Trh práce čeká v učňovských oborech krize, kterou už lze předvídat, varuje ředitel ministerského odboru 23 Martin Mach. Řešení? Vzdělávat dospělé a spolupracovat s firmami.
Přestože se o nepříznivém demografickém vývoji a poklesu počtu žáků hovoří už několik let, některé kraje zatím řešení této otázky zásadněji nezakomponovaly do svých dlouhodobých záměrů. Na říjnové konferenci vzdělávacího projektu UNIV v Třeboni na to upozornil Mgr. Martin Mach, ředitel odboru 23 středního a vyššího vzdělávání ministerstva školství. České školy a trh práce v učňovských oborech se podle něho už v historicky krátké době budou potýkat se svízelnou situací a nevyhnutelnou krizí.
„Je to záležitost, se kterou se budeme všichni, ať chceme nebo ne, v následujících deseti až patnácti letech setkávat. Náš odbor považuje tento problém za jeden z klíčových, které řešíme,“ řekl Mach. Odbor středních a vyšších škol MŠMT má podle něho v současnosti čtyři priority. Je to především příprava a zahájení kurikulární reformy v oblasti středního školství, dále kontroverzní téma státní maturity a příprava projektů do Evropského sociálního fondu (v tomto bodě je podle M. Macha dobrou zprávou, že byl v druhé polovině října v Bruselu podepsán operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost). Jako čtvrtou prioritu označil Mach v Třeboni právě řešení opatření, která by zmírnila dopad negativního demografického vývoje.
Ubyde třetina žáků
Zatímco v tomto školním roce nastoupilo do českých středních škol asi 130 tisíc žáků, v následujících čtyřech letech se očekává snížení tohoto počtu asi o třetinu. „To je fakt, žádná prognóza, vychází to z počtu narozených dětí,“ konstatuje Mach. Tento počet prý zřejmě bude jen mírně modifikován vlivy, jako jsou počet cizinců či odložená poptávka. „Máme tedy vstupní údaje asi 1500 středních škol, 130 tisíc žáků a pokles o třetinu - i laikovi je jasné, že to bude znamenat velký zásah do současné sítě škol. Bude následovat optimalizace a věci s ní spojené,“ obrátil se M. Mach na pedagogy na třeboňské konferenci UNIV.
V oblasti prognóz ministerstvo předpokládá, že nastávající situace bude mít odlišný dopad na různé oblasti středního školství. „Předpokládáme, že nejvíce budou postiženy tříleté učební obory, tzv. učňovské školství,“ uvažuje Mach. Prognózy však prý závisí také na tom, zda se příliš nezmění poměry v zájmu o studium, tedy zda žáci – uchazeči o studium, budou preferovat jednotlivé typy škol stejně jako doposud. To je podle Macha věc sporná: „Pokud by totiž při klesajícím počtu žáků zůstávala nabídka škol, včetně gymnázií, které poskytují vzdělání ukončené maturitou, dá očekávat, že se žáci, kteří dnes jdou do učebních oborů, pokusí o školy s maturitou.“
Za nejpravděpodobnější považuje M. Mach „střední“ variantu, která předpokládá, že v učňovském školství u tříletých oborů s výučním listem dojde k poklesu zájmu až o 50 procent. „Školy jsou s touto prognózou seznamovány už několik let, ovšem v závislosti na tom, v jakém kraji se pohybují. Některé kraje, např. jihočeský, si prognózy nechaly zpracovat. Je ale také pravdou, že ve většině dlouhodobých krajských záměrů z roku 2005, které byly na ministerstvo předloženy, není tato otázka ještě řešena, anebo je řešena pouze okrajově,“ varuje ředitel ministerského odboru 23.
Trh práce to pozná
Skutečnost, že bude v následujících 5 až 10 letech vycházet ze středních škol podstatně méně absolventů, bude mít podle M. Macha důležitý dopad na trh práce. „Může to vést k velmi výraznému, řekl bych až kritickému nedostatku některých pracovníků - jde samozřejmě hlavně o řemeslné obory, vysoce kvalifikované dělníky a techniky, což jsou už dnes profese nedostatkové,“ upozorňuje Mach. Ministerstvo se prý už dnes setkává s žádostmi zaměstnavatelů, aby se pokusilo situaci nějak řešit.
