MŠMT: Český rozhlas - Rádio Česko: Rozhovor s Ondřejem Liškou

Ministr školství kromě jiného říká: Tak ve Finsku po zavedení reforem v základním školství odešlo 30  % pedagogů, a to těch méně kvalitních. A já si nemyslím, že by tohle mělo být naším cílem. Já si myslím, že ten postup nebo ten proces by měl být postupný, a proto jsem už představil postupně celou škálu, celou řadu různých opatření, která by měla přispět k tomu, aby se z našeho základního školství stalo školství moderní, otevřené. Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
Od mikrofonu zdraví a příjemný poslech přeje Ondřej Černý. Dnešním hostem je ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška. Dobrý den, vítejte.

Ondřej LIŠKA; ministr školství /SZ/
--------------------
Dobrý den.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
Na začátek k aktuálním tématům. Zítra bude sněmovna hlasovat o nedůvěře vláda. Vy jste teď přišel z jednání poslaneckého klubu vaší strany. Je jednotný a můžete říci, že všech šest poslanců Strany zelených se nepřipojí v žádném případě k opozici?

Ondřej LIŠKA; ministr školství /SZ/
--------------------
Nemám o tom pochyb.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
Tedy ani Věra Jakubková, případně Olga Zubová?

Ondřej LIŠKA; ministr školství /SZ/
--------------------
Nemám pochyb o tom, že nikdo z nás nevysloví nedůvěru.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
Ještě jedno aktuální téma týkající se majetkových přiznání ředitelů. Novela zákona o střetu zájmů o ředitele škol rozšířila okruh, jež musí každoročně předkládat majetková přiznání. Vy jste slíbil, že v tomto týdnu navrhnete změnu, která by je této povinnosti zprostila. Zařadit ji chcete do novely školského zákona. Nehrozí, že by Ústavní soud mohl tento postup označit za přílepek a tuto změnu zruší?

Ondřej LIŠKA; ministr školství /SZ/
--------------------
Něco takového by samozřejmě hrozit mohlo a já jsem si pro jistotu vyžádal minulý týden přerušení tohoto bodu tak, aby případně, že to bude vhodné, jsme mohli dnes v rámci druhého čtení načíst takovou úpravu, která by vyňala ředitele škol z této povinnosti. Nakonec po té rešerši, kterou jsem si udělal v těch minulých hodinách a dnech, tak se ukazuje, že skutečně bude vhodnější s tím přijít jako se samostatnou, se samostatným legislativním návrhem, nepřilepovat to tady k této novele školského zákona a zároveň já tady s tímto přijdu v podstatě hned na příští plénum tak, aby skutečně ředitelé, kterých by se to týkalo vlastně až od roku 2009, takže tam nehrozí žádné prodlení, aby prostě měli jistotu, že z této povinnosti vyňati budou. Ona se tam dostala nešťastnou náhodou, unikla pozornosti všech, a to především proto, že v tom pozměňovacím návrhu, který padl až ve druhém čtení od jednoho z poslanců, bylo myšleno především na úředníky, nikoliv ředitele, ale ti ředitelé, kteří do téhle kategorie patří, tak tam byli samozřejmě automaticky zahrnuti také. Já si myslím, že to je špatně, že ředitelé by do této povinnosti podávat majetková přiznání být zahrnuti neměli a do měsíce tahle změna bude v parlamentu.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
Řešit také chcete problém s nedostatečným vzděláním učitelů. Ostrou debatu už v minulosti podnítil návrh poslanců z řad ODS Waltera Bartoše a Petra Plevy, aby na školách mohli učit i kantoři bez vysokoškolského vzdělání. To odmítáte. Malé procento učitelů, kteří požadované vzdělání nemají, by však prý mohlo dočasně ve školství zůstat. Do kdy a na základě jakých podmínek?

