Není to tak dávno, kdy žáci s lehkým mentálním postižením, tedy žáci dnešní základní školy praktické (dříve zvláštní), neměli možnost učit se cizí jazyk jako jejich vrstevníci v základních školách. Ve Vzdělávacím programu zvláštní školy nebyl cizí jazyk zařazen. Změnu do systému přinesla až nová školská reforma – Rámcový vzdělávací program pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami zařadil Cizí jazyk jako nový vzdělávací obor.
Změnu si vyžádala praxe
Základní škola praktická ve Vinohradské ulici v Praze patří mezi deset škol vzdělávajících žáky s lehkým mentálním postižením, které v loňském roce ověřovaly výuku angličtiny podle rámcového vzdělávacího programu. Toto ověřování proběhlo ve spolupráci s Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze, na základě zadání ministerstva školství. Praxe totiž ukázala, že i na tomto typu školy je potřebná výuka cizího jazyka.
Ředitel Základní školy praktické na pražských Vinohradech Stanislav Drbout k tomu říká: „V 90. letech začala naše škola jezdit s žáky na pobytové a poznávací výjezdy do zahraničí a děti si tehdy ani neuměly představit cizojazyčné prostředí. Setkávaly se s cizí hudbou, s kulturou, s nápisy, začaly pracovat na počítači, do českého prostředí se více mísila angličtina a většina z nich s ní přicházela do kontaktu bez sebemenšího předchozího poznání. Proto vznikla potřeba nejprve je s cizím jazykem seznámit.“ Ve škole tedy vznikl zájmový kroužek angličtiny a později byla angličtina zahrnuta do hodin českého jazyka.
Byla to tak trochu výuka „na vlastní pěst“, kterou praktikovaly i další školy vzdělávající žáky s lehkým mentálním postižením, například v příhraničních oblastech. Právě tyto školy k tomu vedlo setkávání žáků s návštěvníky ze sousedních států nebo spolupráce se zahraničními školami podobného zaměření.
Dnes, díky nové školské reformě, mohou školy vzdělávající žáky s lehkým mentálním postižením „legálně“ zařadit cizí jazyk do učebního plánu svého školního vzdělávacího programu.
Umět se v jazyce orientovat
Jak vyplývá z rámcového vzdělávacího programu pro žáky s lehkým mentálním postižením, cílem výuky cizího jazyka je, aby si žáci osvojili jednoduchá sdělení a pravidla komunikace v běžných každodenních situacích, se kterými se mohou setkat. Z gramatiky se dozvídají jen jednoduché pojmy.
„K výuce se využívají nejrůznější říkadla, písničky a různé pohybové hry. Žáci získávají základní slovní zásobu pro jednoduchou konverzaci. Důraz je kladen na praktické využití, například i pro práci s počítačem nebo s internetem. Výuku angličtiny uvítali i rodiče žáků, vzhledem k tomu, že žáci na ni mohou navázat v dalším vzdělávání, “ říká Mgr. Eva Brychnáčová, vedoucí oddělení speciálního vzdělávání Výzkumného ústavu pedagogického.
Jan Linhart, zástupce ředitele Základní školy praktické na Vinohradské ulici v Praze vyučuje již třetím rokem angličtinu žáky 6. – 9. ročníku. „Není třeba, aby žáci znali angličtinu do hloubky,“ zdůrazňuje, „ale aby se uměli v jazyce orientovat, poznali nápisy, vytvořili si určitou slovní zásobu. Klíčem k úspěšnosti je podle něj střídání činností.
Ředitel Drbout vidí přínos cizího jazyka pro žáky v tom, že někteří z nich dokáží porozumět jednoduchému cizímu textu (například na počítači). Na rozdíl od dřívějších poznávacích pobytů v zahraničí jsou dnes schopni (třebaže ne všichni) nakoupit si v obchodě, na něco se zeptat. „Když jsme začínali s poznávacími pobyty v cizině, mluvili naši žáci jen česky, teď je patrná jejich snaha vyjádřit se v cizím jazyce. To dává dětem pocit, že mohou mluvit s lidmi v cizině a zvyšuje to jejich sebevědomí i vědomí, že i oni mohou leccos zvládnout,“ shrnuje Stanislav Drbout.
VÚP
0 comments:
Post a Comment