Deník Právo otiskl 9. června 2008 další ze série „investigativních“ článků redaktora Marka Přibila. Pokoušíme se touto cestou uvést věci na pravou míru.
Ke kritice „mlhavých“ projektů lze říci jen tolik:
-
Projekty, které podle pana redaktora nemají pro školy žádný praktický význam, jsou ve skutečnosti zaměřeny na podporu důležitých změn, k nimž školy přistupují v souvislosti s probíhající kurikulární reformou. Ta sice nastavuje potřebná zlepšení, ale leckdy bez dostatečných prostředků a odpovídající metodické podpory. Přitom bez nich si lze důslednou realizaci reformy představit jen těžko.
-
Nejde však jen o reformu. Součástí těchto projektových souborů je též nastavení komplexního vzdělávání pedagogických pracovníků a podmínek pro práci učitelů vůbec. Dalšími pilíři jsou evaluační mechanismy napříč vzdělávacím systémem na úrovni celostátní či krajské, ale také autoevaluační nástroje jednotlivých škol. Jde i o vytváření podmínek pro uplatnění rovných příležitostí ve vzdělávání a zlepšení celkového klimatu ve školách a školských zařízeních.
-
Všechny kritizované projekty se nacházejí teprve ve stadiu zrodu projektového záměru. MŠMT se teprve rozhodne, zda a které z nich budou realizovány. Vytýkat pracovním dokumentům, jež jsou dosud „živé“ a jejichž příprava se nachází v počátcích, že nerozebírají konkrétní detaily, je zcela nekorektní a nelogické.
- Protože článek pana redaktora Přibila je napsán účelovým a zavádějícím způsobem, nabízíme zájemcům o přesné a podrobné informace polemiku s vybranými pasážemi Přibilova článku a popis administrativních postupů při hodnocení projektů. Obojí je přílohou této tiskové zprávy. Věříme, že se nám podaří vyvrátit dojem, který se snaží pan redaktor Přibil vzbudit: totiž že na MŠMT se o prostředcích z evropských fondů rozhoduje podezřele a netransparentně. Opak je pravdou. Jednotlivé kroky jsou průběžně zveřejňovány, ať už prostřednictvím internetových stránek, seminářů nebo tzv. kulatých stolů pro odbornou veřejnost. Na těchto akcích jsou samozřejmě vítáni i novináři.
Na závěr připomeňme, že pan redaktor Přibil byl před časem usvědčen z neprofesionality i Komisí pro etiku při Syndikátu novinářů České republiky (viz stanovisko Komise z 19. března t.r.). Poté sice již akceptoval běžnou praxi seriózních novinářů, totiž zeptat se při psaní článku i na názor druhé strany.
Zdá se však, že ani to není v jeho případě zárukou profesionálního výsledku. M. Přibil se totiž systematicky věnuje tématům, která odborně nezvládá. Dokládá to i kritika, jíž se Přibilova produkce svého času dočkala ze strany jeho novinářských kolegů v článcích Tomáše Feřtka z týdeníku Reflex a Janka Wagnera z portálu Česká škola .
MŠMT je samozřejmě připraveno poskytnout novinářům maximum informací, ale na základě kusých, často zmatečně formulovaných otázek v podání pana redaktora Přibila je to někdy jen těžko proveditelné.
Přílohy:
Příloha 1: Polemika s tezemi M. Přibila.pdf (59,43 KB) Příloha 2: Administrativní postupy při hodnocení Individuálních projektů národních (58,90 KB)
Liškova ‚nezávislá‘ skupina rozdělí 6,5 miliardy na mlhavé projekty“ (deník Právo, 9. 6. 2008)
MŠMT
0 komentářů:
Okomentovat