Tato zkouška je pro absolventy učebních oborů stejně důležitá jako maturita pro žáky SOŠ a gymnázií.
Konference se konala 13.5.2008 v hotelu Pyramida, Bělohorská 24, Praha 6. Byly na ní představeny výsledky projektu a výhled do dalších let, během nichž by zkouška měla být zavedena do škol. Tisková konference se uskutečnila od 13,30 hodin.
Školy a zaměstnavatelé se dohodli na obsahu nových závěrečných zkoušek pro žáky učebních oborů. Pro všechny nově tvořené širší obory díky tomu vznikla jednotná zadání, která byla prakticky vyzkoušena ve školách.
V současnosti si školy samy určují obsah zkoušek a jejich úroveň se proto liší. Naopak při použití jednotného zadání pro každý obor by měly zkoušky dosáhnout celkově lepší úrovně a jejich výsledky by měly být vzájemně srovnatelné. Novou závěrečnou zkoušku má na starosti Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) v rámci projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Kvalita I, na nějž přispívá Evropský sociální fond.
I když v posledních letech poklesl zájem uchazečů o učební obory, neznamená to, že by potřeba schopných pracovníků v této oblasti byla menší. Naopak s každou novou investicí se zájem o kvalitně vyučené absolventy SOU zvyšuje. Spolu s tím se ovšem často zvyšují i nároky na to, aby školy zaručily určitou úroveň svých absolventů, kteří budou dobře připraveni pro praxi v oboru a navích budou schopni se přizpůsobit požadavkům zaměstnavatelů na zvládnutí nových technologií. „Právě nové pojetí závěrečných zkoušek je jednou z aktivit, které by mohly výučním listům dodat potřebnou vážnost,“ říká ředitel odboru koncepce vzdělávací soustavy a dalšího vzdělávání MŠMT Jaromír Krejčí.
Fakt, že zkoušky budou napříště jednotné pro každý obor, neznamená unifikaci škol, ale to, že se budoucí zaměstnavatelé budou moci ve větší míře než dosud spolehnout na výsledky práce škol. Školy budou ve vlastním zájmu dbát nejenom na to, aby jejich výuka byla efektivní, ale také více respektovat požadavky praxe. Zaměstnavatelé pak budou mít lepší informaci o tom, co všechno absolvent ovládá, a jistotu, že k nim přijde pracovník připravený pro moderní provoz a motivovaný pro další vzdělávání.
Co je na zkoušce nového
Nová závěrečná zkouška je koncipovaná v souladu s rámcovými vzdělávacími programy pro odborné školy. Neměla by napříště ověřovat encyklopedické znalosti žáků, ale zjišťovat, zda jsou dobře připraveni pro praxi či zda nabyli tzv. klíčových kompetencí, tedy například jestli jsou schopni řešit problémy či pracovat s informacemi. Novým prvkem ve zkoušce jsou otázky ze světa práce, jejiž zodpovězením by žáci měli prokázat, že si budou vědět rady při svém vstupu na trh práce. Další novinku představují samostatné odborné práce, které se uplatňují zatím je v některých oborech (např. kuchař, kadeřník). Žáci je zpracovávají s předstihem a při závěrečné zkoušce je obhajují.
Školy se musely dohodnout se zaměstnavateli
Pro přípravu každého jednotného zadání vznikl řešitelský tým, v němž bylo zastoupeno několik škol vyučujících daný obor, zástupci podnikové sféry a odborní pracovníci NÚOV. Přestože to v některých případech nebylo jednoduché, dokázali se všechny strany dohodnout na tom, co je pro daný obor nejpodstatnější a to pak zařadit do jednotného zadání. Tento fakt patří k nejvýznamnějším výsledkům projektu. Pod vlivem zaměstnavatelů jsou také zkoušky víc než dříve zaměřeny na reálnou praxi v podnicích a absolventi by tak měli lépe obstát na trhu práce.
Pracovníci NÚOV se často setkávají s dotazy, proč ústav víc nepodporuje učební obory, po jejichž absolventech je v současnosti tak velká poptávka na trhu práce. Stát ale nemůže (a ani nechce) mladým lidem nic přikazovat. Může ovšem pracovat na obsahu vzdělávání, aby byl co nejkvalitnější a zároveň atraktivní pro žáky. Proto také Národní ústav odborného vzdělávání připravuje nejenom rámcové vzdělávací programy, ale v případě učebních oborů také nové závěrečné zkoušky.
Podle ředitele NÚOV Miroslava Procházky je velmi důležité, jakým způsobem se na nových zkouškách pracuje: „Za nejpodstatnější věc považuji to, že se tyto zkoušky nepřipravují od stolu, ale že se na jejich obsahu domlouvají školy přímo se zaměstnavateli v daném oboru. Ti pak mají přímý vliv na to, jaké dovednosti žáci učebních oborů získají, a pro takto připravené absolventy budou jistě vytvářet ve svých podnicích co nejlepší podmínky pro jejich uplatnění. A co je snad stejně významné – že se školy zúčastňují na přípravě nové závěrečné zkoušky dobrovolně a navíc ve vekém počtu.“
Jak projekt probíhal
Příprava nové závěrečné zkoušky v rámci projektu Kvalita I začala v roce 2005. Od té doby každý rok stoupá počet oborů, pro něž už bylo vytvořeno jednotné zadání. V minulém školním roce jich bylo 41 a novým způsobem závěrečnou zkoušku skládalo cca 10.000 žáků na 200 školách zapojených do projektu. Letos zahrne příprava jednotných zadání všechny tříleté učební obory (kterých by po redukci počtu oborů mělo zůstat 70) a při závěrečných zkouškách je využije cca 55 % škol s učebními obory. Aby jednotná zadání mohla sloužit všem školám, měl by v příštích letech vzniknout automatizovaný informační systém s databází jednotných zadání, který by zajistil bezproblémovou komunikaci se školami.
Cílem systémového projektu ministerstva školství KVALITA I je vytvoření systému hodnocení a monitorování výsledků vzdělávání. Partnery MŠMT při řešení projektu jsou NÚOV, Ústav pro informace ve vzdělávání a Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Projekt je financován Evropským sociálním fondem a rozpočtem ČR.
NÚOV
0 komentářů:
Okomentovat