Ondřej LIŠKA; ministr školství /SZ/
--------------------
To je vlastně už dnešní stav. Už dnes vlastně ve školství zůstávají učitelé, kteří mají pouze maturitu, nemají vysokoškolské vzdělání a my přemýšlíme, jak z této situace ven. Protože se ukázalo, že ani ten odklad do roku 2009, kdyby už měli učit pouze učitelé s vysokoškolským vzděláním, tak to mnozí nebudou moci stihnout. A my tady řešíme vlastně jakési, jakousi sadu opatření a zároveň i velmi přesně definovaných a dočasných výjimek, které by umožnily, aby těm, kteří si to vzdělání ještě opatřit chtějí a mohou, aby tak v dohledné době učinit mohli. Ale samozřejmě nesouhlasím absolutně s tím, co bylo diskutováno v těch minulých dnech na základě manipulativního článku z deníku Právo, že bych cokoliv takového prosazoval. Ne, rozhodně ne. Učitelé, pedagogové musejí mít vysokoškolské vzdělání, a to, že jsme dnes v této situaci, tak spíše svědčí o tom, že učitelům nebylo nabídnuto v dostatečně velké míře možnost vzdělávat se, doplnit si toto vzdělání a samozřejmě někteří z nich budou muset odejít, a to právě ti, kteří odmítnou si to vzdělání doplnit.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
I z toho důvodu jsem zmínil jména poslanců za ODS Waltera Bartoše a Petra Plevy, kteří s tím přišli první. Je tedy ten rok, který se posouvá z roku 2009 na rok 2014, aby vše se bez problémů stihlo?

Ondřej LIŠKA; ministr školství /SZ/
--------------------
Ne, já nepředpokládám, že by ta lhůta byla takto dlouhá, navíc by ty výjimky měly existovat skutečně pouze v omezené míře. My na jedné straně máme samozřejmě před sebou tu vizi optimum, kdy učí pouze učitelé s vysokoškolským vzděláním, ale zároveň víme, že třeba některé školy, jsem navštívil třeba některé z nich nedávno v Ústeckém kraji, v pohraničí, ty by bylo možné zavřít, protože se opírají o celou řadu zkušených učitelů, ale přece jenom ne s odpovídajícím vzděláním. Takže ten konkrétní aktuální stav je nyní takový: My dokončujeme přípravu zákona o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Ta by měla obsahovat, jak jsem řekl, určitá opatření a zároveň sadu dočasných výjimek, ale o tom, jak přesně budou vypadat, o tom ještě nyní jednáme s kraji, se zřizovateli, s odbory a dalšími tak, aby to skutečně vyhovovalo všem stranám a zároveň tam byl silný tlak na doplnění vzdělání.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
Je tedy ještě ve hře návrh, kdy by si ředitelé mohli ponechat učitele starší pětačtyřiceti let, když má už delší než desetiletou praxi a je kvalitní, dobře hodnocen?

Ondřej LIŠKA; ministr školství /SZ/
--------------------
Ano, taková, řekněme, tento typ, tento model si myslím, že bude nějakým způsobem do té novely zahrnut, ale o těch konkrétních číslech, to znamená, věku, odučených letech a kvalitě, o tom ještě vedeme další jednání.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
Tedy nehodláte případně přistoupit k nejzazšímu kroku, k něčemu podobnému, co je v justici, to znamená, že soudní čekatelé jsou nějakým způsobem posíláni do oblastí, kde je nedostatek učitelů, něco podobného tedy do budoucna nehrozí?

Ondřej LIŠKA; ministr školství /SZ/
--------------------
Nemyslím si, ne, tohle nehrozí. Skutečně my nyní jednáme o tom, aby na jedné straně byl naprosto jasný, jak se říká deadline, aby existoval jasný termín, který už se nebude dále posunovat, po kterém tito učitelé, kteří si nedoplní vzdělání, skončí, ale zároveň tady bude jasná, přístupná možnost to vzdělání si doplnit. O těch výjimkách, které tolik přitáhly pozornosti, o těch je třeba se bavit, ale nikdo z mých úředníků, ani já sám jsme neměli intenci z toho udělat standard. Je to skutečně jenom jakési přemostění mezi nežádoucím dnešním stavem a tím budoucím.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
Deadline podle Ondřeje Lišky, poslední otázka k tomuto tématu?

