Postesknutí Jana Mertla před týdnem nad stavem podpory ICT v českých školách vyvolalo řadu oprávněných reakcí. Postoj všech ministryň školství od jara 2006, které nedokázaly prosadit plnění usnesení vlády o pokračování Státní informační politiky ve vzdělávání do roku 2010, je sice ostudný, ale při stavu naší společnosti i její politické reprezentace se nemůžeme divit. Nepochopitelný je ale nekoncepční a nesystémový přístup dnešní ministerské garnitury, která si zřejmě neuvědomuje, že bezICT se školská reforma realizovat nedá. A přestože jsou k dispozici miliardy z ESF na systémová řešení, MŠMT se chová, jako by vše měla napravit "kouzelná ruka grantového trhu"…
Co se stalo s konektivitou
Podpora informačních a komunikačních technologií na počátku tisíciletí byla spojována především s internatizací škol, kde tehdejší Český Telecom jako monopolista svou šílenou předprivatizační strategií usilovně brzdil rozvoj internetu v ČR. Výběr Českého Telekomu jako spoludodavatele SIPVZ bylo udělání kozla zahradníkem. Na tuto sociálně-demokratickou frašku doplácejí české školy a ostatně i české domácnosti i firmy dodnes. Cena připojení od kyslíku v ČR je jedna z nejvyšších v Evropě a nabídka pro školy ze září minulého roku, o které jsme psali v článku Přepálená nabídka konektivity od ou-tů a trapné mlčení ministerstva školství , je pro mne dodnes ukázkou hlouposti a nadutosti české části managementu Telefonica O2 Czech Republic, která nepochopila, že doba bezpracných zisků ve školství je pryč. Ale zpět k aktuální situaci: pro školy dostatečná konektivita je ve většině míst dostupná a začíná být i relativně laciná. S ní zpravidla již školy problém nemají.Co se stalo s železem
Stačí jedna krátká věta: je za hubičku. Nejlevnější nový osobní počítač se dá s 19" LCD displayem a bez OS pořídit za zhruba 8000 Kč s DPH, nejlevnější nový notebook bez OS je jen o necelé dvě tisícovky dražší. Profesionálně repasovaný čtyřletý značkový kancelářský počítač bez monitoru s licencí MS Windows XP Profi CZ a dvouletou zárukou stojí necelé čtyři tisíce. Počítače starší šesti let se dají získat za odvoz. Dostupnost levných čtyřjádrových vysoce výkonných procesorů a levných pamětí umožňuje lacinou stavbu serverů pro terminálový provoz, kde jako terminály mohou sloužit i nejstarší funkční bezdiskové PC. Linuxový server pro obsluhu 80 terminálů s předinstalovaným OS a s kompletní aplikační výbavou je nabízen za 45 tisíc s DPH, tedy za 565 Kč na terminál!!! Server s MS Windows 2003 a příslušnými klientskými licencemi stojí třikrát tolik. Protože školy nemají dostatek finančních prostředků na nákup a ani na správu, je pro většinu škol řešení s linuxovým serverem dnes již optimální s vynikajícím poměrem cena/výkon. To je nutné zdůraznit vzhledem k tomu, že počet PC na 100 žáků je u nás třetinový až poloviční oproti vyspělým zemím.Projekt One-Laptop-per-Child (OLPC) mírně stagnuje a cena se původně avizovaných sto dolarů (tehdy 2500 Kč) vyšplhala na 186 dolarů, tedy na necelých 3200 Kč. Tento specializovaný školní počítač by tedy s dopravou a s DPH stál necelé čtyři tisícovky. Plošný nákup pro všechny žáky českých škol by z více než padesáti miliard zESF ukrojil asi desetinu. A bylo by vymalováno. Byli bychom na špičce s poměrem one-to-one, kterého chtějí vyspělé země dosáhnout v nejbližších letech.
