Směrnice 2005/36/ES ve svých článcích 5 až 9 přináší zcela nově obecnou právní úpravu poskytování služeb v oblasti regulovaných profesí. Dosavadní § 5 zákona o uznávání odborné kvalifikace, který se této problematice v souladu s článkem 49 a 50 Smlouvy o založení ES (svoboda poskytování služeb) věnoval, byl odpovídajícím způsobem přepracován.
Velká část právní úpravy podle čl. 5 až 9 směrnice 2005/36/ES je fakultativní a některá ustanovení se výslovně váží jen k některým druhově vymezeným povoláním. Do zákona o uznávání odborné kvalifikace byla přesto transponována většina ustanovení jmenovaných článků, která poskytují obecný rámec, na který mohou odkazovat zvláštní zákony regulující jednotlivé činnosti. Zvláštní požadavky směrnice, které vycházejí ze zvláštního charakteru konkrétní regulované činnosti (např. požadavek bezúhonnosti u profesí v bezpečnostním sektoru podle čl. 7 odst. 2 písm. e), požadavek poskytnutí informací podle čl. 9, nebo požadavek ověření odborné kvalifikace uchazeče u profesí, které mají důsledky pro veřejné zdraví nebo bezpečnost podle čl. 7 odst. 4 směrnice), je v případě potřeby nutné transponovat do zvláštních zákonů upravujících dotčené profese.
Ustanovení § 36a zákona o uznávání odborné kvalifikace upravuje institut oznámení, jehož podání činí – s výjimkou případů stanovených zvláštním zákonem, který bude požadovat ověření odborné kvalifikace – dočasný nebo příležitostný výkon činnosti na území v rámci poskytování služeb oprávněný. Nebude-li oznámení splňovat podmínky pro podání podle správního řádu (§ 37) nebo nebudou-li k němu přiloženy doklady podle navrženého odstavce 4, oprávnění poskytovat služby na území nevznikne. O tom je uznávací orgán povinen uvědomit uchazeče. Pokud nebudou splněny tyto podmínky, půjde o neoprávněný výkon činnosti, který bude trestán dle úpravy přestupků v zákoně o uznávání odborné kvalifikace. Ustanovení § 36a však nebrání poskytovateli služeb, aby si v České republice nechal uznat svou odbornou kvalifikaci i podle ustanovení § 6 až 18 zákona.
Ohlašovací formulář (62.50 KB).
Ustanovení § 36b upravuje institut ověření odborné kvalifikace. Termín „ověření“ reflektuje odlišnost způsobu posouzení odborné kvalifikace v rámci přeshraničního poskytování služeb od systému obecně platného pro posouzení odborné kvalifikace v rámci povolovacího nebo registračního řízení v kontextu usazení (tam se používá termín „uznávání odborné kvalifikace“ v užším smyslu). Ověření odborné kvalifikace je podle čl. 7 odst. 4 směrnice možné vyžadovat před prvním poskytnutím služby pouze u profesí, jejichž výkon může představovat podstatné riziko pro bezpečnost, zdraví nebo život lidí. Ověření je upraveno rámcově, aniž by navržené ustanovení určilo regulované činnosti, u kterých se toto ověření bude vyžadovat. Tento úkol je svěřen zvláštním zákonům, které v případě výkonu regulované činnosti spadající do jejich působnosti v rámci poskytování služeb musí v rámci odkazu na zákon o uznávání odborné kvalifikace určit, zda se před prvním poskytnutím služby vyžaduje oznámení či ověření odborné kvalifikace. Požadavek ověření odborné kvalifikace nepřichází v úvahu, pokud byla uchazeči v České republice kvalifikace v minulosti již uznána nebo ověřena (avšak pouze na základě rozhodnutí). To samozřejmě neplatí v případě, že mezitím zákon stanovil vyšší požadavky na odbornou kvalifikaci pro výkon příslušné činnosti, pokud účinky již vydaných rozhodnutí o uznání nejsou výslovně upraveny přechodnými ustanoveními.
Navržené ustanovení splňuje procesní požadavky čl. 7 odst. 4 směrnice, který zejména určuje lhůty pro vydání rozhodnutí a vznik oprávnění vykonávat regulovanou činnost. Lhůta pro ověření odborné kvalifikace běží – na rozdíl od obecné úpravy správního řízení a řízení o uznání odborné kvalifikace – od okamžiku, kdy bylo uznávacímu orgánu doručeno kompletní oznámení, po případném odstranění jeho nedostatků. Na rozdíl od obecné úpravy správního řízení jsou lhůty v souladu s požadavky směrnice 2005/36/ES stanoveny nikoliv pro „vydání“ rozhodnutí, ale pro „doručení“ rozhodnutí uchazeči. Existují případy, kdy je ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob zanedbatelné nebo je uchazeč osobou v oboru uznávanou, a proto uznávací orgán z důvodu neohrožení chráněných zájmů od ověření kvalifikace upustí.
Pro náležitosti kladného, záporného či podmíněného rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace se použije přiměřeně § 24 odst. 1, 2, 3 a 6, ve znění novely. Kladné rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace je vydáno a doručeno bezodkladně vždy, pokud uchazeč doloží, že splňuje podmínky společné platformy (legislativní zkratka zavedená v § 10 odst. 4 zákona), nebo že vlastní doklad o dosažené kvalifikaci, který je ve Společenství automaticky uznáván (§ 36b odst. 2). V případě podmíněného rozhodnutí o uznání kvalifikace (podmínka, aby uchazeč prokázal chybějící znalosti) vyžaduje uznávací orgán zpravidla vykonání rozdílové zkoušky. Podle směrnice však výkon rozdílové zkoušky nemá být jediným možným způsobem prokázání chybějící kvalifikace. Díky chybějícím zkušenostem z aplikační praxe proto návrh umožňuje vyžadovat splnění i „jiného vhodného opatření“, kterým může uchazeč chybějící znalosti prokázat.
Pokud však bude mezi odbornou kvalifikací uchazeče a odbornou způsobilostí vyžadovanou v České republice zjištěn podstatný rozdíl v takovém rozsahu, že by tento rozdíl mohl při výkonu regulované činnosti uchazečem vážně ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost osob, kvalifikace uznána (ověřena) nebude.
V případě kladného rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace, v případě upuštění od ověření odborné kvalifikace, v případě splnění rozdílové zkoušky nebo jiného vhodného opatření, nebo v případě nedodržení lhůt ze strany uznávacího orgánu vzniká v souladu s čl. 7 odst. 4 směrnice 2005/36/ES právo dočasného nebo příležitostného výkonu ze zákona (§ 36b odst. 6). Kladné rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace, stejně jako rozhodnutí vydané po úspěšném složení rozdílové zkoušky nebo splnění jiného vhodného opatření, mají stejné účinky, jako rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle § 24 odst. 1 a 6 zákona.
MŠMT
0 komentářů:
Okomentovat