Občas se na stránkách České školy „rozhoří“ diskuse nad potřebou či jejím opakem výuky profesionálního ovládání klávesnice počítače, jež bývá doplněna úvahami o tom, zda má být vyučována již na základní škole a zda má být součástí výuky informatiky. Z diskuzí vyplývá, že někteří nejen nemají představu o tom, co hmatová metoda člověku přináší, ale někdy ani nevědí o co se přesně jedná. Laicky je většinou chápána jako psaní deseti prsty. Tento článek by měl nejen alespoň v základech objasnit její význam, ale též chce nastínit potřebu změny výuky této metody v souladu s technologickým vývojem zpracování informací.
Výuka na školách by obecně měla žáky připravovat na jejich efektivní uplatnění v praktickém životě. Měla by přihlížet k současnému stavu „praxe“ a k jejímu střízlivě předpokládanému vývoji. Ten nenaznačuje, že v následujících dvaceti až třiceti letech se počítač běžně, tedy z hlediska masového používání, obejde bez klávesnice. Proto, výuka profesionálního ovládání tohoto zařízení by měla být součástí výuky práce s počítačem. Vzhledem k tomu, že používání počítače je dnes již součástí základních znalostí, měla by i tato výuka profesionálního ovládání klávesnice být součástí základního vzdělání. Důvodem k tomu je i to, že výuka hmatové metody by měla být provedena dříve, než dojde k fixaci nevhodných návyků ovládání klávesnice.
Záměrně uvádím ovládat klávesnici, nikoliv prostřednictvím ní psát, neboť počítač neslouží k pouhému psaní jako tomu bylo dříve u psacích strojů (počítač není nástupcem jen psacího stroje - !). Proto, jak už jsem uvedl v úvodu, je nutné, aby i výuka hmatové metody se přizpůsobila tomuto vývoji a nesetrvávala na pouhém psaní textů.
Bohužel profesionální ovládání klávesnice počítače je stále většinou chápáno jen jako způsob psaní textu na počítači – „deseti prsty píší sekretářky“. Tento názor nepřímo podporují i ti, jež požadují zavedení výuky hmatové metody do škol, neboť požadují zavedení výuky psaní textu, nikoliv profesionálního ovládání klávesnice počítače. Přitom je důležité, aby v rámci výuky hmatové metody byl prováděn i nácvik generování znaků, jež nejsou součástí běžného českého textu (například @, &, #, ^) a též ovládání kláves se speciálními funkcemi (především Alt, Ctrl, ale i Home, Page Down atd.). Nejlépe po zautomatizovaném přepnutí do amerického národního standardu, což zaručuje fixní rozložení kláves, jakož i možnost využití v zahraničí. Většinou, bohužel, tato výuka chybí (výjimku tvoří například učebnice „Profesionálem v administrativě“). Absence nácviku ovládání těchto kláves a generování „speciálních“ znaků odrazuje od výuky této metody lidi, jež počítač primárně nepoužívají k psaní textů.
Profesionální ovládání klávesnice není výhodné jen při psaní textů, ale i při programování, tvorbě WWW stránek, vyhledávání na Internetu nebo jiné činnosti, při které se s počítačem komunikuje prostřednictvím klávesnice se standardním uspořádáním kláves – QWERTZ, resp. QWERTY (rozložení kláves Dvorak - DSK není pro neanglické prostředí významně výhodnější; například při psaní českého textu produktivita práce vzroste pouze o 1 %). Vzhledem k tomu, že hmatová metoda neovlivňuje pozitivně jen činnost rukou, ale i mozku, přináší její využití při ovládání klávesnice velké výhody opravdu pro každého, kdo ji používá, tedy i pro správce IT, programátora atd.
Klávesnici počítače je možné ovládat deseti prsty dvěma základními způsoby - vědomě pomocí paměti nebo hmatovou metodou pomocí podvědomí.
V prvním případě je nezbytné si zapamatovat, který prst kterou klávesu ovládá a kde se tato klávesa nachází. Poté se klávesnice ovládá zpaměti (není nutné se na ni dívat, ale je nezbytné na ovládání klávesnice myslet) a text, případně činnost se provádí po jednotlivých znacích (například se negeneruje pouze >, ale je nutné si uvědomit, že musí být vzájemně stisknuty klávesy Shift a >, případně Alt Gr a > nebo, že znak ch tvoří písmena c a h).
Druhou, mnohem efektivnější možností, je hmatová metoda. Její výuka je náročnější a zvláště v počátku se může zdát nezáživnou. Též je pomalejší než výuka první varianty. Pro psaní textu trvá minimálně 50 vyučovacích hodin. Pro ovládání téměř celé klávesnice počítače včetně speciálních funkcí a znaků, kterými je doplněno rozložení kláves QWERTY (@, #, $ atd.) minimálně 80 vyučovacích hodin. To je asi největším negativem této metody. Je však vyváženo celou řadou, dále popsaných, díky tomu získaných výhod.
