Na začátku prosince 2007 proběhnou dvě konference o prvních zkušenostech s tvorbou školních vzdělávacích programů ve středních odborných školách. Pořádá je Národní ústav odborného vzdělávání v rámci projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Pilot S, který je financován z ESF a ze státního rozpočtu ČR. Za přítomnosti zástupců MŠMT i krajů budou pedagogové pilotních škol předávat své poznatky kolegům, kteří se teprve na tvorbu vlastních vzdělávacích programů chystají.
Konference se uskuteční:
Praha: 4.12.2007, hotel Pyramida v Praze 6, Bělohorská 24
Brno: 11.12.2007, Bobycentrum Brno, ul. Sportovní
Zahájení vždy v 9,30 hodin, předpokládaný konec v 15 hodin.
Reforma, která v současnosti probíhá v základním vzdělávání, se rozbíhá i ve středních školách.
Také zde přestanou platit centrální osnovy - ty budou nahrazeny školními vzdělávacími programy (ŠVP), které si školy vytvoří podle rámcových vzdělávacích programů (RVP). Na výuku podle nich začnou přecházet postupně a od září 2011 už budou všechny střední školy učit na základě programů, které si samy přichystají.
Proč se rámcové vzdělávací programy tvoří
Nové vzdělávací programy by měly školám pomoci, aby změnily dlouho kritizovaný přístup k výuce. Žáci středních škol by se měli přestat učit kvanta různých jednotlivostí. „Měli by se učit logicky provázaná témata a být při výuce aktivnější. Předpokládáme, že žáky pak bude vyučování víc bavit, než když jen pasivně přijímají informace a přitom si z něj víc odnesou. Samozřejmě to ale neznamená, že už nebudou potřebovat žádné znalosti. Jenže to, co se budou učit, by mělo být zaměřeno na dovednosti upotřebitelné v praxi. Žáci by také neměli ze školy odcházet s ulehčením, že už se nebudou muset učit, ale naopak, měli by mít chuť učit se po celý život,“ říká o probíhajících změnách náměstkyně ředitele Národního ústavu odborného vzdělávání Jitka Pohanková.
Projekt Pilot S přináší první zkušenosti
Systémový projekt Pilot S dal vybraným školám možnost vyzkoušet si celý postup s předstihem. Je do něj zapojeno třicet středních odborných škol, které poskytují vzdělání s maturitou i s výučním listem. Celkem bylo vytvořeno 52 školních vzdělávacích programů (ve 24 oborech), které vznikly na základě rámcových vzdělávacích programů připravených v NÚOV. Dalším výsledkem projektu je metodika tvorby školních vzdělávacích programů, která byla vydána na pomoc všem středním školám.
Od minulého školního roku pilotní školy podle svých vzdělávacích programů vyučují – napřed jen v prvních ročnících a letos i ve druhých. Mají tak možnost prakticky ověřit, do jaké míry se školní vzdělávací programy osvědčují a zda přinášejí očekávané výsledky. Zjišťují také, jestli se jim podle ŠVP dobře učí a zda nemají nějaké nedostatky, které bude třeba odstranit. Fakt, že si učitelé sami připravují vzdělávací program, je velmi významný. „Výhodou je, že odpadne připomínka, kterou bylo dříve ve sborovnách velmi často slyšet: Kdo to zase vymyslel? Kdo podle toho má učit?“ domnívá se zástupce ředitele Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy Varnsdorf Ing. Josef Mágr.
Co pedagogové zapojených škol zjistili
Na základě prvních zkušeností se potvrdilo, jak je důležité, aby na tvorbě vzdělávacího programu pracoval celý pedagogický sbor. Vyučující, kteří se bezprostředně nepodíleli na tvorbě ŠVP, mají totiž s jeho realizací potíže. Je také nezbytné, aby byli s novými programy a s cíli reformy dobře seznámeni žáci i jejich rodiče, jinak lze jen těžko získat jejich podporu.