Přitom vlastní snižování počtu absolventů bude podle Macha navíc ještě zesíleno určitým sinergickým efektem, který spočívá v tom, že dnes je ekonomika ČR ve fázi růstu. „Dochází tedy ke snižování nezaměstnanosti, to je první fakt, a jsme svědky určité expanze vysokých škol. Ty dnes skutečně přijímají nejen absolventy gymnázií a středních odborných škol, ale i řady učebních oborů ukončených maturitní zkouškou,“ konstatuje Mach. Jako další faktor zde podle něho působí určitá specifická struktura českého hospodářství, které je tradičně poměrně silně orientováno na průmyslovou výrobu.
ČR se tedy podle názoru M. Macha už teď nachází ve zvláštní a svízelné situaci, kdy je v poměru počtu řemeslníků, kvalifikovaných výrobců, zpracovatelů, opravářů, obsluhy strojů či montážních dělníků ke všem ostatním profesím až na samém chvostu mezi evropskými zeměmi. „Naše ekonomika a hospodářství se stále výrazně orientuje na průmyslovou výrobu, rozvoj terciálního a kvarterního sektoru je stále omezený. Je to způsobeno samozřejmě i zahraničními investicemi, které sem proudí – jsou to ty montovny a některé další investice. Náš pracovní trh má velkou potřebu těchto zmíněných profesí, ale bohužel asi nebude saturován, takže bohužel dojde k nějaké krizi, která se dá už teď předvídat,“ míní Mach.
Podpořit aktivitu škol
Na situaci se podle M. Macha snaží ministerstvo reagovat a pomoci ji řešit. Čistě teoreticky by prý mohlo být první skupinou opatření navýšení normativu nebo prodloužení délky studia v jednotlivých oborech. „Když se ale podíváme na současnou vládní politiku, která je postavena na nezvyšování veřejných výdajů, pak tato cesta není schůdná,“ spekuluje Mach. Kromě toho lze podle něho diskutovat, jestli by související enormní náklady v případě prodlužování studia byly využity smysluplně. Zvyšování normativů by prý asi vedlo k úspěchu, ale dopady na státní rozpočet by byly i tady velmi vysoké.
Druhou oblastí řešení je úprava legislativního prostředí, kde může MŠMT podporovat aktivní přístup škol, zvyšovat prostupnost vzdělávacího systému a umožňovat tak žákům korigovat svoji vzdělávací dráhu. „V oblasti počátečního vzdělávání žáci budou moci získat druhou maturitu, druhý výuční list. Chceme v rámci školského zákona novelizovat příslušné paragrafy, které se týkají toho, že i absolvent tříletého oboru s výučním listem může ve zkráceném studiu získat druhý výuční list v jednoletém či dvouletém studiu,“ avizuje Mach.
Dalším možným legislativním nástrojem může být např. úprava školského zákona v paragrafu 185, která se už stala předmětem diskuzí. Paragraf říká, že se neumožňuje měnit stávající učební dokumenty s výjimkou těch změn, které slouží k dosažení shody se školským zákonem, což školám brání přizpůsobit se měnícím se podmínkám. „Navrhneme tedy vypustit tuto větu a školy dostanou možnost měnit učební dokumenty. Musíme ovšem samozřejmě nastavit některé další parametry, aby byl tento proces trošku řízen. Na první pohled to vypadá jako krátkodobá záležitost, ale protože rámcové vzdělávací programy jsou vydávány postupně ve třech vlnách, bude tato věta v podstatě aktuální ještě po dobu asi pěti let,“ informoval Mach pedagogy a zástupce firem na říjnové konferenci v Třeboni.