OLPC vyvolal vývoj a výrobu řady podobných konstrukcí, jako je například komerčně úspěšný ASUS EeePC a další. Zároveň se objevila nová generace tenkých klientů, které využívají podobné technologie a jejichž cena se dostala samozřejmě pod cenu OLPC a nejlevnější terminálové krabičky se dají koupit za ceny od osmdesáti dolarů. Bohužel velcí výrobci nabízejí své tenké klienty za ceny vyšší, než za které se dají koupit nejlevnější PC.
Ve školách jsou stále oblíbenější interaktivní tabule a dataprojektory. Jestliže ještě před dvěma roky stála tabule s dataprojektorem 100 tisíc, dnes je cena poloviční a určitě bude ještě klesat. Ceny nejlevnějších řešení s infračervenou technologií, které pracují na jakémkoli povrchu, mohou být i čtvrtinové. Tato technologie je ale závislá i na dostupnosti výukových objektů, školení i kreativitě pedagogů. Ve vyspělých zemích je tendence vybavit interaktivními tabulemi většinu či dokonce 100 % učeben, u nás je penetrace asi jen 5-7 %.
Co se stalo se software
MS Windows je stále na PC dominantním operačním systémem, konkurenční Linux ale je stále úspěšný na serverech a proniká masivně do dalších oblastí: do spotřební elektroniky, do mobilů, do průmyslových počítačů a embedded řešení. Někteří odborníci ale již tvrdí, že díky dodávkám již zmíněných subnotebooků OLPC a ASUS EeePC s OS Linux již byla překonána kritická hranice pro nástup Linuxu na PC. Každopádně si dovolím tvrdit, že znalost Linuxu je pro absolventy škol konkurenční výhodou.Dostupnost stéle kvalitnější a rychlejší konektivity (špičkou je použití optických vláken a dostupnosti připojení domácností rychlostí až 100Mbps za cenu srovnatelnou s ADSL) a výkonných serverů způsobila vznik nové generace online aplikací, které si kladou ambice v řadě tržních segmentů nahradit tradiční desktopové aplikace. V základní verzích jsou tyto online aplikace či služby zdarma (přinejmenším pro nekomerční použití) a platí se zpravidla za přidané služby navíc. Model je podobný jako u open source, který je obvykle zdarma, ale za implementaci nebo za podporu se platí.
Do online podoby se transformují i výukové aplikace, které jsou dostupné pro žáky online i z domova. Obchodní model je jednoduchý, školy za použití platí roční poplatek. Rozumné státní či veřejné správy ve vyspělých zemích poskytují školám účelové dotace (zhruba řádově vyšší, než byly v SIPVZ), zajišťují evaluaci nabídky komerčních subjektů a podporují školení a tvorbu pedagogů. V SIPVZ měl toto realizovat školský vzdělávací portál.
Co se stalo s ICT školením
Přese všechny nedostatky se systém vzdělávání pedagogů v SIPVZ vyvinul v úspěšné systémové řešení, které bylo v kritickém místě přechodu k předmětovým kursům nesmyslně ukončeno. Po více než roce vakua se již začíná projevovat migrace ve školství a vzhledem k absenci eLearningových řešení a omezeným finančním prostředkům, úroveň znalostí možná již klesá. Informovanost o nových trendech v ICT je pak téměř nulová. Opět rýpnutí: eLearning pro DVPP v SIPVZ měl realizovat školský vzdělávací portál.Co se stalo s ICT správci, ICT metodiky, správci školních sítí a školními informatiky
Kromě snížení úvazku se nedosáhlo pro školské informatiky prakticky ničeho. Výmluvný je titulek již tři čtvrtě roku starého článku Davida Hawigera Školní informatik - druh na vymření. MŠMT a jeho přímo řízené organizace tuto oblast trvale neřeší, Jednota školských informatiků je dlouhodobě disfunkční a školní informatici mají díky nedostatku financí na ICT obvykle ve škole starostí nad hlavu. A zřejmě to jako vždy zvládnou…Jan Wagner
0 komentářů:
Okomentovat