Ondřej LIŠKA; ministr školství /SZ/
--------------------
No, já si myslím, že by to mělo být v řádu jednotlivých let. To číslo 2014 nepovažuju za správné.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
Duben jste si společně se školskými odbory vyhradili na vyjednávání o odměňování zaměstnanců škol a celkovém financování regionálního školství. Dnes je 29. dubna, předposlední den tohoto měsíce, kam jste se při vašich jednáních posunuli?

Ondřej LIŠKA; ministr školství /SZ/
--------------------
Myslím si, že jsme se posunuli podstatně a že se tady tato moje strategie vyplatila. To znamená, skutečně namísto nějakých mediálních vzkazů, debaty na ulici, přestávkách, že je lepší si sednout ke stolu ať už kulatému nebo hranatému a v co nejširším složení za účasti sociálních partnerů, ale i zřizovatelů, to znamená krajů, obcí a dalších odborníků, se pobavit o tom, jaké skutečné problémy stran objemu prostředků, efektivity vynakládání těchto prostředků a zároveň celkového systému financování regionálního školství vůbec dnes máme. Už ta definice sama o sobě, definice těchto problémů není vůbec jednoduchá a my jsme si rozčlenili tyto otázky do několika skupin, kterým se teď pracovní skupiny široce zastoupené věnují a ukázala se potřeba tedy, na tom jsem trval od začátku, že se budeme bavit nejenom o navýšení, plošném navýšení objemu prostředků, které jsou věnovány regionálnímu školství zvláště na platy, ale že chci tady tuto změnu, či navýšení spojit i s kvalitativní systémovou změnou a totiž dostat do systému financování také motivační prvek, a to takový, který by motivoval, aby za A: kvalitní učitelé zůstávali ve školství. A za B: aby do nich přicházeli noví a mladí. To znamená, není to nic proti těm kvalitním starým, ale pokud chceme skutečně s regionálním školstvím hnout, tak musíme v něm být schopni udržet a učinit jej atraktivní pro kvalitní a samozřejmě do budoucna i mladé pedagogy.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
Vy mluvíte o motivačním faktoru. Cosi podobného funguje přeci ve složce, která je pohyblivá, rozhoduje o ní ředitel. Kdo jiný by tedy rozhodoval o tom, nakolik je ten učitel ohodnocen lépe či hůře?

Ondřej LIŠKA; ministr školství /SZ/
--------------------
Ta netarifní složka, která takovéto ohodnocení stran kvality umožňuje, ta je podle mého názoru nedostatečná, protože není dostatečně vysoká, proto není ani motivační. Skutečně myslím si, že by… uvažujeme třeba o takovém modelu, že by se platový postup na základě odučených let v určitém věku zastropoval například a poté už by samozřejmě to hodnocení záleželo na kvalitě, a to by umožnilo na jedné straně mít prostředky, které by bylo možné věnovat těm, kteří učí kvalitně, kteří zavádějí inovativní metody, kteří se podílejí třeba na tvorbě kurikulárních dokumentů, ale zároveň by to nediskriminovalo starší učitele a kvalitně učící. Navýšení tady této netarifní složky, je podle mě právě tím motivačním prvkem. Ředitelé by i nadále měli o tomto rozhodovat, protože nejlépe svou školu znají. Ale aby se zabránilo nějakým situacím, které já si myslím, že ani tak moc nehrozí, ale přece jenom se někdy vyskytnout můžou, totiž, že by to bylo rozhodování, ohodnocení bylo ovlivněno třeba příbuzenskými nebo přátelskými vztahy, ti ředitelé musí mít od nás jasný, jasnou metodickou podporu, jak evaluovat, jak vyhodnocovat práci učitelů. No, a na tom spolupracujeme nyní s pedagogickými fakultami, s odborníky na jakémsi portfoliu vlastností, schopností, dovedností, které definují dobrého učitele, které definují jeho nebo její kvalitu. A tak to by mělo být právě vodítkem, závazným vodítkem těchto ředitelů nebo ředitelek, aby dokázali skutečně nestranně, nikoliv arbitrérně vyhodnotit přínos jednotlivých pedagogů.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
Chcete vycházet i ze zkušeností na vysokých školách, kde určité evaluace jednotlivých předmětů vycházejí z hodnocení studentů, takže v případě školství by to bylo například žáků a jejich rodičů?

