Jsou tomu tři měsíce, co se v Praze po 44 letech uskutečnilo mistrovství světa v psaní na klávesnici počítače, organizované mezinárodní organizací INTERSTENO. Před 44 lety šlo o soutěž v psaní na psacím stroji. Od té doby se v této oblasti hodně změnilo a počítače přinesly do poměrně konzervativní dovednosti mnoho nového. Je dobře, že Česká republika zachytila vývojový trend a systémem výuky a tréninku již od základní školy významně předběhla země, které se nácviku věnují. To ukázala poslední mistrovství světa v Hannoveru, v Římě i ve Vídni. Mělo to potvrdit červencové mistrovství světa v Praze.
Pro školy vyučující psaní na klávesnici je nejdůležitější naučit žáky a studenty správným návykům psaní. Sportovní úspěchy talentovaných jsou pro školy a učitele vyučující této užitečné disciplíně bonusem, kterým je pro veřejnost viditelně prezentována nadstandardní činnost školy. Mistrovství světa v Praze bylo mimořádnou příležitostí nabízenou jednou za dva roky. Bylo možností představit pracovní nasazení nejlepších žáků a studentů, organizační schopnosti lidí a úspěšnost použitých metod výcviku před konkurencí nejlepších z celého světa. Z tohoto pohledu dosáhla Česká republika zcela mimořádného úspěchu. Z téměř 90 udělených medailí jich zůstalo doma plných 54. Z 32 zlatých 19 získali reprezentanti České republiky. Ještě zřetelněji vynikne náš úspěch při čtení podrobné výsledkové listiny mistrovství. Podívejme se na pražské mistrovství pohledem a postřehy, toho, kterého lze oprávněně považovat za „otce“ našeho úspěchu, předsedy Intersteno, pana Jaroslava Zaviačiče. A chcete-li si ověřit náročnost soutěže, vyzkoušejte si je na některé ze soutěžních předloh, které lze vidět zde.
Nejpopulárnější klávesnicovou disciplínou je třicetiminutový opis textu při penalizaci 100 úhozů za neopravenou chybu. Dávno se už nepodobá fyzicky náročné práci na psacích strojích, kdy co písmenko, to úhoz do klávesnice. Inteligentní počítačové zpracování textů z této soutěže učinilo nejen zápolení technicky hbitých prstů, ale zejména inteligence soutěžících, zkratkových systémů a schopnosti je co nejlépe zvládat. Naše Helena Matoušková se v Hannoveru 2001 postarala o senzaci, když odevzdala práci v novém světovém rekordu nad hranicí 800 úhozů za minutu. V Římě 2003 tuto hranici ovšem překonala výkonem, k němuž se nikdo na světě asi ještě dlouho při půlhodinovém opisu nepřiblíží, rychlostí 955 úhozů za minutu! V Praze naše rekordmanka nestartovala, aby mohla tuto soutěž organizovat a vést. Rozhodnutí jí usnadnil i skvělý vývoj nástupců, mladých reprezentantů Václava Mikuly a bratrů Petrem a Liborem Haisových. Už dopředu jsme věděli, že stupně vítězů v této disciplíně i v Praze nezůstanou bez české účasti. Václav Mikula nezklamal, s odstupem 100 úhozů na minutu vyhrál a v historických tabulkách se zařadil na druhé místo. Vážnějšími sportovními konkurenty našim nejlepším byli pouze soutěžící z Turecka.
Největším talentem za klávesnicí v kategorii žáků je 11letý Milan Musil ze ZŠ Město Albrechtice.
Výsledky kategorie žáků jsou nejlepší vizitkou, jak si školství té které země počíná odpovědně v oblasti přípravy mladých lidí na práci s výpočetní technikou. Je nepochybné, že výhoda domácího prostředí tento přehled nepatrně zkresluje ve prospěch ČR, přesto si zaslouží pozornost počet úspěšných soutěžících ve věku do 16 let, kteří náročnou třicetiminutovku zvládli rychlostí minimálně 240 úhozů za minutu při maximálním počtu chyb do 0,25 %: ČR 18, Německo 9, Turecko a Maďarsko 4, Belgie a Holandsko 1.
