Otevřený dopis ředitelky základní školy v jednom městě nedaleko Prahy (její totožnost je redakci známa): Vy se hájíte, o co vše jste se doposud zasloužil. Ale jak bývá zvykem, za čas se přesunete do jiného resortu či na jiný post a my, kteří ještě pořád máme snahu, aby naše školství někam směřovalo, budeme mít oči pro pláč a výčitky, kam se to školství za naší aktivní éry dostalo.
Vážený pane ministře, předem bych se Vám chtěla omluvit, neboť nemohu splnit Váš požadavek a neseznámím pedagogický sbor s Vaším otevřeným dopisem ze dne 3. června 2008. Nezlobte se, ale musela bych se stydět za jeho obsah za Vás.
Především, pokud jste chtěl „pádně“ argumentovat, proč není stávka v dané situaci vhodná, měl jste napsat otevřený dopis včas (termín stávky je znám již delší dobu), tedy s dostatečným předstihem, než jsme provedli veškerá opatření.
V prvé řadě jste však měl uvést opravdu pádné důvody, které by skutečně slibovaly zlepšení celé situace v oblasti školství. A co mne nejvíce mrzí, ve Vašem dopise není ani zmínka o nepedagogických pracovnících škol, kteří například v základním školství tvoří minimálně čtvrtinu z celkového počtu zaměstnanců. Zřejmě si vůbec neumíte představit, jak složité je na tato místa dosadit odborné pracovní síly, vždyť jim kromě mrzkého platu nemáme co nabídnout.
Chápu, že jste do funkce nastoupil teprve před půl rokem a za tuto krátkou dobu nemůžete dělat zázraky. Ale nezlobte se, nikdo Vám ruku nelámal, abyste převzal resort školství. Dobře jste musel vědět, jak neudržitelná situace u nás ve školství panuje. Každý Váš předchůdce nechal školství společensky padnout o stupínek níže (pokud budeme mluvit o platech, není to stupínek, ale stupeň).
Všichni dobře víme, že ani 5 miliard Kč pro letošní a příští kalendářní rok školství v této republice nezachrání. Pouze se opět odsunul odrazový můstek pro valorizaci mezd vzhledem k inflaci a my, zaměstnanci školství, se opět propadli v porovnání platů v profesním žebříčku níže. Příliv několikanásobně vyššího objemu finančních prostředků měl přijít do školství už před několika lety, jako jednorázová injekce a odtud se pak vše odvíjet dále. Nyní už je pět minut po dvanácté, ale jedině touto cestou je snad možné školství ještě jakž takž zachránit.
Píšete o školské reformě, o důležitých změnách, které nás stojí a stály opravdu velké úsilí a mnoho času. A za co? Za „pusinky“! Pokud má být jakákoli reforma efektivní, musí být řádně připravena a naplánována, včetně její finanční a materiální podpory. To se ovšem nestalo. A já mám pocit, že se naši zákonodárci staví k resortu školství a nám zaměstnancům s tím, že když vše fungovalo za těchto podmínek doteď, proč by to tak nešlo dál. „Školy na reformě pracují, uvedly ji v život, aniž bychom to jakkoli finančně podpořili, tak proč bychom v tomto směru měli něco měnit. Na chvíli je umlčíme sliby (viz např. Váš otevřený dopis) a vše zase bude nějakou dobu fungovat v klidu dál.“ Nezlobte se, ale zřejmě už nebude.
Zástupy zájemců o zaměstnání ve školství (a především o učitelská místa) před školami zrovna nestojí, pedagogické sbory „stárnou“, stávající pedagogové se v podstatě nemusí obávat žádné konkurence, což v každém případě budoucnosti školství v tomto státě neprospívá. A muži, kteří například zrovna ze základním školství zcela vymizeli a jejich přítomnost tolik schází, Ti už nenastoupí v žádném případě. Důvody všichni známe. A Vy se snažíte uchlácholit pedagogy bez vysokoškolského vzdělání či příslušné kvalifikace tím, že budou moci zahájit studium až do konce roku 2014. Prosím Vás, to přece chráníte pouze sami sebe, aby v tomto státě měl ještě vůbec kdo učit.
Já sama jsem před několika lety v mnoha bodech návrh stávajícího „školského zákona“ připomínkovala, nic z toho nebylo vzato v potaz a byly to přesně ty pasáže, které jsou nyní považovány za nešťastně formulované apod. A teď se budete „bít v prsa“ za to, že připravujete novelu. (Doufám, že pokud opravdu bude a bude platit od 01.09.2008, spatří světlo světa poprvé v průběhu měsíce září, kdy bude již nový školní rok v plném proudu, jak bývá u vydávání vyhlášek, pokynů apod. v případě MŠMT „dobrým“ zvykem.) Ne, že bych byla natolik prozíravá, ale tato pochybení byla patrna pro pedagogy z praxe na první pohled, ale koho to zajímá, lidé od stolu a bez praxe to vidí lépe. Nejmenovaná kolegyně, která Vám již včera napsala otevřený dopis, jenž byl zveřejněn, měla pravdu. „Pedagog v tomto státě není hybatelem, důležitý je úředník, to je „vědec“.“ Ale takhle to školství u nás nebude fungovat nikdy. Vy se hájíte, o co vše jste se doposud zasloužil. Ale jak bývá zvykem, za čas se přesunete do jiného resortu či na jiný post a my, kteří ještě pořád máme snahu, aby naše školství někam směřovalo, budeme mít oči pro pláč a výčitky, kam se to školství za naší aktivní éry dostalo. To přece nelze, podstatné změny ve financování školství se nemohou odkládat už ani o den.
O připravované úpravě pracovní doby pedagogických pracovníků se raději ani nebudu zmiňovat. Považuji to v dané situaci pouze za dobrý manipulační tah k ovlivnění řadových pedagogů. My ředitelé, ale i pedagogové, kteří chceme aby organizace (škola) kvalitně fungovala, víme, že doba strávená na pracovišti nad rámec doby nezbytné je stejně potřebná a vzhledem k již zmiňované reformě a jiným povinnostem, dokonce nutná. Přínosem by byla opravdu pouze flexibilita při rozložení jejího plnění. Takže tím jste nás opět neohromil.
Bylo by toho daleko a daleko více, co vše by patřilo mezi stěžejní problémy ve školství. Ale mne opravdu „nadzvedl“ Váš dopis, a tak jsem reagovala pouze na pár pasáží v něm uvedených.
Na závěr si musím postesknout, o žácích a jejich budoucnosti, jako většinou, ani slovo. To je smutné, úředník na prvním místě a žák na posledním. Úžasné školství, s kým a pro koho?
Všichni zaměstnanci naší školy (včetně provozních, kteří Vás sice zrovna moc nezajímají, ale pro zdárný chod našich škol jsou velmi důležití) stávkovat budou! Nemáme totiž jinou možnost jak v tomto státě bojovat za svá lidská i zaměstnanecká práva. Kdyby se k nám stát choval důstojně, věřte, že bychom se raději věnovali našim žákům a nečinili problémy ani sobě, ani žákům a jejich rodičům. Bohužel tomu tak není a řešení situace ve školství nesnese prodlení už ani o minutu.
dokument
0 komentářů:
Okomentovat