Ondřej LIŠKA; ministr školství /SZ/
--------------------
Rozhodně. Já si myslím, že vůbec systém evaluace, a to té vnitřní i vnějších škol jednotlivých předmětů u nás nefunguje dobře. Myslím si, že je tady na místě, aby se posílila a změnila role České školní inspekce, která do značné míry shromažďuje data, která jsou pouze velmi omezeně využitelná pro to vyhodnocení kvality našeho školství. My nechceme, aby školní inspekce vyhodnocovala jenom ekonomické ukazatele a řekněme technického typu, ale aby nám skutečně podávala pravdivý obrázek o tom, jak se učí, s jakými výstupy, v jaké kvalitě, jaké prvky se na tom podílejí a tak dále. A myslím si, že právě tady toto, tato evaluace, která by měla být mnohem rozsáhlejší, to znamená, mělo by docházet k průběžnému hodnocení jak vnitřnímu těch škol samotných, to znamená sebe samých, tak i zřizovateli a rodiči, a toto by mělo být vodítkem pro hodnocení.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
Umně jste mi odešel od toho, co se děje, k tomu, jaké máte plány. Takže já se vrátím zpátky. Dnes se nechala místopředsedkyně školských odborů Markéta Vondráčková slyšet, že v příštím týdnu by se odboráři měli dozvědět, zda tedy dostanou přidáno nebo ne. Operovala také s tím, že v celé záležitosti je důležitou postavou ministr financí Miroslav Kalousek. S ním už jste tedy rámcově domluvený?

Ondřej LIŠKA; ministr školství /SZ/
--------------------
Tak ještě aby nebyl. Tak já jsem správce kapitoly 333, tedy školství, ale ten palec na státní kase samozřejmě drží ministr financí. To znamená, bez jednání s ministrem financí já nemohu učinit nic. A chci říci také to, že se necítím jakýmkoli způsobem tlačen, ani pod tlakem ze strany odborů jakkoliv třeba ta mediální vyjádření byla ostrá v minulých dnech a týdnech. Já vyjednávám o, řekněme, zlepšení patové situace ve školství ne proto, že bych k tomu byl tlačen, ale proto, že sám jsem přesvědčen o tom, že není utěšená a že není dobrá. Hledám řešení, nikoliv pouze ad hock, ale hledám řešení systémové, dlouhodobé, trvalé tak, abychom mohli učitele, kteří dnes učí, abychom je ve školství udrželi, motivovali a protože na nich především záleží úspěch kurikulární reformy a kvality vzdělávání. To znamená, já nevím, jestli se odbory dozví příští týden nebo za měsíc výsledky tohoto jednání. Dozví se je každopádně ve chvíli, kdy ta jednání budou uzavřena. Ta jednání nyní probíhají a já o nich budu včas informovat veřejnost.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
Kromě finančních prostředků předseda školských odborů František Dobšík také nezapomíná na nejdůležitější aspekty vzdělávacího procesu.

František DOBŠÍK; předseda školských odborů /ukázka/
--------------------
Teďka se rozjela reforma vzdělávání, že by se mělo do těch lidí investovat, aby byli opravdu motivovaní, že chtějí prostě změnit ten styl toho přístupu a udělat tu školu otevřenou, prostě moderní, komunikativní, ale musí mít nějakou vizi, že se o to někdo bude chtít postarat i finančně a tady je role pana ministra a v tom jsme připraveni ho podpořit, ale musí chtít on.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
Říká předseda školských odborů František Dobšík. Jaká je tedy vaše vize a praktické kroky, jak českou školu udělat otevřenou, moderní a komunikativní. Určité postupy jste zde popsal, ale přece jenom sám mluvíte, že ten stav není takový, jak byste si jej představoval.

