V roce 2008 nastanou celkem čtyři zatmění – dvě zatmění Slunce a dvě zatmění Měsíce. Termíny zatmění i pozorovací podmínky nejsou zrovna nakloněny tomu, abyste si s dětmi ve škole užili společné pozorování, přesto byste tyto úkazy mohli vhodně didakticky využít.
První v řadě bude zatmění Slunce, a to prstencové. Proběhne už ve čtvrtek 7. února, ale z Česka nebude pozorovatelné; museli byste se vydat do Antarktidy. Další zatmění Slunce nastane v pátek 1. srpna 2008. Z Česka bude vidět jako částečné (cca 22 %) v dopoledních hodinách. Jako úplné bude vidět ze severního pobřeží Kanady, dále ze severního Grónska, Severního ledového oceánu, Sibiře, Mongolska a Číny. Maximální fáze částečného zatmění u nás nastane chvíli před polednem.
Zatmění Měsíce v roce 2008 nastanou dvě a obě u nás budou pozorovatelná. Už ve čtvrtek 21. února nastane úplné zatmění Měsíce. Začne hodinu a půl po půlnoci a v ranních hodinách – zhruba v půl páté – nastane maximální fáze, tedy střed zatmění. Druhé zatmění Měsíce nastane v sobotu 16. srpna večer. Jde pouze o částečné zatmění Měsíce, a měsíční disk se tedy do zemského stínu neponoří zcela. Maximum zatmění nastane po desáté hodině večerní.
Z těchto informací (viz http://www.rozhlas.cz/veda/vesmir/_zprava/417338) je zřejmé, že ani v jednom případě to nevypadá na to, že byste si mohli dát sraz s dětmi a pozorování zatmění s nimi společně pohodlně absolvovat. Přesto si myslím, že byste mohli své žáky ve vhodnou chvíli na tyto blížící se úkazy upozornit a věnovat zatměním nějaký čas i během výuky.
V hodině můžete například začít otázkou, kdy k těmto jevům dochází, konkrétně kdy nastává zatmění Slunce a kdy nastává zatmění Měsíce. Zde se dá očekávat, že správnou odpověď některý z žáků „vymyslí“. V případě, že položíte dětem otázku „Jaký je vědecký význam pozorování zatmění Slunce a Měsíce?“, je pravděpodobné, že vám toho už tolik neřeknou, čehož můžete využít ke společnému hledání odpovědi na internetu s celou třídou, případně se přizpůsobte možnostem vaší školy.
Pokud tato otázka znejistila vás samotné, přijměte jako úvod do problematiky můj stručný internetový průzkum:
Vědecký význam pozorování zatmění Slunce
„Pozorování zatmění Slunce se věnuje velmi vysoká pozornost a každoročně je za ním uskutečňována řada expedic. V poslední době se též pozoruje z paluby letadel, která letí ve směru pohybu měsíčního stínu, čímž je možné prodloužit dobu pozorování. Staré záznamy o zatmění Slunce umožňují lépe datovat nejrůznější historické události a přispět tak k lepšímu časovému určení zejména starověkých událostí, kde často chybí jiná přesnější vodítka. Současná přesná měření umožňují zpřesnit teorii pohybu Měsíce a rotaci Země, což vyplývá především z určení okamžiku, byť nepřesně, historického úkazu a porovnání s vypočteným okamžikem zatmění – lze dokumentovat zpomalování rotace Země.Pro výzkum koróny, jejíž tvar závisí převážně na cyklu sluneční činnosti, jsou zatmění Slunce jedinou přirozenou možností jejího výzkumu. Při pozorování lze pak spatřit protuberance. Úplná zatmění Slunce jsou též unikátní možností, jak pátrat po planetkách v těsné blízkosti Slunce (tzv. "vulkanoidech"). Díky zatmění Slunce se dá ověřit platnost Einsteinovy obecné teorie relativity pomocí měření přesných poloh hvězd v blízkosti Slunce. Jejich poloha je ovlivněna gravitačním působením Slunce na světelné záření (fotony), neboli zakřivením časoprostoru v okolí Slunce. Vůbec poprvé bylo k těmto účelům využito zatmění Slunce dne 29.5.1919. Z teorie relativity vyplývá úhlový posun o 1,75" pro hvězdu nacházející se na okraji slunečního disku. Tehdy naměřené výsledky byly v dobré shodě s obecnou teorií relativity. Můžeme též sledovat změny meteorologických podmínek, jako změny teploty, osvětlení a následné reakce fauny a flóry.“
(viz Zatmění Slunce – Astronomický kroužek kroužek Kladno)
O vědeckém významu pozorování zatmění Slunce najdete informace i v článku Návod na pozorování Slunce na webu hvězdárny v Rokycanech.