Na stupních vítězů náš neúspěšnější reprezentant Václav Mikula mezi dalšími Čechy, bratry Petrem a Liborem Haisovými, vlevo pan Jaroslav Zaviačič.
Slavnostní vyhlášení vítězů, které proběhlo v historickém sále na Žofíně, mělo neopakovatelnou atmosféru a stalo se důstojným zakončením týdenní soubojů za klávesnicí. Mělo několik vrcholů. Jedním z nich byl určitě okamžik vyhlášení a ocenění nejmladšího úspěšného účastníků šampionátu. Za bouřlivého potlesku přítomných byla zvláštní cena - krásná broušená váza - .udělena slavnostně oblečenému 11letému Milanu Musilovi ze ZŠ Město Albrechtice.
Kořeny úspěchů našich barev na pražském mistrovství, ale i na těch předcházejících ve Vídni, Římě a Hannoveru vidí Jaroslav Zaviačič v mnohaleté tradici soutěžení v České republice. Ta pomohla nalézt nejen desítky výborných pedagogů, bez nichž by úspěchy České republiky byly nemyslitelné, ale i spoustu kvalitních organizátorů a vyhodnocovatelů soutěží. Ne všichni se mohli pro slova díků poslední den dostavit na tribunu. A tak připomeňme alespoň vyučující OA Valašské Meziříčí, kde Robert Sigmund s 18člennou skupinou svých studentů, posílenou o studentku z OA a SZeŠ Bruntál Libuši Kočí se skvěle ujali organizačních a administrativních prací zejména na recepci, kde zajišťovali prezenci účastníků, veškerý servis a zázemí pro organizační výbor. Byli vždy milí a usměvaví, všem vyhověli. Velmi dobře se uplatnili i jako tlumočníci na výletech nebo jako asistenti při slavnostním ceremoniálu na Žofíně. Výletů se s energií sobě vlastní ujala Lenka Dlabolová z Jablonce. Komunikaci s médii si vzala na starost zkušená Lenka Walterová, taktéž bývalá aktivní soutěžící, absolventka OA Pelhřimov.
V roli soutěžních komisařů působili Eva Vejmolová, Dalibor Tomek, Anděla Sedláčková, Renáta Drábová, Karin Solná, Alena Damborská a Věra Grencnerová.. Těsnopisné soutěže opravovali zkušení manželé Novákovi. Renáta Drábová a Vít Valeš z NÚOVu se navíc ujali přípravy a náročného vyhodnocení soutěže ve Wordprocessingu. Zuzana Absolonová a Karin Solná si vzaly na starost nezletilé účastníky a pečlivě dohlížely na jejich bezpečnost a využití volného času. Na organizaci mistrovství se podílely desítky dalších organizátorů, učitelů a spolupracovníků. Určitě bychom neměli zapomenout na zásluhy předsedy organizačního výboru Jaroslava Poláčka, kterému patří největší dík za organizační úspěch celého mistrovství. Vedl stovky jednání, aktivizoval desítky spolupracovníků, osobně s předsedou Intersteno Jaroslavem Zaviačičem moderoval úvodní i závěrečný ceremoniál.
Jaroslav Zaviačič a Jaroslav Poláček jako moderátoři závěrečného večera na Žofíně.
Na závěr žofínského večera vyhlášení výsledků zazněly česká a čínská hymna, vlajka Intersteno byla předána příštím organizátorům mistrovství do Pekingu. Za dva roky se Čína stane místem dalšího porovnávání schopností a možností lidí zapálených pro klávesnicové psaní. Tak jako sportovci mají za rok na stejném místě svoji olympiádu, talentovaní písaři se o rok později utkají, zase v Číně, na dalším mistrovství světa. Obhájí reprezentanti České republiky svůj pražský úspěch? Je to velká motivace pro letos úspěšné a další, kteří se jim chtějí vyrovnat. O výsledu na příštím mistrovství světas v Pekingu se rozhoduje už dnes.
Oldřich Suchoradský
0 komentářů:
Okomentovat