MŠMT: Novela zákona přináší zlepšení postavení pedagogických pracovníků

Ze všech dostupných analýz je zjevné, že v České republice musí dojít ke změnám ve vzdělávacím procesu a výchově dětí. Kurikulární reforma (školní vzdělávací programy místo osnov) znamená první krok na této cestě, ale vytvoření tvůrčí atmosféry ve školách je neméně důležitou a nevyhnutelnou podmínku. Primárním hybatelem jakýchkoliv pozitivních změn je ovšem samotný pedagog. Proto Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pracuje na zlepšení těch jeho pracovních podmínek, které jsou řešitelné pomocí legislativní změny. „Je třeba cíleně se zamyslet nad podmínkami pedagogické práce v širším kontextu. Mám na mysli kariérní řád, motivaci, odměňovaní, pracovní prostředí a tak dále,“ říká ministr Ondřej Liška. „Naším cílem je najít možnost, jak podpořit aktivní, činorodé, profesionální učitelky a učitele, protože jen oni jsou schopni reformu uvést v život.“

Novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou předkládá ministr Ondřej Liška, se zaměřuje na odstranění zbytečných kvalifikačních bariér, zvýšení prostupnosti mezi kvalifikacemi a zpřesnění podmínek pro nekvalifikované pracovníky. Změny povedou také k usnadnění pracovních podmínek a zjednodušení řízení škol. „Tato úprava řeší několik zásadních problémů, které školskou veřejnost pálí už několik let, ale dosud se nenašla politická vůle je řešit. Teď se to změní,“ slibuje Liška.

Z hlediska provozu škol je nejdůležitější změnou úprava v termínech pro zahájení pedagogického studia na vysoké škole pro ty učitele, kteří příslušnou kvalifikaci dosud nemají (dosud museli začít se studiem do konce roku 2009, nyní se termín posouvá na konec roku 2014). Zpřísňují se však podmínky pro ty, co teprve do škol nastoupí – musí zahájit studium do 2 let. Novela také zmírňuje kritéria pro udělení výjimky z odborné kvalifikace – zde je MŠMT především vedeno snahou neztratit ani jednoho kvalitního učitele, který již ve škole dlouhodobě působí.

„Nikdy nám nešlo o to, aby mohli učit středoškoláci,“ zdůrazňuje Ondřej Liška. „Učitel má mít vysokoškolské magisterské vzdělání a novela to teď znovu potvrzuje.“ Smyslem úpravy je podle něj snaha vyjít vstříc ředitelům škol, kteří by podle starého znění zákona museli k 1. lednu 2010 propustit téměř 20 % pedagogů bez potřebné kvalifikace. „Není snad třeba dodávat, co by to pro některé školy znamenalo. V podstatě by se řada z nich mohla zavřít,“ vysvětluje ministr a dodává, že zdrojem problémů je mimo jiné i nedostatečná nabídka distančních a kombinovaných forem studia, jehož absolvováním mohou nekvalifikovaní pedagogičtí pracovníci odbornou způsobilost získat. „Pedagogické fakulty by měly být v tomto směru mnohem pružnější,“ říká Liška.  Spíš bych se na jejich místě zamyslel, co mohou pro změnu současného stavu udělat samotné fakulty. Jejich postoj k učitelům, kteří si chtějí doplnit vzdělání a vyhovět tak zákonným podmínkám, je poněkud nevstřícný.“ 

Další významnou zákonnou úpravou, která usnadní provoz škol, je legalizace praxe, podle níž může ředitel školy využít učitele druhého stupně pro výuku některých předmětů na prvním stupni a naopak. „Mnoho ředitelů se obávalo k podobnému kroku přistoupit, protože to staré znění zákona výslovně nedovolovalo. Pokud náš návrh projde, budou mít jistotu, že zmíněné opatření, které může provoz školy výrazně usnadnit, je zcela legální,“ říká ministr Liška.
Cílem novely je také obecně usnadnit prostupnost kvalifikací mezi 1. a 2.stupněm ZŠ a střední školou. Učitel 2.stupně ZŠ dnes například nemůže učit na střední škole, aniž by musel absolvovat rozsáhlé studium na VŠ.

Novela zákona o pedagogických pracovnících také konečně upravuje pracovní dobu učitele, kolem které se vedla řada diskuzí v souvislosti s platností nové verze Zákoníku práce. „Mluvilo se o tom, že učitelé musí ve škole setrvat i v době, kdy už neučí, aby splnili kvótu osmi hodin. Druhá varianta byla stejně špatná: pedagog sice mohl jít domů, ale z ustanovení Zákoníku práce vyplývalo, že může po řediteli chtít úhradu nákladů např. na energie či vodu ve své domácnosti, protože tam vykonává práci,“ připomíná ministr školství bizarní dopady plošného výkladu některých ustanovení Zákoníku práce.  

Na pedagogické pracovníky, kteří dosud neměli speciální úpravu pracovní doby, se podobně jako na většinu jiných zaměstnanců vztahuje obecná úprava pracovní doby v zákoníku práce. „Tato je však vzhledem ke specifičnosti pedagogické práce nevyhovující, a proto navrhujeme úpravu odlišnou,“ zdůrazňuje Ondřej Liška.  Z jeho návrhu vyplývá, že pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době kromě přímé pedagogické činnosti také práce související, jejichž demonstrativní výčet je upraven v pracovním řádu. Návrh jasně stanoví případy, kdy je přítomnost pedagogického pracovníka na pracovišti nezbytná a dále upravuje možnost dohody ředitele s pedagogickým pracovníkem na výkonu prací souvisejících s přímou pedagogickou činností doma, resp. na jiném místě, než je pracoviště zaměstnavatele. Náklady spojené s výkonem této práce ponese pedagogický pracovník, pokud se s ředitelem nedohodne jinak.

V souvislosti se snahou Ondřeje Lišky zkvalitnit vzdělávání učitelů a propojit kvalitu jejich práce se systémem odměňování představil ministrův poradce prof. Karel Rýdl  předběžné návrhy týmu složeného ze zástupců pedagogických fakult i školské veřejnosti na standardizaci profesních činností učitele. „Prakticky všechny členské země OECD v současné době hledají formulovaný standard profesních činností učitele, který by se stal nástrojem pro hodnocení kvality výkonu pedagogů,“ upozorňuje Liška. „Důvodů, proč jsem inicioval tuto snahu i u nás, je několik: potřeba jasného formulování požadavků na vzdělávání učitelů na fakultách, vytvoření funkčního systému jejich dalšího vzdělávání a pak samozřejmě potřeba více spojit učitelský plat s kvalitou práce. Další zvyšování mezd učitelů nelze do budoucna zajistit jen a pouze plošně pomocí tarifní složky platu. Např. mladé a schopné pedagožky a pedagogy ve školách neudržíme příslibem, že jednou, po dvaceti letech praxe, budou brát celkem slušné peníze. Ředitelé musí mít v ruce nástroj, jak odměňovat kvalitu formou odměn, osobního hodnocení apod. Standardizace profesních činností má za cíl být jim v tomto směru vodítkem,“ uzavírá Liška.


Přílohy k tiskové zprávě:

 O novele zákona o pedagogických pracovnících (130,50 KB)
 O projektech MŠMT na podporu pedagogů (116,00 KB)
 O standardizaci profesních činností učitele (2.78 MB)

MŠMT