Hmatová metoda
Cílem výuky hmatové metody není naučit se znát rozložení kláves na klávesnici nazpaměť. Většina osob využívajících tuto metodu vám neřekne, kde se který znak nachází. Cílem je vypěstovat si podmíněné reflexy a vytvořit automatické vazby mezi jednotlivými znaky, které se včetně směru a vzdálenosti pohybu příslušných prstů fixují do podvědomí (vytváří se dynamický stereotyp). To při ovládání klávesnice umožňuje plně se soustředit na prováděnou činnost, například programování, a nerozptylovat se způsobem ovládání klávesnice, jež zajišťuje podvědomí. Díky tomu nedochází k „přetržení“ tvůrčí myšlenky při jejím záznamu do počítače. Ta se pak může rozvíjet obdobně, jako při diktování písařce. Významně se tak eliminuje domnělý názor „já rychleji píši, než myslím“. Tvůrčí činnost je díky tomu rychlejší, a to nejen z důvodu rychlejšího způsobu generování znaků, ale především z důvodu „nepřetržení“ tvůrčí myšlenky (člověk rychleji a „kvalitněji“ myslí). Výsledek je díky používání hmatové metody kvalitnější, neboť pro tvorbu kvality je uvolněn větší tvůrčí potenciál jedince.
Při výuce desetiprstové hmatové metody nejde jen o osvojení prstokladu, zjednodušeně řečeno, kterým prstem se která klávesa ovládá, jako je tomu u pouhého psaní všemi deseti prsty zpaměti, ale i o správný způsob sezení, držení rukou (odstraňuje problém syndromu karpálního tunelu), psaní naslepo, techniku tisknutí kláves. Především však o již uvedené ovládání klávesnice z podvědomí, kdy nad způsobem jejího ovládání není nutné přemýšlet.
Zřejmou výhodou používání hmatové metody je rychlost pořizování dat a menší chybovost. Zvládnutí této metody však mimo jiné umožní i zautomatizovaný způsob generování řetězců včetně klávesových zkratek, například pro přepínání mezi různými národními rozloženími kláves. To umožňuje významný nárůst sady znaků, jež je možné plynule používat. Díky tomu je možné generovat řetězce znaků, jež obsahují znaky z různých národních rozložení kláves jako jeden celek bez vědomého přerušení – například „…je uvedeno v českých technických normách [5]“. Mizí tak základní problém s rozložením kláves QWERTY oproti QWERTZ. To je zvláště výhodné při profesionální tvorbě WWW stránek s obsahem českého textu. Též při programování se využije možnost plynulého přecházení mezi národními standardy. Mozek tak pracuje rychleji a úsporněji než dosud a je možné psát celá slova nebo i slovní spojení či řetězce jako vědomý celek (například <td colspan=‘2‘>Uveďte své jméno: </td>), nikoliv po jednotlivých znacích. Navíc odpadá nutnost uvědomit si, zda příslušný znak se nachází v českém národním standardu či v americkém. To obstará podvědomí, které automaticky přepne do příslušného rozložení.
Lidé píšící pouze deseti prsty zpaměti nemají, bez kontroly zrakem, možnost zjistit, zda napsali chybu, neboť tu si na rozdíl od lidí, kteří používají hmatovou metodou a mají ji dostatečně zažitou, neuvědomí. Chybí jim podvědomá zpětná vazba. Lidé, kteří mají hmatovou metodu řádně zažitou, napsání chyby téměř vždy ihned zjistí a mohou ji okamžitě během generování znaků odstranit. A to vše bez sledování klávesnice i obrazovky, neboť tato metoda neznamená jen bez dívání se na klávesnici, ale i bez dívání se na obrazovku (i to je občas potřeba). To však předpokládá generování znaků s minimálním počtem chyb. Neustále opravování (provedení opravy je vždy vědomé) nebo vyhledání chyb po napsání je nejen neefektivní, ale dochází i ke zvýšení negativního zatížení drobných svalů prstů. Díky tomu významně klesá produktivita práce, jež je legislativou limitována.
Způsob generování znaků pomocí hmatové metody umožňuje více se soustředit na obsah svých myšlenek a přesnost jejich vyjádření, neboť osvobozuje od přemýšlení nad způsobem komunikace s počítačem. Díky zvládnutí této metody dojde k uvolnění tvůrčího potenciálu pro vlastní tvorbu (text, program atd.). Ta se stane propracovanější a bude přesněji vyjadřovat autorovi myšlenky.
Ochrana zdraví
Další výhody používání této metody jsou spojeny se zdravím obsluhy počítače. Ochraně zdraví při práci s počítačem je v současné době věnováno velké úsilí. V Evropské unii, tedy i u nás, jsou pro tuto oblast stanovena legislativní omezení a s tím související pravidla - bezpečnostní přestávky po dvou hodinách nepřetržité práce v délce pěti až deseti minut, požadavky na židli a pracoviště včetně osvětlení a zabránění oslnění, mikroklimatické podmínky, limity maximálního zatížení prstů a ruky atd.
