitě kritizován i já, musím touto cestou reagovat.
Zdravá svačina pro školní děti je nepochybně dobrou praxí a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy od ní nechce [3]Diskuse v žádném případě ustupovat. Bylo by však lépe nahradit dotované mléko potravinami s větším obsahem vlákniny, vitamínů a ochranných látek, tedy ovocem a zeleninou. Není tedy pravda, že jsem proti ovoci a zelenině do škol. Právě naopak, byl jsem jeden z prvních, kdo poukazovali na výhody takové změny a také se ji pokouším prosadit. Paní Alterová tento fakt „lehce škrtla“.
Připomínám, že jsem v lednu tohoto roku inicioval meziresortní komisi složenou ze zástupců ministerstev školství a zemědělství a reprezentantů nestátních neziskových organizací, odborníků na výživu i lidí z praxe. Jejím úkolem je provést analýzu dalších možností školního stravování a připravit podklady pro zlepšení současného stavu. České školní jídelny jsou prokazatelně na dobré úrovni, je však zapotřebí navýšení rostlinné složky látek, které organismus chrání proti civilizačním chorobám a které jsou obsaženy nejvíce právě v zelenině a ovoci.
Ondřej Liška
ministr školství, mládeže a tělovýchovy
* * *
Lehkost škrtu
(Zemědělec, 21. 7. 2008)
Pokud by si někdo dal tu práci a zalistoval ve starých ročnících novin, určitě by tam našel pravidelné zprávy o tom, jak se postupně rozšiřuje mléko do dalších a dalších škol. Na počátku to rozhodně nebylo jednoduché a své by o tom mohli povídat tehdejší pracovníci veřejně prospěšné společnosti Laktea, která u nás mléku do škol prošlapávala cestičku. Narážela přitom na neochotu a pohodlnost školníků i nepochopení rodičů či ředitelů škol. Samozřejmě i na tvrzení „mlékobijců“, kteří této základní a pro život důležité potravině přisuzují ty nejhorší vlastnosti. Nepopírám, že existuje skupina lidí, jimž dělá problémy trávení mléčného cukru laktózy, a jiných, alergických na mléčnou bílkovinu kasein. V populaci je jich však rozhodně daleko méně než těch, pro něž je mléko zdrojem důležitých vitamínů a využitelného vápníku. Již to, že školní mléko pomáhaly propagovat nikoli nevýznamné lékařské kapacity, ostatně o něčem svědčí. V době, kdy na mléko pro školáky připlácí stát, Evropská unie, a někde dokonce i kraje, a unie rozšiřuje paletu použitelných mléčných výrobků, se najednou dozvídáme, že školskému resortu se podporované mléčné produkty ve školách nelíbí. Prý je třeba, aby děti jedly více ovoce a zeleniny, a vůbec je nutné se na stravování dětí podívat komplexněji. Ale k tomu má Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR k dispozici školní kuchyně, kde může stravování dětí velmi výrazně ovlivnit. A pokud jde o zeleninu a ovoce, je zajímavé, že současný šéf resortu Ondřej Liška spolu se svým zemědělským kolegou Petrem Gandalovičem odmítají další unií podporovanou akci ovoce a zelenina do škol. Přitom žádný sebelepší propagační materiál o prospěšnosti těchto potravin nemůže přesvědčit lépe, než když je děti mohou ve škole pravidelně dostávat a navíc uvidí, že chutnají kamarádům. Je škoda, že akce mléko do škol, která po klopotných, nesnadných začátcích dobře běžela, by měla najednou skončit. Bohužel škrtat je, jak známo, velmi snadné.
Libuše Alterová
(Zemědělec, 28. 7. 2008)
Paní Libuše Alterová v minulém vydání týdeníku Zemědělec popisovala v článku Lehkost škrtu kalvárii stoupenců mléka do škol (společnost Laktea) při prosazování jejich bohulibé misijní činnosti. A obula se do všech „mlékobijců“, tj. těch, kteří chtějí našim dětem vzít mléko, jež zdarma dostávají ve školách. Podle paní Alterové patřím i já mezi tyto mlékobijce a mám to u ní „rozlité“ tím víc, že jsem údajně i proti Evropskou unií podporované akci ovoce a zelenina do škol. Problematika programu Školní mléko sice spadá výhradně do kompetence ministerstva zemědělství, ale protože jsem byl v souvislosti s jeho zastavením jmenovitě kritizován i já, musím touto cestou reagovat.
