V pondělí 12. 5. 2008 se koná již druhé Inovační fórum, nad kterým přijali záštitu premiér Mirek Topolánek a ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška. Na tomto Inovačním fóru bude zahájena veřejná diskuse k první verzi Bílé knihy terciárního vzdělávání, kterou MŠMT zveřejnilo na svých internetových stránkách.
Kompletní text Bílé knihy si můžete stáhnout zde:
Bílá kniha terciárního vzdělávání - Prvné verze určená k veřejné diskusi (1,05 MB)
Bílá kniha terciárního vzdělávání je koncepční a strategický dokument, který stanoví, jakým směrem by se mělo terciární vzdělávání v ČR vyvíjet v následujících 15 až 20 letech, a formuluje potřeby společnosti a očekávání vlády a vnějších aktérů od terciárního vzdělávání (vysokých a vyšších odborných škol). Práce na Bílé knize vyplynuly z diskuse k rámcovému návrhu reformy terciárního vzdělávání na zasedání vlády dne 7. března 2007 v Kolodějích. Na konci června 2007 tým připravující Bílou knihu předložil k diskusi základní teze. Nyní je předkládána k veřejné diskusi první verze Bílé knihy, ve které jsou již zapracovány připomínky řady významných institucí a osobností.
„Bílá kniha reaguje na měnící se požadavky společnosti na vysoké školství. Řeší rámec a podmínky, za nichž bude toto terciární vzdělávání probíhat. A řeší je komplexně, takže se zabývá jak otázkami souvisejícími s řízením vysokých škol a jeho změnami, propojením výzkumu a vývoje s vysokými školami, tak finanční podporou studentů atd. Pokud by se tedy měla započatá veřejná debata o Bílé knize zúžit toliko na diskusi o případném zavedení odloženého školného, považoval bych to za bagatelizaci práce celého týmu, který se na vzniku Bílé knihy podílel. Už proto, že školné nehraje v textu Bílé knihy nijak zásadní roli a tato vláda - v souladu se svým programovým prohlášením - školné nezavede,“ komentuje dokončení první verze dokumentu ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška.
Bílá kniha terciárního vzdělávání navazuje na zprávu o stavu českého vysokého školství připravenou experty OECD (Tertiary Education Review) z roku 2006, která pojmenovala hlavní problémy, před kterými naše vysoké školy stojí, a v hrubých obrysech též doporučila některé reformní kroky. Východiskem pro přípravu Bílé knihy byla i závěrečná zpráva OECD k terciárnímu vzdělávání v zemích OECD zveřejněná 4.4. 2008 v Lisabonu.
Vývoj v rozvinutých zemí světa posledních desetiletí jasně dokazuje, že kvalitní a silný sektor terciárního vzdělávání je hybnou silou hospodářského a společenského rozvoje. Bílá kniha terciárního vzdělávání vychází z předpokladu, že má-li naše vysoké školství tuto roli hrát, musí se jeho reforma odehrát v řadě oblastí současně, jen tak bude účinná a přinese očekávané efekty.
V prvé řadě by mělo dojít ke změnám v samotné struktuře našeho terciárního vzdělávání. Celý systém terciárního vzdělávání se musí vnitřně mnohem více diferencovat podle toho, jaké hlavní cíle budou jednotlivé vzdělávací instituce sledovat, jaké bude jejich hlavní poslání. Proto by kromě převážně profesně zaměřených škol „bakalářských studií“, které umožní systém více otevřít bez rizika snížení kvality, měly postupně vzniknout typické výzkumné fakulty nebo ústavy, případně celé univerzity, které se soustředí zejména na špičkový výzkum a doktorská studia. V tomto směru práce na Bílé knize probíhají v koordinaci s Radou pro výzkum a vývoj, která připravila a realizuje Reformu systému výzkumu, vývoje a inovací.
Výrazně se musí změnit i systém financování tak, aby vysoké školy dostaly na jedné straně větší jistotu v tom, s jakými prostředky mohou dlouhodobě počítat („základní“ financování), na druhé straně však musí být v mnohem větší míře než dnes zainteresovány na tom, jak kvalitní vzdělání poskytují, jak naplňují očekávání zaměstnavatelů a jakých výsledků dosahují ve výzkumu a vývoji. Vynikající a dynamické školy musí mít výrazně vyšší rozpočty než školy průměrné. Naše vysoké školy se stále potýkají s nedostatkem financí, současný systém financování ale někde vede k plýtvání zdroji. Přitom dobře umístěné investice do terciárního vzdělání mají velkou návratnost a jsou podmínkou hospodářského růstu v budoucnosti.
V souladu s doporučeními OECD Bílá kniha otevírá diskusi k možné formě spoluúčasti studentů, která však v tuto chvíli není centrálním prvkem reformy. Nejprve musí dojít k zásadním změnám ve financování a podpoře studentů. Bílá kniha navrhuje zavést státem poskytované nízkoúročené půjčky a granty na krytí nákladů spojených se studiem, spoření na vzdělání a efektivnější systém sociálních stipendií. S ohledem na to, že stále více studentů vstupuje do terciárního vzdělávání později, navrhuje též prolomit zákonem stanovenou hranici 26 let pro poskytování výhod studentům. Podmínkou ovšem musí být přísně stanovené podmínky bránící zneužívání těchto výhod.
Rovněž v souladu s doporučeními OECD Bílá kniha navrhuje výrazné změny v řízení vysokých škol. Jejich cílem je posílení autonomie vysokých škol a jejich odpovědnosti za vlastní rozvoj. Řada vysokých škol má dnes vyšší rozpočty než středně velké podniky, čemuž je třeba přizpůsobit i správu těchto prostředků. Z tohoto důvodu bude nezbytné lépe a efektivněji nastavit vztahy mezi managementem škol (rektoři, děkani), jejich správními radami a vědeckými radami (zajišťujícími různé aspekty vnější kontroly) a samosprávou (akademické senáty). Vnitřní uspořádání samotné instituce je nutné vzhledem k různorodosti vysokých škol ponechat na jejím rozhodnutí, ale zároveň je také nutné posílit vnější vliv na strategické řízení takové instituce. Zásadní kroky je třeba učinit v podpoře propojení vysokých škol se základním i aplikovaným výzkumem a ve spolupráci vysokých škol s podniky a regiony.MŠMT
0 komentářů:
Okomentovat