Vědecký význam pozorování zatmění Měsíce
„Vědecký přínos zatmění Měsíce je minimální a s přínosem pozorování úplného zatmění Slunce se nedá srovnávat. Kdysi umožňovalo pozorování zbarvení Měsíce při úplné fázi určit stav zemské atmosféry. Měření vstupu a výstupu jednotlivých lunárních útvarů do stínu pak pomáhalo určit jejích průměry. S nástupem kosmonautiky počátkem 60. let 20. století ovšem tyto metody ztratily na významu. Pozorování zatmění Měsíce tak má především popularizační charakter a je nepochybně nevšední podívanou.“
(viz IAN - Úplné zatmění Měsíce 3. / 4. března 2007)
Z citovaných informací je zřejmé, že nalézt vědecký význam pozorování zatmění není na internetu zas tak obtížné. Věřím, že se s vašimi žáky s tímto dotazem (v případě, že jim ho položíte) vyrovnáte důstojně.
Nejen s ohledem na vědecký význam pozorování zatmění doporučuji k nahlédnutí i webovou stránku Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce viditelná v České republice. Na ní totiž najdete přehled o zatměních až do roku 2030, což můžete využít i v dalších letech, pokud byste chtěli zatměním Slunce a Měsíce věnovat s dětmi ve škole trvalejší pozornost. A odkaz Plánované expedice možná o vědeckém významu pozorování úplného zatmění Slunce přesvědčí vaše žáky víc než kterýkoli jiný. Přečtou-li si, kam, jak a za kolik jsou ochotni astronomové za úplným zatměním Slunce cestovat, alespoň v některých z nich to musí vyvolat dojem, že astronomům pozorování úplného zatmění Slunce přece musí stát za to.
Ve škole se nabízejí další možnosti využití zatmění. Sestavte třeba s dětmi přehlídku fotografií různých zatmění, které najdou na internetu, a využijte je k vysvětlení pojmů úplné, prstencové a částečné zatmění. Hledejte historické záznamy o zatměních. Zde lze před dětmi např. zmínit, že přesné výpočty astronomů umožňují zpřesnit data některých historických událostí. Nechte děti najít, kdy bylo pozorováno úplné zatmění Slunce v českých zemích (viz třeba http://udalosti.astronomy.cz/slunce99.htm) . Mohou zkusit vyrobit jednoduchý model zatmění Slunce nebo Měsíce apod.
Jestli využíváte sami nějaký vhodný námět činnosti s dětmi na toto téma, inspirujte ostatní kolegy v diskusi. V případě, že astronomii ve výuce nedáváte moc prostoru, se o letošních zatměních dětem alespoň zmiňte a nezapomeňte jim důrazně připomenout, aby si v případě pozorování zatmění Slunce chránili zrak, neboť přímé pozorování Slunce je velmi nebezpečné:
Přímý pohled do Slunce může vést k nevratnému poškození zraku, nebo dokonce k oslepnutí !!!
Závěrem přikládám ještě Astronomický snímek dne z 28. ledna 2008 (viz http://www.astro.cz/apod/ap080128.html) a přeji vám příjemnou práci s dětmi a radost z pozorování.
Josef Duhajský
0 komentářů:
Okomentovat