Zdravá svačina pro školní děti je nepochybně dobrou praxí a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy od ní nechce [3]Diskuse v žádném případě ustupovat. Bylo by však lépe nahradit dotované mléko potravinami s větším obsahem vlákniny, vitamínů a ochranných látek, tedy ovocem a zeleninou. Není tedy pravda, že jsem proti ovoci a zelenině do škol. Právě naopak, byl jsem jeden z prvních, kdo poukazovali na výhody takové změny a také se ji pokouším prosadit. Paní Alterová tento fakt „lehce škrtla“.
Připomínám, že jsem v lednu tohoto roku inicioval meziresortní komisi složenou ze zástupců ministerstev školství a zemědělství a reprezentantů nestátních neziskových organizací, odborníků na výživu i lidí z praxe. Jejím úkolem je provést analýzu dalších možností školního stravování a připravit podklady pro zlepšení současného stavu. České školní jídelny jsou prokazatelně na dobré úrovni, je však zapotřebí navýšení rostlinné složky látek, které organismus chrání proti civilizačním chorobám a které jsou obsaženy nejvíce právě v zelenině a ovoci.
Ondřej Liška
ministr školství, mládeže a tělovýchovy
* * *
Lehkost škrtu
(Zemědělec, 21. 7. 2008)
Pokud by si někdo dal tu práci a zalistoval ve starých ročnících novin, určitě by tam našel pravidelné zprávy o tom, jak se postupně rozšiřuje mléko do dalších a dalších škol. Na počátku to rozhodně nebylo jednoduché a své by o tom mohli povídat tehdejší pracovníci veřejně prospěšné společnosti Laktea, která u nás mléku do škol prošlapávala cestičku. Narážela přitom na neochotu a pohodlnost školníků i nepochopení rodičů či ředitelů škol. Samozřejmě i na tvrzení „mlékobijců“, kteří této základní a pro život důležité potravině přisuzují ty nejhorší vlastnosti. Nepopírám, že existuje skupina lidí, jimž dělá problémy trávení mléčného cukru laktózy, a jiných, alergických na mléčnou bílkovinu kasein. V populaci je jich však rozhodně daleko méně než těch, pro něž je mléko zdrojem důležitých vitamínů a využitelného vápníku. Již to, že školní mléko pomáhaly propagovat nikoli nevýznamné lékařské kapacity, ostatně o něčem svědčí. V době, kdy na mléko pro školáky připlácí stát, Evropská unie, a někde dokonce i kraje, a unie rozšiřuje paletu použitelných mléčných výrobků, se najednou dozvídáme, že školskému resortu se podporované mléčné produkty ve školách nelíbí. Prý je třeba, aby děti jedly více ovoce a zeleniny, a vůbec je nutné se na stravování dětí podívat komplexněji. Ale k tomu má Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR k dispozici školní kuchyně, kde může stravování dětí velmi výrazně ovlivnit. A pokud jde o zeleninu a ovoce, je zajímavé, že současný šéf resortu Ondřej Liška spolu se svým zemědělským kolegou Petrem Gandalovičem odmítají další unií podporovanou akci ovoce a zelenina do škol. Přitom žádný sebelepší propagační materiál o prospěšnosti těchto potravin nemůže přesvědčit lépe, než když je děti mohou ve škole pravidelně dostávat a navíc uvidí, že chutnají kamarádům. Je škoda, že akce mléko do škol, která po klopotných, nesnadných začátcích dobře běžela, by měla najednou skončit. Bohužel škrtat je, jak známo, velmi snadné.
Libuše Alterová
MŠMT
0 komentářů:
Okomentovat