Ondřej LIŠKA; ministr školství /SZ/
--------------------
Tak ve Finsku po zavedení reforem v základním školství odešlo 30  % pedagogů, a to těch méně kvalitních. A já si nemyslím, že by tohle mělo být naším cílem. Já si myslím, že ten postup nebo ten proces by měl být postupný, a proto jsem už představil postupně celou škálu, celou řadu různých opatření, která by měla přispět k tomu, aby se z našeho základního školství stalo školství moderní, otevřené. Je to, jak jsem říkal na začátku, způsob, jak motivovat kvalitní pedagogy bez ohledu na věk. Je to metodická, mnohem silnější metodická podpora pro výuku, než jaká byla doposud. Kurikulární reforma zůstala z velké části na papíře všude tam, kde se nevyskytli aktivní, inovativní učitelé. Tam, kde se vyskytli, tam ano, ale my nemůže být závislí pouze na jednotlivcích. My musíme mít systém, který vytvoří podmínky pro to, aby se výuka zkvalitnila úplně všude a další z opatření, která plánuji, to je, jak jsem říkal, i posílení role, změna role školní inspekce, která by měla více zjišťovat, více se soustředit na samotnou kvalitu. Ano, a připravuji samozřejmě i také další opatření, které by měly posílit roli ředitelů, měli by změnit financování regionálního školství tak, aby ty prostředky byly využívány skutečně efektivně. Jsou to potom takové dílčí změny, které ale podle mě mají poměrně veliký význam, například možnosti škol, zvláště venkovských, aby mohly být zachovány i přesto, že jejich počet žáků klesne pod tím zákonem stanovený limit. Existují obce, které chtějí školu třeba tři roky udržovat a rozvíjet i přesto, že nebudou mít třeba po tu stanovenou dobu dostatek žáků, ale ukazuje se, že třeba za ty tři, čtyři roky tam další děti budou. Zrušit školu je velmi snadné, znova ji obnovit je extrémně těžké. A s tím souvisí třeba i můj projekt komunitních škol a já jsem vytvořil pracovní skupinu na ministerstvu, která bude podporovat síť komunitních škol. Komunitní školy jsou školy, které vlastně samy sebe vnímají nejenom jako jakýsi formálně vzdělávací ústav, kam si děti chodí pro vědomosti, ale jakožto instituce, jakýsi středobod komunity, kde mají své místo aktivity volnočasové, občanské. Do školy a do jejího chodu jsou zatahováni aktivně rodiče, nevládní organizace. Ta škola, ukazuje se ze zahraničí, že takovéto školy, které do takovéhoto programu vstoupily, tak nejenom, že se staly silným komunitním motorem, ale že zároveň kvalita vzdělání a celková atmosféra a psychosociální rozvoj takovýchto dětí vykazoval jednoznačně vyšší kvalitu než v těch jiných školách. To znamená, já si představuji optimálně, že by velká část českých škol se minimálně sžila s myšlenkou komunitních škol a začala sama sebe vnímat jakýsi otevřený prostor, který není jenom pro děti, ale i pro jejich rodiče a občanskou společnost.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
Velkou změnu za svého působení na ministerstvu školství nastartovala už vaše předchůdkyně Dana Kuchtová, a to v podobě rámcových programů. Jak se tento model osvědčuje?

