Národní ústav odborného vzdělávání právě vydal publikaci, která ukazuje situaci absolventů maturitních SOŠ tři roky od ukončení studia. Srovnává představy maturantů s realitou po třech letech a zjišťuje tím, jak zpětně hodnotí své středoškolské vzdělání a do jaké míry se jim podařilo uskutečnit své plány na pracovní uplatnění nebo další studium. Publikace Přechod absolventů SOŠ do praxe a jejich uplatnění na trhu práce – II. etapa vznikla v rámci systémového projektu VIP Kariéra, na který přispívá Evropský sociální fond.
Šetření proběhlo napřed mezi žáky těsně před maturitou a pak znovu na stejném vzorku o tři roky později. Týkalo se absolventů ve skupinách oborů strojírenských, elektrotechnických, obchodní akademie, management, hotelnictví a veřejnosprávní činnost.
Studijní plány absolventů SOŠ a jejich uskutečnění
Výsledky šetření ukázaly výrazné rozdíly v tom, jaké mají absolventi ambice pokračovat ve studiu na vysokých nebo vyšších odborných školách. Také jejich úspěšnost, když se na tyto školy hlásí, se liší podle oborů.
Absolventi technických maturitních oborů mají vysoký zájem pokračovat ve studiu - konkrétně u elektrotechnických oborů zahájilo terciární vzdělávání asi 80 % absolventů a ve strojírenských oborech kolem 75 %. V jiných oborech, jako např. Hotelnictví a turismus a Veřejnosprávní činnost je podíl absolventů, kteří pokračují ve studiu podstatně nižší. Tato situace je způsobena jak nižším zájmem těchto absolventů o studium na vysokých nebo vyšších odborných školách, tak zčásti i jejich menší úspěšností při přijímacím řízení.
Jak absolventi SOŠ hodnotí úroveň vzdělání na SOŠ
Absolventi SOŠ jsou se svým vzděláním do značné míry spokojeni – 61 % považuje úroveň školní přípravy za spíše dobrou a podle 21 % je velmi dobrá. Jen 10 % absolventů hodnotilo studium negativně.
Z hlediska jednotlivých kompetencí jsou absolventi SOŠ podobně jako vyučení nejspokojenější s odbornými teoretickými znalostmi (92 %), vcelku jsou spokojeni i s počítačovými dovednostmi.
O něco hůře jsou hodnoceny komunikační dovednosti (68 %) a odborné praktické znalosti (62 %). Jako nejslabší se jim jeví jazykové znalosti, s nimiž je spokojena jen asi polovina absolventů SOŠ s maturitou.
Spokojenost absolventů s volbou typu školy a oboru
Maturanti jsou na rozdíl od vyučených se získanou úrovní vzdělání v podstatě spokojeni. Převážná většina z nich - 89 % - by si opět zvolila stejnou úroveň vzdělání. Pouze 3 % absolventů maturitních SOŠ by se raději vyučila a přibližně 8 % absolventů by dalo přednost studiu gymnázia. Problematičtější než volba typu školy je u absolventů SOŠ volba studijního oboru. Přibližně třetina absolventů by při zpětném hodnocení raději studovala jiný obor.
V rozporu s poměrně nízkým zájmem žáků o studium technických oborů, patří absolventi maturitních technických oborů k nejspokojenějším. Stejný obor by si vybraly více než tři čtvrtiny maturantů ve strojírenských a elektrotechnických oborech. Naopak nižší spokojenost vyjadřují absolventi oborů z oblasti cestovního ruchu a managementu, kde by si téměř polovina absolventů stejný obor už znovu nezvolila.
Pracují absolventi SOŠ v oboru, který vystudovali?
Výsledky výzkumu ukazují, že podobně jako u vyučených odchází i značná část absolventů středních odborných škol pracovat do jiného oboru a odliv z vystudovaného oboru pokračuje i v následujících letech po ukončení studia. Zatímco v závěru studia mělo zájem pracovat přímo v oboru asi 62 % absolventů a v příbuzném oboru se chtělo uplatnit dalších 11 % z nich (celkově tedy 73 %), skutečnost byla výrazně odlišná. Po skončení studia na SOŠ si našlo práci v oboru jen 36 % absolventů a v příbuzném oboru se uplatnilo dalších 25 %.
Souhrnně se tedy přímo v oboru nebo alespoň v příbuzném oboru uplatnilo 61 % z té skupiny absolventů SOŠ, kteří nepokračovali v terciárním vzdělávání a nastoupili do praxe. Zbývajících asi 39 % tedy odešlo pracovat do zcela jiného oboru. V průběhu následujících 3 let, které výzkum sledoval, pak docházelo k dalšímu odlivu absolventů z vystudovaných oborů, tentokrát ale především do příbuzných oborů, takže podíl těch, kteří se uplatnili mimo obor se už příliš neměnil.
Svůj odchod do jiné profese zdůvodňují často různými subjektivnímu důvody, jako je ztráta zájmu o práci v oboru, nevyhovující pracovní podmínky, nespokojenost s nízkým platem či rodinná situace. V součtu tyto důvody ovlivnily zásadním způsobem odchod dvou třetin (66 %) z těch absolventů, kteří se uplatnili mimo obor. Přibližně třetina absolventů si našla práci v jiném oboru, protože se jim ve vystudovaném oboru nepodařilo sehnat práci.
Potřeba kariérového poradenství
Šetření dokládá, že maturanti jsou s úrovní získaného vzdělání převážně spokojeni a s výjimkou jazykových kompetencí se domnívají, že jsou vcelku dobře připraveni pro trh práce. Jako problém se ale ukazuje výběr studijního oboru, kdy značná část žáků si volí obor, který neodpovídá jejich zájmům a možnostem. Svou roli přitom hraje to, že si vybírají v poměrně nízkém věku. Fakt, že pak část mladých lidí svého výběru lituje, ovšem svědčí také o tom, že žáci při rozhodování o své budoucí studijní dráze nemají dostatečné informace ani o obsahu studia ani o možnostech následného uplatnění. Nástrojem, který by měl žákům pomoci při výběru studijní dráhy, je větší využívání kariérového poradenství a dostupných informací i analýz na toto téma. K tomu účelu byl také připraven internetový Informační systém o uplatnění absolventů na trhu práce (ISA), který vznikl v rámci projektu VIP Kariéra a je pro všechny zájemce dostupný na stránkách www.infoabsolvent.cz
Publikace Přechod absolventů SOŠ do praxe a jejich uplatnění na trhu práce – II. etapa je přístupná na www.nuov.cz (v sekci Publikace a periodika).
*VIP Kariéra je systémový projekt ministerstva školství, který pomáhá ke zlepšení pedagogicko-psychologického a kariérového poradenství na školách. Je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Řešiteli systémového projektu VIP – Kariéra jsou Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR (IPPP ČR) a Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV).
NÚOV
0 komentářů:
Okomentovat