MŠMT: Směrem k otevřenějšímu školství

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška a jeho náměstek pro sociální programy ve školství Dušan Lužný představili na čtvrteční tiskové konferenci své plány na zlepšení postavení dětí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí v českém vzdělávacím systému. Patří mezi ně rozšíření možnosti navštěvovat přípravné ročníky na základních školách, zvýšení platů asistentů pedagoga nebo úprava systému zařazování dětí do základních škol praktických. „Transformace zvláštních škol kritizovaných Evropským soudem pro lidská práva v základní školy praktické zatím nepřinesla žádoucí výsledky,“ říká ministr Liška. „Romské děti žijící v prostředí sociálního vyloučení jsou mnohdy automaticky zařazovány do režimu vzdělávání pro děti s lehkým mentálním postižením, přestože to výrazně snižuje jejich šanci dostat se na střední školu. Příčiny je třeba hledat mimo jiné v absenci koordinovaného systému podpory školní úspěšnosti dětí ohrožených sociálním vyloučením, problematické diagnostice, ale také v rodinném prostředí, kdy mnohdy sami rodiče pro své děti základní školu praktickou vyžadují. Znají totiž prostředí někdejších zvláštních škol z vlastní zkušenosti a pokládají je za automaticky nejvhodnější i z hlediska svých dětí. To přitom nemusí být zdaleka vždy pravda,“ uzavírá Liška s tím, že nejde jen o Romy, ale i další menšiny.

Náměstek ministra pro sociální programy ve školství Dušan Lužný shrnul své představy, jakým směrem by se měly připravované změny ubírat. „V první řadě je třeba získat relevantní data. Není možné vyhýbat se některým statistikám z obavy, že by mohly být vykládány rasisticky. Takový přístup dětem ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí nijak nepomáhá, právě naopak.“  MŠMT se rozhodlo provést sociologický výzkum zaměřený na analýzu podoby a příčin předčasného vyčlenění dětí  ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí. V plánu je také detailní analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Ta se zaměří i na zmapování situace bývalých zvláštních škol po zahájení jejich transformace v základní školy praktické. „Budeme také zjišťovat, kolik Romů ve skutečnosti chodí do základních škol praktických, a kolik se jich tedy učí podle vzdělávacích dokumentů určených pro děti s lehkým mentálním postižením,“ doplňuje náměstek Lužný.

Na základě těchto údajů připraví MŠMT návrh novelizace ustanovení školského zákona, jež se týkají vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Ministr školství Ondřej Liška  chce také ustavit systém rané péče pro sociokulturně znevýhodněné děti, posílit inkluzivní přístupy v předškolním vzdělávání a v oprávněných případech umožnit přípravné ročníky při základních školách navštěvovat už dva roky před zahájením povinné školní docházky. „Děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí tak budou mít víc času adaptovat se na podmínky ‚běžné‘ základní školy,“ vysvětluje.

MŠMT má dále v úmyslu prosadit změnu platového zařazení asistenta pedagoga. „Chceme-li od vyčleňování žáků do základních škol praktických přejít k systému inkluzivnímu, musíme zlepšit podmínky těch, kteří v tomto procesu hrají jednu z klíčových rolí. Pedagogy podpoříme nastavením systému multidisciplinární spolupráce a dále výraznějším ohodnocením  pedagogických asistentů,“ zdůrazňuje Dušan Lužný a dodává, že ministerstvo chce v této souvislosti také navýšit finanční prostředky rozvojového programu Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním. Více peněz by mělo jít také na Program na podporu romské integrace, který se nově zaměří i na přípravu romských žáků základních škol na středoškolské studium.




MŠMT