Ondřej LIŠKA; ministr školství /SZ/
--------------------
Ten model je podle mě nepochybně správný. Tady je tedy podstata kurikulární reformy, která pomalu už tedy prostoupila základním školstvím a nyní se dotkne i středních škol. Souvisí to i koneckonců s maturitou a státní maturitní zkouškou. Já si myslím, že to je správné. Já jsem navštívil dneska už nespočet škol, který různým způsobem, individuálním způsobem se chopily právě příležitosti inovovat svoji výuku na základě těchto rámcových programů a navštívil jsem třeba úžasnou školu ve Šluknovském výběžku, která, je to škola Gabriely Pelechové, která nejen integruje, řekněme, děti z běžného prostředí, pardon, děti z třeba sociálně vyloučeného prostředí nebo s různými typy handicapů mezi běžné děti, ale vlastně integruje ty běžné děti z běžného prostředí mezi tyto děti, které mají zvláštní vzdělávací potřeby. A tam jsem viděl, že je možné vzdělávat v jedné třídě dítě s mentálním postižením, s tělesným postižením, dítě romského původu ze sociálně vyloučeného prostředí a běžné děti. To znamená, tady jsem viděl před sebou v té nejčistší podobě, že pokud existují schopní pedagogové, kteří mají zájem využít na maximum prostor daný kurikulární reformou a přizpůsobit svoji výuku a kvalitu právě potřebám dětí, zahrnout tam co nejširší skupinu dětí, tak se jim to může podařit. Právě tyhle já chci podporovat.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
Říká ministr školství Ondřej Liška, který je hostem Studia Česko. Při přechodu ze základní na střední školu by si podle školského výboru sněmovny mohli žáci podat přihlášku na tři střední školy místo jediné, jak to platí v současnosti. Vy sám jste navrhoval dvě přihlášky. Podpoříte přesto doporučení, s nímž přišel školský výbor?

Ondřej LIŠKA; ministr školství /SZ/
--------------------
Tak já stále si myslím, že tím vhodným kompromisem jsou přihlášky dvě, a to z toho důvodu, že za A: myslím, že všichni se shodnou na tom, že jedna přihláška je málo, že to zbytečně sešněrovává možnost výběru a příležitosti dětí. Jedná se vlastně o určitou ne úplně velkou, ale přesto nepřehlédnutelnou skupinu dětí, které si dávají přihlášku spíše na školu, na kterou se pravděpodobně dostanou, než na školu, na které by skutečně se chtěly vzdělávat. A těmto dětem je potřeba vyjít vstříc a umožnit jim další možnost volby. Jestli to budou dvě nebo tři přihlášky, už je v zásadě jedno. Myslím si, že dvě jsou zcela dostatečné, a to, co hovoří pro dvě, podle mého názoru je to, že každá další přihláška, se kterou přijdeme, ty tři, tak její nákladnost v administrativě se pohybuje v řádu desítek milionů korun a kdyby to byly ty přihlášky tři, tak vlastně školám odčerpáme nějakých dalších osmdesát, možná devadesát milionů korun, které spotřebovávají na svůj provoz a ti kdo ví, kolik stojí vybavení jedné třídy, to je nějakých osmdesát tisíc korun přibližně, tak vědí, že ty rozpočty škol jsou našponované, jsou velmi těsné, takže z těchto peněz my jim budeme brát. Dobrá, ale tohle, řekněme, je legitimní náklad pro to, aby existovala možnost volby, která by měla mít, měla by hrát primární úlohu. Já si myslím, že ať už dopadne hlasování ve sněmovně dvě nebo tři přihlášky, tak je to správně. Je to možnost volby pro rodiče a zvláště pro ty děti samotné, a to, jak se s tím školství vyrovná, tam já si myslím, že nehrozí nějaký kolaps nebo chaos. Je prostě potřeba velmi dobře promyslet to, co to těm školám přinese a bude nutné také vlastně připravit jakousi koordinaci mezi těmi jednotlivými školami tak, aby ta přijímací řízení, pokud se tam vůbec konají, tak by se konala v takových termínech, aby vůbec možnost více přihlášek došla naplnění tak, aby nakonec si nepodali tři přihlášky a nakonec mohli se zúčastnit jenom jednoho termínu.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
V souvislosti se středními školami se v poslední době asi nejvíce mluví o státních maturitách. Poslanci v minulém týdnu hladce schválili koncept, podle něhož by studenti měli podle nových pravidel poprvé maturovat za dva roky. Nehrozí podobné faux pas jako v minulosti, kdy se zjistilo, že maturity nejsou dobře připraveny a jejich zavedení by způsobilo více škody než užitku?