Při psaní všemi deseti prsty hmatovou metodou se námaha spojená s pořizováním dat rozkládá na větší počet prstů než při „ťukání“ jen několika z nich. Tím je sníženo nebezpečí přetížení svalů a šlach jednotlivých prstů.
Dále tato metoda eliminuje nebezpečí oslnění od obrazovky, neboť při práci s podkladovými materiály se místem zrakového úkolu převážně stává jen předloha, čímž se také významně snižuje únava očí. Metoda též umožňuje umístění monitoru šikmo vpravo a umístění předlohy kolmo před obsluhu, čímž nedochází k nevhodnému bočnímu vytáčení krční páteře nebo pohledu dolů. Tyto polohy mohou naplnit kriteria pro nevhodnou polohu těla, jež je považována za rizikovou práci s počítačem. Tedy hmatová metoda umožňuje výhodnější uspořádání pracoviště.
Metoda šetří zrak i v případě nepracuje-li se s předlohou, neboť vzhledem k tomu, že díky ní nemusí být sledována obrazovka, není bráněno v samovolném mrkání očí v přirozené frekvenci a díky tomu nedochází k jejich vysoušení, které má za následek jejich pálení a únavu. Používání hmatové metody díky stanoveným pravidlům držení těla včetně paží a rukou zcela odstraňuje nebezpečí syndromu karpálního tunelu a též významně chrání páteř.
Ovládat klávesnici devíti nebo deseti prsty?
Veškeré návody pro ovládání klávesnice dvěma rukama vycházejí ze zásady, že každý prst ovládá určitou skupinu kláves. Palce ovládají dlouhou klávesu „mezerník“. Dříve se vyučovalo psaní všemi deseti prsty, dnes se mezerník ovládá jen jedním palcem, tedy vyučuje se psaní devíti prsty hmatovou metodou.
Tento způsob je vhodný pro sportovní výkony, neboť díky němu je možné při psaní textu dosahovat vyšší rychlosti. Pro použití v praxi je výhodnější ovládání opravdu deseti prsty hmatovou metodou, neboť zajišťuje téměř rovnoměrné zatěžování obou rukou, omezuje extrémní zvyšování rychlosti a umožňuje vyšší produktivitu práce při dodržení pravidel ochrany zdraví. Nařízení vlády, které do našeho právního řádu přineslo požadavky legislativy EU, stanovuje maximální limit pohybů svalů prstů a ruky. Ten převedený na úhozy (možno chápat jako stisky kláves) při psaní mezery pouze pravým palcem umožňuje napsat maximálně 27 103 úhozy za pracovní směnu. Při psaní mezery levým palcem maximálně 28 847 úhozů a při střídavém psaní přibližně 31 400 úhozů, tedy přibližně o 16 % více než při psaní pouze pravým palcem.
Na psacím stroji se vždy vytvářel text, na počítači je to jiné. Jeho klávesnice slouží i k zadávání příkazů atd. Proto používání obou palců, které není technicky nutné při psaní obyčejného textu, je nevyhnutelné pro ovládání klávesnice. Palce musí tisknout na klávesnici pro Windows klávesy Alt, které ne vždy slouží k provedení shodné činnosti (Alt oproti Alt Gr). U osoby ovládající mezerník pravým palcem vyvstane potřeba jeho ovládání levým palcem v okamžiku, kdy začne používat numerickou dílčí klávesnici. Proto je nejvhodnější klávesu mezerník ovládat oběma palci.
Domnívám se, že znalost hmatové metody je velkým přínosem pro každého, kdo používá klávesnici počítače. Nevhodné však je, je-li prezentována a vyučována jako prostředek pro psaní. Má-li se stát moderní progresivní metodou komunikace s počítačem na úrovni počátku 21. století, je nutné, aby při její výuce bylo vzato na vědomí, že používání klávesnice počítače je něco jiného, než používání klávesnice psacího stroje (počítač neslouží jen k tvorbě textu). Též je nezbytné, aby jejím cílem bylo efektivní uplatnění v široké praxi, kde se počítačů využívá včetně zohlednění ergonomických požadavků, nikoliv dosahování mistrovských sportovních výsledků, které pro praxi v moderní společnosti dbající na ochranu zdraví nemají hlubšího významu.
Výuka této metody na školách by měla vést k osvobození člověka od nutnosti přemýšlet nad způsobem komunikace člověk-počítač a umožnit mu hlubší tvůrčí přemýšlení nad komunikací člověk-člověk prostřednictvím počítače s využitím podvědomí. Schopnost využívat hmatovou metodu by neměla být známkou rychlého způsobu psaní, ale efektivního používání mozku a kreativní tvorby myšlenek. Z tohoto důvodu je nutné důsledně oddělit pouhé ovládání klávesnice deseti prsty od jejího ovládání hmatovou metodou.
Tomáš Neugebauer
0 komentářů:
Okomentovat