Otázka: Jak je tomu dnes v České republice se vzděláváním žáků z národnostních menšin? Kolik dětí z menšiny musí být, aby se pro ně mohla zřídit zvláštní třída na ZŠ s výukou v jejich jazyce? V jakém jazyce se vydávají vysvědčení na těchto školách (v českém nebo například v polštině)?
Odpověď:
Obec, kraj, popřípadě ministerstvo má dle školského zákona (resp. dle článku 25 LZPS) za povinnost zajišťovat pro příslušníky národnostních menšin vzdělávání v jazyce národnostní menšiny. To se týká jak mateřských, základních tak i středních škol. A to v obcích, v nichž byl v souladu se zákonem o obcích (pozor nikoliv tedy se školským zákonem) zřízen výbor pro národnostní menšiny. Pro informační komplexnost dodejme, že výbor pro národnostní menšiny obligatorně zřizuje obec v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české (zajímavou kuriozitou z praxe bylo, že tuto definici splňovala i tzv. moravská národnost, a v některých obcích byl díky výsledkům sčítání lidu z roku 1991 tento výbor skutečně zřizován, ačkoliv toto patrně nebylo úmyslem zákonodárce). Problém se částečně vyřešil „sám“ tím, že při pozdějším sčítání lidu v roce 2001 se již tolik občanů k moravské národnosti nepřihlásilo. Uvidíme, co přinese chystané sčítání lidí, domů a bytů v roce 2011.
Členy tohoto výboru jsou nejen zastupitelé ale i zástupci národnostních menšin. Dodejme, že vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů zmíněného výboru.
Obecně platí princip, v souladu s ústavní ochranou národnostních menšin v ČR, že kvóty pro zřízení speciálních „národnostních“ tříd či škol jsou nižší než u většinové populace.
Třídu mateřské školy lze zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 8 dětí s příslušností k národnostní menšině. Třídu příslušného ročníku základní školy lze zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 10 žáků s příslušností k národnostní menšině.
Mateřskou školu nebo základní školu s jazykem národnostní menšiny lze zřídit za předpokladu, že všechny třídy budou v průměru naplněny nejméně 12 dětmi nebo žáky s příslušností k národnostní menšině v jedné třídě.
Třídu příslušného ročníku střední školy lze zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 12 žáků s příslušností k národnostní menšině; střední školu s jazykem národnostní menšiny lze zřídit za předpokladu, že všechny třídy budou v průměru naplněny nejméně 15 žáky s příslušností k národnostní menšině.
Při organizaci vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlížejí obce, kraje, popřípadě ministerstvo k dostupnosti tohoto vzdělávání. Vzdělávání v jazyce národnostní menšiny může zajistit i svazek obcí, popřípadě se na způsobu zajištění, včetně financování, mohou dohodnout obce mezi sebou, popřípadě obec s krajem.
Nejsou-li splněny výše uvedené podmínky může (avšak nemusí, není to přímá zákonná povinnost) ředitel školy se souhlasem zřizovatele (např. obec, kraj) stanovit ve školním vzdělávacím programu předměty nebo jejich části, v nichž se vzdělávání uskutečňuje dvojjazyčně, a to jak v českém jazyce, tak v jazyce národnostní menšiny.
Ve školách se vzděláváním v jazyce národnostní menšiny se vydávají vysvědčení, výuční listy, diplomy o absolutoriu dvojjazyčně, a to v jazyce českém a v jazyce národnostní menšiny.
Petr Kolman
0 komentářů:
Okomentovat