Ondřej LIŠKA; ministr školství /SZ/
--------------------
Nehrozí a já to garantuji. Já, když jsem nastoupil do úřadu před, já nevím, už pěti měsíci, tak jsem se velmi podrobně seznámil se stavem příprav maturity a pochopil jsem, že ten projekt je ve zpoždění, že nebyl dobře připraven a pokud máme zvládnout ten termín v odkladu tak, jak bych schválen minulý rok, tak je potřeba velmi napnout všechny síly a kvalitně ji připravit. To se podařilo, já jsem tam vytvořil skupinu lidí všech, kteří se tohoto procesu účastní a výsledkem je podle mě velmi dobře a pečlivě připravený zákon, novela ve velmi přijatelné verzi. Přijatelné nejenom pro politické spektrum, ale především užitečné a bezpečné maturity pro ty studenty samotné. Podle mě ten model, který jsme navrhli a prosadili v parlamentu, a z toho já mám obrovskou radost, tak je skutečně modelem, který zlepší životní šance těch mladých lidí. Umožní nám i srovnatelnost vzdělání na výstupu ze středního školství a samozřejmě taky umožní lepší rozhodování pro ty mladé lidi, zda se chtějí vydat životní cestou buď vysoké školy nebo na pracovním trhu už po dokončení této střední školy. A poslední věc, kterou k tomu chci dodat, ten model maturitní zkoušky tak, jak jsme ho připravili, umožňuje to, aby kdokoliv, kdo se rozhodne složit třeba maturitní zkoušku na té nižší standardní úrovni, tak kdykoliv v budoucnu si bude moci standardně certifikovaně toto vzdělání doplnit a život tím třeba může nabrat nové obrátky. Já si myslím, že to je velmi pozitivní krok a věřím, že se ho povede zrealizovat tak, jak jsme ho připravili.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
Od státních maturit si slibujete, že jejich výsledek by mohl hrát větší roli při přijímání studentů na vysokou školu. Ovšem to odmítá například děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch, který deníku Právo řekl, a teď cituji doslova: „Příliš nadějí tomu nedávám, neboť maturita bude stejná jak pro gymnázia, tak pro odborné školy a učiliště. Nebude mít tedy přílišnou výpovědní hodnotu.“ Jak byste panu děkanovi jeho domněnku vyvrátil?

Ondřej LIŠKA; ministr školství /SZ/
--------------------
Samozřejmě my nemůžeme vysokým školám žádným způsobem nařídit to, jak budou využívat výsledků maturitních zkoušek a státní maturity, ale myslím si, že je tady velmi dobrá naděje na to, aby se právě srovnatelnost, ten prvek srovnatelnosti stal jedním z prvků výběru studentů na vysokou školu. To, jak která škola k tomu přistoupí, to je otázka, já si ale myslím, že právě dvojúrovňovost státní maturitní zkoušky umožní právě to, aby si tu ten vyšší standard, aby ho využívali především ti, kteří budou pokračovat ve studiu na vysoké škole a předpokládáme, že právě ten nižší standard využití ti, kteří chtějí mít maturitu, ale kteří chtějí vstoupit do praxe na pracovní trh. Myslím si, že v tomto je ten model připraven dostatečně flexibilně a předpokládám, že v těch prvních letech bude docházet k jakési mírné korekci toho systému. Já myslím, že bude velmi zajímavé zjistit, jaká srovnatelnost, v jakém srovnání vlastně naši studenti, mladí lidé vycházejí ze středních škol. Podle mě to bude zajímavá zpráva pro celý vzdělávací systém a myslím si, že jednoznačně prospěšná.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
Tolik dnešní Studio Česko. Hostem byl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška. Děkujeme a na slyšenou.

Ondřej LIŠKA; ministr školství /SZ/
--------------------
Děkuji za pozvání. Na slyšenou.

Ondřej ČERNÝ; moderátor
--------------------
Pěkný den od mikrofonu přeje Ondřej Černý.

MŠMT