Na slavnostním večeru v pražském prostoru NoD byly vyhlášeny výsledky třetího ročníku soutěže Big Brother Awards (Ceny Velkého bratra). Odborná porota je vybrala z více než sedmdesáti nominací zaslaných veřejností. Za největší narušitele soukromí označila mimo jiné Ministerstvo vnitra, magistrát města Plzně, vládu Spojených států, projekt DNA test.CZ a loni přijatou novelu trestního řádu a zákona o Policii, která umožňuje násilné odbírání vzorků DNA. "V kategorii Největší komerční slídil byla zcela mimořádně udělena kolektivní cena. Získali jí zákazníci, kteří zneužívají služby společností T-mobile služba Kde je…?, Test nevěry od DNAtest.cz, Mobil Štěnice od firmy Goldsilver a produkty firmy Odposlechy.com ke šmírování svých blízkých nebo zaměstnanců," uvedl Filip Pospíšil z pořádající organizace Iuridicum Remedium.
Pozitivní cenu převzali zástupci studentů Soukromého gymnázia Josefa Škvoreckého. Byla jim udělena za aktivní vystoupení proti zavedení kamerového sledování žáků a učitelů v učebnách Soukromého gymnázia Josefa Škvoreckého v roce 2006.
Soutěž Big Brother Awards se koná ve více než desítce evropských zemích a má za cíl upozornit na rizika, která ohrožují soukromí občanů. V České republice byla soutěž poprvé uspořádána v roce 2005. Podobně jako v minulých letech, byly i letos v jejím rámci uděleny ceny v osmi kategoriích - Dlouhodobé porušování lidského soukromí (pro soukromé firmy nebo státní instituc! e), Největší firemní slídil (pro komerční firmy), Největší úřední slídil (pro státní instituce), Nebezpečná nová technologie, Právní norma Velkého bratra, Slídil mezi národy, Výrok Velkého bratra a pozitivní cena za počin na ochranu soukromí.
Odborná porota rozhodovala ve složení:
Mgr. Martin Elger (advokát, Předseda občanského sdružení Právní společnost - ARS AEQUI et BONI), Petr Jakubíček (organizace Generation Europe), Petr Krčmář (šéfredaktor serveru Root.cz), Aleš Miklík (šéfredaktor serveru Lupa), Lenka Nejezchlebová (redaktorka MF DNES), RNDr. Karel Neuwirt (poradce, bývalý předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů), JUDr,. Ing. Helena Svatošová (Iuridicum Remedium), Petra Du Toit (za Sdružení obrany spotřebitelů).
Seznam vítězů Big Brother Awards (Cen pro Velkého bratra)
Cenu Největší úřední slídil se rozhodla porota udělit městu Plzeň za narušování soukromí občanů prostřednictvím kamerových systémů. Město Plzeň coby zřizovatel provozovatele městského kamerového systému (Sp ráva veřejného statku města Plzně) a coby zřizovatel obecní policie je autorem záměru plošného pokrytí města dalšími kamerami za zhruba 30 milionů korun. K "ocenění" přispěl zejména plán nasazení dalších desítek pouličních kamer bez důkladné analýzy jejich účinnosti na prevenci a potírání celkové úrovně kriminality, dále pak absurdní záměr na vybavení městských strážníků minikamerami k odhalování nalévání alkoholu mladistvým (navíc při vědomí nepoužitelnosti takto pořízených záběrů coby důkazu) a za zneužití městského kamerového systému dne 2.8.2007, kdy byl využit ke sledování bytu soukromé osoby, ať již úmyslně či jen selháním obsluhy.
V kategorii Největší komerční slídil byla udělena kolektivní cena zákazníkům, kteří zneužívají služby či produkty společností T-mobile služba Kde je…?, Test nevěry od DNAtest.cz, Mobil Štěnice od firmy Goldsilver a produkty firmy Odposlechy.com. Zmíněné technologie a služby umožňují zásahy do soukromí bez vědomí postižených občanů. Tak! ový způsob sledování blízkých nebo spolupracovníků je nepřijatelný. V nominacích se letos sešlo více firem, které nabízejí v různých odstínech to samé - technologii k účinnějšímu špiclování. Není pochyb o tom, že i na straně firem či prodejců leží morální zodpovědnost za zneužívání nabízených služeb či technologií. Bez zákazníků by ovšem trh neexistoval. K předávání cen byli pozváni představitelé vybraných firem, aby vysvětlili etické a jiné souvislosti svého marketingu.
V kategorii Mezinárodní slídil získala cenu vláda USA za provozování rozsáhlé sítě technických špionážních a sledovacích prostředků známých pod názvem Echelon. Systém odposlouchává elektronickou komunikaci a tím zasahuje do základního práva na soukromí. Vláda Spojených států navíc odmítá zveřejnit informace, které by vyvrátily vážná podezření ze zneužívání systému k průmyslové špionáži a z neodůvodněného sledování komunikace nevinných lidí. K převzetí ceny byl pozván Richard Graber, velvyslanec Spojených států amerických v České republice.