Výraznou roli v řešení očekávané krize má hrát partikulární reforma středního školství, v jejímž rámci dochází mj. k posilování role sociálních partnerů (tedy např. firem v regionech), kteří by se mohli podílet na tvorbě školních vzdělávacích programů. Příklady úzké spolupráce firem a aktivních škol lze už nalézt v celé ČR. „Vytvářejí se tím podmínky pro užší provázanost škol s trhem práce, a to vidím jako velmi důležitou věc, kterou by měly využít jak školy, tak sociální partneři – tím myslím zaměstnavatele, ale i územní samosprávu atd.,“ podporuje právě tuto cestu také M. Mach.
K celému problému se prý MŠMT snaží připravit určitou informační kampaň, která by měla především školám zdůrazňovat, jakou další cestou by se měly ubírat, pokud chtějí být co nejméně zasaženy turbulencemi, která nastanou v boji o žáka. „Především je třeba zdůraznit, že negativními dopady budou zcela jistě méně postiženy školy, které budou poskytovat komplexní vzdělávací nabídku. Ta zahrnuje nejen počáteční, ale i další celoživotní vzdělávání,“ zdůraznil M. Mach na konferenci projektu UNIV (Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení), který se s využitím státních a evropských prostředků zabývá právě zaváděním nových možností rychlého a účelného získávání nové kvalifikace u dospělých.
Možnost, aby využili při získání nové kvalifikace i znalosti nabyté během života mimo školu, vnesl do české legislativy zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání č. 179/2006 Sb., který vstoupil v platnost letos v srpnu. Právě systémový projekt UNIV se s velkou podporou krajů snaží tuto možnost prakticky zavést v celé ČR.
Neprodávat své zdroje
Také počáteční vzdělávání by však podle M. Macha napříště mohlo být nabízeno v různých formách – třeba i ve zkráceném studiu. Tady prý ministerstvo uvažuje o tom, že by mohlo zvýhodnit tyto jiné formy počátečního studia, např. dálkové: „To už ale má své ekonomické dopady, nicméně rádi bychom školám pomohli v této věci. Za náš odbor to navrhujeme, ale záleží ještě na ekonomii, jak to zhodnotí,“ říká za MŠMT Martin Mach.
Jako podstatné ovšem vidí ředitel ministerského odboru Martin Mach, aby se školy skutečně naučily vzdělávat dospělé, aby nebyly uzavřeny samy pro sebe, aby vystupovaly otevřeně k požadavkům třeba i komerčních subjektů z hlediska vzdělávání. „Měly by alternativně využívat své volné kapacity. V rámci projektu UNIV se mi dostala do ruky zajímavá studie, která mj. bohužel ukazuje, že většina škol zatím volí pasivní přístup, tedy že své velmi cenné zdroje – kvalifikované pedagogy a materiální zázemí – poskytuje třetím subjektům,“ lituje Mach. Tyto komerční subjekty si tak vytváří zisk na úkor školy, jejíž management se přitom navíc nenaučí některé věci v řízení, které bude potřebovat v dalším vzdělávání. „Školy musí samy aktivně vzdělávat!“ zdůrazňuje M. Mach.
Zásadní úlohu v tom, jak se školy v krajích vyrovnají z nadcházející složitou situací, sehraje podle MŠMT zřizovatel většiny středních škol, tedy kraj. V současné době leží v parlamentu i novela zákona o reformě veřejných financí, jejíž jedna část se týká i regionálního školství, konkrétně středních škol, které by měly přejít co do financování do svrchované kompetence krajů. Úloha krajů tedy bude podle M. Macha ještě výraznější. Už nyní podle něho mají řadu nástrojů a pák, které mohou využívat - mohou velmi dobře monitorovat požadavky lokálního trhu práce, mohou na základě toho vytvářet vyváženou síť škol, mohou některé obory preferovat.
„Myslím, že je to obrovský prostor a doufám, že ho využijí. Přeji školám úspěch v následujícím nelehkém období boje o žáka – z ministerstva se jim budeme snažit všemožně pomoci,“ přislíbil na říjnové konferenci UNIV v Třeboni Martin Mach.
NÚOV
0 comments:
Post a Comment