Pracovníci pilotních škol se na vlastní kůži přesvědčili, do jaké míry je pro uskutečnění reformy důležité dobré sociální klima školy, které se projevuje ve vztazích mezi učiteli navzájem i ve vztahu k žákům. Některé školy si proto vytvořily celý systém pravidel, který podporuje týmovou spolupráci a mezipředmětové vztahy. Práce na ŠVP učitele zaktivizovala a zapojují se do ní především mladí kantoři. „Vzájemné setkávání a střetávání zkušenosti, tedy zavedeného systému práce, s nezkušeností, ale energií mládí, které má menší bariéry vůči nekonvenčním řešením, se při vhodném řízení může stát dobrým motorem změn,“ napsala v reflexi svého postupu Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského a Gymnázium v Ostravě.
„Mění se zejména vztahy mezi učiteli odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů. Učitelé se více zajímají o to, co vyučují jejich kolegové a především s jakými cíli. Projevuje se to na nově zavedených pravidelných konferencích, kde se učitelé formou besed a prezentací navzájem seznamují s novými trendy výuky, oboru i metodiky a výchovnými aspekty,“ sdělila své zkušenosti VOŠ, SŠ a COP Sezimovo Ústí. Ve školách, které pracují na svých ŠVP, si učitelé také uvědomují, že se musejí víc než dříve vzdělávat. Ne vždy je nabídka kurzů pro ně dostačující, a proto řada škol se školení svých pedagogů věnuje sama.
Je výuka podle ŠVP kvalitnější?
Na otázku, zda školní vzdělávací program přispěl ke zkvalitnění výuky, odpovědělo 89 % pedagogů pilotních škol kladně (ano, spíše ano). Např. už zmíněný Josef Mágr z VOŠ a SPŠ Varnsdorf oceňuje hlavně, že jeho škola může lépe než předtím reagovat na poptávku v regionu. „ŠVP nám umožňuje, abychom v každém z oborů udělali řadu zaměření prostřednictvím volitelných předmětů, což jsme dříve v takové míře nemohli. Také teď ve výuce používáme víc výpočetní techniky, posílili jsme i tělesnou výchovu, matematiku, zařadili předmět rétorika, můžeme také spojovat předměty, jako například fyziku a chemii.“
Jsou tu ale i negativní postřehy. Při výuce podle vlastních ŠVP učitelům vadí to, že žáci ze základních škol nejsou připraveni na nový styl práce, chybí jim větší komunikativnost, neumějí se učit, bojí se formulovat své názory - tudíž se jen s obtížemi zapojují do diskusí. U nematuritních oborů navíc způsobují komplikace i předčasné odchody ze studia. Přesto je podle ohlasu ze zúčastněných škol zřejmé, že převážná část jejich učitelů vidí ve školním vzdělávacím programu pokrok.
Systémový projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Pilot S - tvorba a ověřování pilotních školních vzdělávacích programů na vybraných SOŠ a SOU je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu České republiky.
Jak probíhá tvorba rámcových vzdělávacích programů pro odborné školy
RVP se připravují pro každý obor zvlášť a navíc se zároveň redukuje původních 800 oborů na cca 200 šířeji koncipovaných oborů. Rámcové vzdělávací programy pro odborné školy jsou proto připravovány postupně a jejich schvalování probíhá ve třech fázích. V 1. fázi bylo na podzim 2006 odevzáno 61 RVP, které byly po veřejné diskusi ve školách a připomínkovém řízení vydány ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v červnu 2007. Tyto RVP už platí. Podobně to bude probíhat i v dalších etapách: 2. fáze začala v říjnu 2007, kdy NÚOV předložil dalších 81 rámcových vzdělávacích programů pro odborné školy a 3. fáze začne na podzim 2008, kdy bude odevzdáno zbylých zhruba 70 rámcových vzdělávacích programů. Všechny RVP jsou vydávány ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy poté, co projdou připomínkovým řízením. Druhá skupina RVP by měla začít platit k 1. září 2008 a poslední skupina k 1. září 2009. Školy mají vždy dva roky na přípravou svých školních vzdělávacích programů, a proto bude reforma ve středních školách nabíhat postupně. Od září 2011 už budou všechny střední školy učit podle svých vlastních vzdělávacích programů.
Podrobnější informace a texty vytvořených RVP najdete na www.nuov.cz
NÚOV
0 komentářů:
Okomentovat