V kategorii Nebezpečná nová technologie byla cena udělena Martinu Pegnerovi, vedoucímu projektu DNA test.CZ za nabízení tzv. Testu nevěry. Propagací této služby podněcuje ke špiclování blízkých osob. Provádění DNA testů bez vědomí osob, o jejichž biologický materiál jde, považuje porota za nepřijatelné. A kritizuje u tohoto projektu také absenci etického kodexu pro provádění testů DNA, který by obsahoval požadavek souhlasu osoby, jejíž genetický materiál je zpracováván.
V kategorii Výrok Velkého bratra cenu získal JUDr. Stanislav Gross z advokátní kanceláře JUDr. Eduarda Bruna. Cena mu byla udělena za výroky v článku, který byl uveřejněn dne 13.12.2006 v Lidových novinách v rubrice Horizont pod názvem "Nedémonizujme odposlechy". Výroky "Ochrana základních hodnot naší společnosti v dnešním neklidném světě si bohužel vyžádá rozšiřování oprávnění státu mající charakter výjimky z ústavou garantovaných práv" a …"Proto se přimlouvám za to, abychom téma oficiálních odposlechů nedémonizovali a uvědomili s! i jejich nezbytnost v dnešním neklidném světě" vyjadřují podle poroty jednostranné snahy o posílení represivních a sledovacích aktivit státu bez ohledu na základní práva, zejména pak právo na soukromí. Byly vybrány u coby typické ukázky těchto demokracii a soukromí nebezpečných postojů.
V kategorii Dlouhodobý slídil byla cena udělena Ministerstvu vnitra. Důvodem byla absence ohledů na základní právo na ochranu soukromí občanů při přípravě Národního akčního plánu boje proti terorismu (NAP), zejména pak jeho poslední verze zpracované již po ocenění ministerstva Cenou Velkého bratra v roce 2005. Při zpracování NAP nebyl přizván k debatě či spolupráci Úřad na ochranu osobních údajů v oblastech, které se zpracování osobních údajů přímo týkají. Jde například o implementaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2006/24/EC o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunika! čních sítí. Implementace této směrnice byla navržena jako jede! n z úkol ů Akčního plánu pro léta 2007-2009. V Národních akčních plánech pro jednotlivá období dále není zmíněna Úmluva č. 108 o ochraně jednotlivců se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat, kterou ČR ratifikovala a která je pro oblast ochrany osobních dat v policejních systémech zásadní. V NAP se přitom objevují záměry se zásadním dopadem v neprospěch soukromí osob - např. plán na vybudování celonárodní databáze biometrických údajů pro verifikaci cestovních dokladů ( v NAP 2005-7,bod. 10.3). V NAP pro léta 2007-9 jsou opět návrhy na rozšíření kamerových systémů, na širší přístup k bankovním informacím, na přístup k lokalizačním a dalším telekomunikačním údajům.
V kategorii Právní norma Velkého bratra byla cena udělena zákonu č. 321/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, tzv. "DNA novela trestního řádu a zákona o Policii". Novela byla! přijata po dlouhodobé snaze Policie ČR a správce Národní databáze DNA Kriminalistického ústavu, získat širší pole pro naplňování Národní databáze DNA novými vzorky. Policie má podle novely možnost odebrat DNA vzorek nejen od obviněné osoby, ale i od podezřelého (tj. osoby, které ještě ani nebylo sděleno obvinění), ale jde ještě dále -- může žádat vzorek od osoby "o kterou jde", tj. de facto od kohokoli dle svého uvážení. Do policejního zákona rovněž novela vpašovala bezprecedentní opatření -- možnost plošného odběru DNA vzorků od prakticky celé vězeňské populace -- osob ve výkonu trestu za úmyslný trestný čin a rovněž i osob, kterým bylo uloženo ochranné léčení. Nakonec novela zavádí možnost násilného odběru vzorku DNA (a rovnou již zavedla i možnost užití násilí při prohlídce těla či snímání daktyloskopických otisků podle trestního řádu). V současné době je novela již aplikována. O násilném odběru vzorků od vězňů ve Věznici Bohunice referovala média a věcí se začíná zabývat veřejný ochránce práv (ombudsman). Při objasňování vraždy ve Šternb erku se odebírají plošně vzorky DNA od všech mužů určitého věku bez toho, aniž by byli zpraveni o dalším nakládání s jejich vzorkem. Šternberský případ ilustruje poslední problém novely -- není doprovázena úpravou, která by přesně stanovila další osud vzorku, zejména po vykázání negativní shody při porovnání se stopou z místa činu (logický krok vyřazení z Databáze). V Národní databázi DNA byla zahájena kontrola Úřadu na ochranu osobních údajů a v nejbližších dnech mají být zveřejněny její výsledky.
Pozitivní cena byla udělena zástupcům studentů Soukromého gymnázia Josefa Škvoreckého za aktivní vystoupení při zavedení kamerového sledování žáků a učitelů v učebnách Soukromého gymnázia Josefa Škvoreckého v roce 2006. Studenti svým postojem postoji na problém upozornili širokou veřejnost i odpovědné úřady a přispěli tak k veřejné diskusi na téma kamerového sledování a ochrany soukromí obecně.
press
0 komentářů:
Okomentovat