Danuše Jeřábková: Dva týdny stávky učitelů a vláda kapituluje

Babička mi říkávala, že se slušností nejdál dojdu. Pro řadového učitele je ale slušnost jeho slabostí. Učitelé se totiž chovají vůči polistopadové kleptokracii stejně jako vůči předlistopadové totalitě. Jsou to jednoduché počty: deset tisíc měsíčně navíc pro 160 000 učitelů znamená 19 miliard ze státního rozpočtu. Jako výchozí požadavek to neprojde, ale po dvou týdnech stávky učitelů vláda odsouhlasí s ulehčením polovic. Stávka učitelů vyvolá pochopitelně dominový efekt, protože o statisíce děcek se musí někdo postarat. V okamžiku, kdy učitelé zavřou školy a pověsí na kliku ceduli s textem Zavřeno do odvolání stávky, budou rodiče nadávat, ale v okamžiku, kdy si budou nuceni brát dovolenou nebo se budou hlásit na fiktivní OČR, začnou všichni včetně zaměstnavatelů řvát. Na rozdíl od dosavadních ponížených žádostí učitelů se ten řev do Strakovky donese.

„Brát si děti jako rukojmí je neetické. Jsem zásadně proti stávce učitelů,“ řekla nedávno Právu šéfka klubu lidovců Michaela Šojdrová. Milostivá, zkuste si to za těch mých 14 tisíc čistého! A podívejte se do slovníku, co znamená vámi použitý termín etické. O vzdělávání dalších generací se krásně v parlamentu žvaní, ale hůř se pro to něco dělá. Řeči politiků o tom, že si učitelé berou jako rukojmí děti jsou směšné. Politická garnitura si bere jako rukojmí vždy všechny občany.

Pavel Kovář ze ZŠ v Hrušovanech nad Jevišovkou ve znojemském regionu to na odborovém sjezdu řekl výstižně: "Stát kalkuluje s tím, že je učitelství spíš posláním než běžnou profesí, že si je obvykle vybírají lidé s vysokým stupněm zodpovědnosti. A zneužívá toho. Ani tehdy, když kantorovi na záda naloží další a další povinnosti, když ho bude ponižovat platem, který mu bude přiznávat."

A připomeňme si i Kovářova závěrečná slova:  "Máte zodpovědnost, křičí politici. Berete si děti jako rukojmí svých požadavků. To ale přece není pravda. Jakápak rukojmí? Copak je svazujeme? Copak je zavíráme ve školách? Je to jen nezodpovědná hra se slovy a s veřejným míněním. Vláda navíc zneužívá toho, že kantoři vlastně ani nemají chuť jít do nějakých velkých střetů. Že už ani nevěří, že by mohli něčeho dosáhnout. Mluvím sice o zneužívání profesní zodpovědnosti, ale vlastně si nejsem jistý, kdy je to ještě zodpovědnost a kdy jen ustrašenost, vazalství, hloupost, smutný odraz postavení dnešních pedagogů ve společnosti.“

Kolegové, skončeme to. Stačí jen dva týdny od Mikuláše do vánoc a bude vymalováno!

Danuše Jeřábková