Oprávněně se říká, že žáci a studenti náležitě ocení svoje učitele, až když opustí školu a vstoupí do života. Teprve další studium a samotný život je tím správným metrem a objektivním měřítkem, jak škole a učitelé absolventy připravili.
Snad právě proto se mnozí rádi do své staré školy vracejí a svěřují se svým bývalým učitelům. Snad proto jsou tolik v oblibě absolventské srazy,kde se bývalí spolužáci setkávají po létech, často v prostorách své „staré“ školy a se svými bývalými učiteli. Snad a možná i proto patří internetové stránky http://www.spoluzaci.cz/ k nejnavštěvovanějším.
Ve své úvaze obracím pozornost na ty kteří školu opustili v předcházejících létech a vrací se do ní náhodně, kdykoliv se objeví v její blízkosti. V poslední době jejich četné návštěvy vyvolaly polemiku v učitelském sboru. Pouštět tyto žáky do školy, nebo jejich přítomnost ve škole a často i ve výuce zcela zakázat? Stalo se tak po medializovaném případu absolventů ZŠ z Lysé nad Labem, kteří v budově školy způsobili incident, který si vynutil okamžité vyklizení školní budovy a předčasné ukončení výuky.
K odpovědi na otázku, zda také návštěvy tolerovat či ne, je potřeba zamyslet se nad smyslem a důvodem takových návratů. Zajímavým zjištěním je skutečnost, že nejvíce se do své bývalé školy vracejí právě ti žáci, kteří v ní měli kázeňské a vzdělávací problémy. Ještě v minulém školním roce se nemohli dočkat dne, kdy ze školy definitivně odejdou a teď, když jsou pryč, se do ní tak často vracejí. Proč to dělají? Je na místě podezření, že řada z nich to bere jako provokaci nebo důvod k setkání s bývalými „kamarády“, se kterými prostřednictvím návštěvy školy oživují komunikaci. Jejich setkání s bývalými učiteli využívají k těžko ověřitelným informacím, jak si na nové škole dobře vedou a snaží se tím dokázat, že kritika jejich školní práce byla nespravedlivá. Často se dožadují vstupu do třídy při výuce a pouhou svojí přítomností logicky výuku narušují. Až potud dávám za pravdu těm kolegům a kolegyním, kteří mají na takovou přítomnost absolventů jediný názor: Jejich vstup do školy zakázat.
Jsou tu ale i jiné možné důvody. Každý učitel zná situaci, kdy potká svého bývalého žáka, který s při setkání nepozdraví, nebo vás evidentně přehlídne. Někdy dokonce přejde na druhou stranu ulice, jen aby nebyl svým bývalým učitelem osloven. Asi máte podobnou zkušenost v tom, že tímto způsobem chování trpí spíš žáci velmi dobří, často premianti třídy. Důvody, proč tak činí tady nechci rozbírat a jistě bych jich našel několik. Naopak často ti, kteří byli předmětem konfliktů a přestupků, pozdraví bez problémů a sami setkání se svým bývalým učitelem vyhledávají. Dokonce přiznávají nesprávnost svého chování a omlouvají se za to, jak ve škole působili. Hovoří o tom, že se poučili a jsou dnes na nové škole jiní a bezproblémoví. Taková setkání jsou pro učitele zajímavá a hovoří zase spíše pro umožnění takových setkání učitelů a bývalých žáků školy.
Jak tedy vyřešit naznačený problém? Domnívám se, že tu velkou roli hraje tradice a léty ustálené postupy. Vše ale potřebuje svůj řád. Domnívám se, že pouštět návštěvy do vyučování není příliš vhodné. Taková neplánovaná návštěva určitě atmosféru třídy a styl vyučování změní naruší. Příležitostí k takovým návštěvám jsou Dny otevřených dveří, kde je naopak přítomnost návštěv vítaná a vhodná. A kdo a kdy do školy přijde na náhodnou návštěvu, to lze upravit vnitřním předpisem v řádu školy. Například určit jeden den v týdnu, určitou dobu, která život školy tolik nenaruší. A kde mají na škole to štěstí, že zde mají dobrého školníka, ten žáky své školy ( i ty bývalé) zná a určitě dokáže rozhodnout, koho do školy v době vyučování pustit a koho zdvořile vykázat. Taková fungující služba u vchodu je nejlepší prevencí před iniciátory takových nepříjemných situací, která se stala ve zmíněné škole v Lysé nad Labem.
Oldřich Suchoradský
0 comments:
Post a Comment